Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Vzniklo Centrum IAU pro ochranu temného a klidného nebe

Vzniklo Centrum IAU pro ochranu temného a klidného nebe

Družice sítě Starlink vytváří na obloze těsně po vypuštění vláčky, které na fotografii dlouhou expozicí vypadají jako rovnoběžné čáry
Autor: M. Lewinsky/Creative Commons Attribution 2.0

Mezinárodní astronomická unie oznámila vznik nového Centra pro ochranu temného a klidného nebe (celým jménem IAU Centre for the Protection of the Dark and Quiet Sky from Satellite Constellation Interference). Centrum by mělo koordinovat projekty usilující o snížení negativního vlivu satelitních konstelací na pozemská optická a radiová pozorování. Centrum bude pracovat na dvou místech: jednak v rámci observatoře SKA a jednak na pracovišti NOIRLab.

Mezinárodní astronomická unie (International Astronomical Union, IAU) – a spolu s ní celá řada dalších astronomických institucí a společností – je znepokojena rostoucím počtem satelitů na převážně nízkých oběžných drahách. IAU se domnívá, že tmavé a radiově tiché nebe je nejenom nutná podmínka pro další zkoumání vesmíru, jehož jsme součástí, ale je to také kulturní dědictví lidstva a životní prostřední nočních živočichů a rostlin.

V posledních letech se počet satelitů, hlavně na nízkých oběžných drahách, enormně zvýšil a v příštích letech bude stále růst. Za nárůstem existujícím i budoucím stojí primárně satelitní konstelace určené pro komunikační účely (= internetové připojení). Dvě z nich, Starlink a OneWebb, už na orbitách část svých družic mají, další společnosti vypouštění plánují. Vedlejším efektem provozu družic jsou světelné stopy na noční obloze a zvýšený radiový tok z vesmíru během celého dne. Oboje je důvodem velkého znepokojení astronomů, profesionálních i amatérských.

V polovině minulého roku vyhlásila IAU, což je největší mezinárodní organizace sdružující profesionální astronomy, plán otevřít centrum pro ochranu nočního nebe. Třetího února bylo oznámeno, že toto centrum bude pracovat na dvou místech: v rámci ústředí observatoře SKA (SKAO, Square Kilometer Array) ve Velké Británii, které je spojeno s budovaným obrovským polem radioteleskopů v Austrálii a Jižní Africe, a v severoamerickém centru pozemské optické a infračervené astronomie NOIRLab ve Spojených státech amerických. Obě pracoviště se dlouhodobě angažují v ochraně pozemských astronomických pracovišť.

Náplní práce centra je koordinace snah o ochranu temného a klidného nebe se zaměřením na vliv satelitních konstelací. Centrum by se mělo stát místem spolupráce s operátory satelitních konstelací a podpůrným a informačním střediskem pro organizace zabývající se využíváním vesmíru (např. COPUOS, Komise OSN pro mírové využití kosmického prostoru) a pro jiné astronomické instituce a společnosti.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zprávy IAU týkající se nového centra
[2] Zpráva z konference o temném a klidném nebi (podrobná)
[3] Článek Evropské jižní observatoře analyzující vliv satelitních konstelací na astronomická pozorování
[4] Krátký článek o satelitních konstelacích



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Centrum pro ochranu temného a klidného nebe, Starlink, Temné nebe, IAU


27. vesmírný týden 2022

27. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 7. do 10. 7. 2022. Měsíc bude v první čtvrti. Planety jsou vidět na ranní obloze. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. Aktivita Slunce je nízká. SLS je zpět ve VAB po úspěšném testu. Starship 24 a Super Heavy B7 poprvé se všemi motory. Před čtvrtstoletím se podařilo první úspěšné přistání na Marsu od mise Viking ze sedmdesátých let 20. století.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M63

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NLC

Další informace »