Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (024/2014): Dalekohled VST (VLT Survey Telescope)..." /> Dalekohled VST pořídil detailní záběr galaxie M 33 v souhvězdí Trojúhelníku | Vzdálený vesmír | Články | Astronomický informační server astro.cz


Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Dalekohled VST pořídil detailní záběr galaxie M 33 v souhvězdí Trojúhelníku
Jiří Srba Vytisknout článek

Dalekohled VST pořídil detailní záběr galaxie M 33 v souhvězdí Trojúhelníku

dalekohled VST pořídil detailní záběr galaxie M 33 v souhvězdí Trojúhelníku - eso1424 Autor: ESO
dalekohled VST pořídil detailní záběr galaxie M 33 v souhvězdí Trojúhelníku - eso1424
Autor: ESO
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (024/2014): Dalekohled VST (VLT Survey Telescope) pracující na observatoři ESO/Paranal pořídil detailní záběr galaxie M 33. Tato blízká spirální galaxie je druhým nejbližším velkým sousedem naší Galaxie. M 33 je doslova přeplněna jasnými hvězdokupami i oblaky plynu a prachu. Nový snímek patří vůbec k těm nejpodrobnějším širokoúhlým záběrům tohoto objektu, jaké byly dosud pořízeny. Obzvlášť působivě zachycuje mnohé rudě zářící plynové oblaky ve spirálních ramenech této galaxie.

Galaxie M 33 (Messier 33, NGC 598) se nachází asi 3 miliony světelných let od nás a na obloze ji naleznete v malém souhvězdí Trojúhelníku. V anglicky mluvících zemích je známa pod jménem galaxie Trojůhelník (Triangulum Galaxy). V srpnu roku 1764 ji pozoroval francouzský lovec komet Charles Messier a zařadil ji jako 33. objekt do svého slavného katalogu jasných mlhovin a hvězdokup. Nebyl však prvním, kdo tuto spirální galaxii na obloze viděl. Její první zdokumentované pozorování pravděpodobně pořídil Sicilský astronom Giovanni Battista Hodierna o celých 100 let dříve.

Přestože tato galaxie leží na severní obloze, je pozorovatelná i z observatoře ESO/Paranal v Chile – výhodného stanoviště na jihu. Nevystupuje však nijak vysoko nad obzor. Uvedený snímek byl pořízen dalekohledem VST (VLT Survey Telescope), což je unikátní přehlídkový teleskop s primárním zrcadlem o průměru 2,6 m, který má na přístroj této velikosti velmi široké zorné pole (dvakrát větší než úhlový průměr Měsíce na obloze). Snímek byl vytvořen z mnoha jednotlivých snímků pořízených přes různé filtry. Použit byl i filtr propouštějící pouze záření vodíku, díky kterému jsou oblaky plynu ve spirálních ramenech této galaxie neobvykle nápadné.   

Mezi mnoha oblastmi s probíhající tvorbou hvězd v galaxii M 33 vyniká obrovská mlhovina NGC 604. S průměrem téměř 1 500 světelných let patří k největším známým blízkým emisním mlhovinám. Zabírá 40krát větší prostor, než viditelná část známější a mnohem bližší Velké mlhoviny v Orionu (M 42).

Galaxie v souhvězdí Trojúhelníku je třetím největším členem místní skupiny galaxií. Kromě M 33 do ní patří i naše Galaxie, galaxie v Andromedě (M 31) a na padesát dalších mnohem menších galaxií. Za mimořádných podmínek na tmavé a čisté obloze je možné galaxii M 33 spatřit i pouhým okem. Je tedy pokládána za nejvzdálenější objekt pozorovatelný bez pomoci dalekohledu. Podmínky pro její pozorování se budou (z dlouhodobého hlediska) zlepšovat: M 33 se přibližuje k naší Galaxii rychlostí asi 100 tisíc kilometrů za hodinu. 

Při hlubším zkoumání tento nádherný snímek neposkytuje jen detailní pohled na spirální ramena galaxie M 33 s myriádami hvězd a zářícími oblaky plynu. Pozadí snímku tvoří scenérie desítek mnohem vzdálenějších galaxií.

 

Zdroj

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany
; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1424. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



49. vesmírný týden 2020

49. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 11. do 6. 12. 2020. Měsíc bude ubývat z úplňku k poslední čtvrti. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn a vysoko nad jihem Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najedeme skvrny. Čínská sonda Chang’e 5 míří k odběru vzorků z povrchu Měsíce. Raketa Falcon 9 má na kontě už 100 startů a jeden první stupeň letěl a přistál už sedmkrát. Před 495 lety se narodil Tadeáš Hájek z Hájku a před 25 lety startovala sluneční observatoř SOHO.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc nad kostelem

Východ Měsíce se slabým zeleným zábleskem

Další informace »