Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Rozsáhlá přehlídka oblohy si posvítí na temnou hmotu
Jiří Srba Vytisknout článek

Rozsáhlá přehlídka oblohy si posvítí na temnou hmotu

Kupa galaxií a rozložení temné hmoty

Byly zveřejněny první výsledky jednoho z hlavních přehlídkových programů jižní oblohy zaměřeného na temnou hmotu, který provádí dalekohled ESO/VST (VLT Survey Telescope) na observatoři Paranal v Chile. Přehlídka VST KiDS astronomům umožnuje získat přesná měření rozložení temné hmoty, struktury galaktických hal a vývoje jednotlivých galaxií i kup. První výsledky přehlídkového programu KiDS ukazují, jakým způsobem jsou vlastnosti pozorovaných galaxií předurčeny neviditelnými rozsáhlými shluky temné hmoty v jejich okolí.

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře 28/2015

První výsledky nového přehlídkového programu VST KiDS

Asi 85% hmoty ve vesmíru nelze pozorovat běžnými metodami [1] a neznáme ani její fyzikální povahu. Ačkoliv nezáří ani neabsorbuje světlo, jsou astronomové schopni temnou hmotu detekovat pomocí efektů především gravitačního působení na pozorovatelné objekty – hvězdy a galaxie. Jeden z hlavních přehlídkových programů prováděných pomocí výkonných dalekohledů ESO nyní jasněji ukázal na vztah mezi tajemnou temnou hmotou (dark matter) a zářícími galaxiemi, které jsme schopni přímo pozorovat [2].  

Projekt pojmenovaný KiDS (Kilo-Degree Survey) využívá obrazových dat získaných pomocí dalekohledu VST (VLT Survey Telescope) a jeho mohutné kamery OmegaCAM. Teleskop se nachází na observatoři Paranal v Chile a je určen k přehlídkovým programům jižní oblohy ve viditelném světle. Jeho činnost doplňuje dalekohled VISTA pracující se zářením v infračerveném oboru. Jedním z hlavních úkolů dalekohledu VST je mapování rozložení temné hmoty a využití těchto map k pochopení tajemné temné energie (dark energy), která způsobuje zrychlenou expanzi vesmíru.

Jednou z nejlepších metod, jak zjistit, kde se temné hmota nachází, je sledování efektů gravitační čočky (gravitational lensing) – deformace prostoročasu gravitací hmotných objektů, která způsobuje zakřivení paprsků světla přicházejících z galaxií ležících mnohem dále než sledovaná oblast s temnou hmotou. Zkoumáním těchto efektů je možné zmapovat oblasti, kde je gravitace nejsilnější a nalézt tak místa, kde se nachází nejvíce hmoty, včetně té temné.  

V první sérii článků použil mezinárodní tým projektu KiDS pod vedením Koen Kuijken (Leiden Observatory, Nizozemí [3]) postup analyzující snímky více než dvou milionů galaxií v typické vzdálenosti 5,5 miliardy světelných let [4]. Vědci zkoumali paprsky světla vyslaného těmito galaxiemi, které se na cestě k nám zakřivují při průchodu hmotnými shluky temné hmoty. 

První výsledky byly získány z pouhých 7% celkové plochy sledované části oblohy, na které je v rámci přehlídky mapováno rozložení temné hmoty ve skupinách galaxií. Většina galaxií se vyskytuje ve skupinách (a to platí i pro naši Galaxii, která je součástí Místní skupiny galaxií, Local Group) a informace o množství temné hmoty, jaké tyto skupiny obsahují, je klíčová k otestování celé teorie formování galaxií v kosmické pavučině. Z efektů gravitační čočky se zdá, že skupiny obsahují 30krát více temné než viditelné hmoty.   

Je zajímavé, že ta nejjasnější galaxie skoro vždy leží uprostřed shluku temné hmoty,“ říká Massimo Viola (Leiden Observatory, Nizozemí), hlavní autor jednoho z článků.

Předpovědi teorie formování galaxií, ve kterých se galaxie postupně shlukují do kup a sestupují do jejich centra, nikdy nebyly pozorováním demonstrovány tak přesvědčivě,“ dodává Koen Kuijken.

Tyto objevy jsou jen začátek hlavního programu zpracování rozsáhlých objemů dat přicházejících z přehlídkových teleskopů. Tyto data jsou nyní k dispozici vědcům z celého světa prostřednictvím archivů ESO.

Přehlídka KiDS pomůže dále rozšířit naše chápání temné hmoty. Vysvětlení temné hmoty a jejích efektů přinese průlom v astrofyzice.

Poznámky

[1] Astronomové objevili, že hmota a energie ve vesmíru je rozdělena následujícím způsobem: 68% temná energie, 27% temná hmota a 5% běžná hmota. Tedy až 85% představují složky, které jsou označovány jako 'temné'.

[2] Numerické simulace spočtené pomoví superrychlých počítačů ukazují, jakým způsobem se bude vyvíjet vesmír naplněný temnou hmotou: temná hmota se postupně shlukne a vytvoří strukturu připomínající trojrozměrnou pavučinu s uzlovými body, galaxie a hvězdy následně vznikají v místech nejhustější koncentrace temné hmoty, kam se gravitací vtahuje běžný plyn.

[3] Mezinárodní tým projektu KiDS je složen z vědců z Holandska, velké Británie, Německa, Itálie a kanady.

[4] V této práci byly využity 3D mapy kup galaxií, které poskytl projekt GAMA (Galaxy And Mass Assembly) a vznikly jako výsledek rozsáhlých pozorování provedených pomocí dalekohledu Anglo-Australian Telescope.

Další informace

Výzkum byl prezentován v sérii článků, které byly odeslány k publikaci v řadě prestižních vědeckých časopisů. Seznam naleznete zde.

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Odborné články

Snímky dalekohledu VST

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Koen Kuijken; Leiden Observatory; Leiden, The Netherlands; Tel.: +31 71 527 5848; Mobil: +31 628 956 539; Email: kuijken@strw.leidenuniv.nl

Massimo Viola; Leiden Observatory; Leiden, The Netherlands; Tel.: +31 71 527 8442; Email: viola@strw.leidenuniv.nl

Lars Lindberg Christensen; Head of ESO ePOD; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6761; Mobil: +49 173 3872 621; Email: lars@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva na ESO.org



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Vst, Temná hmota, KiDS


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »