Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (024/2014): Dalekohled VST (VLT Survey Telescope)..." /> Dalekohled VST pořídil detailní záběr galaxie M 33 v souhvězdí Trojúhelníku | Vzdálený vesmír | Články | Astronomický informační server astro.cz


Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Dalekohled VST pořídil detailní záběr galaxie M 33 v souhvězdí Trojúhelníku
Jiří Srba Vytisknout článek

Dalekohled VST pořídil detailní záběr galaxie M 33 v souhvězdí Trojúhelníku

dalekohled VST pořídil detailní záběr galaxie M 33 v souhvězdí Trojúhelníku - eso1424 Autor: ESO
dalekohled VST pořídil detailní záběr galaxie M 33 v souhvězdí Trojúhelníku - eso1424
Autor: ESO
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (024/2014): Dalekohled VST (VLT Survey Telescope) pracující na observatoři ESO/Paranal pořídil detailní záběr galaxie M 33. Tato blízká spirální galaxie je druhým nejbližším velkým sousedem naší Galaxie. M 33 je doslova přeplněna jasnými hvězdokupami i oblaky plynu a prachu. Nový snímek patří vůbec k těm nejpodrobnějším širokoúhlým záběrům tohoto objektu, jaké byly dosud pořízeny. Obzvlášť působivě zachycuje mnohé rudě zářící plynové oblaky ve spirálních ramenech této galaxie.

Galaxie M 33 (Messier 33, NGC 598) se nachází asi 3 miliony světelných let od nás a na obloze ji naleznete v malém souhvězdí Trojúhelníku. V anglicky mluvících zemích je známa pod jménem galaxie Trojůhelník (Triangulum Galaxy). V srpnu roku 1764 ji pozoroval francouzský lovec komet Charles Messier a zařadil ji jako 33. objekt do svého slavného katalogu jasných mlhovin a hvězdokup. Nebyl však prvním, kdo tuto spirální galaxii na obloze viděl. Její první zdokumentované pozorování pravděpodobně pořídil Sicilský astronom Giovanni Battista Hodierna o celých 100 let dříve.

Přestože tato galaxie leží na severní obloze, je pozorovatelná i z observatoře ESO/Paranal v Chile – výhodného stanoviště na jihu. Nevystupuje však nijak vysoko nad obzor. Uvedený snímek byl pořízen dalekohledem VST (VLT Survey Telescope), což je unikátní přehlídkový teleskop s primárním zrcadlem o průměru 2,6 m, který má na přístroj této velikosti velmi široké zorné pole (dvakrát větší než úhlový průměr Měsíce na obloze). Snímek byl vytvořen z mnoha jednotlivých snímků pořízených přes různé filtry. Použit byl i filtr propouštějící pouze záření vodíku, díky kterému jsou oblaky plynu ve spirálních ramenech této galaxie neobvykle nápadné.   

Mezi mnoha oblastmi s probíhající tvorbou hvězd v galaxii M 33 vyniká obrovská mlhovina NGC 604. S průměrem téměř 1 500 světelných let patří k největším známým blízkým emisním mlhovinám. Zabírá 40krát větší prostor, než viditelná část známější a mnohem bližší Velké mlhoviny v Orionu (M 42).

Galaxie v souhvězdí Trojúhelníku je třetím největším členem místní skupiny galaxií. Kromě M 33 do ní patří i naše Galaxie, galaxie v Andromedě (M 31) a na padesát dalších mnohem menších galaxií. Za mimořádných podmínek na tmavé a čisté obloze je možné galaxii M 33 spatřit i pouhým okem. Je tedy pokládána za nejvzdálenější objekt pozorovatelný bez pomoci dalekohledu. Podmínky pro její pozorování se budou (z dlouhodobého hlediska) zlepšovat: M 33 se přibližuje k naší Galaxii rychlostí asi 100 tisíc kilometrů za hodinu. 

Při hlubším zkoumání tento nádherný snímek neposkytuje jen detailní pohled na spirální ramena galaxie M 33 s myriádami hvězd a zářícími oblaky plynu. Pozadí snímku tvoří scenérie desítek mnohem vzdálenějších galaxií.

 

Zdroj

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany
; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1424. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »