Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na obloze: Měsíc a planety

Na obloze: Měsíc a planety

Měsíc
Autor: Milan Tinhofer

V sobotu 9. července se pěkný dorůstající Měsíc objevil nedaleko Jupiteru a dal se krásně pozorovat až do setmění. V galerii se nám sešlo několik fotografií tohoto úkazu, což nám připomíná, že se brzy dočkáme dalších setkání Měsíce s planetami Mars a Saturn. Jejich setkání s Měsícem nás čeká již od čtvrtka 14. července. Kromě Měsíce a planet můžeme stále vyhlížet také noční svítící oblaka.

Vzhledem k nízkému sklonu ekliptiky se dorůstající Měsíc objevil na večerní obloze až poměrně dlouho po novu. I přesto bylo setkání s Jupiterem působivým připomenutím jeho viditelnosti na večerní obloze. Tak pěkné přiblížení, jako vidíme na APODu z 10. 7. to sice na naší obloze nebylo, ale kdo se díval, mohl si užít fotogenickou dvojici nad západním obzorem. Pěkně to ukazují fotografie v naší galerii.

Několik fotografií poslal Antonín Hušek. Na jedné z nich vidíme, jak během dlouhé expozice postupně Měsíc i Jupiter zapadají za místní horizont.

Konjunkce Měsíce a planety Jupiter Autor: Antonín Hušek
Konjunkce Měsíce a planety Jupiter
Autor: Antonín Hušek

Detailnější pohled na tuto konjunkci těles přinesl Petr Šobotník z Prahy:

Měsíc&Jupiter Autor: Petr Šobotník
Měsíc&Jupiter
Autor: Petr Šobotník

Pokud vám ve výhledu vadí nějaké objekty v popředí, je nejlepší je do snímku vhodně zakomponovat. Jedna taková fotografie dorazila od Adama Malíře z Pardubic. 

Setkání Jupitera s Měsícem 9.července 2016 Autor: Adam Malíř
Setkání Jupitera s Měsícem 9.července 2016
Autor: Adam Malíř

Samotný Měsíc za vrstvou vysoké oblačnosti zachytil Milan Tinhofer z Jindřichova Hradce. Jestlipak si povšiml i nedalekého Jupiteru..?

Měsíc Autor: Milan Tinhofer
Měsíc
Autor: Milan Tinhofer

Měsíc nyní dorůstá do první čtvrti, která oficiálně nastane 12. července 2016 ve 2:52 SELČ. Pokud se ukáže mezi oblaky, budou dobře viditelné krátery na povrchu, které se nám nejlépe plasticky zobrazí na rozhraní světla a tmy. 

14. července se Měsíc přiblíží k Marsu, 15. 7. bude mezi Marsem a Saturnem. Polohu planet nad jihem můžeme porovnat s polohou Jupiteru na snímku z 9. 7., který také pořídil Antonín Hušek.

Konjunkce Měsíce a planety Jupiter Autor: Antonín Hušek
Konjunkce Měsíce a planety Jupiter
Autor: Antonín Hušek

Noční obloha Autor: Renáta Břízová
Noční obloha
Autor: Renáta Břízová

Měsíc & Jupiter nad Českým krasem Autor: Libor Faitl
Měsíc & Jupiter nad Českým krasem
Autor: Libor Faitl

A závěrem ještě dodejme, že výskyt nočních svítících oblak je v poslední době celkem málo častý jev, přesto se podařilo jedno pozorování, jak vidíme na fotografii Ivana Šranka ze Žiaru nad Hronom.

NLC 10-07-2016_2 Autor: Ivan Šranko
NLC 10-07-2016_2
Autor: Ivan Šranko

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Fotogalerie: Planety ve Štíru
[2] Fotogalerie: Noční svítící oblaka 2016
[3] Pošlete nám snímek
[4] Nejnovější snímky ve čtenářské galerii



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Měsíc a Planety, Čtenářská galerie


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »