Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na obloze: Měsíc a planety

Na obloze: Měsíc a planety

Měsíc
Autor: Milan Tinhofer

V sobotu 9. července se pěkný dorůstající Měsíc objevil nedaleko Jupiteru a dal se krásně pozorovat až do setmění. V galerii se nám sešlo několik fotografií tohoto úkazu, což nám připomíná, že se brzy dočkáme dalších setkání Měsíce s planetami Mars a Saturn. Jejich setkání s Měsícem nás čeká již od čtvrtka 14. července. Kromě Měsíce a planet můžeme stále vyhlížet také noční svítící oblaka.

Vzhledem k nízkému sklonu ekliptiky se dorůstající Měsíc objevil na večerní obloze až poměrně dlouho po novu. I přesto bylo setkání s Jupiterem působivým připomenutím jeho viditelnosti na večerní obloze. Tak pěkné přiblížení, jako vidíme na APODu z 10. 7. to sice na naší obloze nebylo, ale kdo se díval, mohl si užít fotogenickou dvojici nad západním obzorem. Pěkně to ukazují fotografie v naší galerii.

Několik fotografií poslal Antonín Hušek. Na jedné z nich vidíme, jak během dlouhé expozice postupně Měsíc i Jupiter zapadají za místní horizont.

Konjunkce Měsíce a planety Jupiter Autor: Antonín Hušek
Konjunkce Měsíce a planety Jupiter
Autor: Antonín Hušek

Detailnější pohled na tuto konjunkci těles přinesl Petr Šobotník z Prahy:

Měsíc&Jupiter Autor: Petr Šobotník
Měsíc&Jupiter
Autor: Petr Šobotník

Pokud vám ve výhledu vadí nějaké objekty v popředí, je nejlepší je do snímku vhodně zakomponovat. Jedna taková fotografie dorazila od Adama Malíře z Pardubic. 

Setkání Jupitera s Měsícem 9.července 2016 Autor: Adam Malíř
Setkání Jupitera s Měsícem 9.července 2016
Autor: Adam Malíř

Samotný Měsíc za vrstvou vysoké oblačnosti zachytil Milan Tinhofer z Jindřichova Hradce. Jestlipak si povšiml i nedalekého Jupiteru..?

Měsíc Autor: Milan Tinhofer
Měsíc
Autor: Milan Tinhofer

Měsíc nyní dorůstá do první čtvrti, která oficiálně nastane 12. července 2016 ve 2:52 SELČ. Pokud se ukáže mezi oblaky, budou dobře viditelné krátery na povrchu, které se nám nejlépe plasticky zobrazí na rozhraní světla a tmy. 

14. července se Měsíc přiblíží k Marsu, 15. 7. bude mezi Marsem a Saturnem. Polohu planet nad jihem můžeme porovnat s polohou Jupiteru na snímku z 9. 7., který také pořídil Antonín Hušek.

Konjunkce Měsíce a planety Jupiter Autor: Antonín Hušek
Konjunkce Měsíce a planety Jupiter
Autor: Antonín Hušek

Noční obloha Autor: Renáta Břízová
Noční obloha
Autor: Renáta Břízová

Měsíc & Jupiter nad Českým krasem Autor: Libor Faitl
Měsíc & Jupiter nad Českým krasem
Autor: Libor Faitl

A závěrem ještě dodejme, že výskyt nočních svítících oblak je v poslední době celkem málo častý jev, přesto se podařilo jedno pozorování, jak vidíme na fotografii Ivana Šranka ze Žiaru nad Hronom.

NLC 10-07-2016_2 Autor: Ivan Šranko
NLC 10-07-2016_2
Autor: Ivan Šranko

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Fotogalerie: Planety ve Štíru
[2] Fotogalerie: Noční svítící oblaka 2016
[3] Pošlete nám snímek
[4] Nejnovější snímky ve čtenářské galerii



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Měsíc a Planety, Čtenářská galerie


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »