Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Rozhovor s americkým astronautem Andrewem Feustelem
Vít Straka Vytisknout článek

Rozhovor s americkým astronautem Andrewem Feustelem

Andrew Feustel před kosmickým výstupem
Andrew Feustel před kosmickým výstupem
Od doby, co americký astronaut Andrew Feustel navštívil ČR uplynul zhruba měsíc a půl. Vzpomeňte si, že si s sebou v květnu vzal na poslední servisní misi k Hubbleovu teleskopu výtisk Písní kosmických a pak nám ho osobně vrátil. A. Feustel poskytl po svém návratu do USA redakci astro.cz následující rozhovor.

Když jste byl ještě dítě, napadlo vás někdy, že se stanete astronautem? Co vás k tomuto povolání přivedlo?
Když jsem byl malý, sledoval jsem astronauty z programu Apollo, jak přistávají na Měsíci a věřil, že se jednou také podívám do vesmíru. Bylo mi souzeno, že to vyjde.

Jaké bylo čekání na vaši první nominaci do posádky kosmického letu? Jaké jste měl pocity, když jste se o ní dozvěděl?
Čekal jsem 9 let na svou první vesmírnou misi. Cítil jsem úlevu a zároveň jsem byl pyšný, že se můžu zúčastnit mise k Hubbleovu teleskopu.

Zajímal jste se předtím o Hubbleův teleskop?
O teleskop jsem se zajímal dlouho předtím kvůli nádherným záběrům hlubokého vesmíru, které je schopen lidem poskytnout.

V době zkázy raketoplánu Columbia jste již pracoval v NASA. Když jste byl poté jmenován do posádky jediné mise, která po havárii Columbie nepoletí do bezpečí Mezinárodní kosmické stanice, věřil jste bezpečnosti této mise a rychlému startu záchranného raketoplánu (v případě potřeby)?
Ano, byli jsme si velmi jistí plánem, který vyvinula NASA, aby nám mohl být na pomoc vyslán druhý raketoplán, pokud by jsme to potřebovali. Ten plán byl dobrý.

Trénovali jste před startem přesun do záchranného raketoplánu?
Ano, trénovali jsme s posádkou záchranného raketoplánu náš přesun do jejich letounu, takže bychom se během záchrany nesetkali s ničím nečekaným.

Měli jste nacvičeny všechny úkony, které byly potřeba při práci na teleskopu ale přesto, jaký to byl pocit pohybovat se v otevřeném kosmu s barevnou Zemí pod vámi a pracovat se skutečným teleskopem? Člověk asi nesmí myslet na všechna rizika…
Vesmír je báječný a klidný. Pohybujete se s neobyčejnou lehkostí a já jsem se vždycky ve svém skafandru cítil bezpečně. Byla to úžasná zkušenost.

Během vaší mise jste neměli mnoho volného času ale přesto, jak jste trávili volné chvíle?
V našem volném čase jsme se dívali z oken, posílali na Zemi emaily a také shlédli několik filmů, například nový Star Trek a Apollo 13.

Co vás váže s Českou republikou? Máte rád tuto zemi a máte zde přátele?
Matka mojí manželky se narodila ve Znojmě a žila mnoho let v Brně. Takže moje manželka má v České republice mnoho strýčků, tetiček, bratranců a sestřenic.

Časy, kdy astronauté jedli tablety a pili z tub už jsou dávno pryč. Jaká je kosmická strava dnes a jak chutnala vám?
Dnešní kosmická strava je velmi podobná například jídlu, které si s sebou berete pod stan.

Na co jste se nejvíce těšil po návratu na Zemi?
Nejvíce jsem se těšil na shledání s mou rodinou a na hezkou horkou sprchu.

Máte momentálně nějakou možnost vrátit se do vesmíru?
Jsem velmi rád, že vám mohu říct, že do vesmíru se vrátím příští rok při misi STS-134, při které navštívím Mezinárodní kosmickou stanici… a jednou se snad podívám na Měsíc!




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Andrew Feustel


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »