Výzkumy v ASU AV ČR (190): Jaké byly Drakonidy v roce 2018?

Autor: Astronomický ústav AV ČR
Rozsáhlý český tým odborníků studoval meteorický déšť roje Drakonid v roce 2018. Dvojstaniční pozorování prováděná celou varietou přístrojů umožnila určit pro tento roj množství základních popisných parametrů a konfrontovat reálná pozorování s předpověďmi založenými na minulé aktivitě.
Drakonidy, které jsou aktivní na začátku října, patří mezi nejzajímavější meteorické roje. Jejich aktivita je obvykle poměrně nízká, s několika málo meteory za hodinu po většinu let, ale pokud se Země na své cestě meziplanetárním prostorem potká s hustším filamentem, zaznamenáme meteorický déšť. Mateřskou kometou Drakonid je 21P/Giacobini-Zinner s oběžnou periodou 6,54 let. Tato kometa patří do Jupiterovy rodiny. To znamená, že gravitační působení největší planety Sluneční soustavy významně ruší oběžnou dráhu komety, která je díky tomu považována za „bloudivou“. Předpovědi aktivity meteorického roje jsou z toho důvodu velmi obtížné.
V nedávné minulosti byl vcelku přesvědčivě předpovězen déšť v roce 2011, kdy modely předpovídaly hned dvě maxima meteorické spršky dne 8. října 2011, která byla pozorována. Časování maxim bylo modely předpovězeno uspokojivě, předpovědi hodinových frekvencí byly méně spolehlivé. Předpovědi uváděly tento údaj v hlavním maximu v rozsahu 60 až 400 meteorů za hodinu, reálně bylo pozorováno 300 až 460 podle pozorovatelů. V následujícím roce 2012 nebyla očekávána žádná významná aktivita, meteorické radary ale zaznamenaly významnou spršku slabých meteorů. Vyšší než předpovězená aktivita byla pozorována i s pomocí videokamer.
Pro rok 2018 modely předpovídaly vyšší aktivitu v noci z 8. na 9. října. Vzhledem k tomu, že toto maximum se mělo odehrát kolem půlnoci světového času, nejlepším místem k jeho pozorování byla jednoznačně Evropa. Rozptyl očekávaných hodinových frekvencí byl opět obrovský. Obecně se předpokládalo, že hlavním přispěvatelem pro rok 2018 měla být tělíska opustivší mateřskou kometu při jejím průletu v roce 1953. Toto vlákno však prošlo velmi těsně Zemi v roce 1985, takže se očekávalo, že bude tímto průchodem poněkud zředěno. Na druhou stranu se nedaly vyloučit příspěvky od dalších filamentů. Navíc, Lagrangeovy body L1 a L2, v nichž se nachází množství družic, měly být zasaženy ještě hustšími partiemi proudu než samotná Země.
V roce 2018 se současně ke Slunci vracela i mateřská kometa, takže současné pozorování komety a dříve uvolněných pozůstatků představovaly vynikající příležitost ke studiu vývoje trajektorií rozdílných těles.
Vzhledem k okolnostem bylo jasné, že předpovězené maximum v roce 2018 bude sledováno vlastními experimenty ASU, konkrétně na dvou stanicích, v Ondřejově a Kunžaku. Na obou místech byl k dispozici pár identických kamer, jedné kamery DMK s dlouhoohniskovým objektivem a kamera Maia s větším zorným polem. Pozorování byla doplněna dalšími přístroji nacházejícími se v Ondřejově, Kunžaku, ale i na jiných stanicích. V obou lokacích bylo v noci z 8. na 9. října 2018 jasno, v jihočeském Kunžaku však v druhé polovině noci pozorování ovlivňovala extrémně vysoká vlhkost vzduchu. Kamera Maia na této stanici byla po půlnoci fakticky oslepena i přes funkční výhřev, který měl rosení objektivu omezit.
Pořízené sekvence byly analyzovány celou řadou zpracovatelských programů vyvinutých pracovníky Oddělení meziplanetární hmoty ASU. V časových sekvencích byly nejprve automaticky vyhledávány meteory, jejichž výskyt byl porovnáván mezi oběma stanicemi a v dalším zpracování byl kladen důraz na ty meteory, které byly zachycené na obou stanicích. Z těchto pozorování pak byly určeny jejich atmosférické i heliocentrické trajektorie, stejně jako světelné křivky. Dvojstaniční pozorování probíhala mezi 17.30 a 4.00 světového času té noci. Celkově bylo zachyceno 418 meteorů alespoň jednou z kamer, z čehož 162 bylo dvojstaničně pozorovaných Drakonid.
Jedním z prvních údajů, které bylo možné určit ze světelných křivek, je tzv. fotometrická hmotnost, tedy hmotnost meteoroidu vstupujícího do atmosféry odhadnutá na základě jeho jasnosti. Ta byla v případě pozorovaných Drakonid v rozsahu asi dvou tisícin gramu po téměř 52 gramů pro nejjasnější exemplář. Z časové řady byly dále určeny hodinové frekvence přepočtené pro radiant v zenitu (tedy pro optimální podmínky), které ukázaly dvě maxima. První maximum kolem 23 hodin světového času dosáhlo na stupnici hodinové frekvence na hodnotu 200, druhé maximum kolem jedné hodiny ranní pak na hodnotu 140. Lehce zvýšená aktivita byla pozorována ještě mezi druhou a třetí hodinou ranní, kdy aktivita přesáhla hodnotu 70 meteorů za hodinu. Porovnáním vypočtených hodinových frekvencí z různých kamer bylo možné odhadnout zastoupení meteorů s různými jasnostmi. Z toho empiricky vyplynulo, že slabších meteorů bylo více spíše až v druhé polovině noci.
Jedním z důležitých popisných parametrů souvisejících s předchozím je takzvaný populační index roje, který určuje, zda v roji převažují slabé nebo jasné meteory. Populační index souvisí s indexem hmotnostního rozdělení, který je možné vypočíst z fotometricky určených hmotností. Z měření provedených pracovníky ASU pod vedením Pavla Kotena vyplývá, že hmotnostní index má hodnotu kolem 1,7, což znamená, že v roji je většina celkové hmotnosti zastoupena ve větších tělesech.
Ze záznamů bylo též možné určit tok meteorické hmoty, který pro Drakonidy v roce 2018 činil přibližně 0,03 meteoroidů na km2 za hodinu. Toto číslo určuje, kolik meteorů za hodinu proletí plochou 1 km2 promítnutou na zemský povrch. Hodnota meteorického toku byla v roce 2018 asi třikrát menší než byl tok v roce 2011. Pro pozorovatele, kteří pamatují déšť Leonid v roce 1999: odpovídající meteorický tok byl tenkrát 1 meteoroid na km2 za hodinu, čili 30krát více.
Dvojstaniční pozorování umožňuje určit heliosférickou trajektorii tělíska. Využitím celé množiny tedy bylo možné vcelku spolehlivě určit pozici vlákna meteoroidů, které bylo odpovědné za roj v roce 2018. Předpokládalo se, že toto vlákno pocházelo z průletu komety v roce 1953. Tento rok však kometa nebyla pozorována. Autoři tedy odvodili pozici vlákna z dráhy předchozího pozorovaného průletu komety, z roku 1946. Porovnáním odchylek bylo možné odhadnout vývoj trajektorie meteoroidů za více než půl století. Tento vývoj bylo pak možné přímo porovnat s vývojem oběžné dráhy mateřské komety, která se v roce 2018 ke Slunci vrátila. Porovnání ukazuje, že trajektorie různých druhů těles meziplanetární hmoty se vyvíjejí různě. Sklon drah se sice v obou případech změnil velmi podobně, ale perihéliová vzdálenost zůstala v případě meteoroidů prakticky neměnná, zatímco u komety výrazně narostla. Kometa sice prošla v roce 1958 okolo Jupitera, ale zásadní změna trajektorie byla způsobena negravitačními jevy asi o rok později. Celkově se zdá, že vlákno z roku 1953 bylo odpovědné za hlavní maximum pozorované před půlnocí světového času a modely bylo předpovězeno vcelku spolehlivě. Zvýšená aktivita v druhé polovině byla nejspíše důsledkem kombinace rozplizlých částic z vlákna roku 1953 a mnoha jiných velmi porušených filamentů z jiných let a ta byla modely předpovězena nepřesvědčivě. Situace tedy podtrhuje důležitost dalšího studia tohoto velmi zajímavého meteorického roje.
REFERENCE
P. Koten a kol., Activity profile, mass distribution index, radiants, and orbits of the 2018 Draconid meteor shower outburst, Planetary and Space Science 184 (2020) 104871.
KONTAKT
RNDr. Pavel Koten, Ph.D.
pavel.koten@asu.cas.cz
Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Oddělení meziplanetární hmoty ASU
Převzato: Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.
Seriál
- Na čem se pracuje v Ondřejově (1): Objev prvních B[e] nadobrů v Galaxii v Andromedě
- Na čem se pracuje v Ondřejově (2): Meteority Příbram a Neuschwanstein nedoprovázejí malá tělesa
- Na čem se pracuje v Ondřejově (3): Cesta k seismologii slunečních protuberancí
- Na čem se pracuje v Ondřejově (4): Předpověď slupky v galaxii NGC3923: cesta k ověření alternativní teorie gravitace?
- Na čem se pracuje v Ondřejově (5): Zašpinění bílí trpaslíci s magnetickým polem
- Na čem se pracuje v Ondřejově (6): Proudění plazmatu kolem slunečních skvrn
- Výzkumy na AsÚ AV ČR (7): SPLAT - mocný nástroj pro zobrazení a jednoduchou analýzu spekter
- Výzkumy na AsÚ AV ČR (8): Druhotná tvorba hvězd ve vznikajících galaxiích a hmotných hvězdokupách
- Výzkumy na AsÚ AV ČR (9): Hvězda v prachové obálce v okolí černé veledíry
- Výzkumy na AsÚ AV ČR (10): Střižné proudění ve sluneční atmosféře jako generátor elektrického pole
- Výzkumy na AsÚ AV ČR (11): Komplikovaná rotace planetky Apophis ovlivňuje její let Sluneční soustavou
- Výzkumy na AsÚ AV ČR (12): Protony slunečního větru ve vzdálenosti jedné astronomické jednotky od Slunce
- Výzkumy na AsÚ AV ČR (13): Chladný plyn v mezigalaktickém prostoru vytržen z galaxie ESO 137-001
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (14): Bílá erupce pozorovaná spektrografem IRIS
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (15): Be hvězda v těsné dvojhvězdě s horkým podtrpaslíkem
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (16): Vliv rotačního směšování a metalicity na ztrátu hmoty hvězdným větrem
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (17): Osiřelé penumbry jako testovací materiál pro teorii slunečních skvrn
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (18): Detailní modely gravitačního pole Země
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (19): Nejpřesněji určené parametry binární planetky
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (20): Jasná Perseida s neobvykle vysokou počáteční výškou
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (21): Prostorové mapování galaktického centra pomocí rentgenové polarimetrie
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (22): Vliv atmosféry a oceánů na polohu rotační osy Země
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (23): Analytický model Birkelandových proudů
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (24): Ověřování zákrytového modelu proměnných aktivních galaktických jader
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (25): Urychlování elektronových svazků ve slunečních erupcích
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (26): Jak rotují kometární meteoroidy?
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (27): Odhalovaná tajemství hvězdy se závojem
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (28): Hvězdný vítr v dvojhvězdě s kompaktní složkou
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (29): Rozšiřování magnetických trubic nad slunečními aktivními oblastmi
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (30): Jak souvisejí astrosféry a astroohony s urychlováním částic kosmického záření?
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (31): Dlouhodobé změny aktivity kataklyzmické proměnné V1223 Sgr
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (32): Upřesnění základních parametrů planetky Apophis
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (33): Možnosti měření magnetických polí ve sluneční chromosféře, přechodové oblasti a koróně
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (34): Oblak G2 přežil průlet kolem centra Galaxie a je zřejmě mladou hvězdou
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (35): Mateřské těleso meteoritu Čeljabinsk opět neznámé
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (36): Nové dvojhvězdy s horkou podtrpasličí hvězdou a vlastnosti této populace hvězd
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (37): Rekonstrukce vzhledu aktivního galaktického jádra
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (38): Simulace chování astrofyzikálního plazmatu v extrémních podmínkách
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (39): Drakonidy 2011 z letadla
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (40): Kapitoly v učebnici Asteroids IV i od pracovníků AsÚ
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (41): Balíček programů pro analýzu nemaxwellovských rozdělovacích funkcí částic ve sluneční atmosféře
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (42): Tajemná povaha rentgenového zdroje Her X-1
- Výzkumy v ASU AV ČR (43): Vznik penumbry sluneční skvrny v přímém přenosu
- Výzkumy v ASU AV ČR (44): Rekurentní novy v galaxii M 31
- Výzkumy v ASU AV ČR (45): Možná naleziště ropy v Perském zálivu z gravitačních modelů
- Výzkumy v ASU AV ČR (46): Mohou být hvězdné pulsace zdrojem proměnnosti hvězdného větru?
- Výzkumy v ASU AV ČR (47): O původu meteorického roje Kvadrantid
- Výzkumy v ASU AV ČR (48): ALMA bude pozorovat i Slunce
- Výzkumy v ASU AV ČR (49): Vliv rentgenového záření na charakter hvězdných větrů v dvojhvězdách s hmotnou komponentou
- Výzkumy v ASU AV ČR (50): Turbulence plazmatu a kinetické nestability v expandujícím slunečním větru
- Výzkumy v ASU AV ČR (51): Vzhled rázové vlny hvězdy při průletu kolem centra Galaxie
- Výzkumy v ASU AV ČR (52): Mění srážky tvar planetek?
- Výzkumy v ASU AV ČR (53): Udržely póry sluneční cyklus v době Maunderova minima?
- Výzkumy v ASU AV ČR (54): Supererupce na hvězdě DG CVn
- Výzkumy v ASU AV ČR (55): Souvislost oblaků CO s obálkami HI v Mléčné dráze
- Výzkumy v ASU AV ČR (56): Nárůst kontinua ve slunečních erupcích – nové možnosti jejich předpovědí?
- Výzkumy v ASU AV ČR (57): Katalog videí dokumentujících pád bolidu Čeljabinsk
- Výzkumy v ASU AV ČR (58): Tisícileté cykly střední výšky světového oceánu
- Výzkumy v ASU AV ČR (59): Model expanze oblaků ve slunečním větru
- Výzkumy v ASU AV ČR (60): Detekce dopadů zemských miniměsíců
- Výzkumy v ASU AV ČR (61): Lze ze spektra aktivního galaktického jádra usoudit na povahu jeho zdroje?
- Výzkumy v ASU AV ČR (62): Lze pozorovat ohřev koróny nanoerupcemi?
- Výzkumy v ASU AV ČR (63): Neobvyklá rotace trpasličí galaxie je důsledkem nedávné srážky
- Výzkumy v ASU AV ČR (64): Přímé pozorování klouzavé rekonexe dalekohledem GREGOR
- Výzkumy v ASU AV ČR (65): Složky těsné vizuální dvojhvězdy 1 Del rozlišeny spektroskopicky
- Výzkumy v ASU AV ČR (66): Příčky v galaxiích jako důsledek vzájemného slapového působení
- Výzkumy v ASU AV ČR (67): Neobvyklé chemické složení zašpiněného bílého trpaslíka
- Výzkumy v ASU AV ČR (68): Hustota průmětů drah umělých družic Země na zemském povrchu a přesnost parametrů gravitačního pole Země
- Výzkumy v ASU AV ČR (69): Vlastnosti plazmatu ve slunečních protuberancích
- Výzkumy v ASU AV ČR (70): Útok létajících hadů - mohou vodíkové proudy fragmentovat na izolované oblaky vodíku?
- Výzkumy v ASU AV ČR (71): Vlastnosti satelitů planetek
- Výzkumy v ASU AV ČR (72): Rentgenová aktivita polaru AM Herculis
- Výzkumy v ASU AV ČR (73): Analýza spektra bolidu Benešov
- Výzkumy v ASU AV ČR (74): Když gravitační síla soupeří s elektromagnetickou – Elektricky nabitá látka v okolí zmagnetizované černé díry
- Výzkumy v ASU AV ČR (75): Co nám říkají erupce A hvězd o korónách G hvězd?
- Výzkumy v ASU AV ČR (76): Deset let optických dosvitů gama záblesků dalekohledy BOOTES
- Výzkumy v ASU AV ČR (77): Zdroje záření Lyman-α: Klíč k pochopení minulosti vesmíru?
- Výzkumy v ASU AV ČR (78): Hvězdné větry neobvyklých horkých hvězd
- Výzkumy v ASU AV ČR (79): Binární bílý trpaslík s magnetickou složkou
- Výzkumy v ASU AV ČR (80): Vznik druhé generace hvězd v hustých hvězdokupách
- Výzkumy v ASU AV ČR (81): Detekce sopek pod ledovým příkrovem Antarktidy
- Výzkumy v ASU AV ČR (82): Pozoruhodný vývoj sluneční póry
- Výzkumy v ASU AV ČR (83): Problémy zobrazování vícerozměrných astrofyzikálních dat
- Výzkumy v ASU AV ČR (84): Rumunský superbolid byl z neobvyklého materiálu
- Výzkumy v ASU AV ČR (85): Fragmentace plynných obálek a vznik dalších generací hvězd
- Výzkumy v ASU AV ČR (86): Vzplanutí typu zebra jako diagnostika vlastností plazmatu
- Výzkumy v ASU AV ČR (87): Zrcadlová nestabilita v turbulentním slunečním větru
- Výzkumy v ASU AV ČR (88): Molekulární plyn v „kometárním“ ohonu galaxie
- Výzkumy v ASU AV ČR (89): Jsou aktivní galaktická jádra podobná rentgentovým dvojhvězdám?
- Výzkumy v ASU AV ČR (90): Nové určení periody pohybu zemského pólu
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (91): Prášící supernovy a přebytek infračerveného záření u mladých hvězdokup
- Výzkumy v ASU AV ČR (92): Mohou neutronové hvězdy za magnetismus černých veleděr?
- Výzkumy v ASU AV ČR (93): Videometeory jako nástroj určení orbit meteoroidů
- Výzkumy v ASU AV ČR (94): Kouřové kroužky ve slunečních erupcích
- Výzkumy v ASU AV ČR (95): Nalezneme kolem B[e] nadobra pastýřské planety?
- Výzkumy v ASU AV ČR (96): Prostorová rekonstrukce protuberance typu tornádo
- Výzkumy v ASU AV ČR (97): Globální modely hvězdného větru odhalují menší hmotnostní ztráty horkých hvězd
- Výzkumy v ASU AV ČR (98): Je rychlý trpaslík pozůstatkem nepovedeného výbuchu supernovy?
- Výzkumy v ASU AV ČR (99): Polarizace rentgenového záření umožní na dálku změřit černou veledíru
- Výzkumy v ASU AV ČR (100): Na čem jsme prozatím pracovali…
- Výzkumy v ASU AV ČR (101): Hvězdná erupce během planetárního tranzitu
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (102): Jak zvážit černou veledíru pomocí rentgenových záblesků
- Výzkumy v ASU AV ČR (103): O vzniku kulových hvězdokup
- Výzkumy v ASU AV ČR (104): Bílé erupce pozorované nad okrajem slunečního disku
- Výzkumy v ASU AV ČR (105): Polární výtrysky v okolí černých děr
- Výzkumy v ASU AV ČR (106): Pohled na hvězdu se závojem po dvou letech
- Výzkumy v ASU AV ČR (107): Co rozlišuje umbru od penumbry sluneční skvrny?
- Výzkumy v ASU AV ČR (108): `Oumuamua má excitovanou rotaci
- Výzkumy v ASU AV ČR (109): Dlouhodobá aktivita kataklyzmické proměnné QU Carinae
- Výzkumy v ASU AV ČR (110): Model přechodové vrstvy ve sluneční atmosféře
- Výzkumy v ASU AV ČR (111): Vznik malých železných meteorů
- Výzkumy v ASU AV ČR (112): Proudění plazmatu v okolí slunečních filamentů
- Výzkumy v ASU AV ČR (113): Studium horkých podtrpaslíků
- Výzkumy v ASU AV ČR (114): Efekty obecné relativity v rentgenovém záření aktivních galaktických jader
- Výzkumy v ASU AV ČR (115): Původ viditelného záření ve hvězdných supererupcích
- Výzkumy v ASU AV ČR (116): Opticky tmavé oblaky neutrálního vodíku
- Výzkumy v ASU AV ČR (117): MOND vysvětluje některé neobvyklé vlastnosti místní skupiny galaxií
- Výzkumy v ASU AV ČR (118): Nová metoda určení parametrů volné nutace zemského jádra
- Výzkumy v ASU AV ČR (119): Pád plazmového oblaku ve sluneční atmosféře jako zdroj rádiového záření
- Výzkumy v ASU AV ČR (120): Dlouhodobá aktivita hvězdy X Serpentis po výbuchu novy
- Výzkumy v ASU AV ČR (121): Analytický model ztráty plynu v galaxiích vnějším dynamickým tlakem
- Výzkumy v ASU AV ČR (122): Velmi hmotné hvězdy v přechodových stádiích v galaxii M33
- Výzkumy v ASU AV ČR (123): Prašný vulkanismus supernov
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (124): Velmi husté poerupční smyčky pozorované sondou SDO
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (125): Překvapivě nepoškozená galaktická velebublina
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (126): Ohřev fotosféry Slunce v průběhu silné erupce
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (127): Disky okolo emisních horkých hvězd
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (128): Nadobří hvězdy v kulových hvězdokupách
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (129): Akrece na černou díru jako předchůdce dlouhých záblesků gama?
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (130): Spektra hmotných hvězd s velmi nízkou metalicitou
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (131): Nedávný výron hmoty u hvězdy ρ Cas naznačuje blížící se přechod žluté mezery
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (132): Shluky v hvězdném větru ovlivňují svítivost rentgenových dvojhvězd
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (133): Meteory vypovídají o vlastnostech meziplanetární hmoty
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (134): Případ Maribo - křehký materiál přežil vstup do atmosféry vysokou rychlostí
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (135): Možné konfigurace planetární soustavy Kepler-410
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (136): Testování teorií gravitace v raných galaxiích
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (137): Oscilace ve slunečních erupcích
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (138): Atmosféry exoplanet dvoumetrovými dalekohledy
- Výzkumy v ASU AV ČR (139): Hledání vysokofrekvenčních koronálních vln během úplného zatmění Slunce
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (140): Češi objevili první chemicky pekuliární A hvězdu s pulzacemi v těsné dvojhvězdě
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (141): Záření korón aktivních galaktických jader
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (142): Zelení hrášci v rentgenovém záření
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (143): 3D efekty v hvězdných atmosférách
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (144): Poruchovost v české rozvodné síti v závislosti na úrovni sluneční aktivity
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (145): Rotační štěpení planetek vytváří asteroidální páry a shluky
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (146): Potvrzen sodík v atmosférách dvou exoplanet
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (147): Dynamika slunečního větru v numerické simulaci
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (148): Rychlé rádiové záblesky malými dalekohledy
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (149): Podrobná analýza erupce slunečního filamentu
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (150): ALMA odhaluje molekulární plyn v odtrženém ohonu medúzovité galaxie
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (151): Jak zvážit černou díru na základě jasnosti záblesků a průběhu jejich zjasnění?
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (152): Epsilon Perseidy jsou způsobeny dlouhoperiodickou retrográdní kometou
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (153): Záhada původu oblaků vodíku v kupě galaxií v Panně
- Výzkumy v ASU AV ČR (154): Nedostatek horkých Jupiterů u hvězd typu A
- Výzkumy v ASU AV ČR (155): Prášící supernovy v rozpínajících se hvězdných obálkách
- Výzkumy v ASU AV ČR (156): Galaxie se zdrojem gravitačních vln je výsledkem nedávné srážky
- Výzkumy v ASU AV ČR (157): Vznik shluků asteroidů vícenásobným rotačním štěpením
- Výzkumy v ASU AV ČR (158): Žďár nad Sázavou – nejlépe zdokumentovaný pád meteoritu v historii
- Výzkumy v ASU AV ČR (159): Osud svléknutého neutrálního vodíku v kupě galaxií v Panně
- Výzkumy v ASU AV ČR (160): Přerozdělování energie ve dvojsmyčkové erupci
- Výzkumy v ASU AV ČR (161): Tauridy jsou křehká tělesa kometárního původu
- Výzkumy v ASU AV ČR (162): MWC 349A – mladá nebo vyžilá hvězda?
- Výzkumy v ASU AV ČR (163): Hranice umbry a penumbry ve slunečních skvrnách – případ pro numerické simulace
- Výzkumy v ASU AV ČR (164): Modulace světelných křivek u 3000 hvězd typu RR Lyrae
- Výzkumy v ASU AV ČR (165): Romanova hvězda je obklopena asymetrickou mlhovinou
- Výzkumy v ASU AV ČR (166): Náhlý rozpad filamentu v oblasti klidného Slunce)
- Výzkumy v ASU AV ČR (167): Nová metoda výpočtu gravitačního pole toroidů
- Výzkumy v ASU AV ČR (168): Hustota plazmatu, velikost magnetického pole a turbulence ve sluneční erupci
- Výzkumy v ASU AV ČR (169): Poruchovost české rozvodné sítě při zvýšené sluneční aktivitě opět na scéně
- Výzkumy v ASU AV ČR (170): Určení pevnosti obyčejných chondritů z pozorování bolidové sítě
- Výzkumy v ASU AV ČR (171): Historické zjasnění rentgenové dvojhvězdy s černou dírou KV UMa
- Výzkumy v ASU AV ČR (172): Hvězdný vítr v planetárních mlhovinách
- Výzkumy v ASU AV ČR (173): Směřujeme ke kompletnímu popisu spektra a polarizace akrečního disku kolem černých děr
- Výzkumy v ASU AV ČR (174): Jaké jsou centimetrové železné meteoroidy?
- Výzkumy v ASU AV ČR (175): Může Solar Orbiter měřit magnetické pole v eruptivních protuberancích?
- Výzkumy v ASU AV ČR (176): IRAS 13224-3809 – aktivní galaktické jádro v průběhu času
- Výzkumy v ASU AV ČR (177): Hynou rudí obři v galaktickém centru?
- Výzkumy v ASU AV ČR (178): Wray 15-906: kandidát na modrou svítivou proměnnou
- Výzkumy v ASU AV ČR (179): Epizodický závan slunečního větru z koronálního ztmavnutí po erupci filamentu
- Výzkumy v ASU AV ČR (180): Studium jednoho z nejjasnějších bolidů ze satelitních pozorování jeho stopy
- Výzkumy v ASU AV ČR (181): Mnoho fází plynu v centru galaxie Centaurus A
- Výzkumy v ASU AV ČR (182): Magneticky provázaná atmosféra během sluneční erupce
- Výzkumy v ASU AV ČR (183): Eruptivní hvězdy pozorované hledačem exoplanet TESS
- Výzkumy v ASU AV ČR (185): Geomagnetické záškuby hrají důležitou roli v buzení volné nutace zemského jádra
- Výzkumy v ASU AV ČR (184): Negravitační jevy v dvojplanetkách měřitelně mění jejich dráhy
- Výzkumy v ASU AV ČR (186): Dlouhodobá aktivita mezi kosmickými vrtulemi
- Výzkumy v ASU AV ČR (187): Mohou zbytky supernov krmit supermasivní černé díry v centrech galaxií?
- Výzkumy v ASU AV ČR (188): Vlastnosti magnetického pole ve vyvíjející se sluneční póře
- Výzkumy v ASU AV ČR (189): Arkády erupčních smyček připomínají jezdecká sedla
- Výzkumy v ASU AV ČR (190): Jaké byly Drakonidy v roce 2018?
- Výzkumy v ASU AV ČR (191): Přenos energie v turbulentním proudění tekutin
- Výzkumy v ASU AV ČR (192): Těsné průlety hvězd kolem černé veledíry a jejich vliv na akreci
- Výzkumy v ASU AV ČR (193): Unikátní uhlíkatý chondrit Flensburg
- Výzkumy v ASU AV ČR (194): ν Gem: hierarchická trojhvězda s hvězdou se závojem
- Výzkumy v ASU AV ČR (195): Erupce expandující do magnetického provazce
- Výzkumy v ASU AV ČR (196): Asteroseismická analýza horkých podtrpasličích hvězd
- Výzkumy v ASU AV ČR (197): Urychlování částic ve výtryscích hmotných mladých hvězd
- Výzkumy v ASU AV ČR (198): Ztráta hmoty hvězdným větrem u modrých nadobrů
- Výzkumy v ASU AV ČR (199): Hledání optického protějšku vodíkového oblaku AGESVC1 282
- Výzkumy v ASU AV ČR (200): První modely atmosfér horkých trpasličích hvězd se započtením shlukování
- Výzkumy v ASU AV ČR (201): Fragmentace bolidů v první polovině atmosférické dráhy
- Výzkumy v ASU AV ČR (202): Balmerovo kontinuum a elektronové svazky ve sluneční minierupci
- Výzkumy v ASU AV ČR (203): Dlouhodobá aktivita intermediálních polarů