Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Největší katastrofa: Srážka asteroidu nebo komety se Zemí ještě před vyhynutím dinosaurů

Největší katastrofa: Srážka asteroidu nebo komety se Zemí ještě před vyhynutím dinosaurů

Nová zjištění ukazují na to, že ke katastrofě, kdy bylo zničeno 90% všeho života na Zemi srážkou s asteroidem nebo kometou, došlo před 250 milióny roky, tedy dávno před vyhynutím dinosaurů. Přes 90% všech mořských druhů a 70% pozemských tvorů patřících k obratlovcům zahynulo následkem srážky Země s kosmickým tělesem, podle NASA týmu, který vede Dr. Luann Beckerová z University of Washington, Seattle.Přímá srážka nebyla odpovědna za vyhynutí života, spíše spoušť, která vznikla po srážce. Zvýšení vulkanické činnosti, změny v atmosféře, v moři a v celkovém klimatu. Vedlo to k tomu, že jednotlivé druhy živočichů a rostlin podléhalo této katastrofě postupně. "Jestliže se daný druh nemůže přizpůsobit vzniklé situaci, zahyne," řekla Beckerová. "Zničit více než 90% organismů, to je již mohutný útok."Vědci neznají místo úderu před 250 milióny let, kdy na Zemi byla jediná pevnina zvaná Pangea. Nicméně kosmické těleso zanechalo na Zemi svoji "vizitku". Jedná se o složité uhlíkové molekuly tzv. "fullereny" s ušlechtilým heliem a argonem ve vnitřní struktuře. Fullereny, které obsahují alespoň 60 atomů uhlíku mají strukturu podobnou fotbalovému míči nebo geodetické klemby, která se nazývá Buckminster Fuller, podle vynálezce geodetické klenby.Výzkumníci zjistili, že jednotlivé složité molekuly jsou mimozemského původu, protože ušlechtilé plyny uvnitř mají neobvyklý poměr izotopů atomů, které mají stejné protonové číslo, ale jiné neutronové číslo. Pozemské helium má číslo 4, zatímco mimozemské helium má většinou číslo 3. Extrémní teploty a tlaky, kdy do struktury molekuly uhlíku je vtlačen plyn, jsou možné pouze v mimozemských podmínkách.Tyto plyny "obtížené" fullereny se vytvořily vně sluneční soustavy a jejich koncentrace v sedimentární vrstvě na hranici Permu a Triasu znamená, že na Zemi byly dodány kometou nebo asteroidem. Odborníci odhadují, že průměr komety nebo asteroidu se pohyboval v rozmezí od 6 do 12 kilometrů. Možná, že měl stejnou velikost jako to těleso, které způsobilo vyhynutí dinosaurů před 65 milióny let. Vrstva, která obsahuje fullerény s heliem a argonem odpovídající období na hranici Permu a Triasu byla odhalena v Japonsku, Číně a Maďarsku. V Maďarsku potvrzení této vrstvy nebylo tak silné jako v Číně a Japonsku, kde se nález dá považovat za evidentní důkaz dané události.Získat důkazy o existenci této vrstvy není jednoduché, neboť nalézt na Zemi skály 250 miliónů let staré, které neprošly změnami v průběhu dlouhého období po dnešek, není snadné. "Výzkum trval více než dva roky, než se hmatatelné důkazy pro potvrzení teorie pádu kosmického tělesa před 250mil. roky podařilo nalézt," dodává Beckerová.
Zdroj: NASA 01-23 z 22.2.2001
DH




O autorovi



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »