Tak co, už jste si v kalendáři zatrhli pátek 11. května? A dopsali poznámku – MUSÍM BÝT V BRNĚ!? Znamenitě. Vždyť se na Hvězdárně a planetáriu Brno v 16 hodin sejdou (nejen) členové České astronomické společnosti, aby se pokusili obnovit tamní brněnskou pobočku.
Mezinárodní astronomická unie oznámila vznik nového Centra pro ochranu temného a klidného nebe (celým jménem IAU Centre for the Protection of the Dark and Quiet Sky from Satellite Constellation Interference). Centrum by mělo koordinovat projekty usilující o snížení negativního vlivu satelitních konstelací na pozemská optická a radiová pozorování. Centrum bude pracovat na dvou místech: jednak v rámci observatoře SKA a jednak na pracovišti NOIRLab.
Hvězdárna a planetárium Brno hledá moderátora audiovizuálních představení v digitálním planetáriu. Práce na plný úvazek nabízí vskutku velký potenciál seberealizace a zároveň možnost pracovat na jednom z nejprestižnějších zábavně-poučných vzdělávacích center v Česku. Své životopisy zasílejte na centrálu brněnského planetária přes email až do konce letošního roku.
Vzhledem k tomu, že prakticky každý týden se dostává na oběžnou dráhu 60 družic sítě Starlink, máme možnost na obloze pozorovat vláčky těchto družic krátce po vypuštění, jako záhadné vláčky teček křižujících oblohu. Je proto na místě si připomenout, že tento úkaz nás bude provázet již stejně běžně, jako západy Slunce, nebo Měsíc. Důvodem je, že umisťování družic na nízkou oběžnou dráhu je velmi výhodné pro šíření rychlého satelitního internetu. Vzhledem k tomu, že technický pokrok jde v dnešní společnosti napřed a dalo by se říci i na úkor zachování přírodního bohatství, musíme se smířit s tím, že obloha už nikdy nebude taková, jakou ji znali naši předkové.
Na několika místech povrchu Země se budují sítě radioteleskopů projektu Square Kilometre Array, které mají být v několika následujících letech uvedeny do provozu. Mají znamenat významný přínos mnoha oborům astronomie, např. studia raného vesmíru, gravitačních vln, určení role skryté (temné) látky a temné energie na vývoj vesmíru nebo přímé „snímkování“ Zemi podobných exoplanet. Jedná se bezpochyby o revoluční projekt ve vývoji astronomických observatoří. Jak se ale ukazuje, začíná být vážně ohrožen jiným nečekaně velkým projektem – družicovými megasítěmi. Organizace SKAO (Square Kilometre Array Organization) proto chce tento problém vyřešit a trvá na přijetí nápravných opatření, která umožní těmto observatořím nerušeně pozorovat vesmír.
Astronomové nedávno projevili obavy o vliv satelitních megakonstelací na vědecký výzkum. Kvůli lepšímu pochopení důsledků těchto konstelací pro astronomická pozorování zadala Evropská jižní observatoř (ESO) vědeckou studii, s primárním zaměřením na dalekohledy ESO pozorující ve viditelné a infračervené oblasti, ale která si všímá i dalších observatoří. Studie, která vzala do úvahy celkem 18 vyvíjených satelitních konstelací, mezi nimi SpaceX, Amazon, OneWeb a další, dohromady tvořící asi 26 000 satelitů, byla přijata k publikaci v časopise Astronomy & Astrophysics.
Když vzhlédneme k nebi, tak se nám většinou naskytne stejný pohled, jaký fascinoval a inspiroval naše předky. Souhvězdí, Mléčná dráha, meteory a noční obloha vůbec se proplétají v předivu naší společnosti, kultury a náboženství. Přijdeme o tento pohled?
Nedávná fascinace ambiciózním projektem Starlink Elona Muska v podobě "vláčku" družic na obloze vyvolala všemožné reakce po celém světě, nevyjímaje ani ty od nadšenců hvězdné oblohy a astronomů samotných. Tyto reakce ovšem nejsou zdaleka optimistické, neboť dostojí-li Musk svému plánu, počet umělých satelitů se rozroste na více jak trojnásobek současné hodnoty, viditelných družic v jediný moment vzroste o jeden až dva řády a například pozorování v radiovém oboru bude nesmírně silně rušeno. Je tedy Muskovo poskytnutí celoplošného internetu na naší planetě družicovou cestou každému skutečně skvělá revoluce?
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 12. do 21. 12. 2025. Měsíc bude v novu. Nastává zimní slunovrat. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Aktivita Slunce se opět snížila. Stále je na obloze několik zajímavých slabších komet. Geminidy nyní budou slábnout. Astronauti mise Artemis II by měli testovat v lodi Orion. Raketa Atlas V poletí s dalšími družice konstelace Amazon Leo. Vrátila se tříčlenná posádka ISS v kosmické lodi Sojuz MS-27. Před 60 lety se na oběžné dráze nacházely v těsné blízkosti kosmické lodě Gemini 6A a Gemini 7.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
Celestron C8 / Baader Filtr + Astronomik UV-IR Block L-2 Po zamíření na Slunce jsem začal fotit serii jednotlivých krátkých snímků (lucky imaging) Postup vytvoření dané fotky: V rámci té série jednotlivých fotek se objevilo to letadlo. Vzal jsem tedy tuto jednu fotku a vyřízl z ní přesně jedna ku jedné to letadlo a spojil s tou složeninou Slunce, tak aby vznikl co nejlepší snímek, kde bude vidět jak detailní Slunce tak letadlo. Slunce: Sekvence fotek PIPP/Autostakkert pak zpracováno v Pixinsight
