Přehlídkový dalekohled ESO/VST zkoumá pozůstatky obří hvězdy

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (ESO2214, 31. října 2022)

Jemná struktura růžových a oranžových oblaků plynu je vše, co zbylo po velmi hmotné hvězdě, která zakončila svůj život mohutnou explozí před asi 11 tisíci lety. Když ty nejhmotnější hvězdy dospějí do závěrečné fáze vývoje, zakončí ji výbuchem, který je označován jako supernova. Při těchto explozích vznikají rázové vlny, které se šíří okolním mezihvězdným prostředím. Stlačují rozptýlený plyn a dávají vzniknout vláknitým strukturám. Uvolněná energie tyto plynné zhustky zahřívá a nutí je zářit – jak je patrné na uvedeném snímku.    

Originální snímek, který obsahuje 554 milionů obrazových bodů (pixelů), nabízí mimořádně detailní pohled na pozůstatky po explozi supernovy v souhvězdí Plachet (Vela). Zorné pole záběru je tak velké, že Měsíc v úplňku by se do něj vešel 9krát, přesto nezachycuje celý oblak. Tento působivý útvar se nachází jen asi 800 světelných let od Země a patří k nejbližším svého druhu, které známe.     

Při samotné explozi původní hvězdy dojde k odvržení vnějších vrstev do okolního prostoru. Struktury, které dnes můžeme vidět, vznikají při jejich kontaktu s plynem v mezihvězdném prostředí. Z hvězdy samotné zůstane extrémně hustý zbytek, ve kterém jsou protony a elektrony napěchovány tak blízko k sobě, že vytvoří neutrony – vznikne neutronová hvězda. Neutronová hvězda vývojově spojená s pozůstatky v Plachtách se nachází kousek mimo zorné pole tohoto záběru nahoře vlevo. Jedná se o takzvaný pulzar, který se otočí kolem vlastní osy více než 10krát za sekundu.      

Uvedený záběr je mozaikou pozorování, která byla získána kamerou OmegaCAM a dalekohledem ESO/VST (VLT Survey Telescope) na Observatoři Paranal v Chile. Kamera s 268 megapixely umožňuje pořídit snímky přes řadu filtrů, které propouštějí pouze světlo konkrétní barvy. Pro tento konkrétní snímek byly použity čtyři různé filtry, které na fotografii reprezentují purpurovou, modrou, zelenou a červenou.  

Dalekohled VST vlastní italský Národní astrofyzikální institut (National Institute for Astrophysics in Italy, INAF). S průměrem primárního zrcadla 2,6 m se jedná o jeden z největších dalekohledů na světě, který je určen k systematické přehlídce oblohy ve viditelném světle. Snímek je příkladem výstupu jedné z takových přehlídek: VPHAS+ (VST Photometric Hα Survey of the Southern Galactic Plane and Bulge). Za více než sedm let byla v rámci této přehlídky zmapována značná část naší Galaxie, což astronomům pomohlo lépe pochopit, jak v ní vznikají, vyvíjejí se a zanikají hvězdy.

Další informace

Evropská jižní observatoř (ESO) umožňuje vědcům z celého světa objevovat tajemství vesmíru ku prospěchu všech. Navrhujeme, stavíme a provozujeme pozemní observatoře světové úrovně, které astronomové využívají k řešení vzrušujících otázek a šíření fascinace astronomií. Podporujeme mezinárodní spolupráci v astronomii. ESO byla založena jako mezivládní organizace v roce 1962 a dnes ji tvoří 16 členských států – Belgie, Česko, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie – a dvojice strategických partnerů – Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálie. Ústředí ESO, návštěvnické centrum a planetárium ESO Supernova se nachází v blízkosti Mnichova v Německu, zatímco chilská poušť Atacama, úžasné místo s jedinečnými podmínkami pro pozorování oblohy, hostí naše dalekohledy. ESO provozuje tři observatoře: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na hoře Paranal jsou to dalekohled VLT (Very Large Telescope) a interferometr VLTI (Very Large Telescope Interferometer), stejně jako dva přehlídkové teleskopy – VISTA pracující v infračervené oblasti a VST (VLT Survey Telescope) pro viditelné světlo. Na Observatoři Paranal bude ESO také hostit a provozovat pole teleskopů CTAS (Cherenkov Telesope Array South) pro detekci Čerenkovova záření v atmosféře - největší a nejcitlivější observatoř gama záření na světě. Společně s mezinárodními partnery provozuje ESO teleskopy pro milimetrovou a submilimetrovou oblast APEX a ALMA pracující na planině Chajnantor. Na hoře Cerro Armazones poblíž Paranalu stavíme nový dalekohled ELT (Extrémně velký dalekohled, Extremly Large Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane „největším okem lidstva hledícím do vesmíru“. Z kanceláří v Santiagu řídíme naši činnost v Chile a spolupráci s místními partnery a veřejností.

Odkazy

• snímky dalekohledu VLT
• pro novináře: tiskové zprávy pod embargem ve vašem jazyce (REGISTRACE)
• pro vědce: váš článek v tiskové zprávě ESO
   

Kontakty

Petr Kabáth; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: eson-czech@eso.org

Jiří Srba; překlad; Email: j.srba@seznam.cz

Juan Carlos Muñoz Mateos; ESO Media Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6176; Email: press@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (ESO2214, 31. října 2022)