Související stránky k článku Fotogalerie: Perseidy 2012 a skvostné ranní seskupení
Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v dopoledních hodinách 13. srpna, tedy ve čtvrtek. Nejvíce meteorů v Česku patříme v noci ze 12. na 13. srpna 2015. V průběhu této noci uvidíme na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Díky vhodné fázi Měsíce nebude noc v podstatě vůbec osvětlena měsíčním svitem. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohledy na Mléčnou dráhu nad hlavou nebo velmi úzký měsíční srpek časně ráno za rozbřesku. Úkaz můžete i poměrně snadno fotografovat. Znovu budou mít Perseidy takto příznivé podmínky až v roce 2018.
1. a 2. března 2023 se k sobě na obloze přiblížily dvě nejnápadnější planety – Venuše a Jupiter. Nad jihozápadním až západním obzorem jsme je díky velmi příznivému počasí mohli snadno pozorovat jako dvě velmi jasné hvězdy těsně při sobě. 1. 3. byla Venuše vpravo a trochu níže než Jupiter, 2. 3. už byla nad Jupiterem. Po oba dva dny se nám planety vešly do zorného pole dalekohledu. Úhlová vzdálenost mezi nimi byla asi 40 úhlových minut. Fotografie setkání se nám sešla ze všech končin České i Slovenské republiky.
25. října kolem poledne proběhlo za poměrně příznivého počasí další částečné zatmění Slunce viditelné i ze střední Evropy. Své snímky zaslali i naši čtenáři a proto je zde zveřejňujeme a posíláme poděkování za sdílení fotografií a zážitků.
Meteor.Autor: NASA.Letošní maximum pravidelného dubnové meteorického roje Lyrid bylo výrazně rušeno téměř úplňkovým Měsícem. Právě to je důvod toho, že jeho místo mezi jarními zajímavými úkazy zaujal další meteorický roj, květnové η–Aquaridy.
Obloha oslavila příchod slunovratu roku 2022 zatím nejjasnějším úkazem nočních svítících oblak. V galerii se již schází řada vašich fotografií. Přinášíme je tedy všechny pěkně pohromadě. Pokud se vám také podaří oblaka pozorovat, sdílejte své snímky. Děkujeme.
Pozorovací protokol z 6. expedice BD.Autor: Archiv meteorických expedic.
V předcházejících dílech jsme se seznámili s prvními čtyřmi expedicemi, na nichž se podílela meteorická sekce při Oblastní lidové hvězdárně v Brně. Ne všechny byly úspěšné a tak tomu bylo i nadále. Neúspěchy byly střídány zdařilými akcemi.
Fotogalerie: Částečné zatmění Měsíce 16. 5. 2022
V pondělí 16. května 2022 ráno bylo ze střední Evropy viditelné částečné zatmění Měsíce, které západně od nás probíhalo i jako úplné. Úkazu poměrně přálo počasí. Jedinou překážkou byla nízká výška Měsíce nad obzorem. Pěkné záběry zaslali čtenáři od západu na východ i od severu na jih Česka i Slovenska. Děkujeme za zaslané snímky a těšíme se společně na další podobné úkazy.
Pokud chcete své snímky zaslat, využijte formulář pro vložení. Autorům všech došlých fotek moc děkujeme!
Souhrnná stránka s informacemi o zatmění.
Zdeněk Kvíz a Karel Pavlů při expedici z r. 1957.Autor: Archiv Zdeňka Štorka.
Na Silvestra 31. prosince 1956 byla zahájena dosti bláznivá expedice QUADRAD (3. dle BD). Zdá se, že jejím iniciátorem byl Zdeněk Kvíz, v té době zaměstnaný na brněnské hvězdárně, ve spolupráci s předsedou MS v Brně Jiřím Grygarem. Účelem expedice bylo pozorování Quadrantid, a to na Radhošti (kvůli nadmořské výšce a blízké hvězdárně ve Valašském Meziříčí), třebaže se vyskytly názory, že bude špatné počasí. O průběhu expedice mi podal zprávu brněnský účastník Jiří Sedláček, ale až o tři roky později.
Ve čtvrtek 10. června kolem poledne zasáhne polostín Měsice i Českou republiku. Vysoko na obloze se tak odehraje částečné zatmění Slunce. Počasí úkazu možná nebude všude přát, ale přesto věříme, že se nám sejde řada povedených snímků z Evropy a kdoví, možná i z pásu, který zažije zatmění prstencové. To bychom ale museli být například v Kanadě, Grónsku nebo na Sibiři. V článku najdete i odkazy na online přenosy a odkaz na další informace k zatmění.
Zdeněk Kvíz vypráví o meteoritech při expedici z r. 1956.Autor: Adolf Pánek.
Před několika dny jsem na Astro.cz začal písemně vzpomínat na dnes již legendární meteorické expedice pořádané významnými osobnostmi České astronomické společnosti od poloviny 60. let minulého století. Na první a velmi úspěšnou expedici v Beskydech (kde je nyní shodou okolností čerstvě vyhlášená oblast tmavé oblohy) o rok později navázala druhá, o které bych rád dnes povyprávěl.
Planety Jupiter a Saturn se setkávají na obloze nejtěsněji od roku 1623. Nejtěsněji budou 21. prosince 2020. Příště budou podobně blízko až roku 2080. Sledovali něco podobného roku -7 naši předkové? Byl právě tento úkaz tzv. Betlémskou hvězdou? Letos máme možnost přesvědčit se na vlastní oči, jak to tehdy mohlo na lidi působit. Velmi vzácnému přiblížení ale nepřeje počasí. Podaří se některému čtenáři úkaz vyfotit?
Účastníci meteorické expedice z roku 1960.Autor: Miroslav Šulc.V době, kdy se žalostí nad klesající úrovní matematicko-fyzikálního vzdělání středoškolské mládeže, se zdá, že z těchto stesků je nutno vyjmout astronomii. Rozhodně si nemůžeme naříkat nad úspěchy mladé generace např. v astronomické olympiádě či nad výsledky pozorovacími, o čemž svědčí webové stránky různých astronomických subjektů. Zjevně astronomie přináší amatérům mnohé radosti ve větší míře, než jiné obory. A není tomu tak jen nyní, bylo tak i v minulosti. Mezi ty nejvýraznější vzpomínky patří dnes již legendární meteorické expedice...
Fotogalerie: Noční svítící oblaka 2020
Sezóna nočních svítících oblaků v roce 2020 je v plném proudu. Jde o nejvýše se vyskytující oblaky v zemské atmosféře. Nacházejí se až v mezosféře ve výšce 80–85 kilometrů. Je možné je spatřit pouze díky ozáření slunečním svitem v době, kdy je Slunce nízko pod horizontem. Zároveň musí být spodní vrstvy atmosféry už v zemském stínu. Mrazivě krásné struktury bílých oblaků již zaznamenalo i několik fotografů, a tak přinášíme čtenářskou galerii. Těšíme se na další úlovky!
Meteor.Autor: NASA.
V noci na pátek ze 3. na 4. ledna nastává maximum nejaktivnějšího každoročního meteorického roje Kvadrantidy. Hned na úvod je nutno konstatovat, že podmínky nejsou ideální, leč snad ne beznadějné. V Čechách bude nejlepší „meteory ze ztraceného souhvězdí“ pozorovat zejména v první polovině noci, ve čtvrtek 3. ledna 2013 večer. Tehdy bude nejméně rušit Měsíc.
Fotogalerie: Kometa C/2020 F3 (NEOWISE)
Na jaře jsme marně vyhlíželi jasnou kometu. Pokaždé došlo k předčasnému rozpadu. Ať už u komety C/2019 Y4 (ATLAS), tak u C/2020 F8 (SWAN). Obě komety byly pěkné, ale nešlo o žádné divadlo pro širokou veřejnost. Osud tomu chtěl, že třetí nadějná kometa se u Slunce nerozpadla a naopak výrazně zjasnila. Kometa NEOWISE je jednou z nejjasnějších komet od výrazné komety C/2006 P1 (McNaught), která byla u nás vidět za soumraku a pak i na denní obloze v lednu 2007 a zazářila jako nádherná kometa na jižní obloze. V roce 2011 se objevila pěkná kometa Lovejoy, bohužel opět na jižním nebi. Nyní máme nízko na obloze kometu, která ani v dalších dnech nevystoupí o mnoho výše, ale už nyní je pomocí triedru vidět hned, jak se v ranním svítání vyhoupne nad obzor. Někteří už ji slabě zahlédli i pouhým okem a situace se bude zlepšovat. Přinášíme snímky zaslané našimi čtenáři. Pokud jste ještě své snímky nezaslali a chcete se o ně podělit také, využijte formulář pro vložení. Autorům všech došlých fotek děkujeme a těšíme se na další!
Mapa oblohy 2. ledna 2013 v 18 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 30. 12. do 6. 1.
Měsíc po úplňku umožní nerušené večerní pozorování. Silvestr může přinést nečekané meteory,
jistý je spíše roj Kvadrantid začátkem ledna. Skvělou viditelnost má Jupiter od večerních hodin,
3. ledna navíc opět s dvojpřechodem měsíců. Ráno je vidět Saturn a za svítání se loučíme s Venuší.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. ledna v 18:00 SEČ.
Kometa C/2019 Y4 ATLAS překvapila svým chováním a stala se navzdory původním předpovědím viditelnou už v malých dalekohledech. Pokud bude trend jejího (i když nyní již zbržděného) zjasňování pokračovat, tak by se mohla stát v květnu 2020 jednou z nejjasnějších komet posledních let, pozorovatelná dokonce bez obtíží pouhýma očima. Už nyní do redakce dorazilo mnoho fotografií, za které děkujeme. A těšíme se na další!
Bolid z roje Geminid nad Mohavskou pouští.Autor: Wally Pacholka.Každoroční meteorický roj Geminidy s maximem okolo 14. prosince má letos mimořádně příznivé podmínky. Čas maxima vychází na půl hodiny po půlnoci ze čtvrtka 13. na pátek 14. prosince 2012. V té době bude radiant, odkud meteory zdánlivě vylétají, již velmi vysoko nad obzorem. Pozorování rovněž vůbec nebude rušit Měsíc, který bude téměř v novu. Každou hodinu přitom zaznamenáme nad českým nebem okolo 100 meteorů. Za celou noc jich proto za ideálních podmínek můžeme napočítat přes 1000.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 178 z 11. 12. 2012.
Na počátku dubna 2020 se schýlilo k velmi vzácné podívané - planeta Venuše se octla před hvězdokupou M45-Plejády. Taková podívaná nastává jednou za 8 roků, znovu se jí dočkáme až 3. dubna 2028. Do redakce dorazilo mnoho fotografií (nejen úkazu samotného, ale i pohledů k Venuši u hvězdokup v Býku), neboť i přes svit Měsíce se úkaz dal pozorovat i pouhýma očima a zachytit v podstatě i lepším mobilem. Děkujeme všem za krásné snímky, zde si je můžete v plné kráse prohlédnout.
