Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (011/2014): Nový snímek pořízený dalekohledem MPG/ESO,..." /> Galaktický zabiják | Vzdálený vesmír | Články | Astronomický informační server astro.cz


Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Galaktický zabiják
Jiří Srba Vytisknout článek

Galaktický zabiják

Intaragující galaxie NGC 1316 a NGC 1317 Autor: ESO
Intaragující galaxie NGC 1316 a NGC 1317
Autor: ESO
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (011/2014): Nový snímek pořízený dalekohledem MPG/ESO, který pracuje na observatoři La Silla v Chile, zachycuje dvojici interagujících galaxií. NGC 1316 a její menší souputník NGC 1317 (vpravo) jsou k sobě tak blízko, že při pohybu prostorem dochází ke gravitačnímu narušování jejich tvaru. Tento pomalý kosmický tanec však pravděpodobně skončí tragédií – po komplikované kolizi větší galaxie tu menší úplně pohltí.

Řada útvarů ve struktuře NGC 1316 naznačuje, že tato galaxie má nejspíš velmi divokou minulost. Nápadná je například přítomnost prachových pásů [1] uvnitř mnohem rozsáhlejší obálky tvořené hvězdami a nebo populace neobvykle malých kulových hvězdokup. Podle těchto indicií se zdá, že NGC 1316 mohla již před třemi miliardami let pohltit jinou na prach bohatou spirální galaxii. 

V okolí galaxie NGC 1316 je možné pozorovat také velmi slabé struktury vzniklé slapovým působením – chomáče a oblouky tvořené hvězdami, které byly vytrženy ze své původní pozice a odmrštěny do mezigalaktického prostoru. Tyto útvary vznikají v důsledku komplikovaného gravitačního působení na dráhy hvězd v době přiblížení jiné galaxie. Všechny tyto důkazy poukazují na divokou minulost galaxie NGC 1316, během které pohltila jiné galaxie, a zdá se, že toto její destruktivní chování pokračuje.

Galaxie NGC 1316 se nachází asi 60 milionů světelných let od nás a na obloze ji najdete v jižním souhvězdí Pec (Fornax). NGC 1316 nese rovněž označení Fornax A, což znamená, že se jedná o nejjasnější rádiový zdroj v tomto souhvězdí. (Tato galaxie je čtvrtý nejjasnější rádiový zdroj na celé obloze [2]). Vyzařování v rádiové oblasti spektra je způsobeno hmotou, která padá do chřtánu supermasivní černé díry ve středu této galaxie. A množství hmoty, které černá díra vtahuje, se v minulosti pravděpodobně zvýšilo právě díky interakcím s dalšími galaxiemi.

Tento detailní snímek pořízený dalekohledem MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m, který pracuje na observatoři La Silla v Chille, vznikl kombinací mnoha jednotlivých záběrů z archivu ESO. Cílem původních pozorování bylo odhalit i ty nejjemnější struktury a zkoumat narušení tohoto zajímavého systému.

Jako bonus nabízí uvedený záběr také pohled do vzdáleného vesmíru, daleko za hranice dvojice jasných galaxií v popředí. Většina slabých difúzních skvrnek na obrázku představuje vzdálenější galaxie. Nápadná koncentrace galaxií je patrná vlevo od NGC 1316.

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Tyto prachové pásy zachytil na detailním záběru rovněž kosmický dalekohled HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope).

[2] Platí pro frekvence 1400 MHz. V jiném pásmu by pořadí objektů bylo odlišné.

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO, Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1411. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



32. vesmírný týden 2020

32. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2020. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Koncem týdne bychom mohli mít šanci na pozorování setkání tří komet. Slunce ukazuje skvrny i protuberance. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. K Marsu už letí i americké vozítko Perseverance. Přistává posádka Crew Dragonu z ISS. Bude startovat Falcon 9 a popoletí Starship SN5? Před 100 lety se narodil novozélandský amatérský astronom, rekordman v pozorování proměnných hvězd, objevitel komet, a spoluobjevitel supernovy 1987A, Albert F. A. L. Jones.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tatranští skřítci

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2020 získal snímek „Tatranští skřítci“, jehož autory jsou Daniel Ščerba a Miloslav Druckmüller.     Bájné skřítky nalezneme snad po celém světě. Často kutají v horách rudu, tu a tam vylezou na zemský povrch a škodí nebo pomáhají.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa Neowise nad Dolním Benešovem

Druhý pokus o vyfocení komety. Původně jsem si myslel, že kometa nepůjde z tohoto místa vidět. Naštěstí byla vidět skvěle. Ještě větší štěstí bylo, že zrovna během focení jedné z fotek padal krásně dlouze viditelný meteor. Sony A7ii, 1x13s, f/4, iso-3200

Další informace »