Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Krásná spirála ozdobená slábnoucí supernovou
Jiří Srba Vytisknout článek

Krásná spirála ozdobená slábnoucí supernovou

Spirální galaxie NGC 1637 - eso1315 Autor: ESO
Spirální galaxie NGC 1637 - eso1315
Autor: ESO
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (015/2013): Na obloze najdete v souhvězdí Eridanus spirální galaxii NGC 1637, která se nachází asi 35 milionů světelných let od Země. V roce 1999 narušila jinak neměnný vzhled této galaxie poměrně jasná supernova. Astronomové studující dozvuky této exploze na observatoři Paranal v Chile pomocí dalekohledu ESO/VLT pořídili působivý snímek, na kterém je tato poměrně blízká galaxie zachycena v neobvyklých detailech. A vy si ji teď můžete prohlédnout.

Supernovy patří k nejničivějším jevům v přírodě. Doprovázejí smrt hvězd a mohou v krátkém okamžiku přezářit kombinované světlo miliard hvězd v celé mateřské galaxii.

V roce 1999 oznámili astronomové pracující na Lickově observatoři v Kalifornii objev nové supernovy v galaxii NGC 1637. Byla nalezena pomocí dalekohledu speciálně uzpůsobeného právě pro hledání těchto velmi důležitých kosmických objektů [1]. Aby jev mohl být potvrzen a studován detailněji, bylo potřeba provést řadu následných pozorování. Supernova dostala označení SN 1999em a byla velmi hojně sledována. Po explozi v roce 1999 vědci pečlivě monitorovali její jasnost a ukázalo se, že celá léta slábla jen pozvolna. 

Hvězda, která explodovala jako supernova SN 1999em, byla před svou smrtí velmi hmotná, patrně více jak osmkrát hmotnější než Slunce. V samotném závěru života této hvězdy došlo ke kolapsu jejího jádra, což vyvolalo následnou kataklyzmatickou explozi [2].

Při pozorováních supernovy SN 1999em astronomové pořídili mnoho snímků tohoto objektu i pomocí dalekohledu VLT. Záběry byly následně zkombinovány, což nám poskytlo tento velmi čistý, ostrý a detailní pohled na mateřskou galaxii této supernovy – NGC 1637. Spirální struktura se na snímku projevuje velmi nápadným vzorem namodralých mladých hvězd uspořádaných do vláken, zářících oblaků plynu a zastiňujících pásů prachu.   

Ačkoliv na první pohled vypadá galaxie NGC 1637 docela symetrická, narazíme u ní na řadu zajímavých vlastností. Tento typ galaxie astronomové klasifikují jako ‚nesouměrná spirála‘ (lopsided spiral galaxy): poměrně volně zavinuté spirální rameno vlevo nahoře se kolem jádra táhne mnohem dále než kompaktnější a kratší rameno vpravo dole, které navíc vypadá jako rozseknuté v půlce.  

Kdekoliv na snímku je pohled posetý řadou výrazně bližších hvězd a naopak mnohem vzdálenějších galaxií, které náhodou leží ve stejném směru.

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Supernova byla objevena pomocí dalekohledu KAIT (Katzman Automatic Imaging Telescope), který pracuje na Lickově observatoři na hoře Mount Hamilton v Kalifornii.

[2] SN 1999em je takzvaná ‚core-collapse‘ supernova, tj. supernova s kolabujícím jádrem. Přesněji je klasifikována jako typ IIp, kde písmeno ‚p‘ značí anglický výraz ‚plateau‘, znamenající ‚plochý‘ či ‚rovný‘. V praxi to znamená, že supernova zůstává jasná po dlouhou dobu po hlavním maximu a její maximum je tedy ploché.

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT & Survey Telescopes Press Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1315. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Tisková zpráva ESO


41. vesmírný týden 2024

41. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 10. do 13. 10. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, téměř celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je vysoká. Na večerní oblohu má vstoupit poměrně jasná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Při testu rakety Vulcan došlo k anomálii a uletěla tryska postranního motoru, ale bez vlivu na doručení nákladu na oběžnou dráhu. Očekáváme přistání mise Crew-8 z ISS zpátky na Zemi. Očekáváme starty dvou kosmických sond, jakmile bude opět povoleno raketám Falcon startovat. Před 60 lety proběhla riskantní mise Voschod 1 se třemi kosmonauty na palubě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara

Canon 60D, Samyang 16mm F2, ISO 1600, 10 sec.

Další informace »