Ve čtvrtek 25. ledna 2024, ve výroční den narození Antonína Vítka, byla Astronautickou sekcí České astronomické společnosti slavnostně udělena Čestná cena za popularizaci kosmonautiky v České republice manželům Andrewovi a Indiře Feustelovým, za jejich dlouhodobou a mimořádnou podporu kosmonautiky mezi českými studenty i laickou veřejností.
Americký astronaut Andrew Feustel, který od března pobývá na palubě Mezinárodní kosmické stanice a v současné době je jejím velitelem, vyfotografoval okruh automodromu MotoGP v Brně. V jihomoravské metropoli totiž pobývala maminka jeho ženy Indiry. Andrew Feustel ovšem také miluje všechna kola, která se točí a MotoGP navštívil v loňském roce.
Zeptejte se astronauta! Tak se jmenovala výzva českým dětem od organizátorů vzdělávacího programu Do kosmu s Krtkem. Osm vybraných otázek pak na konci června putovalo na Mezinárodní kosmickou stanici. Nyní zveřejňujeme odpovědi ve videu s velitelem ISS Andrewem Feustelem. Do kosmu s Krtkem 2018, tisková zpráva z 2. srpna 2018
Ve středu 21. března se vydala k Mezinárodní kosmické stanici ruská loď Sojuz MS-08, jejíž pasažéři doplní posádku dlouhodobé Expedice 55 na palubě ISS opět na šest osob. Jedním z kosmonautů, kteří tímto zahájili pětiměsíční vesmírnou misi, je i Američan Andrew Feustel, zkušený astronaut je v Čechách dost známý díky zdejším kořenům své manželky Indiry. V roce 2011 s sebou vzal jako symbol České republiky do raketoplánu plyšového Krtečka, známou animovanou postavičku z večerníčků od autora Zdeňka Milera. Krteček se tehdy ve vesmíru zřejmě osvědčil, protože nyní Drewa doprovází opět. Žerty stranou, posádku Sojuzu každopádně čeká náročná mise.
Podívejme se na tak trochu chaotické posunování amerického kosmonauta Andrewa Feustela, který je ústřední postavou našeho vzdělávacího projektu „Do kosmu s Krtkem 2018“, posádkami připravujícími se ke startu na Mezinárodní kosmickou stanici ISS. Poslední dobou se poměrně hojně hovoří o jeho třetím letu do kosmu, ovšem zda to bude až v březnu 2018 nebo už v prosinci letošního roku, je nejisté. Proč tomu tak je?
Krteček a A. Feustel v Hyde Park.Autor: ČT24.Astronaut Andrew Feustel nebyl jediným vzácným hostem Hyde Parku Civilizace, který bude odvysílán zítra 2. února 2013 ve 20:05 na ČT 24. Do studia ho přišli pozdravit dva významní cestovatelé: Písně kosmické, které Andrew vzal na oběžnou dráhu při své první misi v raketoplánu Altantis, a pochopitelně nemohl chybět Krtek, Andrewův sparring partner při letu Endeavouru…
Andrew Feustel před kosmickým výstupemOd doby, co americký astronaut Andrew Feustel navštívil ČR uplynul zhruba měsíc a půl. Vzpomeňte si, že si s sebou v květnu vzal na poslední servisní misi k Hubbleovu teleskopu výtisk Písní kosmických a pak nám ho osobně vrátil. A. Feustel poskytl po svém návratu do USA redakci astro.cz následující rozhovor.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
