Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  APEX detekoval výtrysky z černé díry
Jiří Srba Vytisknout článek

APEX detekoval výtrysky z černé díry

galaxie Centaurus A
galaxie Centaurus A
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (003/2009): Astronomové získali nový pohled na aktivní galaxii Centaurus A. Na submilimetrových vlnových délkách se jim poprvé podařilo zobrazit jety a laloky materiálu vyvrhovaného centrální černou dírou. Nová data z přístroje Atacama Pathfinder Experiment (APEX), provozovaného Evropskou jižní observatoří, byla zkombinována se snímky ve viditelném oboru a také se záběry získanými na vlnových délkách rentgenového záření. Společně vytvořily úžasný obrázek.

Centaurus A je jednou z nejbližších obřích galaxií. Nachází se ve vzdálenosti 13 milionů světelných let a na obloze byste ji nalezli v souhvězdí Kentaura (Cen). Jedná se o eliptickou galaxii, která v současnosti pohlcuje svého souputníka, menší spirální galaxii. Jejich vzájemná kolize vyústila v zažehnutí intenzivní hvězdotvorby, čímž se staly jedením z nejzajímavějších objektů na obloze. Galaxie Centaurus A ve svém středu hostí supermasivní černou díru (ESO 04/01), která mění centrální oblast galaxie v aktivní a zářivý region, se silnými rádiovými a rentgenovými emisemi.

Na snímku je možné rozeznat prachový prstenec obepínající galaxii a dále rychle se pohybující radiové jety pocházející z galaktického centra, jenž jsou známkou přítomnosti černé díry v srdci Centaurus A. Na submilimetrových vlnových délkách (na obrázku znázorněny žlutooranžově) lze pozorovat nejen tepelné záření centrálního prachového disku, ale také emise pocházející přímo z centrálního rádiového zdroje. Vůbec poprvé byly v tomto oboru spektra zobrazeny rádiové laloky severně i jižně od roviny disku. Měření těchto emisí, vznikajících v důsledku spirálovitého pohybu rychlých elektronů podél siločár magnetického pole, ukázala, že se materiál pohybuje přibližně poloviční rychlostí světla. V rentgenovém oboru (na snímku světle modrou) je pak možné spatřit jety vycházející přímo ze středu Centaurus A a v pravém dolním rohu obrázku také zářící rázovou vlnu, která vzniká při kolizi expandujícího laloku s okolním plynem.

Kamera LABOCA (The Large APEX Bolometer Camera) byla vyrobena na Max Planckově Institutu pro Radioastronomii (MPIfR) v Německu a je připojena k anténě APEX, teleskopu pro submilimetrovou oblast o průměru 12 m, který je umístěn na planině Chajnantor ve výšce 5000 m v chilské poušti Atacama. APEX je společným projektem MPIfR, Onsala Space Observatory a ESO. Teleskop je postaven na bázi prototypu antény zkonstruované v rámci budoucího projektu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Provoz APEXu zajišťuje ESO.

Pozorování galaxie Centaurus A pomocí zařízení APEX jsou prezentována v článku: Axel Weiss a kol. 2008, LABOCA observations of nearby, active galaxies, A&A, 490, 77-86.

Německé stránky MPIfR: "Radiosignale aus der Richtung des Schwarzen Lochs im Zentrum von Centaurus A".

Kontakty:

Douglas Pierce-Price
ESO ALMA/APEX Public Information Officer
ESO, Garching, Germany
Tel.: +49 89 3200 6759
E-mail: dpiercep (at) eso.org

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 003/09

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso. České stránky ESO pak na adrese www.eso-cz.cz.

Česká republika je členem Evropské jižní observatoře (ESO) od ledna 2007.
Národní kontakt pro ESO: Pavel Suchan - suchan(zavináč)astro(tečka)cz.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



9. vesmírný týden 2021

9. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 3. do 7. 3. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je dobře vidět jasný Mars, který prochází pod hvězdokupou Plejády. Taky je vidět planeta Uran a planetka Vesta, která bude v opozici. Večer se dá také spatřit kužel zvířetníkového světla. Merkur je v západní elongaci, viditelný snad na denní obloze. Perseverance úspěšně testuje kamery a další přístroje na povrchu Marsu. Očekáváme start rakety Falcon 9 už v noci na pondělí. Týden bohatý na starty raket právě ukončuje výstup astronautů z ISS. Před 45 lety zasáhla Veněra 3 jako první umělé těleso Venuši, bohužel nefunkční.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

planéty počas roku 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek „Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent   Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Animácia pohybu blízkozemskej planetky s označením 2021 DW1

Další informace »