Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  APEX detekoval výtrysky z černé díry
Jiří Srba Vytisknout článek

APEX detekoval výtrysky z černé díry

galaxie Centaurus A
galaxie Centaurus A
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (003/2009): Astronomové získali nový pohled na aktivní galaxii Centaurus A. Na submilimetrových vlnových délkách se jim poprvé podařilo zobrazit jety a laloky materiálu vyvrhovaného centrální černou dírou. Nová data z přístroje Atacama Pathfinder Experiment (APEX), provozovaného Evropskou jižní observatoří, byla zkombinována se snímky ve viditelném oboru a také se záběry získanými na vlnových délkách rentgenového záření. Společně vytvořily úžasný obrázek.

Centaurus A je jednou z nejbližších obřích galaxií. Nachází se ve vzdálenosti 13 milionů světelných let a na obloze byste ji nalezli v souhvězdí Kentaura (Cen). Jedná se o eliptickou galaxii, která v současnosti pohlcuje svého souputníka, menší spirální galaxii. Jejich vzájemná kolize vyústila v zažehnutí intenzivní hvězdotvorby, čímž se staly jedením z nejzajímavějších objektů na obloze. Galaxie Centaurus A ve svém středu hostí supermasivní černou díru (ESO 04/01), která mění centrální oblast galaxie v aktivní a zářivý region, se silnými rádiovými a rentgenovými emisemi.

Na snímku je možné rozeznat prachový prstenec obepínající galaxii a dále rychle se pohybující radiové jety pocházející z galaktického centra, jenž jsou známkou přítomnosti černé díry v srdci Centaurus A. Na submilimetrových vlnových délkách (na obrázku znázorněny žlutooranžově) lze pozorovat nejen tepelné záření centrálního prachového disku, ale také emise pocházející přímo z centrálního rádiového zdroje. Vůbec poprvé byly v tomto oboru spektra zobrazeny rádiové laloky severně i jižně od roviny disku. Měření těchto emisí, vznikajících v důsledku spirálovitého pohybu rychlých elektronů podél siločár magnetického pole, ukázala, že se materiál pohybuje přibližně poloviční rychlostí světla. V rentgenovém oboru (na snímku světle modrou) je pak možné spatřit jety vycházející přímo ze středu Centaurus A a v pravém dolním rohu obrázku také zářící rázovou vlnu, která vzniká při kolizi expandujícího laloku s okolním plynem.

Kamera LABOCA (The Large APEX Bolometer Camera) byla vyrobena na Max Planckově Institutu pro Radioastronomii (MPIfR) v Německu a je připojena k anténě APEX, teleskopu pro submilimetrovou oblast o průměru 12 m, který je umístěn na planině Chajnantor ve výšce 5000 m v chilské poušti Atacama. APEX je společným projektem MPIfR, Onsala Space Observatory a ESO. Teleskop je postaven na bázi prototypu antény zkonstruované v rámci budoucího projektu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Provoz APEXu zajišťuje ESO.

Pozorování galaxie Centaurus A pomocí zařízení APEX jsou prezentována v článku: Axel Weiss a kol. 2008, LABOCA observations of nearby, active galaxies, A&A, 490, 77-86.

Německé stránky MPIfR: "Radiosignale aus der Richtung des Schwarzen Lochs im Zentrum von Centaurus A".

Kontakty:

Douglas Pierce-Price
ESO ALMA/APEX Public Information Officer
ESO, Garching, Germany
Tel.: +49 89 3200 6759
E-mail: dpiercep (at) eso.org

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 003/09

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso. České stránky ESO pak na adrese www.eso-cz.cz.

Česká republika je členem Evropské jižní observatoře (ESO) od ledna 2007.
Národní kontakt pro ESO: Pavel Suchan - suchan(zavináč)astro(tečka)cz.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »