Při tomto krásném počasí už lze vcelku snadno vyhlížet dál od městských center slabé zvířetníkové světlo - kužel slunečního světla rozptýleného na částicích meziplanetární hmoty v rovině Sluneční soustavy. Více v jednom ze starších článků. Letos se nabízejí mimořádně dobré podmínky s ohledem na fázi Měsíce - kužel zodiakálního světla je večer pozorovatelný nejlépe okolo jarní rovnodennosti, kdy se ekliptika nejvíce vyklání od obzoru. A právě v těch dnech Měsíc nebude rušit. Ovšem už únorová obloha vcelku slušně vybízí ke sledování. Toho využil i pardubický fotograf Vilém Heblík, který nám zaslal snímek níže. Světlo lze pozorovat zhruba počátku příštího týdne, kdy opět začne rušit Měsíc. Poté v období od 19. března do 1. dubna. Pokud do redakce dorazí více snímků, vytvoříme galerii.
Mezinárodní kosmickou stanici dnes po poledni našeho času opustila první operační loď Cygnus Orb-1, o níž jsme psali zde nebo například zde. Zítra loď čekají dva brzdící zážehy, díky kterým v podvečer vstoupí do atmosféry a shoří nad Pacifikem s nákladem odpadu ze stanice.
Loď Cygnus Orb-1 krátce po uvolnění robotickou paží stanice Autor: Spaceflightnow.com
V pondělí 17. 2. 2014 od 18 hodin se uskuteční tradiční setkání členů Západočeské pobočky ČAS a zájemců o astronomii z řad veřejnosti na půdě
Hvězdárny a planetária Plzeň. Více informací o programu naleznete
na stránkách
ZpČAS (www.zpcas.cz).
Malá planeta Plzeň. Autor: Západočeská pobočka ČAS.
Ačkoli původní zprávy nebyly optimistické, vozítko Yutu (Nefritový králík, nebo zajíc) se včera nečekaně ozvalo a dnes Čína potvrdila, že přežilo 14 dní dlouhou měsíční noc. Více (anglicky).
V oblasti lunární Duhové zátoky nastal nový den, nicméně spojení s roverem Jutu se Číňanům po noční hibernaci navázat zatím nepodařilo, médii začínají kolovat zvěsti o konci jeho mise. Uvidíme a držíme palce!
Statická přistávací sonda Čchang'e 3, jež má vlastní vědecké přístroje a úkoly a má fungovat až rok, se ozvala a pokračuje v práci.
František MartinekOstatní
Hvězdárna Valašské Meziříčí pořádá ve středu 19. února 2014 v 18 hodin přednášku pro veřejnost s názvem K PODSTATĚ HMOTY aneb CERN NA VLASTNÍ OČI. Doplněno velkým množstvím snímků a videosekvencí. Podrobnější informace najdete v pozvánce.
Martin MašekAstronomie
V noci z 11. na 12. února 2014 prolétla kolem Země planetka s označením 2006 DP14. Planetka má velikost asi 500 metrů a přiblížila se na cca 6 měsíčních vzdálenosti (tj. bezpečně blízko). Její jasnost v maximu (cca 12 mag) dovolovala její pozorování i amatérskými dalekohledy.
Planetka byla sledována i profesionálními dalekohledy a zaměří se na ní radar v Goldstone. Planetku též zachytil český robotický dalekohled FRAM v argentinské pampě, který je provozován Fyzikálním ústavem AV ČR. Animace pohybu planetky z FRAMu ZDE (na klik).
NEO 2006 DP14 Autor: FRAM, Martin MašekPlanetka 2006 DP14 z dalekohledu FRAM, složeno na pohyb planetky.
Jak se Měsíc blíží do úplňku (nastane v sobotu 15. února), lze kolem něj při výskytu vysoké oblačnosti sledovat občasné výraznější halové jevy. Více například na webu atmosférických úkazů. Dvě taková pěkná pozorování nám zaslal Vilém Heblík z Pardubic, který halový kruh kolem Měsíce pozoroval v posledních dnech, 9. února a 10. února večer.
V pondělí 17. února 2014 od 17:30 ve velkém sále Akademie věd ČR v Praze 1, Národní 3 proběhne mimořádná přednáška pro veřejnost. Pozvání přijal nedávný vědecký ředitel Evropské jižní observatoře Dr. Bruno Leibundgut, který přednese přednášku na téma Struktura vesmíru. Přednáška bude proslovena anglicky a bude tlumočena do češtiny. Vstup zdarma. Do vyčerpání kapacity sálu. Dr. Bruno Leibundgut, který ukončil svojí funkci vědeckého ředitele nejvýznamnější astronomické observatoře světa k 31. 12. 2013, se podílel na vývoji nejvýkonnějšího dalekohledu světa VLT v Chile a přispěl k řadě zásadních objevů současné astronomie, např. k objevu zrychleného rozpínání vesmíru. Video z předchozí krátké přednášky.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
