Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  APEX detekoval výtrysky z černé díry
Jiří Srba Vytisknout článek

APEX detekoval výtrysky z černé díry

galaxie Centaurus A
galaxie Centaurus A
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (003/2009): Astronomové získali nový pohled na aktivní galaxii Centaurus A. Na submilimetrových vlnových délkách se jim poprvé podařilo zobrazit jety a laloky materiálu vyvrhovaného centrální černou dírou. Nová data z přístroje Atacama Pathfinder Experiment (APEX), provozovaného Evropskou jižní observatoří, byla zkombinována se snímky ve viditelném oboru a také se záběry získanými na vlnových délkách rentgenového záření. Společně vytvořily úžasný obrázek.

Centaurus A je jednou z nejbližších obřích galaxií. Nachází se ve vzdálenosti 13 milionů světelných let a na obloze byste ji nalezli v souhvězdí Kentaura (Cen). Jedná se o eliptickou galaxii, která v současnosti pohlcuje svého souputníka, menší spirální galaxii. Jejich vzájemná kolize vyústila v zažehnutí intenzivní hvězdotvorby, čímž se staly jedením z nejzajímavějších objektů na obloze. Galaxie Centaurus A ve svém středu hostí supermasivní černou díru (ESO 04/01), která mění centrální oblast galaxie v aktivní a zářivý region, se silnými rádiovými a rentgenovými emisemi.

Na snímku je možné rozeznat prachový prstenec obepínající galaxii a dále rychle se pohybující radiové jety pocházející z galaktického centra, jenž jsou známkou přítomnosti černé díry v srdci Centaurus A. Na submilimetrových vlnových délkách (na obrázku znázorněny žlutooranžově) lze pozorovat nejen tepelné záření centrálního prachového disku, ale také emise pocházející přímo z centrálního rádiového zdroje. Vůbec poprvé byly v tomto oboru spektra zobrazeny rádiové laloky severně i jižně od roviny disku. Měření těchto emisí, vznikajících v důsledku spirálovitého pohybu rychlých elektronů podél siločár magnetického pole, ukázala, že se materiál pohybuje přibližně poloviční rychlostí světla. V rentgenovém oboru (na snímku světle modrou) je pak možné spatřit jety vycházející přímo ze středu Centaurus A a v pravém dolním rohu obrázku také zářící rázovou vlnu, která vzniká při kolizi expandujícího laloku s okolním plynem.

Kamera LABOCA (The Large APEX Bolometer Camera) byla vyrobena na Max Planckově Institutu pro Radioastronomii (MPIfR) v Německu a je připojena k anténě APEX, teleskopu pro submilimetrovou oblast o průměru 12 m, který je umístěn na planině Chajnantor ve výšce 5000 m v chilské poušti Atacama. APEX je společným projektem MPIfR, Onsala Space Observatory a ESO. Teleskop je postaven na bázi prototypu antény zkonstruované v rámci budoucího projektu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Provoz APEXu zajišťuje ESO.

Pozorování galaxie Centaurus A pomocí zařízení APEX jsou prezentována v článku: Axel Weiss a kol. 2008, LABOCA observations of nearby, active galaxies, A&A, 490, 77-86.

Německé stránky MPIfR: "Radiosignale aus der Richtung des Schwarzen Lochs im Zentrum von Centaurus A".

Kontakty:

Douglas Pierce-Price
ESO ALMA/APEX Public Information Officer
ESO, Garching, Germany
Tel.: +49 89 3200 6759
E-mail: dpiercep (at) eso.org

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 003/09

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso. České stránky ESO pak na adrese www.eso-cz.cz.

Česká republika je členem Evropské jižní observatoře (ESO) od ledna 2007.
Národní kontakt pro ESO: Pavel Suchan - suchan(zavináč)astro(tečka)cz.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57

Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.

Další informace »