Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vyšel Astropis č. 121

Vyšel Astropis č. 121

Astropis č. 121, na pozadí detail povrchu Slunce z nového 4m slunečního dalekohledu na Havaji

Redakce v době karantény nezahálí, a proto s radostí hlásí, že vyšel Astropis 121 – první číslo roku 2020. Jako obvykle se můžete těšit na spoustu zajímavého čtení.

Miroslav Bárta přináší první díl série na téma moderních radioastronomických přístrojů, které stojí mimo jiné za nedávným vyobrazením okolí horizontu černé díry v M87, které dostalo astronomii opět na přední stránky médií. I v tomto čísle pokračujeme v sérii interview s nositeli Nobelových cen – Václavovi Pavlíkovi se podařilo vyzpovídat Williama Phillipse a Wolfganga Ketterleho. Z pera Jiřího Podolského, autora nejpovolanějšího, přinášíme ohlédnutí za 100 lety zobecňování obecné relativity. Na výpravu nedaleko petřínské hvězdárny nás vezme Pavel Najser, který odhalí historii dnes již neexistující hvězdárny na Hřebenkách.

Z tradičních rubrik nechybí novinky v astronomii a astronautice (Lukáš Houška z kosmonautix.cz měl tentokrát mnoho témat k rozebrání), obloha od dubna do června 2020 (včetně upozornění na zajímavou kometu ATLAS a návodu, jak na solarografii) či shrnutí sluneční aktivity od Martiny Exnerové nejen za II. pololetí roku 2019 a měsíční okénko Milana Blažka (tentokrát na téma kráter Bürg). Nepřijdete ani o představení sluneční sekce ČAS a recenzi dvojice knih – Vladimír Kopecký představí skutečně povedenou knihu Petra Kulhánka „Jak vznikal svět“ a promarněnou příležitost Marka Brakea „Teorie velkého třesku a věda“, která měla divákovi oblíbeného seriálu přiblížit vědu, jež se v něm objevila.

Redakce věří, že vám nové číslo zpříjemní jarní dny letošního roku, a všem přeje pevné zdraví v nesnadném období.




Štítky: Astropis


50. vesmírný týden 2025

50. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 12. do 14. 12. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve středu po ránu projde přes hvězdu Regulus. Večer je nad jihem Saturn a přejde přes něj Titan. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Přes velké skvrny je aktivita Slunce nízká, přesto může nastat polární záře. Ranní komety trochu ruší svit Měsíce, večerní tmavá obloha jich ale také několik nabídne. Před 100 lety se narodil český astronom a meteorolog Ladislav Křivský.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Skvrny na Slunci

Aktuální rozložení skvrn na Slunci.

Další informace »