Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  A stále čekáme…. aneb Leonidy 2015

A stále čekáme…. aneb Leonidy 2015

Leonidy
Autor: Astro.cz

Jako obvykle, dnes na státní svátek 17. listopadu, nás čeká již tradičně maximum známého meteorického roje – Leonidy. K pravidelnému maximu tedy letos dojde opět dnes v noci ze 17. na 18. listopadu. Jejich činnost trvá přibližně od 6. do 30. listopadu 2015. Za dobrých pozorovacích podmínek je možné vidět kolem 15 meteorů za hodinu. Měsíc se letos bude nacházet pár dní před první čtvrtí, bude zapadat kolem 21:30 SEČ, což znamená, že pozdější noční pozorování nebude rušit. V listopadu jsou kromě Leonid v činnosti i jiné roje. Meteor z roje Leonid si však nemůžeme splést s jiným, protože Leonida se pohybuje velmi rychle. Do zemské atmosféry vstupují téměř nejvyšší možnou vstupní rychlostí, kolem 71 km/s. Meteory vylétávají ze souhvězdí Lva (hlava Lva).

Dlouhé čekání na rok 2031

Meteorický roj Leonidy je neobvyklý především svým periodickým charakterem. Každých 33 let Leonidy vstoupí do fáze zvýšené aktivity, jež souvisí s návratem mateřské komety. Roj v období mezi návraty komety je méně aktivní, obvykle se nevyskytují ostrá maxima. I přesto mohou být zajímavé, protože mohou produkovat velmi jasné bolidy. Pouze při průchodu Země staršími vlákny se může aktivita roje zvýšit na desítky meteorů za hodinu. Poslední bohaté deště byly v letech 1998 až 2002, přičemž návrat v roce 1998 přinesl nádherné divadlo v podobě velkého množství bolidů. Nyní nás čeká dlouhé čekání do roku 2031, kdy se vrátí kometa Tempel- Tuttle a čeká nás opět období vysoké aktivity spojené s meteorickými dešti.

Předpovědi pro rok 2015

Podle předpovědi Mikhaila Maslova nastane první nepravidelné maximum 17. listopadu ve 21:00 UT. Předpovězená ZHR pro toto maximum je 20 meteorů za hodinu. Podle Vaubaillona a kol. nastanou letos maxima dvě: první bude 19. listopadu ve 22:52 UT (ZHR 20) a druhé výraznější 23. listopadu v 2:51 UT (ZHR 100). ZHR (Zenithal Hourly Rate) je hodinová frekvence meteorického roje korigovaná na ideální atmosférické podmínky (bez oblačnosti, limitní magnituda: +6,5 mag) a na pozici radiantu v zenitu.

Pozorovací podmínky

Nejvhodnější čas pro pozorování Leonid nastává po půlnoci, jelikož radiant roje vychází nad obzor kolem 23h.

Leonidy v databázích videometeorů

I přes nižší aktivitu v uplynulém desetiletí obsahují databáze videometeorů velké množství drah Leonid. Spojením databází EDMOND (verze 5.02, revize 04/2015) a databáze SonotaCo (revize k 31. 12. 2013) bylo nalezeno 2 193 drah náležejících podle katalogu IAU MDC (J8) patří k tomuto meteorickému roji. Pro přiřazení jednotlivých drah k tomuto roji bylo použito Drummondova kritéria podobnosti drah (v porovnání se střední dráhou roje) s maximální hodnotou D´ < 0,1). Meteorický roj Leonid patří mezi silné roje, v pořadí počtu drah ve spojené databázi mu patří 6. místo za silnými pravidelnými roji – Perseidami (PER, 25 243 drah), Geminidami (GEM, 22 215 drah), Orionidami (ORI, 9 837 drah), severní větví Taurid (NTA, 2 399 drah) a poměrně málo známým, ale velmi aktivním rojem Hydrid (HYD, 2 375 drah). Stávající střední dráha proud v katalogu IAU MDC (#013 LEO) se opírá hlavně o výpočet z databáze SonotaCo (713 drah) a také o výpočet z databáze radarových drah systému CMOR (2 268 drah). Geocentrická rychlost střední dráhy proudu Leonid zjištěná radarovým pozorováním je přitom o více než 2,5 km/s nižší jak rychlost zjištěná z videopozorování nebo z fotografických pozorování (Lindblad, 1993).

Radianty vícestaničních drah Leonid Autor: Jakub Koukal
Radianty vícestaničních drah Leonid
Autor: Jakub Koukal

Maximum činnosti roje bylo zjištěno v solární délce (sol) 235,7 (18. 11.) s poloměrem maxima (FWHM) 3,8 dne a poloha radiantu (RA/DEC) 154,1o/21,7o se standardní odchylkou (RA/DEC) 2,4o/1,7o. Velký poloměr maxima a také velký úhlový rozměr radiantu tohoto roje je dán přítomností dat z četných outburstů, které jsme měli možnost pozorovat od roku 2000, například z outburstu v roce 2001 je v databázi registrováno celkem 74 drah, přičemž okamžik maxima činnosti se lišil od běžného maxima o 1,5 dne a taktéž poloha radiantu byla odlišná. Aktivita meteorického roje je patrná mezi solární délkou 221,0 (3. 11.) a 247,0 (29. 11.). Průměrná rychlost Leonid bylastanovena na 70,2+-0,9 km/s, meteory roje tedy patří mezi nejrychlejší, které můžeme v průběhu roku pozorovat. Orbitální elementy střední dráhy proudu Leonid jsou následující: velká poloosa (a) 7,26 AU, perihélium (q) 0,98 AU, excentricita (e) 0,87, sklon (i) 162,21o (meteorický roj je retrográdní - meteory jdou proti směru pohybu planet), délka výstupního uzlu (node) 235,8o a délka argumentu perihélia (peri) 172,6o.

Projekce vícestaničních drah Leonid ve Sluneční soustavě Autor: Jakub Koukal
Projekce vícestaničních drah Leonid ve Sluneční soustavě
Autor: Jakub Koukal

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] IMO.net - předpovědi maxim rojů na rok 2015 (PDF)
[2] AANDA.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.

Štítky: Meteorický déšť, Meteorický roj, Leonidy


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »