Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vyšel Astropis č. 121

Vyšel Astropis č. 121

Astropis č. 121, na pozadí detail povrchu Slunce z nového 4m slunečního dalekohledu na Havaji

Redakce v době karantény nezahálí, a proto s radostí hlásí, že vyšel Astropis 121 – první číslo roku 2020. Jako obvykle se můžete těšit na spoustu zajímavého čtení.

Miroslav Bárta přináší první díl série na téma moderních radioastronomických přístrojů, které stojí mimo jiné za nedávným vyobrazením okolí horizontu černé díry v M87, které dostalo astronomii opět na přední stránky médií. I v tomto čísle pokračujeme v sérii interview s nositeli Nobelových cen – Václavovi Pavlíkovi se podařilo vyzpovídat Williama Phillipse a Wolfganga Ketterleho. Z pera Jiřího Podolského, autora nejpovolanějšího, přinášíme ohlédnutí za 100 lety zobecňování obecné relativity. Na výpravu nedaleko petřínské hvězdárny nás vezme Pavel Najser, který odhalí historii dnes již neexistující hvězdárny na Hřebenkách.

Z tradičních rubrik nechybí novinky v astronomii a astronautice (Lukáš Houška z kosmonautix.cz měl tentokrát mnoho témat k rozebrání), obloha od dubna do června 2020 (včetně upozornění na zajímavou kometu ATLAS a návodu, jak na solarografii) či shrnutí sluneční aktivity od Martiny Exnerové nejen za II. pololetí roku 2019 a měsíční okénko Milana Blažka (tentokrát na téma kráter Bürg). Nepřijdete ani o představení sluneční sekce ČAS a recenzi dvojice knih – Vladimír Kopecký představí skutečně povedenou knihu Petra Kulhánka „Jak vznikal svět“ a promarněnou příležitost Marka Brakea „Teorie velkého třesku a věda“, která měla divákovi oblíbeného seriálu přiblížit vědu, jež se v něm objevila.

Redakce věří, že vám nové číslo zpříjemní jarní dny letošního roku, a všem přeje pevné zdraví v nesnadném období.




Štítky: Astropis


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »