EWASS 2017 aneb Pražské astronomické hody

Průčeli budovy Právnické fakulty (PF UK) v červnu 2017 Autor: Jiří Grygar — Průčeli budovy Právnické fakulty (PF UK) v červnu 2017
*Autor: Jiří Grygar*

EWASS 2017 skončil a my se můžeme díky RNDr. Jiřímu Grygarovi formou seriálu podívat na vybrané žhavé astronomické novinky, které pražská mezinárodní konference přinesla.

Seriál

O autorovi

Jiří Grygar

Jiří Grygar (*1936) studoval fyziku na MU v Brně a astronomii na UK v Praze. Vědeckou aspiranturu v astrofyzice absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, kde pak pracoval ve stelárním odd. do r. 1981. Od té doby až dosud je zaměstnán ve Fyzikálním ústavu ČSAV/AV v Řeži/Praze, v současné době v odd. astročásticové fyziky. Web: www.astronom.cz/grygar/

Další články autora (32)

Silná radiační bouře po velké erupci na Slunci

V sobotu 8. června došlo na Slunci k silné erupci téměř nejvyšší kategorie X. Nastala v nejzajímavější aktivní oblasti AR3691 (před měsícem jako AR3664 způsobila nejhezčí polární záři za desítky let). Oblak hmoty, který byl vyvržel do kosmu, míří okrajovou částí i k Zemi a může dojít k polární záři někdy v pondělí. Je těžké toto předpovědět, sledujte např. Spaceweatherlive.com. Nejzajímavějším doprovodným jevem této erupce je neobvykle silná radiační bouře (už na stupni S3 z pěti možných). Neobvyklé je i množství velmi vysokoenergetických protonů nad 100 MeV. Zdroj: Solarham.com

Chang'e 6 předala vzorky na oběžné dráze Měsíce

Mise čínské sondy Chang'e 6 probíhá podle plánu. 6. června bylo oznámeno, že vzletový stupeň se úspěšně automaticky spojil na oběžné dráze Měsíce s orbitálním stupněm a předal mu vzorky odebrané z povrchu odvrácené strany Měsíce v kráteru Apollo. Návrat vzorků na Zemi je v plánu 25. 6.

Dorazila vlna částic ze Slunce

Večer 10. 5. po 19. hodině dorazila rázová vlna částic sluenčního větru uvolněných při první z mnoha erupcí na Slunci asi dva dny zpět. Záznamy sondy mezi Zemí a Sluncem naznačují, že skokově narostla rychlost slunečního větru, hustota částiv a došlo k výraznému poklesu Bz komponenty magnetického pole. To vše naznačuje, že by mohly právě teď začít polární záře. Nikdo neví, jak dlouho tato výhodná situace potrvá, ale hned od soumraku je asi třeba sledovat obzor na severu. Sledujte grafy na Spaceweatherlive.com.

Čeští studenti ovládli soutěž NASA v Houstonu

Český tým pěti studentů z různých koutů republiky ovládl studentskou soutěž inovativních projektů. Ve finále uspěli mezi pěti týmy, z toho třemi americkými a získali neuvěřitelná dvě ocenění ze tří. Gratulujeme! Více na Twiteru a v ranní reportáži České televize přímo z Houstonu.

EWASS 2017 aneb Pražské astronomické hody (5)

Závěrečný díl našeho povídání o zajímavostech z konference EWASS 2017 je zde. V první části tohoto dílu si povíme o současných i budoucích misích Evropské vesmírné agentury. Dále si připomeneme historii a přístrojové vybavení Evropské jižní observatoře. Nechybí ani připomínka, že součástí ESO je i Česká republika. Pochopitelně se dotkneme i nejbližší budoucnosti a vylepšení dalekohledů. Pojem astronomická kybernetika, kterým naše ohlédnutí za konferencí ukončíme, je obor úzce spjatý s astronomickým bádáním, protože bez numerických simulací a počítačového zpracování obrovského množství dat se jak současný, tak především budoucí astronomický výzkum neobejde.

EWASS 2017 aneb Pražské astronomické hody (3)

Třetí pokračování žně novinek z mezinárodní konference EWASS nás zavede za zajímavými technickými divy. Jedním z nich je fakt, že dnes dokáže spolupracovat mnoho různých aparatur a pozorovat třeba jediný cíl. Kromě soustavy radioteleskopů ALMA se dozvíme něco o observatoři Square Kilometre Array, která se připravuje v Africe a Austrálii, a o jejich spolupráci s vesmírnými observatořemi a s LIGO. Dalším technickým unikátem je bezesporu chystaný infračervený vesmírný dalekohled Jamese Webba. I o něm si řekneme mnoho zajímavého. A na závěr této části si přiblížíme ještě jeden chystaný pozemský teleskop, který bude skutečně revolučním způsobem skenovat celou dostupnou část oblohy.

EWASS 2017 aneb Pražské astronomické hody (2)

Vítejte u pokračování ohlédnutí za významnou mezinárodní konferencí EWASS 2017 (Evropský týden astronomie a kosmického výzkumu), která se uskutečnila na konci června v Praze. V dnešním pokračování se podíváme na Observatoř Pierra Augera v Argentině, která je jedničkou na poli výzkumu částic s extrémně vysokými energiemi. Dále se zaměříme na zábleskové zdroje záření gama a směřování dalšího výzkumu v této oblasti. Závěrem dnešního dílu se podíváme na výsledky měření astrometrické družice Gaia.

EWASS 2017 aneb Pražské astronomické hody (1)

EWASS 2017 skončil a my vám postupně přineseme formou seriálu žhavé astronomické novinky, které pražská mezinárodní konference přinesla. Shrnutí, které uvedeme každý den tohoto týdne formou článku, pro nás připravila osoba nejpovolanější, RNDr. Jiří Grygar. Nezbývá nám, než mu za jeho rozsáhlé povídání poděkovat. Teď už ale nechme hovořit autora, který nás v dnešním dílu uvede do atmosféry setkání a seznámí nás s novinkami na poli exoplanet, dění v okolí černé veledíry v naší Galaxii a pokroku na poli simultánní spektroskopie.

Mladý vesmír byl bouřlivější, než si vědci mysleli

Na měření koncentrace železa v horkém plynu, který vyplňuje prostor mezi galaxiemi, se zaměřili odborníci z Masarykovy univerzity a americké Stanfordovy univerzity. Díky sledování kup galaxií, což jsou skupiny stovek galaxií, zjistili překvapivou skutečnost, že tento prvek je v nich obsažen rovnoměrně a s velkou pravděpodobností tedy vznikl dávno před tím, než se vůbec první kupy galaxií vytvořily. Je tedy starší než deset miliard let a vznikl krátce po velkém třesku, kdy byl vesmír bouřlivější, než se dosud myslelo.

EWASS 2017 aneb Pražské astronomické hody

Seriál

O autorovi

Jiří Grygar

Další články autora (32)

30. vesmírný týden 2024

Česká astrofotografie měsíce

Poslední čtenářská fotografie

Zajímavé odkazy

Další astronomické informace

Vybrané weby ČAS