Úvodní  >  Související stránky k článku 37. vesmírný týden 2025

Související stránky k článku 37. vesmírný týden 2025

Martin GembecÚkazy

37. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou večer nad jihem, Mars nízko nad východem. Ráno můžeme vidět jasnou Venuši. Aktivita Slunce je nízká. V uplynulém týdnu se úspěšně vrátila do služby raketa Vega a s pomocí českého adaptéru vypustila 53 malých družic. V týdnu proběhly dva úspěšné starty a přistání rakety Falcon 9. SpaceX také provedla druhý úspěšný skok prototypu Starship. Proběhl také test motoru SLS na tuhé palivo a Čína testuje miniraketoplán. Před 50 lety odstartovala k Měsíci Luna 16 a přivezla z povrchu vzorky. Před 45 lety startoval k Marsu Viking 2.

Martin GembecÚkazy

37. vesmírný týden 2015

Přehled událostí na obloze od 7. 9. do 13. 9. 2015. Měsíc bude kolem novu. Na večerní obloze je nízko nad obzorem Saturn. Během noci jsou vidět planety Uran a Neptun. Ráno je vidět Venuše a Mars. Aktivita Slunce byla velmi nízká. Vesmírná stanice má dočasně devítičlennou posádku.

Martin GembecÚkazy

31. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 8. do 8. 8. 2021. Měsíc po poslední čtvrti směřuje do fáze novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše a během noci dvojice velkých planet, Saturn a Jupiter. Saturn je navíc v opozici se Sluncem. Aktivita Slunce je nízká. Tmavá obloha nabízí také řadu meteorů z různých rojů, nejen Perseid. K ISS se připojil modul Nauka a opět způsobil pár vrásek na tváři řídících týmů, když stanici trochu roztočil. K ISS se chystá na zkušební let loď Starliner. Raketa Ariane 5 byla s novým krytem družic úspěšná. Před 50 lety letěl jako druhý člověk do kosmu German Titov ve Vostoku 2.

Martin GembecÚkazy

35. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 8. do 5. 9. 2021. Měsíc mění fázi od poslední čtvrti k novu. Za soumraku je nad západem jasná planeta Venuše, během noci poblíž jihu září výrazný Jupiter a vpravo od něj Saturn. Pomalu se můžeme rozloučit s krásnými oblastmi Mléčné dráhy ve Střelci a vyhlížet začneme zvířetníkové světlo. Aktivita Slunce se zvýšila, jsou vidět i skvrny. Výstup na ISS byl odložen pro drobnou zdravotní indispozici amerického astronauta. Čínské vozítko Ču žung na Marsu splnilo základní misi. Před 35 lety přistála na Marsu sonda Viking 2.

Martin GembecÚkazy

38. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2020. Měsíc bude v novu. Pokračuje ideální večerní viditelnost dvojice velkých planet Jupiteru a Saturnu. Stále se zlepšuje i viditelnost planety Mars. Ráno můžeme vidět jasnou Venuši, která projde kolem Jesliček. Aktivita Slunce je nízká. Na ranní obloze bude vidět slabý kužel zvířetníkového světla. Prohlédneme si detailně mlhoviny v souhvězdí Labutě. V týdnu jsou v plánu dva čínské starty v jednom dni a dva starty z mysu Canaveral. Před 105 lety se narodil John Dobson, který přinesl amatérským astronomům zajímavou konstrukci dalekohledu.

Martin GembecÚkazy

19. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 7. 5. do 13. 5. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět celou noc a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze se objevila nova v souhvězdí Persea viditelná i triedrem. K Marsu se vydala sonda InSight, Dragon přivezl vzorky z ISS. Očekáváme start rakety Falcon 9, jejíž první stupeň má být použitelný více, než dvakrát. Před 100 lety se narodil Richard Feynman, který dokázal vysvětlit i složitou fyziku.

