Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  APEX detekoval výtrysky z černé díry
Jiří Srba Vytisknout článek

APEX detekoval výtrysky z černé díry

galaxie Centaurus A
galaxie Centaurus A
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (003/2009): Astronomové získali nový pohled na aktivní galaxii Centaurus A. Na submilimetrových vlnových délkách se jim poprvé podařilo zobrazit jety a laloky materiálu vyvrhovaného centrální černou dírou. Nová data z přístroje Atacama Pathfinder Experiment (APEX), provozovaného Evropskou jižní observatoří, byla zkombinována se snímky ve viditelném oboru a také se záběry získanými na vlnových délkách rentgenového záření. Společně vytvořily úžasný obrázek.

Centaurus A je jednou z nejbližších obřích galaxií. Nachází se ve vzdálenosti 13 milionů světelných let a na obloze byste ji nalezli v souhvězdí Kentaura (Cen). Jedná se o eliptickou galaxii, která v současnosti pohlcuje svého souputníka, menší spirální galaxii. Jejich vzájemná kolize vyústila v zažehnutí intenzivní hvězdotvorby, čímž se staly jedením z nejzajímavějších objektů na obloze. Galaxie Centaurus A ve svém středu hostí supermasivní černou díru (ESO 04/01), která mění centrální oblast galaxie v aktivní a zářivý region, se silnými rádiovými a rentgenovými emisemi.

Na snímku je možné rozeznat prachový prstenec obepínající galaxii a dále rychle se pohybující radiové jety pocházející z galaktického centra, jenž jsou známkou přítomnosti černé díry v srdci Centaurus A. Na submilimetrových vlnových délkách (na obrázku znázorněny žlutooranžově) lze pozorovat nejen tepelné záření centrálního prachového disku, ale také emise pocházející přímo z centrálního rádiového zdroje. Vůbec poprvé byly v tomto oboru spektra zobrazeny rádiové laloky severně i jižně od roviny disku. Měření těchto emisí, vznikajících v důsledku spirálovitého pohybu rychlých elektronů podél siločár magnetického pole, ukázala, že se materiál pohybuje přibližně poloviční rychlostí světla. V rentgenovém oboru (na snímku světle modrou) je pak možné spatřit jety vycházející přímo ze středu Centaurus A a v pravém dolním rohu obrázku také zářící rázovou vlnu, která vzniká při kolizi expandujícího laloku s okolním plynem.

Kamera LABOCA (The Large APEX Bolometer Camera) byla vyrobena na Max Planckově Institutu pro Radioastronomii (MPIfR) v Německu a je připojena k anténě APEX, teleskopu pro submilimetrovou oblast o průměru 12 m, který je umístěn na planině Chajnantor ve výšce 5000 m v chilské poušti Atacama. APEX je společným projektem MPIfR, Onsala Space Observatory a ESO. Teleskop je postaven na bázi prototypu antény zkonstruované v rámci budoucího projektu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Provoz APEXu zajišťuje ESO.

Pozorování galaxie Centaurus A pomocí zařízení APEX jsou prezentována v článku: Axel Weiss a kol. 2008, LABOCA observations of nearby, active galaxies, A&A, 490, 77-86.

Německé stránky MPIfR: "Radiosignale aus der Richtung des Schwarzen Lochs im Zentrum von Centaurus A".

Kontakty:

Douglas Pierce-Price
ESO ALMA/APEX Public Information Officer
ESO, Garching, Germany
Tel.: +49 89 3200 6759
E-mail: dpiercep (at) eso.org

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 003/09

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso. České stránky ESO pak na adrese www.eso-cz.cz.

Česká republika je členem Evropské jižní observatoře (ESO) od ledna 2007.
Národní kontakt pro ESO: Pavel Suchan - suchan(zavináč)astro(tečka)cz.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »