Úvodní  >  Související stránky k článku ALMA a Rosetta detekovaly ve vesmíru chlormetan

Související stránky k článku ALMA a Rosetta detekovaly ve vesmíru chlormetan

Jiří SrbaVzdálený vesmír

První světlo pro budoucího průzkumníka černých děr

Hlavním úkolem zařízení GRAVITY nově instalovaného na dalekohled ESO/VLT v Chile je detailní průzkum okolí černých děr. Během prvních pozorování se s pomocí tohoto přístroje podařilo úspěšně zkombinovat světlo zachycené všemi čtyřmi pomocnými dalekohledy systému VLT. Členové rozsáhlého týmu evropských astronomů a inženýrů z Astrofyzikálního institutu Maxe Plancka v Garchingu, kteří zařízení GRAVITY navrhli a postavili, jsou z reálných schopností zařízení nadšení. Již během těchto testů se podařilo dosáhnout řady významných prvenství. GRAVITY se tak stal nejvýkonnějším přístrojem pro interferometr VLTI, jaký byl dosud instalován.

Jiří SrbaHvězdy

Tajemství redukční diety stárnoucích hvězd odhaleno

Týmu astronomů pracujících s dalekohledem ESO/VLT se podařilo pořídit dosud nejdetailnější snímky hvězdného veleobra VY Canis Majoris. Provedená pozorování ukázala, jakým způsobem hvězda tváří v tvář smrti ztrácí obrovské množství hmoty prostřednictvím neočekávaně velkých částice prachu ve svém okolí. Proces, který vědci měli možnost zkoumat vůbec poprvé, je nezbytný, aby se takto obrovská hvězda připravila na působivý explozivní odchod v podobě výbuchu supernovy.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

U zrodu prvních obřích galaxií

Přehlídkový dalekohled ESO/VISTA se zaměřil na skupinu dosud skrytých hmotných galaxií, které existovaly ve vesmíru již krátce po jeho vzniku. Vědcům se s jeho pomocí podařilo objevit a zkoumat více těchto galaxií než kdykoliv předtím. Zjistili tak, kdy poprvé se obří galaxie ve vesmíru objevily.

Jiří SrbaHvězdy

Poslední polibek hvězdné dvojice skončí katastrofou

Mezinárodnímu týmu astronomů se s pomocí dalekohledu ESO/VLT podařilo objevit nejžhavější a nejhmotnější exemplář dotykové dvojhvězdy, tady takové, kde jsou složky tak blízko k sobě, že se doslova dotýkají navzájem. Hvězdy v tomto mimořádném systému s označením VFTS 352 však směřují k neodvratnému a dramatickému zániku, během kterého buď splynou v jednu obří hvězdu, nebo vytvoří dvojitou černou díru.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

Bublinková kosmická oslava

V nejjasnější části mlhoviny RCW 34 ohřívají zářivé mladé hvězdy okolní plyn, který se rozpíná a interaguje s chladnějším materiálem. Jakmile zahřátý vodík dosáhne okrajů oblaku plynu, vytryskne do kosmického vakua podobně jako šampaňské z otevřené lahve – tento proces je skutečně označován 'tekoucí šampaňské' (champagne flow). Mladá oblast s probíhajícím vznikem hvězd nám však může nabídnout mnohem více, než jen bublinky. Zdá se, že v tomto jednom oblaku plynu došlo v minulosti k několika epizodám formování hvězd.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

První známky samointeragující temné hmoty?

Temná hmota možná vůbec není tak temná. Astronomům se poprvé podařilo pozorovat možnou vzájemnou interakci temné hmoty jiným způsobem než prostřednictvím gravitace. Pozorování kolidujících galaxií provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT a kosmického teleskopu HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope) odhalila první nadějné známky vypovídající o povaze tajemné složky vesmíru.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

Dosud nejlepší pohled na prachový oblak procházející kolem černé díry ve středu Galaxie

Dosud nejlepší pozorování prachového oblaku G2 potvrzují, že v květnu 2014 prošel nejbližším bodem své dráhy kolem superhmotné černé díry v srdci naší Galaxie, a že tento ‚manévr‘ přežil. Nové výsledky získané pomocí dalekohledu ESO/VLT ukazují, že zřejmě nedošlo k významnému protažení objektu a že je tedy poměrně kompaktní. Z největší pravděpodobností se jedná o mladou hvězdu, jejíž hmotné jádro stále shromažďuje okolní hmotu. Zatím nebyla zaznamenána žádná známka zvýšené aktivity černé díry.