Martin GembecÚkazy

31. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 3. 8. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 1. 8. do 7. 8. 2011. Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer končí viditelnost Saturnu. V druhé polovině noci je vidět Jupiter. Přidává se k němu Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Na Slunci jsou skvrny. Pokračují ranní přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 3. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Martin GembecÚkazy

35. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 29. 8. do 4. 9. 2016. Měsíc bude v okolí novu. I po těsné konjunkci jsou ještě nízko na západě vidět planety Jupiter a Venuše. Večer na jihozápadě jsou nízko nad obzorem také Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Juno se opět protáhla kolem Jupiteru. Raketa Falcon 9 se chystá k dalšímu startu.

Martin GembecÚkazy

38. vesmírný týden 2015

Přehled událostí na obloze od 14. 9. do 20. 9. 2015. Měsíc dorůstá k první čtvrti. Na večerní obloze je nízko nad obzorem Saturn. Během noci jsou vidět planety Uran a Neptun. Ráno je vidět Venuše, Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká. Ráno je vidět zvířetníkové světlo. Vesmírná stanice má opět standardní šestičlennou posádku, Sojuz TMA-16M úspěšně přistál. New Horizons poslala další úžasné snímky Pluta a jeho měsíců.

Martin GembecÚkazy

19. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 8. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 6. 5. do 12. 5. Měsíc bude v novu. Večer končí viditelnost planety Jupiter, celou noc můžeme pozorovat Saturn. Přelety ISS pokračují ve dne (přelety přes Slunce). Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. května ve 22:00 SELČ.

Martin GembecÚkazy

35. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 31. 8. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 29. 8. do 4. 9. 2011. Měsíc po novu bude vidět koncem týdne. Jupiter je nejlépe viditelnou planetou. K ránu jej doplňuje Mars. Venuše ještě prochází v blízkosti Slunce. Dobře viditelná je kometa Garradd. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 31. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Martin GembecÚkazy

19. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 5. do 14. 5. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je na obloze jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Česko přistoupilo k Dohodě Artemis. Na ISS probíhal výstup do kosmu i přeparkování Crew Dragonu. Proběhl start Falconu Heavy. Meteosat třetí generace již pořizuje špičkové snímky Země. Před 500 lety se narodil český cestovatel a astronom Oldřich Prefát z Vlkanova a před 50 lety se do kosmu vydala orbitální stanice Skylab.

Martin GembecÚkazy

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Jana ŽďárskáOsobnosti

Rozhovor s Janem Vondrákem o astrometrii – proč se praprapravnuk Josefa Jungmanna nestal veterinářem

Pod pojmem astrometrie se skrývá množství zajímavých vědeckých otázek, týkajících se pozorování Země – jejích rotačních parametrů, dynamiky či slapových a rotačních deformací. Průvodcem na této cestě poznáním nám bude dr. Jan Vondrák z Astronomického ústavu AV ČR, který se kromě astrometrie zabýval i efemeridami nebeských těles a 40 let pomáhal připravovat Hvězdářskou ročenku.

František MartinekSluneční soustava

Více než polovina vody na Zemi pochází ze slunečního větru

Voda je zásadní pro život na Zemi a někteří odborníci tvrdí, že bychom měli vypít denně alespoň dva litry jako součást zdravého životního stylu. Avšak na druhou stranu – odkud se veškerá voda vzala? Teče z místních řek, přehrad a vodonosných vrstev. Avšak kde má voda svůj původ? V geologických obdobích pronikly živé organismy prostřednictvím vodních cyklů do atmosféry, řek, oceánů, hornin pod našima nohama a dokonce i skrz hluboké vrstvy naší planety. Ale co bylo předtím? Odkud se vzala voda na Zemi především? Vědci dlouho hledali odpovědi na tyto otázky.

Martin GembecÚkazy

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Pavel SuchanOsobnosti

Cena Littera Astronomica za rok 2021 udělena, předána bude v Havlíčkově Brodě 15. října

Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2021 Ing. Jana Vondráka, DrSc., dr. h. c. z Astronomického ústavu AV ČR za výjimečně kvalitní a dlouhý podíl na přípravě Hvězdářské ročenky. Jan Vondrák je také držitelem nejvyššího ocenění České astronomické společnosti - Nušlovy ceny (udělena mu byla v roce 2007).

Martin GembecÚkazy

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Martin GembecÚkazy

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »