Mezinárodní astronomická unie oznámila vznik nového Centra pro ochranu temného a klidného nebe (celým jménem IAU Centre for the Protection of the Dark and Quiet Sky from Satellite Constellation Interference). Centrum by mělo koordinovat projekty usilující o snížení negativního vlivu satelitních konstelací na pozemská optická a radiová pozorování. Centrum bude pracovat na dvou místech: jednak v rámci observatoře SKA a jednak na pracovišti NOIRLab.
Na několika místech povrchu Země se budují sítě radioteleskopů projektu Square Kilometre Array, které mají být v několika následujících letech uvedeny do provozu. Mají znamenat významný přínos mnoha oborům astronomie, např. studia raného vesmíru, gravitačních vln, určení role skryté (temné) látky a temné energie na vývoj vesmíru nebo přímé „snímkování“ Zemi podobných exoplanet. Jedná se bezpochyby o revoluční projekt ve vývoji astronomických observatoří. Jak se ale ukazuje, začíná být vážně ohrožen jiným nečekaně velkým projektem – družicovými megasítěmi. Organizace SKAO (Square Kilometre Array Organization) proto chce tento problém vyřešit a trvá na přijetí nápravných opatření, která umožní těmto observatořím nerušeně pozorovat vesmír.
Slunce doplňuje Venuše, hvězdy zase Starlinky. Tak začíná pozvánka Hvězdárny Brno. A skutečně. Když se obloha dokonale vyčistí a víme přibližně, kterým směrem se podívat. Objeví se tam malá bílá tečka v blankytu modré oblohy - planeta Venuše. Už s malým zvětšením pak u ní v dalekohledu spatříme fázi ve tvaru srpku. Večerní oblohu zase doplňují přelety vláčků družic Starlink.
Astronomové nedávno projevili obavy o vliv satelitních megakonstelací na vědecký výzkum. Kvůli lepšímu pochopení důsledků těchto konstelací pro astronomická pozorování zadala Evropská jižní observatoř (ESO) vědeckou studii, s primárním zaměřením na dalekohledy ESO pozorující ve viditelné a infračervené oblasti, ale která si všímá i dalších observatoří. Studie, která vzala do úvahy celkem 18 vyvíjených satelitních konstelací, mezi nimi SpaceX, Amazon, OneWeb a další, dohromady tvořící asi 26 000 satelitů, byla přijata k publikaci v časopise Astronomy & Astrophysics.
Když vzhlédneme k nebi, tak se nám většinou naskytne stejný pohled, jaký fascinoval a inspiroval naše předky. Souhvězdí, Mléčná dráha, meteory a noční obloha vůbec se proplétají v předivu naší společnosti, kultury a náboženství. Přijdeme o tento pohled?
Nedávná fascinace ambiciózním projektem Starlink Elona Muska v podobě "vláčku" družic na obloze vyvolala všemožné reakce po celém světě, nevyjímaje ani ty od nadšenců hvězdné oblohy a astronomů samotných. Tyto reakce ovšem nejsou zdaleka optimistické, neboť dostojí-li Musk svému plánu, počet umělých satelitů se rozroste na více jak trojnásobek současné hodnoty, viditelných družic v jediný moment vzroste o jeden až dva řády a například pozorování v radiovém oboru bude nesmírně silně rušeno. Je tedy Muskovo poskytnutí celoplošného internetu na naší planetě družicovou cestou každému skutečně skvělá revoluce?
