Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Návštěva blízkozemní planetky (52768) 1998 OR2

Návštěva blízkozemní planetky (52768) 1998 OR2

Planetka (52768) 1998 OR2 na záběru symbolizujícím dobu koronaviru, kde má jakoby roušku
Autor: Arecibo Observatory/NASA/NSF

29. dubna je na návštěvě v blízkosti Země relativně velká blízkozemní planetka s číslem 52 768 a provizorním označením z doby objevu 1998 OR2. Planetka sice neznamená bezprostřední nebezpečí pro naši planetu, ale díky své velikosti je snadným cílem pro amatérské astronomy a podařilo se ji ohmatat i radarem. Pro astronomy u nás již pozorovací okno vzhledem k výšce nad obzorem a počasí skončilo, ale to nám nebrání se podívat, jak se jim dařilo.

Dráha planetky ve Sluneční soustavě je vidět na přiloženém obrázku. Z ní je patrné, že planetka se přibližuje opravdu blízko k dráze Země. 29. dubna 2020 kolem 17. hodiny odpolední se planetka protáhne jen asi 6,5 mil. km od nás. Jakkoli je to těsné přiblížení a planetku to řadí mezi potenciálně nebezpečná tělesa, stále je to v myšlení běžných lidí velká dálka. Jiné blízkozemní planetky se mohou přiblížit i mnohem více, někdy i méně, než v jaké vzdálenosti obíhá Měsíc. Astronomové takových průletů zaznamenají několik měsíčně, ale většinou jde o několikametrové balvany, které by při srážce se Zemí vyvolaly jen nádherný bolid. V případě planetky 1998 OR2, která má asi 2 km je situace odlišná. Naštěstí tato se ke srážce s námi v dohledných stoletích nechystá. Je ale dobré tyto planetky co nejlépe prozkoumat.

Dráha planetky (52768) 1998 OR2 při přiblížení v dubnu 2020
Dráha planetky (52768) 1998 OR2 při přiblížení v dubnu 2020

300m radar v Arecibu na ostrově Portoriko se na planetku zaměřil již 13. dubna a v pozorováních plánuje pokračovat až do 23. 4. Pozorování potvrdila, že má téměř kulový tvar o průměru 2 km a dobu rotace 4,1 hodiny.

Planetka byla před největším přiblížením viditelná na naší obloze. Zaměřili se na ni i amatérští astronomové z České republiky a Slovenska, například Marian Urbaník, Milan Antoš nebo Miroslav Lošťák, jehož snímek z galerie astro.cz přikládáme.

Snímek planetky (52768) 1998 OR2. Autor: Miroslav Lošťák
Snímek planetky (52768) 1998 OR2.
Autor: Miroslav Lošťák

Když byl článek vydán, ještě jsme nevěděli, že v tu samou chvíli Zemi velmi těsně míjela i jiná mnohem menší planetka. Psali o ní astronomové z hvězdárny na Kleti, kteří se pozorováním potenciálně nebezpečných těles zabývají. Toto těleso téměř škrtlo o místo, kde se nachází družice na geostacionární dráze a jeho velikost byla menší než 10 metrů.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] University of Central Florida o pozorování Areciba
[2] Spaceweather.com k průletu planetky 29. 4. 2020



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: 1998 OR2, Planetka (52768)


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Soví mlhovia

Newton 1000/200 + kamera ZWO ASI 183 MC

Další informace »