Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Okamžiky hvězdné slávy
Jiří Srba Vytisknout článek

Okamžiky hvězdné slávy

Mladá hvězda HD 97300 s reflexní mlhovinou IC 2631
Autor: ESO

Na novém snímku, který byl pořízen na observatoři La Silla v Chile, osvětluje nově zformovaná hvězda mlhovinu ve svém okolí. Částice kosmického prachu v mohutném oblaku obklopujícím hvězdu HD 97300 rozptylují její záření podobně, jako mlha rozptyluje paprsky reflektorů automobilu, a vytvářejí reflexní mlhovinu IC 2631. Hvězda HD 97300 je sice v současnosti dominantním zdrojem světla v oblasti, ale množství prachu, díky kterému je stálice nepřehlédnutelná, je příslibem zrodu dalších hvězd, které ji mohou v budoucnu zastínit.

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře 05/2016

Zářící oblast zachycená na tomto snímku pomocí dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m je reflexní mlhovina (reflection nebula) nesoucí označení IC 2631. Oblaky kosmického prachu odrážejí světlo nedaleké hvězdy a vytvářejí působivou světelnou show. Mlhovina IC 2631 je nejjasnějším objektem svého druhu patřícím do komplexu mlhovin v souhvězdí Chameleona (Chamaeleon Complex), což je rozsáhlá oblast oblaků plynu a prachu, ve kterých je ukryta celá řada mladých i stále se tvořících hvězd. Celý komplex se nachází ve vzdálenosti asi 500 světelných let od nás a na obloze jej (jak už název napovídá) najdeme v jižním souhvězdí Chameleona.

Mlhovinu IC 2631 ozařuje jedna z nejmladších, nejhmotnějších a nejjasnějších hvězd v okolí – HD 97300. Celá oblast je však doslova naplněna hmotou pro tvorbu nových hvězd, což je dobře patrné i na snímku: nad a pod reflexní mlhovinou IC 2631 můžete spatřit celou řadu temných mlhovin. Hmota v podobě plynu a prachu je v těchto oblacích již tak hustá, že úplně zabraňuje průchodu světla hvězd ležících v pozadí. 

Přes současnou dominanci je třeba význam hvězdy HD 97300 vnímat v souvislostech. Jedná se hvězdu typu T Tauri, tedy jedno z nejmladších pozorovatelných stádií vývoje relativně malé hvězdy. Jak tyto stálice dospívají, ztratí část hmoty a zmenší se. Ale během vývojové fáze T Tauri je hvězda stále ještě poměrně velká. Na střední velikost, kterou si následně uchová po miliardy let svého dalšího vývoje na hlavní posloupnosti, se smrští až později.

Tyto mladé hvězdy již mají podobnou povrchovou teplotu, jakou budou mít v dospělosti, a jelikož během fáze T Tauri jsou v podstatě jen mohutnějšími verzemi svých starších protějšků, vypadají v této mladistvé přerostlé variantě jasnější než v dospělosti. Ve svých jádrech ještě nezažehly termojadernou reakci přeměny vodíku na hélium, jak je běžné u hvězd hlavní posloupnosti, ale teplo vyrábějí na základě gravitačního smršťování plynu.    

Reflexní mlhovina, jako je například HD 97300, pouze odráží a rozptyluje záření hvězdy zpět do vesmíru. Elektromagnetické záření z vyšší energií, jako například ultrafialové paprsky emitované mladými hmotnými horkými hvězdami, může ionizovat okolní plyn a přinutit ho zářit. Emisní mlhoviny (emission nebulae) jsou proto známkou přítomnosti hmotnějších hvězd schopných uvolňovat větší množství energie a v této fázi vývoje jsou tak pozorovatelné na vzdálenost tisíců světelných let. HD 97300 ale takto hmotná není a okamžiky její hvězdné slávy rozhodně nebudou trvat věčně.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1605



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: IC 2631, T Tauri stars, Reflexní mlhovina


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »