Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hvězdy a lebky: nový snímek ESO odhaluje strašidelnou mlhovinu
Jiří Srba Vytisknout článek

Hvězdy a lebky: nový snímek ESO odhaluje strašidelnou mlhovinu

Mlhovina Lebka na novém snímku z dalekohledu ESO/VLT
Autor: ESO

Tento éterický pozůstatek dávno mrtvé hvězdy, který na obloze naleznete na břiše souhvězdí Velryby, nápadně připomíná lebku plující vesmírem. Strašidelná planetární mlhovina s přiléhavým jménem „Lebka“ je na tomto novém záběru zachycena v působivých barvách a neobyčejných detailech prostřednictvím dalekohledu ESO/VLT. Jedná o první objekt tohoto typu, u něhož je známo, že souvisí s párem těsně vázaných hvězd, kolem kterého obíhá třetí stálice.

Mlhovina Lebka, která je také známa pod katalogovým označením NGC 246, leží asi 1 600 světelných let od nás a na obloze se nachází v souhvězdí Velryby (Cetus). Vznikla v závěrečné fázi vývoje hvězdy podobné Slunci, když umírající stálice odvrhla své vnější plynné obálky a zanechala po sobě jen obnažené jádro – takzvaného bílého trpaslíka (white dwarf), kterého můžete spatřit jako jeden z dvojice bodových zdrojů v samotném středu mlhoviny.    

I když je tato mlhovina známa po celá staletí, až v roce 2014 díky dalekohledu ESO/VLT astronomové zjistili, že bílý trpaslík a jeho souputník v srdci mlhoviny Lebka ukrývají ještě třetí hvězdu – slabého červeného trpaslíka (red dwarf, na snímku není patrný). Červený a bílý trpaslík obíhají kolem sebe jako pár ve vzdálenosti asi jen 500krát větší, než dělí Zemi a Slunce. Třetí hvězda obíhá tuto dvojici zhruba 1 900krát dále, než Země kolem Slunce. Společně tato trojice hvězd učinila z NGC 246 první známou planetární mlhovinu, která má ve svém středu hierarchický trojhvězdný systém.  

Snímek mlhoviny Lebka, který byl pořízen pomocí přístroje FORS 2 a dalekohledu ESO/VLT na Observatoři Paranal v Chilské poušti Atacama, záměrně zachycuje pouze světlo emitované v určitých úzkých pásmech vlnových délek atomy vodíku a kyslíku. Pozorování záření produkovaného konkrétními prvky pomáhá odhalit mnoho informací o chemickém složení a struktuře objektu. Na tomto záběru jsou červeně zvýrazněny oblasti, kde vyzařuje vodík, a světle modrou kyslík.     

Uvedený obrázek byl pořízen v rámci programu ESO Cosmic Gems. Jedná se o iniciativu, jejímž úkolem je získávat astronomické snímky vizuálně atraktivních objektů pro vzdělávací a popularizační účely. Program využívá krátkých úseků jinak nevyužitého pozorovacího času dalekohledů, aby dopad na vědecká pozorování byl minimální. Získaná data jsou však k dispozici také odborníkům prostřednictvím vědeckých archivů ESO.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace v Evropě, která v současnosti provozuje nejproduktivnější pozemní astronomické observatoře světa. ESO má 16 členských států – Belgie, Česko, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie – a dvojici strategických partnerů – Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal pracují dalekohledy systému VLT (Velmi velký dalekohled) schopné fungovat společně jako interferometr VLTI a dva přehlídkové teleskopy – VISTA pro infračervenou a VST pro viditelnou oblast spektra. Na Observatoři Paranal bude umístěn a provozován také největší a nejcitlivější teleskop pro sledování záření gama – Cherenkov Telescope Array South. ESO je také významným partnerem zařízení umístěných na planině Chajnantor – APEX a ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Observatoře Paranal, na hoře Cerro Armazones, staví ESO nový dalekohled ELT (Extrémně velký dalekohled) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane „největším okem lidstva hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Soňa Ehlerová; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: eson-czech@eso.org

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Bárbara Ferreira; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6670; Email: pio@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (ESO2019, 30. října 2020)



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: NGC 246, ESO/VLT, Tisková zpráva ESO


49. vesmírný týden 2020

49. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 11. do 6. 12. 2020. Měsíc bude ubývat z úplňku k poslední čtvrti. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn a vysoko nad jihem Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najedeme skvrny. Čínská sonda Chang’e 5 míří k odběru vzorků z povrchu Měsíce. Raketa Falcon 9 má na kontě už 100 startů a jeden první stupeň letěl a přistál už sedmkrát. Před 495 lety se narodil Tadeáš Hájek z Hájku a před 25 lety startovala sluneční observatoř SOHO.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplněk nad Hořovicemi

Úplněk nad Hořovicemi 30.11.2020

Další informace »