Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Rozsáhlá přehlídka oblohy si posvítí na temnou hmotu
Jiří Srba Vytisknout článek

Rozsáhlá přehlídka oblohy si posvítí na temnou hmotu

Kupa galaxií a rozložení temné hmoty

Byly zveřejněny první výsledky jednoho z hlavních přehlídkových programů jižní oblohy zaměřeného na temnou hmotu, který provádí dalekohled ESO/VST (VLT Survey Telescope) na observatoři Paranal v Chile. Přehlídka VST KiDS astronomům umožnuje získat přesná měření rozložení temné hmoty, struktury galaktických hal a vývoje jednotlivých galaxií i kup. První výsledky přehlídkového programu KiDS ukazují, jakým způsobem jsou vlastnosti pozorovaných galaxií předurčeny neviditelnými rozsáhlými shluky temné hmoty v jejich okolí.

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře 28/2015

První výsledky nového přehlídkového programu VST KiDS

Asi 85% hmoty ve vesmíru nelze pozorovat běžnými metodami [1] a neznáme ani její fyzikální povahu. Ačkoliv nezáří ani neabsorbuje světlo, jsou astronomové schopni temnou hmotu detekovat pomocí efektů především gravitačního působení na pozorovatelné objekty – hvězdy a galaxie. Jeden z hlavních přehlídkových programů prováděných pomocí výkonných dalekohledů ESO nyní jasněji ukázal na vztah mezi tajemnou temnou hmotou (dark matter) a zářícími galaxiemi, které jsme schopni přímo pozorovat [2].  

Projekt pojmenovaný KiDS (Kilo-Degree Survey) využívá obrazových dat získaných pomocí dalekohledu VST (VLT Survey Telescope) a jeho mohutné kamery OmegaCAM. Teleskop se nachází na observatoři Paranal v Chile a je určen k přehlídkovým programům jižní oblohy ve viditelném světle. Jeho činnost doplňuje dalekohled VISTA pracující se zářením v infračerveném oboru. Jedním z hlavních úkolů dalekohledu VST je mapování rozložení temné hmoty a využití těchto map k pochopení tajemné temné energie (dark energy), která způsobuje zrychlenou expanzi vesmíru.

Jednou z nejlepších metod, jak zjistit, kde se temné hmota nachází, je sledování efektů gravitační čočky (gravitational lensing) – deformace prostoročasu gravitací hmotných objektů, která způsobuje zakřivení paprsků světla přicházejících z galaxií ležících mnohem dále než sledovaná oblast s temnou hmotou. Zkoumáním těchto efektů je možné zmapovat oblasti, kde je gravitace nejsilnější a nalézt tak místa, kde se nachází nejvíce hmoty, včetně té temné.  

V první sérii článků použil mezinárodní tým projektu KiDS pod vedením Koen Kuijken (Leiden Observatory, Nizozemí [3]) postup analyzující snímky více než dvou milionů galaxií v typické vzdálenosti 5,5 miliardy světelných let [4]. Vědci zkoumali paprsky světla vyslaného těmito galaxiemi, které se na cestě k nám zakřivují při průchodu hmotnými shluky temné hmoty. 

První výsledky byly získány z pouhých 7% celkové plochy sledované části oblohy, na které je v rámci přehlídky mapováno rozložení temné hmoty ve skupinách galaxií. Většina galaxií se vyskytuje ve skupinách (a to platí i pro naši Galaxii, která je součástí Místní skupiny galaxií, Local Group) a informace o množství temné hmoty, jaké tyto skupiny obsahují, je klíčová k otestování celé teorie formování galaxií v kosmické pavučině. Z efektů gravitační čočky se zdá, že skupiny obsahují 30krát více temné než viditelné hmoty.   

Je zajímavé, že ta nejjasnější galaxie skoro vždy leží uprostřed shluku temné hmoty,“ říká Massimo Viola (Leiden Observatory, Nizozemí), hlavní autor jednoho z článků.

Předpovědi teorie formování galaxií, ve kterých se galaxie postupně shlukují do kup a sestupují do jejich centra, nikdy nebyly pozorováním demonstrovány tak přesvědčivě,“ dodává Koen Kuijken.

Tyto objevy jsou jen začátek hlavního programu zpracování rozsáhlých objemů dat přicházejících z přehlídkových teleskopů. Tyto data jsou nyní k dispozici vědcům z celého světa prostřednictvím archivů ESO.

Přehlídka KiDS pomůže dále rozšířit naše chápání temné hmoty. Vysvětlení temné hmoty a jejích efektů přinese průlom v astrofyzice.

Poznámky

[1] Astronomové objevili, že hmota a energie ve vesmíru je rozdělena následujícím způsobem: 68% temná energie, 27% temná hmota a 5% běžná hmota. Tedy až 85% představují složky, které jsou označovány jako 'temné'.

[2] Numerické simulace spočtené pomoví superrychlých počítačů ukazují, jakým způsobem se bude vyvíjet vesmír naplněný temnou hmotou: temná hmota se postupně shlukne a vytvoří strukturu připomínající trojrozměrnou pavučinu s uzlovými body, galaxie a hvězdy následně vznikají v místech nejhustější koncentrace temné hmoty, kam se gravitací vtahuje běžný plyn.

[3] Mezinárodní tým projektu KiDS je složen z vědců z Holandska, velké Británie, Německa, Itálie a kanady.

[4] V této práci byly využity 3D mapy kup galaxií, které poskytl projekt GAMA (Galaxy And Mass Assembly) a vznikly jako výsledek rozsáhlých pozorování provedených pomocí dalekohledu Anglo-Australian Telescope.

Další informace

Výzkum byl prezentován v sérii článků, které byly odeslány k publikaci v řadě prestižních vědeckých časopisů. Seznam naleznete zde.

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Odborné články

Snímky dalekohledu VST

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Koen Kuijken; Leiden Observatory; Leiden, The Netherlands; Tel.: +31 71 527 5848; Mobil: +31 628 956 539; Email: kuijken@strw.leidenuniv.nl

Massimo Viola; Leiden Observatory; Leiden, The Netherlands; Tel.: +31 71 527 8442; Email: viola@strw.leidenuniv.nl

Lars Lindberg Christensen; Head of ESO ePOD; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6761; Mobil: +49 173 3872 621; Email: lars@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva na ESO.org



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Vst, Temná hmota, KiDS


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »