Krásná spirála ozdobená slábnoucí supernovou
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (015/2013): Na obloze najdete v souhvězdí Eridanus spirální galaxii NGC 1637, která se nachází asi 35 milionů světelných let od Země. V roce 1999 narušila jinak neměnný vzhled této galaxie poměrně jasná supernova. Astronomové studující dozvuky této exploze na observatoři Paranal v Chile pomocí dalekohledu ESO/VLT pořídili působivý snímek, na kterém je tato poměrně blízká galaxie zachycena v neobvyklých detailech. A vy si ji teď můžete prohlédnout.
Supernovy patří k nejničivějším jevům v přírodě. Doprovázejí smrt hvězd a mohou v krátkém okamžiku přezářit kombinované světlo miliard hvězd v celé mateřské galaxii.
V roce 1999 oznámili astronomové pracující na Lickově observatoři v Kalifornii objev nové supernovy v galaxii NGC 1637. Byla nalezena pomocí dalekohledu speciálně uzpůsobeného právě pro hledání těchto velmi důležitých kosmických objektů [1]. Aby jev mohl být potvrzen a studován detailněji, bylo potřeba provést řadu následných pozorování. Supernova dostala označení SN 1999em a byla velmi hojně sledována. Po explozi v roce 1999 vědci pečlivě monitorovali její jasnost a ukázalo se, že celá léta slábla jen pozvolna.
Hvězda, která explodovala jako supernova SN 1999em, byla před svou smrtí velmi hmotná, patrně více jak osmkrát hmotnější než Slunce. V samotném závěru života této hvězdy došlo ke kolapsu jejího jádra, což vyvolalo následnou kataklyzmatickou explozi [2].
Při pozorováních supernovy SN 1999em astronomové pořídili mnoho snímků tohoto objektu i pomocí dalekohledu VLT. Záběry byly následně zkombinovány, což nám poskytlo tento velmi čistý, ostrý a detailní pohled na mateřskou galaxii této supernovy – NGC 1637. Spirální struktura se na snímku projevuje velmi nápadným vzorem namodralých mladých hvězd uspořádaných do vláken, zářících oblaků plynu a zastiňujících pásů prachu.
Ačkoliv na první pohled vypadá galaxie NGC 1637 docela symetrická, narazíme u ní na řadu zajímavých vlastností. Tento typ galaxie astronomové klasifikují jako ‚nesouměrná spirála‘ (lopsided spiral galaxy): poměrně volně zavinuté spirální rameno vlevo nahoře se kolem jádra táhne mnohem dále než kompaktnější a kratší rameno vpravo dole, které navíc vypadá jako rozseknuté v půlce.
Kdekoliv na snímku je pohled posetý řadou výrazně bližších hvězd a naopak mnohem vzdálenějších galaxií, které náhodou leží ve stejném směru.
Poznámky
[1] Supernova byla objevena pomocí dalekohledu KAIT (Katzman Automatic Imaging Telescope), který pracuje na Lickově observatoři na hoře Mount Hamilton v Kalifornii.
[2] SN 1999em je takzvaná ‚core-collapse‘ supernova, tj. supernova s kolabujícím jádrem. Přesněji je klasifikována jako typ IIp, kde písmeno ‚p‘ značí anglický výraz ‚plateau‘, znamenající ‚plochý‘ či ‚rovný‘. V praxi to znamená, že supernova zůstává jasná po dlouhou dobu po hlavním maximu a její maximum je tedy ploché.
Další informace
ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.
Odkazy
Kontakty
Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz
Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz
Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT & Survey Telescopes Press Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org
Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1315. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.