Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Ztráta noční oblohy kvůli desetitisícům družic

Ztráta noční oblohy kvůli desetitisícům družic

Časosběrný snímek zachycuje dráhy družic projektu Starlink. Na pozadí jsou dráhy hvězd.
Autor: Global Meteor Network

Když vzhlédneme k nebi, tak se nám většinou naskytne stejný pohled, jaký fascinoval a inspiroval naše předky. Souhvězdí, Mléčná dráha, meteory a noční obloha vůbec se proplétají v předivu naší společnosti, kultury a náboženství. Přijdeme o tento pohled?

Jen krok nás dělí od ztráty noční oblohy

Jak už jsme psali v dřívějším článku, společnost SpaceX a další právě nyní plánují vypouštění desetitisíců družic na oběžnou dráhu kolem Země [refs 1,2,3]. SpaceX již 120 družic vypustila a každý druhý týden bude vypouštět 60 družic. Pokud bude toto pokračovat, tak dobře známé souhvězdí budou křižovat družice [refs 0,9], které překonají počet hvězd viditelných pouhým okem. Je otázkou pouze několika málo let, než obloha jak ji známe, a jak ji po tisíciletí znali naši předkové, bude nenávratně ztracena.

Pohled na noční oblohu je jeden z nejvíce inspirujících pohledů, který může naše planeta nabídnout.  Rozjímání o rozlehlosti vesmíru dává inspiraci dětem, umělcům, vědcům a náboženským myslitelům. Noční obloha je také integrální součástí přírody. Například, migrující ptáci navigují pomocí hvězd [5], což může být znemožněno právě těmito jasnými družicemi, které se budou rojit na obloze [0,6]. Družice navíc již nyní způsobují velmi vážné škody pozemské astronomii [6,8].

Světelné stopy satelitů Starlink Autor: Egon Filter
Světelné stopy satelitů Starlink
Autor: Egon Filter
Schopnost SpaceX vypouštět takové množství družic představuje technologický průlom. Cíl poskytování služeb Internetu miliardám lidí může mít své opodstatnění a  Elon Musk je vlivným  leaderem a podporovatelem vědy a technologie. Ale potenciál sítě družic Starlink společnosti SpaceX degradovat noční oblohu se zdá být ve slepé skvrně Muskova zorného pole. Musk chce, aby lidstvo mohlo cestovat na Mars, což je ambiciózní a inspirativní cíl. Chtějí ale lidé na Zemi platit za toto dobrodružství zkažením své noční oblohy? 

Možnost vynášet tak mnoho levných družic spočívá na právní mezeře. Neexistuje žádné zevrubné kosmické právo, které by zakazovalo nebo regulovalo světelné znečištění [7] z vesmíru. Nebe by nemělo být na prodej. Svět přírody, planeta Země a obloha nad námi nejsou běžné komodity, které je možné označit brandem a obchodovat mezi elitami. Jsou za našimi definicemi monetárních hodnot a tvoří fundamentální součást toho, kdo jsme. Oblohu nesmíme ztratit.

JE TŘEBA NĚCO UDĚLAT

Podpisem petice nám prosím pomozte říci americké federální komunikační komisi FCC (Federal Communications Commission), aby neposkytovala povolení (nebo takové povolení stáhla) společnosti SpaceX a dalším pro vypouštění dalších družic, které potenciálně ohrozí náš pohled na noční oblohu. Pojďme poslat společnosti SpaceX zprávu, že takové nekoordinované vypouštění družic musí být okamžitě zastaveno. Družice, jejich vizuální vzhled, počty nebo oběžné dráhy se musí změnit po konzultaci s astronomy a dalšími strážci oblohy. Nechť tato petice také poslouží jako základ pro ustanovení mezinárodního kosmického práva pro dohled na degradaci našeho pohledu na noční oblohu.

Gaspar Bakos

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Starlink nás připraví o nebe, jak jej známe
[2] space.com
[3] popsci.com
[4] wikipedia.org
[5] allaboutbirds.org
[6] newscientist.com
[7] darksky.org
[8] speculoos.uliege.be
[9] spaceweather.com
[10] nytimes.com

Převzato: astro.princeton.edu



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Starlink


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »