Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Ztráta noční oblohy kvůli desetitisícům družic

Ztráta noční oblohy kvůli desetitisícům družic

Časosběrný snímek zachycuje dráhy družic projektu Starlink. Na pozadí jsou dráhy hvězd.
Autor: Global Meteor Network

Když vzhlédneme k nebi, tak se nám většinou naskytne stejný pohled, jaký fascinoval a inspiroval naše předky. Souhvězdí, Mléčná dráha, meteory a noční obloha vůbec se proplétají v předivu naší společnosti, kultury a náboženství. Přijdeme o tento pohled?

Jen krok nás dělí od ztráty noční oblohy

Jak už jsme psali v dřívějším článku, společnost SpaceX a další právě nyní plánují vypouštění desetitisíců družic na oběžnou dráhu kolem Země [refs 1,2,3]. SpaceX již 120 družic vypustila a každý druhý týden bude vypouštět 60 družic. Pokud bude toto pokračovat, tak dobře známé souhvězdí budou křižovat družice [refs 0,9], které překonají počet hvězd viditelných pouhým okem. Je otázkou pouze několika málo let, než obloha jak ji známe, a jak ji po tisíciletí znali naši předkové, bude nenávratně ztracena.

Pohled na noční oblohu je jeden z nejvíce inspirujících pohledů, který může naše planeta nabídnout.  Rozjímání o rozlehlosti vesmíru dává inspiraci dětem, umělcům, vědcům a náboženským myslitelům. Noční obloha je také integrální součástí přírody. Například, migrující ptáci navigují pomocí hvězd [5], což může být znemožněno právě těmito jasnými družicemi, které se budou rojit na obloze [0,6]. Družice navíc již nyní způsobují velmi vážné škody pozemské astronomii [6,8].

Světelné stopy satelitů Starlink Autor: Egon Filter
Světelné stopy satelitů Starlink
Autor: Egon Filter
Schopnost SpaceX vypouštět takové množství družic představuje technologický průlom. Cíl poskytování služeb Internetu miliardám lidí může mít své opodstatnění a  Elon Musk je vlivným  leaderem a podporovatelem vědy a technologie. Ale potenciál sítě družic Starlink společnosti SpaceX degradovat noční oblohu se zdá být ve slepé skvrně Muskova zorného pole. Musk chce, aby lidstvo mohlo cestovat na Mars, což je ambiciózní a inspirativní cíl. Chtějí ale lidé na Zemi platit za toto dobrodružství zkažením své noční oblohy? 

Možnost vynášet tak mnoho levných družic spočívá na právní mezeře. Neexistuje žádné zevrubné kosmické právo, které by zakazovalo nebo regulovalo světelné znečištění [7] z vesmíru. Nebe by nemělo být na prodej. Svět přírody, planeta Země a obloha nad námi nejsou běžné komodity, které je možné označit brandem a obchodovat mezi elitami. Jsou za našimi definicemi monetárních hodnot a tvoří fundamentální součást toho, kdo jsme. Oblohu nesmíme ztratit.

JE TŘEBA NĚCO UDĚLAT

Podpisem petice nám prosím pomozte říci americké federální komunikační komisi FCC (Federal Communications Commission), aby neposkytovala povolení (nebo takové povolení stáhla) společnosti SpaceX a dalším pro vypouštění dalších družic, které potenciálně ohrozí náš pohled na noční oblohu. Pojďme poslat společnosti SpaceX zprávu, že takové nekoordinované vypouštění družic musí být okamžitě zastaveno. Družice, jejich vizuální vzhled, počty nebo oběžné dráhy se musí změnit po konzultaci s astronomy a dalšími strážci oblohy. Nechť tato petice také poslouží jako základ pro ustanovení mezinárodního kosmického práva pro dohled na degradaci našeho pohledu na noční oblohu.

Gaspar Bakos

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Starlink nás připraví o nebe, jak jej známe
[2] space.com
[3] popsci.com
[4] wikipedia.org
[5] allaboutbirds.org
[6] newscientist.com
[7] darksky.org
[8] speculoos.uliege.be
[9] spaceweather.com
[10] nytimes.com

Převzato: astro.princeton.edu



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Starlink


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »