Úvodní strana  >  Novinky  >  Noc vědců na Pardubické hvězdárně
Adam Malíř Vytisknout novinku

Noc vědců na Pardubické hvězdárně

Letošní NOC VĚDCŮ 2017 proběhla mimo pozorování noční oblohy úspěšně. Děkujeme veřejnosti za návštěvu!

6. 10. 2017 proběhla každoroční akce NOC VĚDCŮ na Pardubické hvězdárně.  I přes nepřízeň počasí v letošním roce se přidala možnost nahlédnout třeba do vývojového programátorského prostředí, které řídilo robotickou ruku prostřednictvím serv, nebo vyzkoušet si vozítka s ultrazvukovým senzorem napojené na elektronickou stavebnici Arduino. ROBOHRÁTKY měl na starost Roman Růžička. V dalším stanovišti v chemické laboratoři demonstroval vedoucí hvězdárny, Petr Komárek, fyzikální experimenty, mezi nimiž byl třeba feromagnetický obal, do kterého se vložil silný magnet. Veřejnost tak mohla vizuálně sledovat interakci magnetických siločar v praxi. Následující pokus odhalil interpretaci zvukových vln u člověka a zvířat. Samozřejmostí byla i plazmová koule a další. Pokud někteří došli až nahoru do kopule, mohli před tím zaznamenat změnu. Na místě, kde nebylo ještě před rokem nic, byl zřízen tzv. velín, jinak vědecké pracoviště, odkud se dá směrovat poloha tubusu dalekohledu a komunikovat s CCD kamerou. V kopuli ukazoval Pavel Štys, člen ASP, techniku, se kterou běžně nakládáme při pozorování planet a ostatních vzdálených objektů vesmíru. Přišli pomoci také členové astronomického kroužku Miriam Gruberová a Matouš Kotěra. U stanoviště Europe Direct návštěvníci vyplňili test znalostí převážně z astronomie a fyziky a na základě něho mohli obdržet určitý dárek.

Děkujeme všem organizátorům a návštěvníkům NOCI VĚDCŮ 2017 a věříme, že se takto podobně uskuteční bez ohledu na počasí i příští ročník této akce!

Pardubický primární dalekohled je svého druhu 2. největší veřejně zpřístupněný v ČR. Autor: ČT - Toulavá kamera
Pardubický primární dalekohled je svého druhu 2. největší veřejně zpřístupněný v ČR.
Autor: ČT - Toulavá kamera

Stránky hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích.

 

O autorovi

Štítky: Hvězdárna Pardubice, Hvězdárna barona Artura Krause, Věda, Noc vědců 2017, Experimenty, Roboti


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »