Venuše a Jupiter ranní obloze.Autor: Petr HorálekUž bezmála dva měsíce můžeme na časné ranní obloze či za svítání narazit na neobvykle jasnou dvojici zářících objektů. Ve skutečnosti nejde o hvězdy, ale nejjasnější planety Sluneční soustavy - Venuši a Jupiter. Dvojice planet byla mimo jiné hlavním aktérem při nedávném zákrytu Jupiteru Měsícem. Fotogenické uskupení těchto těles s hvězdnými objekty na pozadní budeme moci pozorovat ještě dalších několik týdnů.
Na co se těšit na sklonku 2015? Vánoční obloha nám již za přízně počasí odhalila zimní klenoty nočního nebe v podobě slabé polární záře nebo zákrytu Aldebaranu Měsícem. Obecně kalendářní rok 2015 zanechal na obloze stopy po docela slušných úkazech. Tento rok ještě neskončil a obloha si už „chystá“ další klenoty, na které se můžeme těšit v následujících dnech a na počátku roku 2016. Na co se tedy koukat? Namátkou meteorický roj, konjunkci planet či poměrně jasnou kumetu. Ovšem mnohem více se dočtete v tomto článku.
Když se 21. 4. 2023 ze Slunce odtrhl filament plazmatu při ne úplně nejsilnější erupci kategorie M2, všimli si astronomové, že erupce byla doprovázena výronem plazmatu směřujícím přímo k Zemi. Vyhlíželo se tedy, zda z toho nebude alespoň nějaká slabá geomagnetická aktivita. Když v neděli 23. dubna ve večerních hodinách dorazily vyvržené částice nejprve k našemu předvoji, sondám v Lagrangeově bodě L1 (asi 1,5 mil. km před Zemí směrem ke Slunci), ukázalo se, že šance vidět nějaké polární záře je mnohem vyšší, než se čekalo. A když se pak rázová vlna ve slunečním větru opřela do zemské magnetosféry, začaly se po 21. hodině našeho času dít věci.
Každoroční meteorický roj Geminidy má letos příznivé podmínky. Čas maxima vychází na 19. hodinu v pondělí 14. prosince. V té době bude radiant, odkud meteory zdánlivě vylétají, sice ještě nízko nad severovýchodním obzorem, ale roj bude vysoce aktivní po celou noc na úterý 15. prosince. Pozorování rovněž vůbec nebude rušit Měsíc, který bude ve fázi jen tři dny po novu zapadat ještě večer. V průběhu noci přitom každou hodinu zaznamenáme nad českým nebem okolo 100 meteorů. Za celou noc jich proto za ideálních podmínek můžeme napočítat přes 1000.
1. a 2. března 2023 se k sobě na obloze přiblížily dvě nejnápadnější planety – Venuše a Jupiter. Nad jihozápadním až západním obzorem jsme je díky velmi příznivému počasí mohli snadno pozorovat jako dvě velmi jasné hvězdy těsně při sobě. 1. 3. byla Venuše vpravo a trochu níže než Jupiter, 2. 3. už byla nad Jupiterem. Po oba dva dny se nám planety vešly do zorného pole dalekohledu. Úhlová vzdálenost mezi nimi byla asi 40 úhlových minut. Fotografie setkání se nám sešla ze všech končin České i Slovenské republiky.
Jako obvykle, dnes na státní svátek 17. listopadu, nás čeká již tradičně maximum známého meteorického roje – Leonidy. K pravidelnému maximu tedy letos dojde opět dnes v noci ze 17. na 18. listopadu. Jejich činnost trvá přibližně od 6. do 30. listopadu 2015. Za dobrých pozorovacích podmínek je možné vidět kolem 15 meteorů za hodinu. Měsíc se letos bude nacházet pár dní před první čtvrtí, bude zapadat kolem 21:30 SEČ, což znamená, že pozdější noční pozorování nebude rušit. V listopadu jsou kromě Leonid v činnosti i jiné roje. Meteor z roje Leonid si však nemůžeme splést s jiným, protože Leonida se pohybuje velmi rychle. Do zemské atmosféry vstupují téměř nejvyšší možnou vstupní rychlostí, kolem 71 km/s. Meteory vylétávají ze souhvězdí Lva (hlava Lva).
25. října kolem poledne proběhlo za poměrně příznivého počasí další částečné zatmění Slunce viditelné i ze střední Evropy. Své snímky zaslali i naši čtenáři a proto je zde zveřejňujeme a posíláme poděkování za sdílení fotografií a zážitků.
Již v noci ze středy na čtvrtek se můžeme těšit na maximum jednoho z největších meteorických rojů – Perseidy. I přesto, že se jedná o nejslavnější roj severní polokoule, stále je na něm co zkoumat. Hvězdárna Valašské Meziříčí se proto podílí na společném projektu vypuštění stratosférického balónu v noci maxima Perseid. V gondole balonu bude kromě jiných experimentů umístěna kamera určená k záznamu meteorů ze stratosféry.
Obloha oslavila příchod slunovratu roku 2022 zatím nejjasnějším úkazem nočních svítících oblak. V galerii se již schází řada vašich fotografií. Přinášíme je tedy všechny pěkně pohromadě. Pokud se vám také podaří oblaka pozorovat, sdílejte své snímky. Děkujeme.
Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v dopoledních hodinách 13. srpna, tedy ve čtvrtek. Nejvíce meteorů v Česku patříme v noci ze 12. na 13. srpna 2015. V průběhu této noci uvidíme na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Díky vhodné fázi Měsíce nebude noc v podstatě vůbec osvětlena měsíčním svitem. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohledy na Mléčnou dráhu nad hlavou nebo velmi úzký měsíční srpek časně ráno za rozbřesku. Úkaz můžete i poměrně snadno fotografovat. Znovu budou mít Perseidy takto příznivé podmínky až v roce 2018.
V pondělí 16. května 2022 ráno bylo ze střední Evropy viditelné částečné zatmění Měsíce, které západně od nás probíhalo i jako úplné. Úkazu poměrně přálo počasí. Jedinou překážkou byla nízká výška Měsíce nad obzorem. Pěkné záběry zaslali čtenáři od západu na východ i od severu na jih Česka i Slovenska. Děkujeme za zaslané snímky a těšíme se společně na další podobné úkazy. Pokud chcete své snímky zaslat, využijte formulář pro vložení. Autorům všech došlých fotek moc děkujeme! Souhrnná stránka s informacemi o zatmění.
Ve čtvrtek 10. června kolem poledne zasáhne polostín Měsice i Českou republiku. Vysoko na obloze se tak odehraje částečné zatmění Slunce. Počasí úkazu možná nebude všude přát, ale přesto věříme, že se nám sejde řada povedených snímků z Evropy a kdoví, možná i z pásu, který zažije zatmění prstencové. To bychom ale museli být například v Kanadě, Grónsku nebo na Sibiři. V článku najdete i odkazy na online přenosy a odkaz na další informace k zatmění.
Meteor.Autor: NASA.Letošní maximum pravidelného dubnové meteorického roje Lyrid bylo výrazně rušeno téměř úplňkovým Měsícem. Právě to je důvod toho, že jeho místo mezi jarními zajímavými úkazy zaujal další meteorický roj, květnové η–Aquaridy.
Planety Jupiter a Saturn se setkávají na obloze nejtěsněji od roku 1623. Nejtěsněji budou 21. prosince 2020. Příště budou podobně blízko až roku 2080. Sledovali něco podobného roku -7 naši předkové? Byl právě tento úkaz tzv. Betlémskou hvězdou? Letos máme možnost přesvědčit se na vlastní oči, jak to tehdy mohlo na lidi působit. Velmi vzácnému přiblížení ale nepřeje počasí. Podaří se některému čtenáři úkaz vyfotit?
Pozorovací protokol z 6. expedice BD.Autor: Archiv meteorických expedic. V předcházejících dílech jsme se seznámili s prvními čtyřmi expedicemi, na nichž se podílela meteorická sekce při Oblastní lidové hvězdárně v Brně. Ne všechny byly úspěšné a tak tomu bylo i nadále. Neúspěchy byly střídány zdařilými akcemi.
Sezóna nočních svítících oblaků v roce 2020 je v plném proudu. Jde o nejvýše se vyskytující oblaky v zemské atmosféře. Nacházejí se až v mezosféře ve výšce 80–85 kilometrů. Je možné je spatřit pouze díky ozáření slunečním svitem v době, kdy je Slunce nízko pod horizontem. Zároveň musí být spodní vrstvy atmosféry už v zemském stínu. Mrazivě krásné struktury bílých oblaků již zaznamenalo i několik fotografů, a tak přinášíme čtenářskou galerii. Těšíme se na další úlovky!
Zdeněk Kvíz a Karel Pavlů při expedici z r. 1957.Autor: Archiv Zdeňka Štorka. Na Silvestra 31. prosince 1956 byla zahájena dosti bláznivá expedice QUADRAD (3. dle BD). Zdá se, že jejím iniciátorem byl Zdeněk Kvíz, v té době zaměstnaný na brněnské hvězdárně, ve spolupráci s předsedou MS v Brně Jiřím Grygarem. Účelem expedice bylo pozorování Quadrantid, a to na Radhošti (kvůli nadmořské výšce a blízké hvězdárně ve Valašském Meziříčí), třebaže se vyskytly názory, že bude špatné počasí. O průběhu expedice mi podal zprávu brněnský účastník Jiří Sedláček, ale až o tři roky později.
Na jaře jsme marně vyhlíželi jasnou kometu. Pokaždé došlo k předčasnému rozpadu. Ať už u komety C/2019 Y4 (ATLAS), tak u C/2020 F8 (SWAN). Obě komety byly pěkné, ale nešlo o žádné divadlo pro širokou veřejnost. Osud tomu chtěl, že třetí nadějná kometa se u Slunce nerozpadla a naopak výrazně zjasnila. Kometa NEOWISE je jednou z nejjasnějších komet od výrazné komety C/2006 P1 (McNaught), která byla u nás vidět za soumraku a pak i na denní obloze v lednu 2007 a zazářila jako nádherná kometa na jižní obloze. V roce 2011 se objevila pěkná kometa Lovejoy, bohužel opět na jižním nebi. Nyní máme nízko na obloze kometu, která ani v dalších dnech nevystoupí o mnoho výše, ale už nyní je pomocí triedru vidět hned, jak se v ranním svítání vyhoupne nad obzor. Někteří už ji slabě zahlédli i pouhým okem a situace se bude zlepšovat. Přinášíme snímky zaslané našimi čtenáři. Pokud jste ještě své snímky nezaslali a chcete se o ně podělit také, využijte formulář pro vložení. Autorům všech došlých fotek děkujeme a těšíme se na další!
Zdeněk Kvíz vypráví o meteoritech při expedici z r. 1956.Autor: Adolf Pánek. Před několika dny jsem na Astro.cz začal písemně vzpomínat na dnes již legendární meteorické expedice pořádané významnými osobnostmi České astronomické společnosti od poloviny 60. let minulého století. Na první a velmi úspěšnou expedici v Beskydech (kde je nyní shodou okolností čerstvě vyhlášená oblast tmavé oblohy) o rok později navázala druhá, o které bych rád dnes povyprávěl.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 5. do 1. 6. 2025. Měsíc bude v novu a bude jej možné vidět během dvou dnů ráno a večer. Planety se přiblížily úhlově Slunci, ráno trochu vykukuje Saturn a Venuše, večer mizí Jupiter a zůstává Mars. Aktivita Slunce je nyní opět nízká, přesto doslova odnikud nastala silná erupce. Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Očekáváme start čínské mise Tianwen-2 k planetce a snad i test Super Heavy Starship. Před 85 lety se narodil fyzik Kip Thorne, nositel Nobelovy ceny za detekci gravitačních vln, který vystoupí 28. 5. v Praze s přednáškou v Karolinu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
