Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  10 let Jizerské oblasti tmavé oblohy

10 let Jizerské oblasti tmavé oblohy

Jizerská oblast tmavé oblohy slaví 10 let
Autor: Martin Gembec

Před deseti roky, 4. listopadu 2009, bylo na chatě Pyramida oficiálně podepsáno memorandum o vzniku Jizerské oblasti tmavé oblohy (JOTO). Parta nadšenců ze severu Čech společně s Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu AV ČR se tehdy dohodla ujmout se nápadu polských astronomů z Wroclawské univerzity. Téma vzaly za své obě nadlesnictví v Polsku a také Lesy ČR. Přidala se rovněž CHKO Jizerské hory. Dlouhodobě vnímáme podporu Ministerstva životního prostředí, což potvrzuje aktuální záštita pana ministra Richarda Brabce nad aktuálními aktivitami v oblasti. 

První přeshraničí oblast tmavé oblohy byla tedy vyhlášena a na řadě byly aktivity spojené s Jizerskými horami. Na polské straně se jedná o pravidelné tábory pro děti, kterými prošlo už více než 1000 účastníků. Otcem myšlenky založení JOTO je Sylwester Kolomanski z Wroclawské univerzity. Aktivity v Jizerkách nyní zastřešuje především Arkadiusz Lipin z magazínu Góry Izerskie.

Na české straně se aktivity odvíjí od přednášek a pozorování pro školy a veřejnost, kterých se s podporou Astronomického ústavu AV ČR v osobě Pavla Suchana ujímají nadšenci z České astronomické společnosti - pobočky Klub astronomů Liberecka. Velmi oblíbené jsou Astronomické dny (dříve i na polské straně). V jejich tradici nadále pokračuje Den a noc na Jizerce, což je největší taková akce pro veřejnost, pravidelně v sobotu kolem maxima Perseid, která se nyní koná ve spolupráci se Svazem ochránců přírody a Muzeem Jizerských hor.

Po vzoru Jizerské oblasti tmavé oblohy pak v Evropě vzniklo dalších pět takových oblastí a Česká republika se dnes může pochlubit třemi takovými oblastmi na svém území, což ji řadí na přední místo v Evropě.

Jizerská oblast tmavé oblohy - logo. Autor: JOTO.
Jizerská oblast tmavé oblohy - logo.
Autor: JOTO.

Soutěž

V rámci týdne oslav běží na Facebooku JOTO malá soutěž, kdy každý den najdete novou zvídavou otázku týkající se Jizerských hor nebo tmavé oblohy.

Tisková konference

Dnes, 4. 11. 2019 se schází zakládající instituce na Krajském úřadu v Liberci, kde probíhá tisková konference k výročí oblasti.

Pro zajímavost přidáváme informace z programu konference:

  • Ludvík Řičář - Lesy České republiky, Krajské ředitelství Liberec, ředitel
  • Jiří Hušek - Agentura ochrany přírody a krajiny, regionální pracoviště Liberecko, ředitel
  • Pavel Suchan - Astronomický ústav AV ČR
  • Vystoupí hejtman Libereckého kraje pan Martin Půta
  • Vystoupí náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž
  • Za zakládající polské instituce vystoupí regionální vedoucí celopolského programu Ciemne Niebo a šéfredaktor časopisu GÓRY IZERSKIE Arkadiusz Lipin
  • Jizerská oblast tmavé oblohy: minulost a současnost, tmavá obloha v Jizerských horách, astro-turistika, vznik dalších oblastí a parků tmavé oblohy inspirovaných Jizerskou oblastí tmavé oblohy, trendy ve světě - Pavel Suchan
  • Diskuse - budoucnost Jizerské oblasti tmavé oblohy a budoucnost problému zvaného světelné znečištění
  • V případě jasného počasí pozorování Slunce dalekohledy s filtrem před budovou Krajského úřadu (Klub astronomů Liberecka - pobočka České astronomické společnosti a IQLANDIA)

Tisková konference k 10 letům Jizerské oblasti tmavé oblohy na Krajském úřadu v Liberci. Zleva Arkadiusz Lipin - Góry Izerskie, Vladislav Smrž - náměstek ministra životního prostředí, Martin Půta - hejtman Libereckého kraje, Ludvík Řičář - Lesy ČR, Jiří Hušek - Agentura ochrany přírody a krajiny, Tomáš Korytář - vedoucí Správy CHKO JIzerské hory Autor: Martin Gembec
Tisková konference k 10 letům Jizerské oblasti tmavé oblohy na Krajském úřadu v Liberci. Zleva Arkadiusz Lipin - Góry Izerskie, Vladislav Smrž - náměstek ministra životního prostředí, Martin Půta - hejtman Libereckého kraje, Ludvík Řičář - Lesy ČR, Jiří Hušek - Agentura ochrany přírody a krajiny, Tomáš Korytář - vedoucí Správy CHKO JIzerské hory
Autor: Martin Gembec

Tisková konference k 10 letům Jizerské oblasti tmavé oblohy. Na snímku zleva: Aleš Majer - Česká astronomická společnost, Pavel Byron - Český svaz ochránců přírody , Pavel Suchan - Astronomický úsatv AV ČR, Arek Lipin - Góry Izerskie a Vladislav Smrž - náměstek ministra životního prostředí. Autor: Martin Gembec
Tisková konference k 10 letům Jizerské oblasti tmavé oblohy. Na snímku zleva: Aleš Majer - Česká astronomická společnost, Pavel Byron - Český svaz ochránců přírody , Pavel Suchan - Astronomický úsatv AV ČR, Arek Lipin - Góry Izerskie a Vladislav Smrž - náměstek ministra životního prostředí.
Autor: Martin Gembec

Materiály týkající se světelného znečištění a Jizerské oblasti tmavé oblohy.
Materiály týkající se světelného znečištění a Jizerské oblasti tmavé oblohy.

Dotazy a podrobné informace:

Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR, suchan@astro.cz, 737 322 815

Krajský úřad Libereckého kraje - Mgr. Andrea Fulková, vedoucí oddělení tiskového a vnějších vztahů, andrea.fulkova@kraj-lbc.cz, 485 226 332, 739 541 549

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Web Jizerské oblasti tmavé oblohy, joto.astro.cz
[2] Temné Jizerky na webu Klubu astronomů Liberecka



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Světelné znečištění, Temné nebe, Jizerská oblast tmavé oblohy


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »