Krátery na Matildě
Vědci z firmy Boeing a University ve Washingtonu provedli sérii laboratorních testů, během kterých sledovali jak se formují krátery při dopadech do materiálů s nízkou hustotou. Ukázalo se, že při takových impaktech vznikají krátery spíše kompresí pórovitého materiálu než jeho vyhrabáním a odmrštěním do okolního prostoru. Pórovitý materiál dobře absorbuje energii dopadu, stlačí se a zvýší se jeho hustota. Tato hypotéza by mohla vysvětlovat proč takové malé asteroidy jako je Matilda mohou mít na svém povrchu velké krátery a přitom se nerozpadly při jejich vzniku. Snímky asteroidu Matilda pořízené při blízkém průletu sondy NEAR v červnu 1997 ukazují jednak velké krátery na povrchu a jednak jejich okolí, které není pokryto vyvrženými troskami materiálu, jak je obvyklé u většiny impaktů. Na druhé straně má tento objev nepříznivý dopad na případnou obranu Země před dopadem tělesa s nízkou hustotou, protože takové těleso by zřejmě dobře absorbovalo energii rakety či bomby, která by jej měla odklonit z kurzu letu.
Zdroj: SpaceViews News ze dne 16. listopadu.
O autorovi
Redakce Astro.cz
Redakce Astro.cz je tu od roku 1995. Jejím prvním členem a defacto i zakladatelem byl Karel Mokrý a významným pomocníkem Josef Chlachula (který se dlouhodobě věnuje českým překladům Astronomického snímku dne NASA). Od té doby se rozrostla na několik členů, mezi něž se přidal známý popularizátor astronomie Petr Sobotka, vedoucí Sekce proměnných hvězd a exoplanet Luboš Brát, popularizátor kosmonautiky Vít Straka, astrofotograf Martin Gembec nebo astronom Martin Mašek. Vedoucím redaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, od roku 2010 je to Petr Horálek. Mimo portál Astro.cz se redakce věnuje i Facebookovému profilu ČAS. Všemu se věnuje především svém volném čase, neboť nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.
