Úvodní strana  >  Rady  >  Světelné znečištění  >  Oblasti tmavé oblohy  >  Jizerská oblast tmavé oblohy

Jizerská oblast tmavé oblohy

Jizerská oblast tmavé oblohy - logo. Autor: JOTO.
Jizerská oblast tmavé oblohy - logo.
Autor: JOTO.
Jizerská oblast tmavé oblohy (zkráceně JOTO, polsky: Izerski park ciemnego nieba, anglicky: Izera Dark Sky Park) je první mezinárodní park tmavé oblohy na světě. Nachází se v téměř neobydlené části Jizerských hor a leží z poloviny na české a polské straně Jizerských hor. Park slouží především k informování široké veřejnosti o problematice světelného znečištění, a také k ochraně přírody a životního prostředí. Iniciativa o vytvoření parku tmavé oblohy v Jizerských horách přišla z Astronomického ústavu Univerzity ve Vratislavi v Polsku. K ní se přidaly další instituce – Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – Správa CHKO Jizerské hory, Nadleśnictwo Świeradów Zdroj, Nadleśnictwo Szklarska Poreba a Lesy ČR, krajské ředitelství Liberec. Tyto instituce 4. listopadu 2009, v rámci Mezinárodního roku astronomie, společně vyhlásily Jizerskou oblast tmavé oblohy.

Poloha

Jizerská oblast tmavé oblohy zaujímá rozlohu necelých 75 km2. Nachází se v téměř neobydlené části Jizerských hor a leží z poloviny na české a polské straně Jizerských hor. Na české straně sahá od osady Jizerka po horu Smrk, v Polsku pokračuje po Vysokém jizerském hřebeni, obepíná Velkou Jizerskou louku a osadu Orle.

Mapa Jizerské oblasti tmavé oblohy. Autor: JOTO.
Mapa Jizerské oblasti tmavé oblohy.
Autor: JOTO.

Účel parku

Oblast má několik funkcí. Především informuje širokou veřejnost o problematice světelného znečištění. Zde je noční obloha daleko tmavší, než obloha ve městech a jejich okolí. Další důležitou funkcí je ochrana přírody a životního prostředí.V JOTO se koná řada astronomických akcí pro veřejnost (přednášky, pozorování oblohy), na kterých se podílí pobočka České astronomické společnosti Klub astronomů Liberecka a další instituce.JOTO je na polské straně součástí astro-turistického projektu Astro Izery. (Zdroj: Wikipedie)

Oficální stránky oblasti: www.izera-darksky.eu

Dokumenty ke stažení

Leták k oblasti tmavé oblohy v PDF (náhled viz níže).

Leták k Jizerské oblasti tmavé oblohy (2016) - rub. Autor: ČAS.
Leták k Jizerské oblasti tmavé oblohy (2016) - rub.
Autor: ČAS.

Leták k Jizerské oblasti tmavé oblohy (2016) - líc. Autor: ČAS.
Leták k Jizerské oblasti tmavé oblohy (2016) - líc.
Autor: ČAS.



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Jizerská oblast tmavé oblohy, Světelné znečištění


29. vesmírný týden 2024

29. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 7. do 21. 7. 2024. Měsíc bude na konci týdne v úplňku. Na obloze prochází nízko položenými souhvězdími a 17. 7. se potká s hvězdou Antares ve Štíru. Planety jsou nejlépe vidět ráno, především Saturn a zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je střední. Evropská raketa Ariane 6 při prvním startu uspěla a horní stupeň uvolňující palivo byl vidět i z ČR. Před 130 lety se narodil Georges Lemaître, který odvodil vztah rozpínání vesmíru známý dnes jako Hubbleův zákon. Před 55 lety proběhlo první přistání lidí na Měsíci, mise Apollo 11. Před 30 lety dopadla na Jupiter kometa Shoemaker-Levy 9.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Skvrny na Slunci

Fotoaparát Nikon COOLPIX B500

Další informace »