Jiří SrbaHvězdy

ALMA odhalila zárodek obří hvězdy

rodící se hvězda v nitru temného oblaku SDC 335.579-0.292 - eso1331Autor: ALMA (ESO/NRAJ/NRAO)/NASA/Spitzer/JPL-Caltech/GLIMPSE Nová pozorování provedená pomocí teleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter array) poskytla astronomům dosud nejlepší pohled do nitra temného oblaku, který skrývá zárodek obří hvězdy. Zárodečný oblak o hmotnosti pětsetkrát převyšující Slunce je dosud nejhmotnější, jaký byl v naší Galaxii pozorován, a navíc se stále zvětšuje. Rodící se hvězda v jeho nitru hladově hltá hmotu proudící dovnitř. Předpokládá se, že se zde vytvoří velmi jasná stálice stokrát hmotnější než Slunce.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

Krmení galaxie zachyceno ve světle vzdáleného kvasaru

Představa galaxie nasávající hmotu ze svého okolí - eso1330Autor: ESO/L. Calçada/ESA/AOES MedialabDalekohled ESO/VLT zkoumá růst galaxií Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (030/2013): Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT zachytili vzdálenou galaxii, která hladově nasává plyn ze svého okolí. Plyn proudí směrem do galaxie a vytváří tok, který jednak poskytuje hmotu pro formování hvězd a za druhé pohání rotaci galaxie. Jedná se o dosud nejlepší přímé důkazy podporující teorii, která tvrdí, že galaxie nasávají a pohlcují okolní materiál, aby mohly dále růst a tvořit nové hvězdy. Výsledky byly publikovány 5. června 2013 v odborném časopise Science.

Jiří SrbaOstatní

Světová premiéra filmu 'Skrytý vesmír' pro 3D kina IMAX

Poster pro 3D film 'Skrytý vesmír' pro formát IMAXAutor: December Media/Film Victoria/Swinburne University of Technology/MacGillivray Freeman Films/ESOHvězdy pohledem nejvýkonnějších dalekohledů můžete poprvé spatřit na plátně 3D kin Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (029/2013): Dokumentární film 'Skrytý vesmír' (Hidden Universe) vstupuje do velkoformátových a 3D kin IMAX na celém světě. Premiéry se odehrály 28. června 2013 ve Vědeckém centru Great Lakes (Great Lakes Science Center, Cleveland, Ohio, USA) a o den později v Planetáriu Tychona Brahe v Kodani (Tycho Brahe Planetarium in Copenhagen, Dánsko). Film zachycuje unikátní dalekohledy v časosběrných videích s vysokým rozlišením, okouzlující scenérii oblohy a trojrozměrné animace vývoje vesmíru.

Jiří SrbaExoplanety

Trojice planet v obyvatelné zóně kolem nedaleké hvězdy

Představa systému Gliese 667C - eso1328Autor: ESO/M. KornmesserSystém Gliese 667C přezkoumán Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (028/2013): Na základě rozsáhlé analýzy nových i starších dat se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo odhalit, že kolem hvězdy Gliese 667C obíhá nejméně šest planet. Tři z nich jsou typu ‚superZemě‘ a nacházejí se v ‚obyvatelné zóně‘ kolem mateřské hvězdy. Na jejich povrchu by se tedy mohla vyskytovat tekutá voda a jedná se proto o přímé kandidáty na možný výskyt života. Tento planetární systém je prvním s plně obsazenou zónou života, který známe. Značná část použitých měření byla získána pomocí spektrografu HARPS, který pracuje na observatoři La Silla v Chile ve spojení s dalekohledem o průměru primárního zrcadla 3,6 m.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

Prachové překvapení kolem obří černé díry

představa okolí supermasivní černé díry v galaxii NGC 3783 - eso1327Autor: ESO/M. KornmesserTisková zpráva Evropské jižní observatoře (027/2013): Interferometr ESO/VLTI pořídil dosud nejdetailnější pozorování prachu obklopujícího mohutnou černou díru v centru aktivní galaxie. Na základě těchto pozorování vědci objevili, že oproti očekávání prach nevytváří kolem černé díry jen toroidální útvar podobný duši pneumatiky, ale vyskytuje se nad i pod rovinou tohoto toroidu. Zdá se, že chladný prach proudí směrem od černé díry. Jedná se o překvapivý objev, jehož vysvětlení je pro současné teorie obtížné. Ukazuje nám však, jak se černá díra vyvíjí a jakým způsobem probíhá její interakce s okolím.

Jiří SrbaHvězdy

Objeven nový typ proměnných hvězd

Hvězdokupa NGC 3766 - eso1326Autor: ESOKrátkodobé variace jasnosti odhalují zcela novou třídu hvězd Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (026/2013): Astronomové využívající švýcarský Eulerův dalekohled o průměru primárního zrcadla 1,2 m, který pracuje na observatoři ESO/La Silla, nalezli zcela nový typ proměnných hvězd. Objev se podařil na základě detekce velmi jemných změn jasnosti stálic ve sledované hvězdokupě. Pozorování odhalila dosud neznámé vlastnosti některých hvězd, které odporují současným teoriím. Vyvstává tak otázka původu těchto změn jasnosti.

Jiří SrbaExoplanety

ALMA objevila továrnu na komety

továrna na komety v systému Oph-IRS 48 - eso1325Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/Nienke van der MarelNová pozorování 'prachové pasti' kolem mladé hvězdy pomohla vyřešit letitou záhadu vzniku planet Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (025/2013): Astronomové využívající nový teleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) zachytili oblast kolem mladé hvězdy, kde se prachové částice mohou shlukovat a zvětšovat. Je to poprvé, kdy se podařilo takovou prachovou past pozorovat a také modelovat. Vyřešila se tak letitá záhada, jakým způsobem v disku dochází k růstu prachových částic až do té míry, že se následně mohou zformovat do podoby komet, planet a dalších velkých kamenných objektů. Výsledky byly publikovány 7. června 2013 v odborném časopise Science.

Jiří SrbaExoplanety

Pořídil dalekohled VLT snímek dosud nejlehčí exoplanety?

exoplaneta HD 95086b - VLT - eso1324Autor: ESO/J. Rameau Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (024/2013): Tým astronomů využívající dalekohled ESO/VLT zachytil na snímku jasné hvězdy slabý objekt, který kolem ní obíhá. Hmotnost objektu byla odhadnuta na 4-5násobek hmotnosti Jupitera. Mohlo by se tedy jednat o dosud nejlehčí planetu mimo Sluneční soustavu pozorovanou metodou přímého zobrazení. Objev představuje významný příspěvek k našemu chápání vzniku a vývoje planetárních soustav.

Jiří SrbaHvězdy

Dieta s nízkým obsahem sodíku – klíč k vysokému věku hvězd

Kulová hvězdokupa NGC 6752 - eso1323Autor: ESONová pozorování provedená dalekohledem VLT dělají stelárním teoretikům těžkou hlavu Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (023/2013): Astronomové předpokládají, že hvězdy podobné Slunci v závěrečné fázi svého života odfouknou větší část své atmosféry do okolního prostoru. Nová pozorování mohutné kulové hvězdokupy provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT však oproti všem očekáváním ukázala, že většina ze zkoumaných hvězd se do této fáze vývoje nikdy nedostala. Mezinárodní tým astronomů objevil, že silným indikátorem způsobu zániku hvězdy je obsah sodíku.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

Dalekohled ESO/VLT oslavil 15 úspěšných let

IC 2944 - VLT - eso1322Autor: ESOTisková zpráva Evropské jižní observatoře (022/2013): Tímto novým snímkem slaví ESO 15 let činnosti dalekohledu VLT (Very Large Telescope) – nejvyspělejšího astronomického dalekohledu pro viditelnou oblast spektra na světě. Snímek zachycuje husté shluky prachu, které vynikají na růžovém pozadí zářícího oblaku plynu s katalogovým označením IC 2944. Tyto neprůhledné kaňky připomínají kapky inkoustu a za jejich podivný tvar je zodpovědné intenzivní vyzařování nedalekých velmi jasných mladých hvězd.

Jiří SrbaHvězdy

Skrytý ohnivý pás Oriona

Skrytý ohnivý pás Oriona - eso1321Autor: ESO/Digitized Sky Survey 2 Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (021/2013): Nový působivý snímek kosmických oblaků v souhvězdí Orion odhaluje strukturu připomínající ohnivý pás. Oranžové tóny reprezentují slabé okem nepozorovatelné infračervené vyzařování prachových zrn ukrytých v chladném mezihvězdném plynu. Pozorování provedl dalekohled APEX (Atacama Pathfinder Experiment), který v Chile provozuje ESO.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

Chaos v oblasti hvězdotvorby

Oblast hvězdotvorby NGC 6559 - eso1320Autor: ESOTisková zpráva Evropské jižní observatoře (020/2013): Dánský dalekohled o průměru 1,54 m, který pracuje na observatoři La Silla v Chile, pořídil tento působivý záběr objektu s katalogovým označením NGC 6559. Jedná se o ukázkový příklad chaosu, který zavládne, když se v oblaku mezihvězdného plynu začnou formovat nové hvězdy.

Jiří SrbaHvězdy

Einstein měl pravdu! Alespoň prozatím.

Představa pulsaru PSR J0348+0432 a jeho souputníka – bílého trpaslíka - ESO1319Autor: ESO/L. CalçadaRekordní pulsar testuje teorii relativity novým způsobem Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (019/2013): Astronomové použili dalekohled ESO/VLT v kombinaci s radioteleskopy po celém světě, aby prozkoumali velmi neobvyklou dvojici objektů. Hvězdný pár tvoří dosud nejhmotnější známá neutronová hvězda a bílý trpaslík, který kolem ní obíhá. Tento podivný systém umožňuje testovat předpovědi Einsteinovy teorie gravitace – obecné teorie relativity – způsobem, jaký dosud nebyl možný. Zatím provedená pozorování přesně odpovídají předpovědím obecné relativity a naopak jsou v rozporu s některými alternativními teoriemi. Výsledky byly publikovány v odborném vědeckém časopise Science.



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »