Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Výzkumy v AsÚ AV ČR (142): Zelení hrášci v rentgenovém záření

Výzkumy v AsÚ AV ČR (142): Zelení hrášci v rentgenovém záření

Umělcova představa galaxie typu zelený hrášek na detailním snímku. Dobře je patrná zelená emise v čáře kyslíku.
Autor: © Judy Schmidt

Jiří Svoboda a Ivana Orlitová z Astronomického ústavu AV ve své nedávno publikované práci zkoumají úroveň rentgenového záření z galaxií označovaných souhrnným pojmem „zelené hrášky“. Tyto galaxie jsou zajímavé zejména z toho důvodu, že svými vlastnostmi připomínají dávné galaxie, které mohly sehrát důležitou úlohu v reionizaci vesmíru v jeho mladých fázích. 

Kosmická reionizace, která se odehrála mezi rudými posuvy 20 a 6 (to odpovídá věku vesmíru 150 milionů až miliarda let po Velkém třesku), je jednou z velmi důležitých fází vývoje vesmíru, která značně ovlivnila jeho další vývoj, například tvorbu hvězd, formování galaxií i jejich pozorovatelnost. Co bylo ale původcem této změny je stále předmětem aktuálního výzkumu. Ionizace vodíku je efektivně možná působením ultrafialového záření v oblasti tzv. Lymanova kontinua, tedy zářením s vlnovou délkou kratší než 91,2 nm. Toto záření může být produkováno dvěma hlavními astrofyzikálními zdroji: kvazary nebo mladými horkými hvězdami. V úvahu připadají i další jevy, ale ty se nezdají být účinnými na velkých škálách a v tak velkém rozsahu. 

Vysvětlení reionizace vesmíru fotony Lymanova kontinua musí zodpovědět dvě hlavní otázky: jestli byly jejich zdroje dominantní a zda produkce energetických fotonů těmito zdroji byla dostatečná. A tak zatímco kvazary jsou jistě velmi efektivními zdroji tvrdého záření, jejich zastoupení ve velkých kosmologických vzdálenostech nemuselo být v raném vesmíru dostačující. Naproti tomu galaxie s vysokou tvorbou hvězd byly v mladém vesmíru bohatě zastoupeny. Velká část vyprodukovaného záření však mohla být absorbována v bezprostředním okolí oblasti tvorby hvězd, jako je to běžné u současných galaxií a celý efekt na ionizaci mezigalaktického plynu je tak nejasný. 

K posouzení různých možností je třeba kvalitních pozorování. Rozumně početné vzorky pozorovaných galaxií jsou k dispozici pro poměrně malé kosmologické vzdálenosti. Přímé pozorování zdroje Lymanova kontinua je nemožné pro kosmologický rudý posuv 6 a větší kvůli absorpci neutrálním plynem v mezigalaktickém prostředí. Přesto jsou v kosmologických vzdálenostech se z < 4 známy vhodné galaxie, u nichž se zdá, že asi 20 % UV záření z těchto galaxií uniká. Dvacet procent je podle numerických simulací právě ta hranice nutná ke kosmologické reionizaci neutrálního plynu.

Mezi nejbližší galaxie, z nichž uniká záření v Lymanově kontinuu, patří tzv. „zelené hrášky“. Zelené hrášky jsou rozměrově velmi malé galaxie a optickými dalekohledy byly objeveny nejprve jako zelené kuličky, než se zjistilo, že se jedná o galaxie o kosmologickém rudém posuvu přibližně 0,3. Zelená barva je způsobena velmi silným zářením v čáře kyslíku na vlnové délce 500,7 nm. Zelené hrášky objevili přitom astronomové amatéři, kteří se zapojili do občanského projektu procházení dat z prohlídky dalekohledu SDSS (Sloan Digital Sky Survey) a klasifikaci objektů na pořízených snímcích (Galaxy Zoo). Později pak vyšlo najevo, že jsou to galaxie s malou hmotností kolem miliardy hmotností Slunce s překotnou tvorbou hvězd, jejichž metalicita je menší než sluneční (tedy obsahují méně těžších prvků). V jejich záření najdeme silné čáry v optické a ultrafialové oblasti spektra, které jsou způsobeny přeměnou záření hmotných hvězd v okolním plynu. 

Autoři se tentokrát zaměřili na rentgenové záření zelených hrášků, aby se pokusili odkrýt tajemství, co způsobuje, že z těchto galaxií může unikat ionizující záření do mezigalaktického prostoru. Vysoká míra rentgenového záření je v galaxiích nejčastěji známkou probíhající akrece (dopadu hmoty) na černou veledíru v jejich středech. Toto záření pak ovlivňuje okolí v galaxii a může být odpovědné za přeměnu mezihvězdného prostředí do stavu, který umožní únik fotonů Lymanova kontinua do mezigalaktického prostoru. Zelené hrášky však na základě optických pozorování mezi aktivní galaxie nepatří a je tedy otázka, co v jejich případě způsobuje silnou ionizaci mezihvězdného prostředí. Hráškových galaxií je známo asi okolo stovky. Díky své malé velikosti a poměrně velké vzdálenosti to nejsou příliš jasné zdroje na obloze. Proto bylo zatím možné získat citlivá pozorování pomocí rentgenového dalekohledu na družici XMM-Newton jen pro první tři exempláře. Šlo o galaxie s kosmologickým posuvem z = 0,19 až 0,27, hmotností hvězdné složky několika miliard hmotností Slunce, rychlostí tvorby hvězd 20 až 60 slunečních hmot za rok a nízkou metalicitou. Jako kontrolní vzorek autoři použili tři desítky normálních galaxií se silnou tvorbou hvězd. 

Pomocí XMM-Newton se podařilo určit úroveň rentgenového záření u dvou zdrojů, u kterých byl zaznamenaný tok rentgenového záření vyšší, než jaký byl očekáván. Celková rentgenová svítivost byla v řádu 1035 J/s, což je čtyři až šestkrát více než pro galaxie s tvorbou hvězd předpovídají empirické modely. To znamená, že tito dva zelení hrášci buď obsahují skrytý další zdroj rentgenového záření (například aktivní galaktické jádro nebo tzv. ultrasvítivé rentgenové zdroje) nebo v nich nalézáme mnohonásobně bohatší populaci rentgenových dvojhvězd s vysokými hmotnostmi. Zajímavé však je, že pro třetí případ zeleného hrášku nebyl žádný přebytek rentgenového záření vůbec zaznamenán. Přesto by se dalo čekat, že pro všechny tři případy by mělo být k dispozici jednotící vysvětlení. Tím by mohla být přítomnost centrální super-hmotné černé díry, která pojídá hmotu a nutí ji zářit v prvních dvou případech, nikoli však ve třetím zdroji. Proti tomuto scénáři stojí optická pozorování, která hráškové galaxie klasifikuje jako neaktivní. Na druhou stranu si však lze těžko představit, že by se množství rentgenových dvojhvězd tolik lišilo mezi podobnými galaxiemi. V tomto smyslu nepodává zcela uspokojivé vysvětlení ani zvýšená přítomnost ultrasvítivých rentgenových zdrojů, kterých by muselo být také několik desítek k vysvětlení tak velké jasnosti prvních dvou zdrojů. Za původce ultrasvítivých rentgenových zdrojů jsou nejčastěji považovány jevy v blízkosti super-akreujících neutronových hvězd nebo případně černých děr středních hmotností s hmotnostmi stovek až tisíc hmot Slunce, které však nejsou v našem vesmíru příliš běžné. 

Představovaná práce představuje pilotní studii rentgenového záření hráškových galaxií, která sice nepřináší definitivní odpověď na otázku původu jejich ionizujícího záření, ale představuje další příspěvek do hádanky nejen těchto galaxií, ale i daleké minulosti našeho vesmíru a procesů, které v něm probíhaly. Je třeba porozumět podstatě zelených hrášků a jejich roli pro reionizaci mladého vesmíru. Autoři doufají, že další potřebná pozorování budou k dispozici v blízké budoucnosti s rostoucími možnostmi instrumentální techniky, jakou v rentgenovém oboru bude představovat například mise Athena. 

REFERENCE

J. Svoboda, V. Douna, I. Orlitová, M. Ehle, Grean Peas in X-rays, Astrophysical Journal v tisku, arXiv:1810.09318

KONTAKTY

RNDr. Jiří Svoboda, Ph. D.
jiri.svoboda@asu.cas.cz
Mgr. Ivana Orlitová, Ph. D.
ivana.orlitova@asu.cas.cz
Oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU

Převzato: Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.



Seriál

  1. Na čem se pracuje v Ondřejově (1): Objev prvních B[e] nadobrů v Galaxii v Andromedě
  2. Na čem se pracuje v Ondřejově (2): Meteority Příbram a Neuschwanstein nedoprovázejí malá tělesa
  3. Na čem se pracuje v Ondřejově (3): Cesta k seismologii slunečních protuberancí
  4. Na čem se pracuje v Ondřejově (4): Předpověď slupky v galaxii NGC3923: cesta k ověření alternativní teorie gravitace?
  5. Na čem se pracuje v Ondřejově (5): Zašpinění bílí trpaslíci s magnetickým polem
  6. Na čem se pracuje v Ondřejově (6): Proudění plazmatu kolem slunečních skvrn
  7. Výzkumy na AsÚ AV ČR (7): SPLAT - mocný nástroj pro zobrazení a jednoduchou analýzu spekter
  8. Výzkumy na AsÚ AV ČR (8): Druhotná tvorba hvězd ve vznikajících galaxiích a hmotných hvězdokupách
  9. Výzkumy na AsÚ AV ČR (9): Hvězda v prachové obálce v okolí černé veledíry
  10. Výzkumy na AsÚ AV ČR (10): Střižné proudění ve sluneční atmosféře jako generátor elektrického pole
  11. Výzkumy na AsÚ AV ČR (11): Komplikovaná rotace planetky Apophis ovlivňuje její let Sluneční soustavou
  12. Výzkumy na AsÚ AV ČR (12): Protony slunečního větru ve vzdálenosti jedné astronomické jednotky od Slunce
  13. Výzkumy na AsÚ AV ČR (13): Chladný plyn v mezigalaktickém prostoru vytržen z galaxie ESO 137-001
  14. Výzkumy v AsÚ AV ČR (14): Bílá erupce pozorovaná spektrografem IRIS
  15. Výzkumy v AsÚ AV ČR (15): Be hvězda v těsné dvojhvězdě s horkým podtrpaslíkem
  16. Výzkumy v AsÚ AV ČR (16): Vliv rotačního směšování a metalicity na ztrátu hmoty hvězdným větrem
  17. Výzkumy v AsÚ AV ČR (17): Osiřelé penumbry jako testovací materiál pro teorii slunečních skvrn
  18. Výzkumy v AsÚ AV ČR (18): Detailní modely gravitačního pole Země
  19. Výzkumy v AsÚ AV ČR (19): Nejpřesněji určené parametry binární planetky
  20. Výzkumy v AsÚ AV ČR (20): Jasná Perseida s neobvykle vysokou počáteční výškou
  21. Výzkumy v AsÚ AV ČR (21): Prostorové mapování galaktického centra pomocí rentgenové polarimetrie
  22. Výzkumy v AsÚ AV ČR (22): Vliv atmosféry a oceánů na polohu rotační osy Země
  23. Výzkumy v AsÚ AV ČR (23): Analytický model Birkelandových proudů
  24. Výzkumy v AsÚ AV ČR (24): Ověřování zákrytového modelu proměnných aktivních galaktických jader
  25. Výzkumy v AsÚ AV ČR (25): Urychlování elektronových svazků ve slunečních erupcích
  26. Výzkumy v AsÚ AV ČR (26): Jak rotují kometární meteoroidy?
  27. Výzkumy v AsÚ AV ČR (27): Odhalovaná tajemství hvězdy se závojem
  28. Výzkumy v AsÚ AV ČR (28): Hvězdný vítr v dvojhvězdě s kompaktní složkou
  29. Výzkumy v AsÚ AV ČR (29): Rozšiřování magnetických trubic nad slunečními aktivními oblastmi
  30. Výzkumy v AsÚ AV ČR (30): Jak souvisejí astrosféry a astroohony s urychlováním částic kosmického záření?
  31. Výzkumy v AsÚ AV ČR (31): Dlouhodobé změny aktivity kataklyzmické proměnné V1223 Sgr
  32. Výzkumy v AsÚ AV ČR (32): Upřesnění základních parametrů planetky Apophis
  33. Výzkumy v AsÚ AV ČR (33): Možnosti měření magnetických polí ve sluneční chromosféře, přechodové oblasti a koróně
  34. Výzkumy v AsÚ AV ČR (34): Oblak G2 přežil průlet kolem centra Galaxie a je zřejmě mladou hvězdou
  35. Výzkumy v AsÚ AV ČR (35): Mateřské těleso meteoritu Čeljabinsk opět neznámé
  36. Výzkumy v AsÚ AV ČR (36): Nové dvojhvězdy s horkou podtrpasličí hvězdou a vlastnosti této populace hvězd
  37. Výzkumy v AsÚ AV ČR (37): Rekonstrukce vzhledu aktivního galaktického jádra
  38. Výzkumy v AsÚ AV ČR (38): Simulace chování astrofyzikálního plazmatu v extrémních podmínkách
  39. Výzkumy v AsÚ AV ČR (39): Drakonidy 2011 z letadla
  40. Výzkumy v AsÚ AV ČR (40): Kapitoly v učebnici Asteroids IV i od pracovníků AsÚ
  41. Výzkumy v AsÚ AV ČR (41): Balíček programů pro analýzu nemaxwellovských rozdělovacích funkcí částic ve sluneční atmosféře
  42. Výzkumy v AsÚ AV ČR (42): Tajemná povaha rentgenového zdroje Her X-1
  43. Výzkumy v ASU AV ČR (43): Vznik penumbry sluneční skvrny v přímém přenosu
  44. Výzkumy v ASU AV ČR (44): Rekurentní novy v galaxii M 31
  45. Výzkumy v ASU AV ČR (45): Možná naleziště ropy v Perském zálivu z gravitačních modelů
  46. Výzkumy v ASU AV ČR (46): Mohou být hvězdné pulsace zdrojem proměnnosti hvězdného větru?
  47. Výzkumy v ASU AV ČR (47): O původu meteorického roje Kvadrantid
  48. Výzkumy v ASU AV ČR (48): ALMA bude pozorovat i Slunce
  49. Výzkumy v ASU AV ČR (49): Vliv rentgenového záření na charakter hvězdných větrů v dvojhvězdách s hmotnou komponentou
  50. Výzkumy v ASU AV ČR (50): Turbulence plazmatu a kinetické nestability v expandujícím slunečním větru
  51. Výzkumy v ASU AV ČR (51): Vzhled rázové vlny hvězdy při průletu kolem centra Galaxie
  52. Výzkumy v ASU AV ČR (52): Mění srážky tvar planetek?
  53. Výzkumy v ASU AV ČR (53): Udržely póry sluneční cyklus v době Maunderova minima?
  54. Výzkumy v ASU AV ČR (54): Supererupce na hvězdě DG CVn
  55. Výzkumy v ASU AV ČR (55): Souvislost oblaků CO s obálkami HI v Mléčné dráze
  56. Výzkumy v ASU AV ČR (56): Nárůst kontinua ve slunečních erupcích – nové možnosti jejich předpovědí?
  57. Výzkumy v ASU AV ČR (57): Katalog videí dokumentujících pád bolidu Čeljabinsk
  58. Výzkumy v ASU AV ČR (58): Tisícileté cykly střední výšky světového oceánu
  59. Výzkumy v ASU AV ČR (59): Model expanze oblaků ve slunečním větru
  60. Výzkumy v ASU AV ČR (60): Detekce dopadů zemských miniměsíců
  61. Výzkumy v ASU AV ČR (61): Lze ze spektra aktivního galaktického jádra usoudit na povahu jeho zdroje?
  62. Výzkumy v ASU AV ČR (62): Lze pozorovat ohřev koróny nanoerupcemi?
  63. Výzkumy v ASU AV ČR (63): Neobvyklá rotace trpasličí galaxie je důsledkem nedávné srážky
  64. Výzkumy v ASU AV ČR (64): Přímé pozorování klouzavé rekonexe dalekohledem GREGOR
  65. Výzkumy v ASU AV ČR (65): Složky těsné vizuální dvojhvězdy 1 Del rozlišeny spektroskopicky
  66. Výzkumy v ASU AV ČR (66): Příčky v galaxiích jako důsledek vzájemného slapového působení
  67. Výzkumy v ASU AV ČR (67): Neobvyklé chemické složení zašpiněného bílého trpaslíka
  68. Výzkumy v ASU AV ČR (68): Hustota průmětů drah umělých družic Země na zemském povrchu a přesnost parametrů gravitačního pole Země
  69. Výzkumy v ASU AV ČR (69): Vlastnosti plazmatu ve slunečních protuberancích
  70. Výzkumy v ASU AV ČR (70): Útok létajících hadů - mohou vodíkové proudy fragmentovat na izolované oblaky vodíku?
  71. Výzkumy v ASU AV ČR (71): Vlastnosti satelitů planetek
  72. Výzkumy v ASU AV ČR (72): Rentgenová aktivita polaru AM Herculis
  73. Výzkumy v ASU AV ČR (73): Analýza spektra bolidu Benešov
  74. Výzkumy v ASU AV ČR (74): Když gravitační síla soupeří s elektromagnetickou – Elektricky nabitá látka v okolí zmagnetizované černé díry
  75. Výzkumy v ASU AV ČR (75): Co nám říkají erupce A hvězd o korónách G hvězd?
  76. Výzkumy v ASU AV ČR (76): Deset let optických dosvitů gama záblesků dalekohledy BOOTES
  77. Výzkumy v ASU AV ČR (77): Zdroje záření Lyman-α: Klíč k pochopení minulosti vesmíru?
  78. Výzkumy v ASU AV ČR (78): Hvězdné větry neobvyklých horkých hvězd
  79. Výzkumy v ASU AV ČR (79): Binární bílý trpaslík s magnetickou složkou
  80. Výzkumy v ASU AV ČR (80): Vznik druhé generace hvězd v hustých hvězdokupách
  81. Výzkumy v ASU AV ČR (81): Detekce sopek pod ledovým příkrovem Antarktidy
  82. Výzkumy v ASU AV ČR (82): Pozoruhodný vývoj sluneční póry
  83. Výzkumy v ASU AV ČR (83): Problémy zobrazování vícerozměrných astrofyzikálních dat
  84. Výzkumy v ASU AV ČR (84): Rumunský superbolid byl z neobvyklého materiálu
  85. Výzkumy v ASU AV ČR (85): Fragmentace plynných obálek a vznik dalších generací hvězd
  86. Výzkumy v ASU AV ČR (86): Vzplanutí typu zebra jako diagnostika vlastností plazmatu
  87. Výzkumy v ASU AV ČR (87): Zrcadlová nestabilita v turbulentním slunečním větru
  88. Výzkumy v ASU AV ČR (88): Molekulární plyn v „kometárním“ ohonu galaxie
  89. Výzkumy v ASU AV ČR (89): Jsou aktivní galaktická jádra podobná rentgentovým dvojhvězdám?
  90. Výzkumy v ASU AV ČR (90): Nové určení periody pohybu zemského pólu
  91. Výzkumy v AsÚ AV ČR (91): Prášící supernovy a přebytek infračerveného záření u mladých hvězdokup
  92. Výzkumy v ASU AV ČR (92): Mohou neutronové hvězdy za magnetismus černých veleděr?
  93. Výzkumy v ASU AV ČR (93): Videometeory jako nástroj určení orbit meteoroidů
  94. Výzkumy v ASU AV ČR (94): Kouřové kroužky ve slunečních erupcích
  95. Výzkumy v ASU AV ČR (95): Nalezneme kolem B[e] nadobra pastýřské planety?
  96. Výzkumy v ASU AV ČR (96): Prostorová rekonstrukce protuberance typu tornádo
  97. Výzkumy v ASU AV ČR (97): Globální modely hvězdného větru odhalují menší hmotnostní ztráty horkých hvězd
  98. Výzkumy v ASU AV ČR (98): Je rychlý trpaslík pozůstatkem nepovedeného výbuchu supernovy?
  99. Výzkumy v ASU AV ČR (99): Polarizace rentgenového záření umožní na dálku změřit černou veledíru
  100. Výzkumy v ASU AV ČR (100): Na čem jsme prozatím pracovali…
  101. Výzkumy v ASU AV ČR (101): Hvězdná erupce během planetárního tranzitu
  102. Výzkumy v AsÚ AV ČR (102): Jak zvážit černou veledíru pomocí rentgenových záblesků
  103. Výzkumy v ASU AV ČR (103): O vzniku kulových hvězdokup
  104. Výzkumy v ASU AV ČR (104): Bílé erupce pozorované nad okrajem slunečního disku
  105. Výzkumy v ASU AV ČR (105): Polární výtrysky v okolí černých děr
  106. Výzkumy v ASU AV ČR (106): Pohled na hvězdu se závojem po dvou letech
  107. Výzkumy v ASU AV ČR (107): Co rozlišuje umbru od penumbry sluneční skvrny?
  108. Výzkumy v ASU AV ČR (108): `Oumuamua má excitovanou rotaci
  109. Výzkumy v ASU AV ČR (109): Dlouhodobá aktivita kataklyzmické proměnné QU Carinae
  110. Výzkumy v ASU AV ČR (110): Model přechodové vrstvy ve sluneční atmosféře
  111. Výzkumy v ASU AV ČR (111): Vznik malých železných meteorů
  112. Výzkumy v ASU AV ČR (112): Proudění plazmatu v okolí slunečních filamentů
  113. Výzkumy v ASU AV ČR (113): Studium horkých podtrpaslíků
  114. Výzkumy v ASU AV ČR (114): Efekty obecné relativity v rentgenovém záření aktivních galaktických jader
  115. Výzkumy v ASU AV ČR (115): Původ viditelného záření ve hvězdných supererupcích
  116. Výzkumy v ASU AV ČR (116): Opticky tmavé oblaky neutrálního vodíku
  117. Výzkumy v ASU AV ČR (117): MOND vysvětluje některé neobvyklé vlastnosti místní skupiny galaxií
  118. Výzkumy v ASU AV ČR (118): Nová metoda určení parametrů volné nutace zemského jádra
  119. Výzkumy v ASU AV ČR (119): Pád plazmového oblaku ve sluneční atmosféře jako zdroj rádiového záření
  120. Výzkumy v ASU AV ČR (120): Dlouhodobá aktivita hvězdy X Serpentis po výbuchu novy
  121. Výzkumy v ASU AV ČR (121): Analytický model ztráty plynu v galaxiích vnějším dynamickým tlakem
  122. Výzkumy v ASU AV ČR (122): Velmi hmotné hvězdy v přechodových stádiích v galaxii M33
  123. Výzkumy v ASU AV ČR (123): Prašný vulkanismus supernov
  124. Výzkumy v AsÚ AV ČR (124): Velmi husté poerupční smyčky pozorované sondou SDO
  125. Výzkumy v AsÚ AV ČR (125): Překvapivě nepoškozená galaktická velebublina
  126. Výzkumy v AsÚ AV ČR (126): Ohřev fotosféry Slunce v průběhu silné erupce
  127. Výzkumy v AsÚ AV ČR (127): Disky okolo emisních horkých hvězd
  128. Výzkumy v AsÚ AV ČR (128): Nadobří hvězdy v kulových hvězdokupách
  129. Výzkumy v AsÚ AV ČR (129): Akrece na černou díru jako předchůdce dlouhých záblesků gama?
  130. Výzkumy v AsÚ AV ČR (130): Spektra hmotných hvězd s velmi nízkou metalicitou
  131. Výzkumy v AsÚ AV ČR (131): Nedávný výron hmoty u hvězdy ρ Cas naznačuje blížící se přechod žluté mezery
  132. Výzkumy v AsÚ AV ČR (132): Shluky v hvězdném větru ovlivňují svítivost rentgenových dvojhvězd
  133. Výzkumy v AsÚ AV ČR (133): Meteory vypovídají o vlastnostech meziplanetární hmoty
  134. Výzkumy v AsÚ AV ČR (134): Případ Maribo - křehký materiál přežil vstup do atmosféry vysokou rychlostí
  135. Výzkumy v AsÚ AV ČR (135): Možné konfigurace planetární soustavy Kepler-410
  136. Výzkumy v AsÚ AV ČR (136): Testování teorií gravitace v raných galaxiích
  137. Výzkumy v AsÚ AV ČR (137): Oscilace ve slunečních erupcích
  138. Výzkumy v AsÚ AV ČR (138): Atmosféry exoplanet dvoumetrovými dalekohledy
  139. Výzkumy v ASU AV ČR (139): Hledání vysokofrekvenčních koronálních vln během úplného zatmění Slunce
  140. Výzkumy v AsÚ AV ČR (140): Češi objevili první chemicky pekuliární A hvězdu s pulzacemi v těsné dvojhvězdě
  141. Výzkumy v AsÚ AV ČR (141): Záření korón aktivních galaktických jader
  142. Výzkumy v AsÚ AV ČR (142): Zelení hrášci v rentgenovém záření
  143. Výzkumy v AsÚ AV ČR (143): 3D efekty v hvězdných atmosférách
  144. Výzkumy v AsÚ AV ČR (144): Poruchovost v české rozvodné síti v závislosti na úrovni sluneční aktivity
  145. Výzkumy v AsÚ AV ČR (145): Rotační štěpení planetek vytváří asteroidální páry a shluky
  146. Výzkumy v AsÚ AV ČR (146): Potvrzen sodík v atmosférách dvou exoplanet
  147. Výzkumy v AsÚ AV ČR (147): Dynamika slunečního větru v numerické simulaci


O autorovi

Michal Švanda

Michal Švanda

Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph. D., (*1980) pochází z městečka Ždírec nad Doubravou na Českomoravské vrchovině, avšak od studií přesídlil do Prahy a jejího okolí. Vystudoval astronomii a astrofyziku na MFF UK, kde poté dokončil též doktorské studium ve stejném oboru. Zabývá se sluneční fyzikou, zejména dynamickým děním ve sluneční atmosféře, podpovrchových vrstvách a helioseismologií a aktivitou jiných hvězd. Pracuje v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově a v Astronomickém ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde se v roce 2016 habilitoval. V letech 2009-2011 působil v Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung v Katlenburg-Lindau v Německu. Astronomií, zprvu pozorovatelskou, posléze spíše „barovou“, za zabývá od svých deseti let. Slovem i písmem se pokouší o popularizaci oboru, je držitelem ceny Littera Astronomica. Před začátkem pracovní kariéry působil v organizačním týmu Letní astronomické expedice na hvězdárně v Úpici, z toho dva roky na pozici hlavního vedoucího. Kromě astronomie se zajímá o letadla, zejména ta s více než jedním motorem a řadou okýnek na každé straně. 

Štítky: Reionizace, Zelený hrášek, Lyman alpha, Astronomický ústav AV ČR


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »