Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda Galileo sleduje změny proudů horké lávy na Io

Sonda Galileo sleduje změny proudů horké lávy na Io

Kosmická sonda NASA, během průletu kolem Io, měsíce planety Jupiter získala neuvěřitelné pohledy na nejžhavější vulkány a současně pohledy na jedny z nejvyšších hor v naší sluneční soustavě.Snímky získané z výšky 200 km nad povrchem nám dávají nové pohledy na mohutné síly, které ohřívají, taví a deformují povrch měsíce, komentovali nová data vědci NASA tento týden.Sonda Galileo krouží kolem planety Jupiter a jeho měsíců již pět let a přežívá více než trojnásobnou dávku smrtelné radiace než na kterou byla navržena.NASA prohlásila, že pozorování sondy ukazují cizí svět tak mohutně vulkanicky aktivní, že se zdá, jakoby celý povrch tělesa byla láva v různém stádiu chladnutí.Jedno z lávových polí na Io vyvrhuje každou sekundou více než 100 tun nesmírně horké sírové lávy. Proti tomuto kosmickému vulkánu jsou pozemské sopky na Hawaii pouhý trpaslíci.Nejvyšší vrcholy na Io jsou vysoké 17 km, což je téměř dvakrát více než Mt. Everest. Ještě vyšší je jen Only Olympus Mons na Marsu.Vědci jsou fascinováni výškou hor na Io, na níž není vulkanická aktivita. Vezmeme-li v úvahu jak je povrch měsíce Io žhavý (1538 °C), můžeme očekávat že povrch tohoto tělesa je tekutý nebo měkký s několika topologickými vrstvami.Planetární vědec William McKinnon se domnívá, že krusta Io je chladná a s pribývající hloubkou pod povrchem se Io ohřívá, přičemž je silně rozlámán a narušen formujícími se horami."Žhavý materiál se snaží vystoupit na povrch Io z podpovrchových částí, ale jak se kupí na sebe nové a nové vrstvy lávy krusta sedá," říká McKinnon v prohlášení. Je to jakoby žhavá hornina chtěla vystoupit nahoru po eskalátoru pohybujícím se opačným směrem."Vědec z Washingtonské University v St. Louis, Missouri, McKinnon se svými kolegy zprávu o hmotě publikoval v únorovém vydání časopisu Geology.Vědci se domnívají, že data z Galilea mohou poskytnout nový pohled na podmínky, panující na naší planetě v dávné minulosti, kdy i naše Země byla žhavější a mnohem geologicky aktivnější.Nové snímky sonda Galileo pořídila během průletů nad měsícem koncem roku 1999 a počátkem roku 2000 (další informace o projektu Galileo tež na http://astro.sci.muni.cz). Od 25. 5. začne Galileo zkoumat Jupiterův měsíc Callisto. Mise Galileo je řízena NASA, Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně, Californie.(Zdroj: informace JPL z 26. 2. 2001)
DH




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »