Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Krásná spirála ozdobená slábnoucí supernovou
Jiří Srba Vytisknout článek

Krásná spirála ozdobená slábnoucí supernovou

Spirální galaxie NGC 1637 - eso1315 Autor: ESO
Spirální galaxie NGC 1637 - eso1315
Autor: ESO
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (015/2013): Na obloze najdete v souhvězdí Eridanus spirální galaxii NGC 1637, která se nachází asi 35 milionů světelných let od Země. V roce 1999 narušila jinak neměnný vzhled této galaxie poměrně jasná supernova. Astronomové studující dozvuky této exploze na observatoři Paranal v Chile pomocí dalekohledu ESO/VLT pořídili působivý snímek, na kterém je tato poměrně blízká galaxie zachycena v neobvyklých detailech. A vy si ji teď můžete prohlédnout.

Supernovy patří k nejničivějším jevům v přírodě. Doprovázejí smrt hvězd a mohou v krátkém okamžiku přezářit kombinované světlo miliard hvězd v celé mateřské galaxii.

V roce 1999 oznámili astronomové pracující na Lickově observatoři v Kalifornii objev nové supernovy v galaxii NGC 1637. Byla nalezena pomocí dalekohledu speciálně uzpůsobeného právě pro hledání těchto velmi důležitých kosmických objektů [1]. Aby jev mohl být potvrzen a studován detailněji, bylo potřeba provést řadu následných pozorování. Supernova dostala označení SN 1999em a byla velmi hojně sledována. Po explozi v roce 1999 vědci pečlivě monitorovali její jasnost a ukázalo se, že celá léta slábla jen pozvolna. 

Hvězda, která explodovala jako supernova SN 1999em, byla před svou smrtí velmi hmotná, patrně více jak osmkrát hmotnější než Slunce. V samotném závěru života této hvězdy došlo ke kolapsu jejího jádra, což vyvolalo následnou kataklyzmatickou explozi [2].

Při pozorováních supernovy SN 1999em astronomové pořídili mnoho snímků tohoto objektu i pomocí dalekohledu VLT. Záběry byly následně zkombinovány, což nám poskytlo tento velmi čistý, ostrý a detailní pohled na mateřskou galaxii této supernovy – NGC 1637. Spirální struktura se na snímku projevuje velmi nápadným vzorem namodralých mladých hvězd uspořádaných do vláken, zářících oblaků plynu a zastiňujících pásů prachu.   

Ačkoliv na první pohled vypadá galaxie NGC 1637 docela symetrická, narazíme u ní na řadu zajímavých vlastností. Tento typ galaxie astronomové klasifikují jako ‚nesouměrná spirála‘ (lopsided spiral galaxy): poměrně volně zavinuté spirální rameno vlevo nahoře se kolem jádra táhne mnohem dále než kompaktnější a kratší rameno vpravo dole, které navíc vypadá jako rozseknuté v půlce.  

Kdekoliv na snímku je pohled posetý řadou výrazně bližších hvězd a naopak mnohem vzdálenějších galaxií, které náhodou leží ve stejném směru.

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Supernova byla objevena pomocí dalekohledu KAIT (Katzman Automatic Imaging Telescope), který pracuje na Lickově observatoři na hoře Mount Hamilton v Kalifornii.

[2] SN 1999em je takzvaná ‚core-collapse‘ supernova, tj. supernova s kolabujícím jádrem. Přesněji je klasifikována jako typ IIp, kde písmeno ‚p‘ značí anglický výraz ‚plateau‘, znamenající ‚plochý‘ či ‚rovný‘. V praxi to znamená, že supernova zůstává jasná po dlouhou dobu po hlavním maximu a její maximum je tedy ploché.

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT & Survey Telescopes Press Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1315. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Tisková zpráva ESO


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »