Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Výzkumy v ASU AV ČR (162): MWC 349A – mladá nebo vyžilá hvězda?

Výzkumy v ASU AV ČR (162): MWC 349A – mladá nebo vyžilá hvězda?

Malířova představa B[e] veleobra.
Autor: © ESO

Michaela Kraus ze Stelárního oddělení ASU stála v čele vědeckého týmu, který se zabýval pečlivým studiem podrobných spektroskopických měření hvězdy MWC 349A. Pečlivou analýzou těchto dat ukazuje, že tato hvězda zabalená v několika obalech mezihvězdné látky je ve skutečnosti hvězdou na sklonku života. Tím tento tým vyřešil jednu z dlouhodobých záhad stelární astrofyziky. 

Hvězdy se obalují materiálem zejména ve dvou etapách svého vývoje. Jednak když jsou velmi mladé, ještě než vstoupí na hlavní posloupnost, kdy je protohvězda obklopena velmi hustým protoplanetárním diskem a v jejím okolí se celkově vyskytuje značné množství materiálu, který zbyl po počátečních fázích vzniku hvězdy. Druhou důležitou etapou spojenou s významnými výrony hmoty do prostoru je pak závěrečná fáze jejich života, kdy se z důvodu nestabilit hvězda opět obklopuje velmi hustým materiálem. U některých exemplářů je velmi nesnadné mezi těmito dvěma stádii rozlišit na základě běžných pozorování. 

Toto je případ i hvězdy MWC 349A. Tato hvězda patří mezi nejjasnější hvězdy oblohy v rádiovém oboru, z čehož astronomové usuzují, že od MWC 349A uniká horký ionizovaný vítr velkou rychlostí několika desítek kilometrů za sekundu a celkově tak hvězda ztrácí asi stotisícinu hmotnosti Slunce za rok. V jejím spektru nelze nalézt prakticky žádné čáry pocházející z fotosféry, což značně znesnadňuje spektrální klasifikaci. Četné čáry neutrálního hélia ale indikují, že jde o horkou hvězdu spektrálního typu O nebo B0. Morfologie rádiové emise na 6 cm ukazuje sférický objekt, pozorování na 2 cm ale už ukazují na bipolární strukturu ionizovaného větru. To vše naznačuje, že hvězda je obklopena rozsáhlým rotujícím diskem, který ze Země pozorujeme prakticky z profilu. 

Ve spektrech se vyskytují četné zakázané čáry prokazující fungující efekty maseru a laseru v rozsáhlé obálce. Profily těchto speciálních čar jsou konzistentní s dvojkomponentní strukturou. Jednak s rotujícím diskem a pak se strukturou hvězdného větru, který z disku vychází. Zdálo by se tedy, že k MWC 349A je k dispozici více než dostatek pozorovacích údajů a že tedy je tento objekt dobře popsán. Opak je však pravdou. Například není vůbec jasné, v jakém vývojovém stádiu se hvězda nachází. 

Michaela Kraus již v minulosti spolupracovala na pracích, které ukazovaly, že pro určení vývojového stádia podobné hvězdy je možné využít poměr izotopů uhlíku 12C a 13C. Ten není možné určit ze spekter přímo, ale je možné soustředit se na čáry oxidu uhelnatého CO, které jsou pro oba izotopy uhlíku odděleny. Pro objekty mladé bývá poměr 12C/13C velký, s hodnotou kolem 90, která je zjištěna též pro nepřepracovaný materiál v mezihvězdném prostředí. Jak hvězda stárne, uvedený poměr se zmenšuje a na konci života hvězdy dosahuje již jen hodnoty několika jednotek. 

Tým astronomů získal k dispozici nová pozorování z přístroje GNIRS na dalekohledu Gemini-sever. Pozorování byla pořízena v roce 2013 v infračervených pásmech L a K, kde jsou dobře patrné čáry vysokých sérií vodíku a také potřebné čáry oxidů uhelnatých. Spektra byla zredukována standardními postupy. 

Série spektrálních čar vodíku umožnila s pomocí modelu stanovit základní parametry hvězdné obálky. Vodíková emise se zdá pocházet z úzké prstencové struktury v rovníkové oblasti disku. Porovnáním s modelem vychází, že tato struktura rotuje rychlostí kolem 45 km/s. Rozšíření čáry je vyvoláno teplotní komponentou s rozptylem rychlostí 12-13 km/s a dále pak turbulentními rychlostmi s rozptylem kolem 15 km/s. 

Důkladným proměřením čar oxidů uhelnatých pak autoři docházejí k závěru, že v obálce MWC 349A se nachází značné množství izotopu 13C, poměr zastoupení 12CO/13CO dosahuje velmi nízké hodnoty kolem 4. To je jednoznačným indikátorem toho, že MWC 349A je hvězdou ve velmi pozdní fázi svého vývoje. 

Je zajímavé, že při porovnání dříve pořízených spekter je možné vysledovat určitý vývoj. V roce 1975 nebyla zaznamenána vůbec žádná emise v čarách oxidu uhelnatého, zatímco v roce 1983 již ano. V roce 1997 byly spektrální čáry CO velmi výrazné, zatímco v měřeních z roku 2013 již byla jejich intenzita výrazně nižší. Zdá se tedy, že mezi roky 1975 a 1983 došlo k významné změně v podmínkách v hvězdné obálce MWC 349A, zřejmě k výronu hmoty. V současné době tato vyvrhnutá hmota chladne a intenzita spektrálních čar tak klesá. I toto svědčí pro pozdní vývojové stádium MWC 349A, kterou tímto můžeme bezpečně zařadit mezi B[e] veleobry. 

REFERENCE

M. Kraus a kol., Evidence of an evolved nature of MWC 349A, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society v tisku, preprint arXiv:2002.07780

KONTAKTY

Dr. Michaela Kraus
kraus@sunstel.asu.cas.cz
Stelární oddělení Astronomického ústavu AV ČR

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Stelární oddělení ASU AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.



O autorovi

Michal Švanda

Michal Švanda

Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph. D., (*1980) pochází z městečka Ždírec nad Doubravou na Českomoravské vrchovině, avšak od studií přesídlil do Prahy a jejího okolí. Vystudoval astronomii a astrofyziku na MFF UK, kde poté dokončil též doktorské studium ve stejném oboru. Zabývá se sluneční fyzikou, zejména dynamickým děním ve sluneční atmosféře, podpovrchových vrstvách a helioseismologií a aktivitou jiných hvězd. Pracuje v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově a v Astronomickém ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde se v roce 2016 habilitoval. V letech 2009-2011 působil v Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung v Katlenburg-Lindau v Německu. Astronomií, zprvu pozorovatelskou, posléze spíše „barovou“, za zabývá od svých deseti let. Před začátkem pracovní kariéry působil v organizačním týmu Letní astronomické expedice na hvězdárně v Úpici, z toho dva roky na pozici hlavního vedoucího. Kromě astronomie se zajímá o letadla, zejména ta s více než jedním motorem a řadou okýnek na každé straně. Více o autorovi na jeho webových stránkách svanda.astronomie.cz.

Štítky: B[e] veleobr, MWC 349A, Astronomický ústav AV ČR


20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnečné škvrny vývin AR3014

Slnečné škvrny vývin AR3014,3015,3017

Další informace »