Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Ambiciózní přehlídka sleduje hvězdné jesle
Jiří Srba Vytisknout článek

Ambiciózní přehlídka sleduje hvězdné jesle

Tarantula a 30 Doradus - ESO1033-VISTA
Tarantula a 30 Doradus - ESO1033-VISTA
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (033/2010): Astronomové, kteří skenují oblohu velkým přehlídkovým teleskopem ESO/VISTA, získali působivou fotografii mlhoviny Tarantula v blízké sousední galaxii - Velkém Magellanově mračnu. Panoramatický záběr pořízený v oboru infračerveného záření zachycuje tento objekt ve vysokém rozlišení spolu s jeho nejbližším okolím. Snímek byl pořízen jako jeden z prvních v rámci začínající rozsáhlé přehlídky obou Magellanových oblaků. 

Vedoucí výzkumného týmu Maria-Rosa Cioni (University of Hertfordshire, UK) vysvětluje: "Oblast známá jako 30 Doradus nebo mlhovina Tarantula představuje jeden z nejvýznamnějších regionů současné hvězdotvorby v blízkém vesmíru. V centru mlhoviny se nachází velká hvězdokupa označovaná RMC 136, ve které byly objeveny některé z nejhmotnějších známých hvězd."
 
Dalekohled ESO/VISTA [1] je nový přehlídkový přístroj na observatoři Paranal v Chile (eso0949). Teleskop je vybaven obří kamerou citlivou na infračervené záření, která u astronomických objektů odhaluje jemné detaily umožňující bližší pohled na fyzikální povahu  jevů ve vesmíru. Infračervené záření má větší vlnovou délku než viditelné světlo a pouhým okem je neviditelné. Na druhé straně ale mnohem lépe prochází oblastmi plnými prachu, který jinak brání v rozhledu při pozorování vesmíru. Tato vlastnost dělá z infračerveného záření vhodný prostředek pro studium mladých hvězd, stále obklopených zárodečnými prachoplynnými mlhovinami. Další výhodou dalekohledu VISTA je velké zorné pole, které je schopen zachytit na jediném záběru.  

Uvedený obrázek byl získán v rámci projektu VMC (VISTA Magellanic Cloud Survey). Jeho cílem je postupné zmapování oblasti oblohy o ploše 184 čtverečních stupňů - což zhruba odpovídá asi 1000 měsíčním kotoučům - včetně dvou nejbližších galaxií Velkého i Malého Magellanova mračna. Výsledkem projektu by měla být detailní studie historie formování hvězd v těchto galaxiích a prostorové geometrie systému.
 
Chris Evans, člen týmu VMC k tomu dodává: "Snímky dalekohledem VISTA nám umožní rozšířit výzkum z centra mlhoviny Tarantula na množství nedalekých menších regionů hvězdotvorby, které rovněž obsahují bohatou populaci mladých hmotných hvězd. Díky těmto novým detailním infračerveným záběrům budeme schopni zkoumat kokony, ve kterých v současnosti stále probíhá zrod hmotných hvězd. Zajímá nás také jejich interakce se staršími stálicemi v blízkém okolí."
 
Tento širokoúhlý záběr ukazuje mnoho různých objektů. Jasná oblast nad středem je samotná mlhovina Tarantula s centrální hvězdokupou RMC 136. Nalevo je vidět další hvězdokupa nesoucí označení NGC 2100 a vpravo naleznete malý pozůstatek po výbuchu supernovy SN1997A (eso1032). Ve spodní části snímku se nachází řada menších regionů hvězdotvorby jako NGC 2080 (aka "Ghost Head Nebula") či hvězdokupa NGC 2083.   
 
Přehlídka VMC je jedním ze šesti rozsáhlých mapování jižní oblohy v oblasti infračerveného záření, které budou uskutečněny v prvních pěti letech provozu dalekohledu VISTA.
 

Zdroj

 
Poznámky

[1] VISTA ― Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy ― je nejnovějším přístrojem v arzenálu observatoře ESO na hoře Paranal v severním Chile. VISTA je největší  přehlídkový teleskop pro blízkou infračervenou oblast na světě, jehož velké primární zrcadlo, široké zorné pole a citlivé detektory společně přinesou úplně nový pohled na jižní oblohu.

Dalekohled je umístěn na kopci přilehlém ke stanovišti dalekohledů ESO/VLT a sdílí tedy výjimečné pozorovací podmínky. Primární zrcadlo dalekohledu má průměr 4,1 m. Fotografickou terminologií lze říct, že dalekohled představuje fotoaparát s 67 megapixely a objektivem s ohniskovou vzdáleností 13 000 mm při světelnosti 1:3,25.

Další informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 14 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) - nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob - teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

Odkazy


Kontakty

Maria-Rosa Cioni; University of Hertfordshire; UK; Tel: +44 1707 28 5189; Email: M.Cioni@herts.ac.uk
Richard Hook; ESO La Silla/Paranal & E-ELT Public Information Officer; Garching, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Email: rhook@eso.org

Překlad: Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »