Galaktický zabiják
Autor: ESO
Řada útvarů ve struktuře NGC 1316 naznačuje, že tato galaxie má nejspíš velmi divokou minulost. Nápadná je například přítomnost prachových pásů [1] uvnitř mnohem rozsáhlejší obálky tvořené hvězdami a nebo populace neobvykle malých kulových hvězdokup. Podle těchto indicií se zdá, že NGC 1316 mohla již před třemi miliardami let pohltit jinou na prach bohatou spirální galaxii.
V okolí galaxie NGC 1316 je možné pozorovat také velmi slabé struktury vzniklé slapovým působením – chomáče a oblouky tvořené hvězdami, které byly vytrženy ze své původní pozice a odmrštěny do mezigalaktického prostoru. Tyto útvary vznikají v důsledku komplikovaného gravitačního působení na dráhy hvězd v době přiblížení jiné galaxie. Všechny tyto důkazy poukazují na divokou minulost galaxie NGC 1316, během které pohltila jiné galaxie, a zdá se, že toto její destruktivní chování pokračuje.
Galaxie NGC 1316 se nachází asi 60 milionů světelných let od nás a na obloze ji najdete v jižním souhvězdí Pec (Fornax). NGC 1316 nese rovněž označení Fornax A, což znamená, že se jedná o nejjasnější rádiový zdroj v tomto souhvězdí. (Tato galaxie je čtvrtý nejjasnější rádiový zdroj na celé obloze [2]). Vyzařování v rádiové oblasti spektra je způsobeno hmotou, která padá do chřtánu supermasivní černé díry ve středu této galaxie. A množství hmoty, které černá díra vtahuje, se v minulosti pravděpodobně zvýšilo právě díky interakcím s dalšími galaxiemi.
Tento detailní snímek pořízený dalekohledem MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m, který pracuje na observatoři La Silla v Chille, vznikl kombinací mnoha jednotlivých záběrů z archivu ESO. Cílem původních pozorování bylo odhalit i ty nejjemnější struktury a zkoumat narušení tohoto zajímavého systému.
Jako bonus nabízí uvedený záběr také pohled do vzdáleného vesmíru, daleko za hranice dvojice jasných galaxií v popředí. Většina slabých difúzních skvrnek na obrázku představuje vzdálenější galaxie. Nápadná koncentrace galaxií je patrná vlevo od NGC 1316.
Poznámky
[1] Tyto prachové pásy zachytil na detailním záběru rovněž kosmický dalekohled HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope).
[2] Platí pro frekvence 1400 MHz. V jiném pásmu by pořadí objektů bylo odlišné.
Další informace
ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.
Odkazy
Kontakty
Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz
Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz
Richard Hook; ESO, Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org
Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1411. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.
O autorovi
Jiří Srba
Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.
