Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nový snímek Velkého Magellanova oblaku z dalekohledu VISTA
Jiří Srba Vytisknout článek

Nový snímek Velkého Magellanova oblaku z dalekohledu VISTA

Blízká galaxie Velký Magellanův oblak na snímku dalekohledu VISTA
Autor: ESO/VMC Survey

Přehlídkový dalekohled ESO/VISTA pořídil pozoruhodný nový snímek velkého Magellanova oblaku, jednoho z našich nejbližších galaktických sousedů. VISTA provádí přehlídková pozorování Velkého i Malého Magellanova oblaku a jejich nejbližšího okolí s velmi vysokým rozlišením. Program astronomům umožňuje sledovat velké množství hvězd a otevírá novou cestu ke studiu proměnných hvězd, hvězdného vývoje a dynamiky galaxií.

Velký Magellanův oblak (Large Magellanic Cloud, LMC) je jednou z nejbližších sousedních galaxií, nachází se jen asi 163 tisíc světelných od nás. Spolu se svým společníkem Malým Magellanovým oblakem (Small Magellanic Cloud) patří k nejbližším satelitním galaxiím naší Galaxie (Mléčné dráhy). Velký Magellanův oblak je domovem řady seskupení hvězd a představuje ideální astronomickou laboratoř umožňující studium fyzikálních procesů formujících galaxie.

Dalekohled VISTA se pozorováním této dvojice galaxií zabýval po celé uplynulé desetiletí. Uvedený snímek je výsledkem jednoho z řady přehlídkových programů, které astronomové pomocí tohoto teleskopu provádějí. Hlavním cílem přehlídky VMC (VISTA Magellanic Clouds) je mapování historie hvězdotvorby ve Velkém i Malém Magellanově oblaku a výzkum jejich trojrozměrné struktury.

Vybrané detailní pohledy do Velkého Magellanova oblaku z přehlídky dalekohledu VISTA Autor: ESO/VMC Survey
Vybrané detailní pohledy do Velkého Magellanova oblaku z přehlídky dalekohledu VISTA
Autor: ESO/VMC Survey
Pro získání tohoto záběru byly vlastnosti dalekohledu VISTA klíčové. Tento teleskop pozoruje oblohu v oboru blízkého infračerveného záření. To mu umožňuje částečně prohlédnout skrz oblaky prachu, které některé části Velkého Magellanova oblaku zahalují. Oblaky prachu odstiňují většinu viditelného světla, ale pro delší vlny infračerveného záření, k jejichž sledování byl dalekohled VISTA sestrojen, jsou téměř průhledné. Díky tomu mohou astronomové bez problémů pozorovat mnohem větší počet hvězd obývajících centrální části této galaxie. Na záběrech Velkého Magellanova oblaku vědci identifikovali asi deset milionů jednotlivých stálic a pomocí nejnovějších modelů vývoje hvězd [1] určili jejich stáří. Zjistili, že mladší hvězdy vytvářejí v galaxii několik spirálních ramen.         

Objekt dnes známý jako Velký Magellanův oblak fascinoval obyvatele jižní polokoule po tisíciletí, Evropanům však byl zcela neznámý až do období zámořských objevů. Jméno, které dnes používáme, objekt získal na počest objevitele Ferdinanda Magellana, který před 500 lety zahájil svou plavbu kolem světa. Záznamy, které z expedice přivezl zpět do Evropy, poprvé představily Evropanům řadu míst i nebeských objektů. Objevitelský duch v tomto smyslu dodnes přežívá v práci astronomů z celého světa, včetně týmu přehlídky VMC, jehož úsilí se vtělilo do tohoto působivého záběru Velkého Magellanova oblaku.

Poznámky

[1] Modely hvězdného vývoje astronomům umožňují předpovědět průběh života stálic a poskytují tak informace o jejich vlastnostech – stáří, hmotnosti nebo teplotě.

Další informace

Výzkum hvězd sledovaných v rámci této přehlídky byl publikován v článku “The VMC Survey - XXXIV. Morphology of Stellar Populations in the Magellanic Clouds”, který byl zveřejněn ve vědeckém časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace v Evropě, která v současnosti provozuje nejproduktivnější pozemní astronomické observatoře světa. ESO má 16 členských států: Belgie, Česko, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a dvojici strategických partnerů – Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje VLT (Velmi velký dalekohled) a dva přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem světa, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem zařízení APEX a revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Observatoře Paranal, na hoře Cerro Armazones, staví ESO nový dalekohled ELT (Extrémně velký dalekohled) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane „největším okem lidstva hledícím do vesmíru“.

Kontakty

Soňa Ehlerová, národní kontakt, Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika, email: eson-czech@eso.org

Jiří Srba, překlad, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika, email: jsrba@astrovm.cz

Maria-Rosa Cioni, Leibniz-Institut für Astrophysik Potsdam (AIP), Potsdam, Germany, email: mcioni@aip.de

Mariya Lyubenova, ESO Head of Media Relations, Garching bei München, Germany, email: pio@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESO.org, Photo Release eso1914
[2] Vědecký článek
[3] Snímky dalekohledu VISTA



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Velký Magellanův oblak, LMC Survey, Lmc, VISTA, ESO


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mlhovina v Andromedě M31

M31 dalekohledem Seestar30

Další informace »