Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda Galileo sleduje změny proudů horké lávy na Io

Sonda Galileo sleduje změny proudů horké lávy na Io

Kosmická sonda NASA, během průletu kolem Io, měsíce planety Jupiter získala neuvěřitelné pohledy na nejžhavější vulkány a současně pohledy na jedny z nejvyšších hor v naší sluneční soustavě.Snímky získané z výšky 200 km nad povrchem nám dávají nové pohledy na mohutné síly, které ohřívají, taví a deformují povrch měsíce, komentovali nová data vědci NASA tento týden.Sonda Galileo krouží kolem planety Jupiter a jeho měsíců již pět let a přežívá více než trojnásobnou dávku smrtelné radiace než na kterou byla navržena.NASA prohlásila, že pozorování sondy ukazují cizí svět tak mohutně vulkanicky aktivní, že se zdá, jakoby celý povrch tělesa byla láva v různém stádiu chladnutí.Jedno z lávových polí na Io vyvrhuje každou sekundou více než 100 tun nesmírně horké sírové lávy. Proti tomuto kosmickému vulkánu jsou pozemské sopky na Hawaii pouhý trpaslíci.Nejvyšší vrcholy na Io jsou vysoké 17 km, což je téměř dvakrát více než Mt. Everest. Ještě vyšší je jen Only Olympus Mons na Marsu.Vědci jsou fascinováni výškou hor na Io, na níž není vulkanická aktivita. Vezmeme-li v úvahu jak je povrch měsíce Io žhavý (1538 °C), můžeme očekávat že povrch tohoto tělesa je tekutý nebo měkký s několika topologickými vrstvami.Planetární vědec William McKinnon se domnívá, že krusta Io je chladná a s pribývající hloubkou pod povrchem se Io ohřívá, přičemž je silně rozlámán a narušen formujícími se horami."Žhavý materiál se snaží vystoupit na povrch Io z podpovrchových částí, ale jak se kupí na sebe nové a nové vrstvy lávy krusta sedá," říká McKinnon v prohlášení. Je to jakoby žhavá hornina chtěla vystoupit nahoru po eskalátoru pohybujícím se opačným směrem."Vědec z Washingtonské University v St. Louis, Missouri, McKinnon se svými kolegy zprávu o hmotě publikoval v únorovém vydání časopisu Geology.Vědci se domnívají, že data z Galilea mohou poskytnout nový pohled na podmínky, panující na naší planetě v dávné minulosti, kdy i naše Země byla žhavější a mnohem geologicky aktivnější.Nové snímky sonda Galileo pořídila během průletů nad měsícem koncem roku 1999 a počátkem roku 2000 (další informace o projektu Galileo tež na http://astro.sci.muni.cz). Od 25. 5. začne Galileo zkoumat Jupiterův měsíc Callisto. Mise Galileo je řízena NASA, Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně, Californie.(Zdroj: informace JPL z 26. 2. 2001)
DH




O autorovi



37. vesmírný týden 2024

37. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 9. do 15. 9. 2024. Měsíc na večerní obloze dorůstá k první čtvrti. Večer se jen opravdu velmi nízko u obzoru schovává jasná Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno za svítání lze spatřit ještě Merkur. Aktivita Slunce zůstává zvýšená a silné erupce nastaly i na odvrácené polokouli, tak uvidíme, co zde bude, až se skvrny natočí k nám. Kosmická loď Starliner se v bezpilotním režimu odpojila od ISS a přistála úspěšně zpátky na Zemi. Očekáváme start mise Polaris Dawn a Sojuzu k ISS. Před 50 lety byl objeven Jupiterův měsíc Leda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slabšia polárna žiara

12.9.2024 Canon 60D, Samyang 16mm F2, 13sec., ISO800

Další informace »