Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Družice Starlink jako vláčky teček protínají oblohu

Družice Starlink jako vláčky teček protínají oblohu

Starlink 5 - družice pokreslily velkou část snímku úhlopříčně zleva doprava. Stopy hvězd jsou části kružnic kolem pólu (Polárka se téměř nehnula). Záblesky jiných družic, případně meteor vytváří ostatní náhodně směřující čárky.
Autor: Lukáš Král

Vzhledem k tomu, že prakticky každý týden se dostává na oběžnou dráhu 60 družic sítě Starlink, máme možnost na obloze pozorovat vláčky těchto družic krátce po vypuštění, jako záhadné vláčky teček křižujících oblohu. Je proto na místě si připomenout, že tento úkaz nás bude provázet již stejně běžně, jako západy Slunce, nebo Měsíc. Důvodem je, že umisťování družic na nízkou oběžnou dráhu je velmi výhodné pro šíření rychlého satelitního internetu. Vzhledem k tomu, že technický pokrok jde v dnešní společnosti napřed a dalo by se říci i na úkor zachování přírodního bohatství, musíme se smířit s tím, že obloha už nikdy nebude taková, jakou ji znali naši předkové.

Na úvodním obrázku vidíme stopy hvězd a družic za delší časový úsek, řádově čtvrt hodiny. Během této doby družice letěly oblohou a „nakreslily“ přímé čáry mezi stopami hvězd otáčejícími se zdánlivě kolem pólu (tedy téměř kolem Polárky). S podobným jevem se budeme nyní setkávat naprosto běžně, neboť družice Starlink jsou vypouštěny prakticky každý týden po šedesáti kusech najednou. Další družicové sítě tolik nevadí, protože počty vypouštěných družic nejsou v tak raketovém tempu, nebo se teprve připravují a je tedy otázka, zda budou také tak vadit, jak nyní Starlinky.

Vláček družic Starlink den po vypuštění. To jsou ještě blízko k sobě a jsou velmi jasné. Autor: Martin Gembec
Vláček družic Starlink den po vypuštění. To jsou ještě blízko k sobě a jsou velmi jasné.
Autor: Martin Gembec

Druhým důvodem, proč jsou nyní v letním období družice tak snadno viditelné je, že Slunce již nesestupuje tak hluboko pod obzor a družice na nízkých oběžných drahách zůstávají osvětleny dlouho do noci. Nejhorší situace z hlediska pozorovatele tak nastává nyní kolem slunovratu, kdy družice budou osvětleny celou noc.

Výše uvedená fotografie zobrazuje vláček družic těsně u sebe. Pár dní poté jsou již mezery dobře patrné a nějaký ten týden a více už stačí, abychom viděli jen tečku za tečkou s velkými rozestupy, jako například na níže přiloženém videu.

Přehled o tom, které družice a kdy zrovna startují, vám dá nejlépe web elonx.cz zamřený na všechny pozitivní i negativní rozmary Elona Muska. Pokud chcete vidět předpovědi přeletů vláčků právě vypuštěných Starlinků, poslouží vám nejlépe asi web Heavens-above.com nebo stejnojmenná aplikace pro mobilní telefony.

Mohlo by se zdát, že v případě sítě Starlink je situace vyřešena – družice jsou na žádost astronomů upraveny, aby jejich jas byl nižší, a navíc se snaží orientovat po vypuštění tak, aby alespoň solární panel nebyl z pohledu pozorovatele tak viditelný, a tedy neodrážel tolik slunečního světla. Jenže i družice samotná je příliš velká a jen čas ukáže, zda prostě síť Starlink a jí podobné jen předběhla svou dobu a zbytečně zaneřádila oblohu svými stopami. S případnou miniaturizací, nebo vylepšením zdrojů energie se dá očekávat, že družice by mohly být menší a pak by astronomům nemusely tolik vadit. To je zatím ale jen hudba budoucnosti a nyní máme asi na několik generací „vystaráno“ pokud jde o klidný nerušený výhled na noční oblohu.

Stopy družic Starlink může pomoci odstranit počítač při zpracování, někde je ale proces již nevratný, pokud je stopa příliš jasná. Autor: Martin Gembec
Stopy družic Starlink může pomoci odstranit počítač při zpracování, někde je ale proces již nevratný, pokud je stopa příliš jasná.
Autor: Martin Gembec
Astrofotograf používající širokoúhlý objektiv má jedinou možnost – mít štěstí, a nebo retušovat čárky od jednotlivých družic, které mu ve snímku nakreslí. Astrofotograf používající dalekohled se musí modlit, aby se mu netrefily do zorného pole, protože pak jsou jejich stopy velmi jasné. A i když jdou zatím většinou odstranit Sigma-clip funkce v počítačovém skládání snímků, otázka je, zda to nestojí zbytečně příliš mnoho strojového času a tím i peněz a elektřiny, která se musí někde vyrobit.

Nejhůře jsou na tom velké observatoře s obřími dalekohledy a citlivými detektory. Ty musí podobný snímek ze série spíše vyhodit, a nebo vymyslet způsob, jak zrovna nesnímat, když družice letí zorným polem. V každém případě tím přichází o nezanedbatelnou část velmi drahého pozorovacího času. Studie uvádí cca třetinu tohoto času. A to jsou opět peníze daňových poplatníků, z kterých se observatoře staví a provozují. A nakonec ti samí poplatníci si ještě rádi připlatí za satelitní internet SpaceX nebo jiných firem. Svět se asi zbláznil.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Starlink


24. vesmírný týden 2021

24. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 6. do 20. 6. 2021. Měsíc bude v první čtvrti. Nad ránem jsou dobře viditelné planety Jupiter a Saturn. Sluneční aktivita je nízká. Čínská kosmická loď Šen-čou 12 je připravena ke startu s třemi kosmonauty ke stanici Tiangong 3. Juno přinesla fantastické snímky Jupiterova měsíce Ganymedu. Před 230 lety se narodil americký astronom Denison Olmsted, který prováděl pozorování z Yale jedním z prvních univerzitních dalekohledů v USA a v roce 1833 po spatření meteorického deště Leonid poukázal na jejich radiant a kosmický původ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Leo Triplet

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2021 obdržel snímek „Leo Triplet“, jehož autorem je Zdeněk Vojč   Na noční obloze se nalézá nepřeberné množství zajímavých objektů či jejich skupin. Jednou z nich je i skupina tří galaxií, nazvaná též Leo Triplet. To proto, že ji na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2020 M5 (ATLAS)

Snímek komety C/2020 M5 (ATLAS). Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa se na obloze pohybovala souhvězdím Malé medvědice. Vzdálenost od Země 3.192 au, od Slunce 3.077 au. Rychlost pohybu po obloze 1.34 arcsec/min, jasnost podle efemeridy 16.4 mag.

Další informace »