Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Okamžiky hvězdné slávy
Jiří Srba Vytisknout článek

Okamžiky hvězdné slávy

Mladá hvězda HD 97300 s reflexní mlhovinou IC 2631
Autor: ESO

Na novém snímku, který byl pořízen na observatoři La Silla v Chile, osvětluje nově zformovaná hvězda mlhovinu ve svém okolí. Částice kosmického prachu v mohutném oblaku obklopujícím hvězdu HD 97300 rozptylují její záření podobně, jako mlha rozptyluje paprsky reflektorů automobilu, a vytvářejí reflexní mlhovinu IC 2631. Hvězda HD 97300 je sice v současnosti dominantním zdrojem světla v oblasti, ale množství prachu, díky kterému je stálice nepřehlédnutelná, je příslibem zrodu dalších hvězd, které ji mohou v budoucnu zastínit.

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře 05/2016

Zářící oblast zachycená na tomto snímku pomocí dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m je reflexní mlhovina (reflection nebula) nesoucí označení IC 2631. Oblaky kosmického prachu odrážejí světlo nedaleké hvězdy a vytvářejí působivou světelnou show. Mlhovina IC 2631 je nejjasnějším objektem svého druhu patřícím do komplexu mlhovin v souhvězdí Chameleona (Chamaeleon Complex), což je rozsáhlá oblast oblaků plynu a prachu, ve kterých je ukryta celá řada mladých i stále se tvořících hvězd. Celý komplex se nachází ve vzdálenosti asi 500 světelných let od nás a na obloze jej (jak už název napovídá) najdeme v jižním souhvězdí Chameleona.

Mlhovinu IC 2631 ozařuje jedna z nejmladších, nejhmotnějších a nejjasnějších hvězd v okolí – HD 97300. Celá oblast je však doslova naplněna hmotou pro tvorbu nových hvězd, což je dobře patrné i na snímku: nad a pod reflexní mlhovinou IC 2631 můžete spatřit celou řadu temných mlhovin. Hmota v podobě plynu a prachu je v těchto oblacích již tak hustá, že úplně zabraňuje průchodu světla hvězd ležících v pozadí. 

Přes současnou dominanci je třeba význam hvězdy HD 97300 vnímat v souvislostech. Jedná se hvězdu typu T Tauri, tedy jedno z nejmladších pozorovatelných stádií vývoje relativně malé hvězdy. Jak tyto stálice dospívají, ztratí část hmoty a zmenší se. Ale během vývojové fáze T Tauri je hvězda stále ještě poměrně velká. Na střední velikost, kterou si následně uchová po miliardy let svého dalšího vývoje na hlavní posloupnosti, se smrští až později.

Tyto mladé hvězdy již mají podobnou povrchovou teplotu, jakou budou mít v dospělosti, a jelikož během fáze T Tauri jsou v podstatě jen mohutnějšími verzemi svých starších protějšků, vypadají v této mladistvé přerostlé variantě jasnější než v dospělosti. Ve svých jádrech ještě nezažehly termojadernou reakci přeměny vodíku na hélium, jak je běžné u hvězd hlavní posloupnosti, ale teplo vyrábějí na základě gravitačního smršťování plynu.    

Reflexní mlhovina, jako je například HD 97300, pouze odráží a rozptyluje záření hvězdy zpět do vesmíru. Elektromagnetické záření z vyšší energií, jako například ultrafialové paprsky emitované mladými hmotnými horkými hvězdami, může ionizovat okolní plyn a přinutit ho zářit. Emisní mlhoviny (emission nebulae) jsou proto známkou přítomnosti hmotnějších hvězd schopných uvolňovat větší množství energie a v této fázi vývoje jsou tak pozorovatelné na vzdálenost tisíců světelných let. HD 97300 ale takto hmotná není a okamžiky její hvězdné slávy rozhodně nebudou trvat věčně.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1605



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: IC 2631, T Tauri stars, Reflexní mlhovina


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »