Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  APEX detekoval výtrysky z černé díry
Jiří Srba Vytisknout článek

APEX detekoval výtrysky z černé díry

galaxie Centaurus A
galaxie Centaurus A
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (003/2009): Astronomové získali nový pohled na aktivní galaxii Centaurus A. Na submilimetrových vlnových délkách se jim poprvé podařilo zobrazit jety a laloky materiálu vyvrhovaného centrální černou dírou. Nová data z přístroje Atacama Pathfinder Experiment (APEX), provozovaného Evropskou jižní observatoří, byla zkombinována se snímky ve viditelném oboru a také se záběry získanými na vlnových délkách rentgenového záření. Společně vytvořily úžasný obrázek.

Centaurus A je jednou z nejbližších obřích galaxií. Nachází se ve vzdálenosti 13 milionů světelných let a na obloze byste ji nalezli v souhvězdí Kentaura (Cen). Jedná se o eliptickou galaxii, která v současnosti pohlcuje svého souputníka, menší spirální galaxii. Jejich vzájemná kolize vyústila v zažehnutí intenzivní hvězdotvorby, čímž se staly jedením z nejzajímavějších objektů na obloze. Galaxie Centaurus A ve svém středu hostí supermasivní černou díru (ESO 04/01), která mění centrální oblast galaxie v aktivní a zářivý region, se silnými rádiovými a rentgenovými emisemi.

Na snímku je možné rozeznat prachový prstenec obepínající galaxii a dále rychle se pohybující radiové jety pocházející z galaktického centra, jenž jsou známkou přítomnosti černé díry v srdci Centaurus A. Na submilimetrových vlnových délkách (na obrázku znázorněny žlutooranžově) lze pozorovat nejen tepelné záření centrálního prachového disku, ale také emise pocházející přímo z centrálního rádiového zdroje. Vůbec poprvé byly v tomto oboru spektra zobrazeny rádiové laloky severně i jižně od roviny disku. Měření těchto emisí, vznikajících v důsledku spirálovitého pohybu rychlých elektronů podél siločár magnetického pole, ukázala, že se materiál pohybuje přibližně poloviční rychlostí světla. V rentgenovém oboru (na snímku světle modrou) je pak možné spatřit jety vycházející přímo ze středu Centaurus A a v pravém dolním rohu obrázku také zářící rázovou vlnu, která vzniká při kolizi expandujícího laloku s okolním plynem.

Kamera LABOCA (The Large APEX Bolometer Camera) byla vyrobena na Max Planckově Institutu pro Radioastronomii (MPIfR) v Německu a je připojena k anténě APEX, teleskopu pro submilimetrovou oblast o průměru 12 m, který je umístěn na planině Chajnantor ve výšce 5000 m v chilské poušti Atacama. APEX je společným projektem MPIfR, Onsala Space Observatory a ESO. Teleskop je postaven na bázi prototypu antény zkonstruované v rámci budoucího projektu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Provoz APEXu zajišťuje ESO.

Pozorování galaxie Centaurus A pomocí zařízení APEX jsou prezentována v článku: Axel Weiss a kol. 2008, LABOCA observations of nearby, active galaxies, A&A, 490, 77-86.

Německé stránky MPIfR: "Radiosignale aus der Richtung des Schwarzen Lochs im Zentrum von Centaurus A".

Kontakty:

Douglas Pierce-Price
ESO ALMA/APEX Public Information Officer
ESO, Garching, Germany
Tel.: +49 89 3200 6759
E-mail: dpiercep (at) eso.org

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 003/09

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso. České stránky ESO pak na adrese www.eso-cz.cz.

Česká republika je členem Evropské jižní observatoře (ESO) od ledna 2007.
Národní kontakt pro ESO: Pavel Suchan - suchan(zavináč)astro(tečka)cz.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »