Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Návštěva blízkozemní planetky (52768) 1998 OR2

Návštěva blízkozemní planetky (52768) 1998 OR2

Planetka (52768) 1998 OR2 na záběru symbolizujícím dobu koronaviru, kde má jakoby roušku
Autor: Arecibo Observatory/NASA/NSF

29. dubna je na návštěvě v blízkosti Země relativně velká blízkozemní planetka s číslem 52 768 a provizorním označením z doby objevu 1998 OR2. Planetka sice neznamená bezprostřední nebezpečí pro naši planetu, ale díky své velikosti je snadným cílem pro amatérské astronomy a podařilo se ji ohmatat i radarem. Pro astronomy u nás již pozorovací okno vzhledem k výšce nad obzorem a počasí skončilo, ale to nám nebrání se podívat, jak se jim dařilo.

Dráha planetky ve Sluneční soustavě je vidět na přiloženém obrázku. Z ní je patrné, že planetka se přibližuje opravdu blízko k dráze Země. 29. dubna 2020 kolem 17. hodiny odpolední se planetka protáhne jen asi 6,5 mil. km od nás. Jakkoli je to těsné přiblížení a planetku to řadí mezi potenciálně nebezpečná tělesa, stále je to v myšlení běžných lidí velká dálka. Jiné blízkozemní planetky se mohou přiblížit i mnohem více, někdy i méně, než v jaké vzdálenosti obíhá Měsíc. Astronomové takových průletů zaznamenají několik měsíčně, ale většinou jde o několikametrové balvany, které by při srážce se Zemí vyvolaly jen nádherný bolid. V případě planetky 1998 OR2, která má asi 2 km je situace odlišná. Naštěstí tato se ke srážce s námi v dohledných stoletích nechystá. Je ale dobré tyto planetky co nejlépe prozkoumat.

Dráha planetky (52768) 1998 OR2 při přiblížení v dubnu 2020
Dráha planetky (52768) 1998 OR2 při přiblížení v dubnu 2020

300m radar v Arecibu na ostrově Portoriko se na planetku zaměřil již 13. dubna a v pozorováních plánuje pokračovat až do 23. 4. Pozorování potvrdila, že má téměř kulový tvar o průměru 2 km a dobu rotace 4,1 hodiny.

Planetka byla před největším přiblížením viditelná na naší obloze. Zaměřili se na ni i amatérští astronomové z České republiky a Slovenska, například Marian Urbaník, Milan Antoš nebo Miroslav Lošťák, jehož snímek z galerie astro.cz přikládáme.

Snímek planetky (52768) 1998 OR2. Autor: Miroslav Lošťák
Snímek planetky (52768) 1998 OR2.
Autor: Miroslav Lošťák

Když byl článek vydán, ještě jsme nevěděli, že v tu samou chvíli Zemi velmi těsně míjela i jiná mnohem menší planetka. Psali o ní astronomové z hvězdárny na Kleti, kteří se pozorováním potenciálně nebezpečných těles zabývají. Toto těleso téměř škrtlo o místo, kde se nachází družice na geostacionární dráze a jeho velikost byla menší než 10 metrů.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] University of Central Florida o pozorování Areciba
[2] Spaceweather.com k průletu planetky 29. 4. 2020



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: 1998 OR2, Planetka (52768)


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »