Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Galaktický klenot
Jiří Srba Vytisknout článek

Galaktický klenot

Spirální galaxii NGC 3981 dalekohledem ESO/VLT a přístrojem FORS2
Autor: ESO

Přístroj FORS2, který spolupracuje s dalekohledem ESO/VLT, zaznamenal spirální galaxii NGC 3981 v celé její kráse. Snímek vznikl v rámci programu ESO Cosmic Gems, který využívá nepočetných okamžiků, kdy podmínky na observatoři Paranal nejsou dostatečně vhodné pro vědecká pozorování, ale stále umožňují pořídit působivé snímky objektů jižní oblohy. Díky programu ESO Cosmic Gems dalekohledy ESO nikdy nezahálejí.

Přístroj FORS2 zachytil galaxii NGC 3981 v ohromujících detailech

Tento nádherný záběr zachycuje úchvatnou spirální galaxii (spiral galaxy) NGC 3981 promítající se do inkoustové temnoty vzdáleného vesmíru v souhvězdí Pohár (Crater, Crt). Snímek byl pořízen v květnu roku 2018 pomocí přístroje FORS2 (FOcal Reducer and low dispersion Spectrograph 2) a dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope).

FORS2 spolupracuje s dalekohledem UT1 (Antu) – jedním z hlavních dalekohledů systému VLT na observatoři ESO/Paranal v Chile. V arzenálu špičkových přístrojů osazených na jednotlivých dalekohledech VLT je FORS2 mimořádný svojí všestranností. Je vodný ke zkoumání celé palety astronomických objektů a může k tomu využít řady metod – včetně pořizování překrásných snímků jako je tento.

Citlivý zrak přístroje FORS2 odhaluje spirální ramena galaxie NGC 3981 s roztroušenými tmavými oblaky prachu a rudě zářícími oblastmi s probíhající tvorbou hvězd. Celá galaxie je nakloněna k Zemi, což astronomům umožňuje nahlédnout přímo do jejího centra – hvězdami a dalšími objekty hustě osídlené oblasti, v jejímž srdci leží superhmotná černá díra (supermassive black hole). Rovněž patrná je vnější spirální struktura NGC 3981 - některé její části vypadají, jako by se od galaxie oddělovaly, pravděpodobně v důsledku gravitačního působení při blízkém setkání s jinou galaxií (galactic encounter) kdysi v minulosti.

NGC 3981 má zcela jistě mnoho galaktických sousedů. Nachází se asi 65 milionů světelných let od nás a je součástí skupiny kolem galaxie NGC 4038 (NGC 4038 group), ke které rovněž patří velmi známé interagující galaxie Antény (Antennae Galaxies). Celá skupina náleží k rozsáhlejšímu shluku známému jako Crater Cloud, a ten je součástí Superkupy galaxií v souhvězdí Panny (Virgo Supercluster) - obrovského seskupení galaxií, ke kterému patří i naše Galaxie.

NGC 3981 však není jediným zajímavým objektem na tomto záběru. Kromě několika hvězd, patřících k naší Galaxii (Milky Way), zachytil FORS2 také jednu planetku Sluneční soustavy pohybující se oblohou, která se na snímku zviditelnila v podobě slabé čárky v horní části snímku. Přestože planetka byla zachycena zcela náhodou, vzhled její trajektorie mezi hvězdami v zorném poli poslouží k ilustraci způsobu, jakým byl tento snímek noční oblohy získán – přístroj pořídil trojici různých expozic (exposure) přes barevné filtry (modrý, zelený a červený), proto je dráha planetky přerušená a skládá se ze tří nerovnoměrně dlouhých barevných úseků.

Uvedený obrázek byl vytvořen v rámci programu ESO Cosmic Gems. Jedná se o iniciativu, jejíž snahou je vytvářet astronomické snímky pro vzdělávací a popularizační účely. Program využívá pozorovacího času, kdy podmínky na observatoři nejsou vhodné pro vědecká astronomická pozorování, k vytvoření zajímavých vizuálně atraktivních snímků. Získaná data jsou však k dispozici také odborníkům prostřednictvím vědeckých archivů ESO (ESO science archive).

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace v Evropě, která v současnosti provozuje nejproduktivnější pozemní astronomické observatoře světa. ESO má 15 členských států: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a dvojici strategických partnerů – Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje  VLT (Velmi velký dalekohled) a dva přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem světa, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem zařízení APEX a revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Observatoře Paranal, na hoře Cerro Armazones, staví ESO nový dalekohled ELT (Extrémně velký dalekohled) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane „největším okem lidstva hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Calum Turner; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6670; Email: pio@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1830



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Galaxie, NGC 3981, FORS2, ESO/VLT, Tisková zpráva ESO


50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen rybím okem

Pozorování kazila přicházející nízká oblačnost a světelný smog. Širokoúhlý snímek pořízen rybím okem, složeno 8 snímků na hvězdy a krajinu, defishing. Pro zvýraznění komety použity snímky složené na kometu, fotografované delším ohniskem.

Další informace »