
Výstava Sedmikrásky na nebi v Lovosicích
Dovolujeme si vás pozvat na zahájení výstavy o hvězdárnách rozesetých v české, moravské i slezské krajině. Výstava se představí v pátek 20. listopadu v 11:30 v nádražní budově stanice Lovosice.

Dovolujeme si vás pozvat na zahájení výstavy o hvězdárnách rozesetých v české, moravské i slezské krajině. Výstava se představí v pátek 20. listopadu v 11:30 v nádražní budově stanice Lovosice.

Listopad 2026 je ve znamení kulatých výročí z historie průzkumu Měsíce, Marsu a Jupiteru. Před deseti lety, 11. listopadu 2016, obnovila sonda Juno provoz po technické poruše a pokračuje v průzkumu největší planety Sluneční soustavy dodnes. Před šedesáti lety odstartovala k Měsíci sonda Lunar Orbiter 2, která mapovala místa pro budoucí přistání, a vyletěla také Gemini 12, poslední loď programu Gemini. Ve stejném měsíci před třiceti lety vyrazily dvě sondy k Marsu. Mars Global Surveyor splnil svůj úkol s velkým přesahem, kdežto ruský Mars 96 skončil selháním nosné rakety Proton jen o den později.

Ve středu 18. listopadu 2026 v 11:16:07 SEČ překoná Voyager 1 hranici, kterou světlo urazí za jeden den. Žádný lidský výtvor se zatím nedostal tak daleko od domova. Taková kulatá vzdálenost je skvělou záminkou, abychom se k misi věčných poutníků Voyager vrátili. Připomeneme, co obě sondy před desítkami let objevily u velkých planet, a podíváme se i na to, jaký přínos a odkaz má dnes jejich cesta ke hvězdám. Nezapomeneme na jejich předchůdce Pioneery ani na New Horizons, které také míří mimo naši Sluneční soustavu. NASA vyzývala lidi, ať Voyager symbolicky pozdraví světelnými záblesky, které k němu dorazí za onen světelný den. Klidně to můžeme zkusit i dnes večer, ať už se zrovna nad západním obzorem po setmění rozzáří hvězdy, nebo ne.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 11. do 22. 11. 2026. Měsíc bude v úterý v první čtvrti a v pátek večer bude nedaleko Saturnu. Ráno pokračuje parádní představení, kde blízkou konjunkci Marsu s Jupiterem doplňuje velmi jasná Venuše a také slabší Merkur. V noci na středu 18. listopadu nastává maximum meteorického roje Leonid, Měsíc ráno nebude rušit. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Unikátní zážitek přinesla Starship, která dokázala přistát z oběžné dráhy na startovní věži základny Starbase. Raketa Vulcan opět selhala. Před 60 lety nastal výrazný meteorický déšť Leonid.

V druhej polovici novembra bude na nočnej oblohe vrcholiť aktivita Leoníd, jedného z najznámejších meteorických rojov. Maximum pravidelnej aktivity sa v roku 2026 očakáva v noci zo 17. na 18. novembra. Hoci predpovede nenaznačujú meteorickú búrku, ktorými sa Leonidy preslávili, po západe Mesiaca ponúknu vhodné podmienky na sledovanie veľmi rýchlych meteorov.

Dnes považujeme za samozřejmé, že se všechno netočí kolem Země. Přijde nám to tak logické, že se můžeme až pousmát při představě, že kdysi byl všeobecně uznávaný model Sluneční soustavy, v němž Země zaujímala střed. Tento geocentrický model přitom převládal po staletí – mnohem déle, než zatím známe ten současný, heliocentrický. Zkusme se proto v tomto díle Astronomie v obrazech na chvíli přenést do minulosti a být ke starověkým učencům o něco chápavější.

Dne 5. listopadu 2026 uplynulo 120 let od narození významného amerického astronoma Freda Whipplea.
Fred Lawrence Whipple (5. listopadu 1906 – 30. srpna 2004) se do historie zapsal formulací hypotézy „špinavé sněhové koule“ a návrhem tzv. Whippleova štítu na ochranu kosmických sond. Mimo to objevil řadu komet a jeden asteroid.
Fred Whipple se narodil 5. listopadu 1906 do farmářské rodiny. V roce 1920 se spolu s rodiči přestěhoval z venkova do kalifornského Long Beach, kde si jeho otec otevřel obchod s potravinami. Ačkoliv Whippleovi rodiče byli hluboce věřící, sám se stal postupem času ateistou.
Po krátkém studiu na Occidental College přestoupil na Kalifornskou univerzitu v Los Angeles, kde jej studium matematiky přivedlo k astronomii. Tu definoval jako místo, kde se setkávají čas, prostor, fyzika a matematika.

Černá díra v galaxii M87 se stala celebritou v roce 2019, kdy astronomové zveřejnili první snímek jejího bezprostředního okolí. Nyní ji další tým zvážil jiným způsobem: sledoval, jak se v její blízkosti pohybují hvězdy. Výsledek činí přibližně 5,38 miliardy hmotností Slunce.

Kometa C/2026 A1 (MAPS) se vydala ke Slunci tak blízko, že svou cestu nepřežila. Astronomové ji však stihli sledovat v posledních dnech před zánikem. V unikajícím plynu objevili kyanovodík a zaznamenali dvě prudká vzplanutí její aktivity.

V polovici novembra bude na nočnej oblohe vrcholiť aktivita meteorického roja severných Tauríd. Maximum pripadá na noc z 11. na 12. novembra 2026, pričom dobré podmienky na pozorovanie sa očakávajú aj počas nasledujúcej noci z 12. na 13. novembra. Hoci Tauridy nepatria medzi najpočetnejšie meteorické roje, sú známe výskytom mimoriadne jasných meteorov, z ktorých niektoré môžu dosiahnuť jasnosť bolidov.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 11. do 22. 11. 2026. Měsíc bude v úterý v první čtvrti a v pátek večer bude nedaleko Saturnu. Ráno pokračuje parádní představení, kde blízkou konjunkci Marsu s Jupiterem doplňuje velmi jasná Venuše a také slabší Merkur. V noci na středu 18. listopadu nastává maximum meteorického roje Leonid, Měsíc ráno nebude rušit. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Unikátní zážitek přinesla Starship, která dokázala přistát z oběžné dráhy na startovní věži základny Starbase. Raketa Vulcan opět selhala. Před 60 lety nastal výrazný meteorický déšť Leonid.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2026 obdržel snímek Zdeňka Bardona „Airglow duny“ Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce nás přenáší na jižní polokouli, do míst, kde i Mléčná dráha vrhá stín. Tím místem je Evropská jižní observatoř ESO, nacházející se v chilské