Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Výzkumy v ASU AV ČR (174): Jaké jsou centimetrové železné meteoroidy?

Výzkumy v ASU AV ČR (174): Jaké jsou centimetrové železné meteoroidy?

Bolid EN070117_184739 a jeho spektrum plné čar neutrálního železa zachycené Spektrální digitální autonomní bolidovou stanicí (Spectral Digital Automated Fireball Observatory, SDAFO).
Autor: Astronomický ústav AV ČR

Tým odborníků z Oddělení meziplanetární hmoty ASU podrobně studoval osmici bolidů, jejichž původci byly zjevně železné meteoroidy. Autoři studovali nejen atmosférickou a heliocentrickou dráhu těchto těles, ale modelovali i jejich postupnou fragmentaci. Ukazují, že popisy, které jsou úspěšné v případě milimetrových těles, u těles centimetrových nepostihují realitu dostatečně přesně a spolehlivě. 

Přísloví „Když nejde hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře“ v meteorické astronomii tak úplně neplatí. Vypravit „Mohameda k hoře“, tedy kosmický automat vyrobený lidskou rukou na průzkum malých těles Sluneční soustavy je sice možné, ale velmi náročné a drahé, a tak se realizuje jen pro nerutinní výzkum. Pro ten rutinní stačí čekat, až „hory dorazí k Mohamedovi“. Kosmická tělesa vstupují do zemské atmosféry neustále a tak vlastně stačí jen čekat. 

Průlety kosmických těles zemskou atmosférou – meteory – jsou nepředpověditelné. Proto mají obrovskou výhodu instituce, které zkonstruovaly síť pastí – automatických pozorovacích stanic – neustále čekajících s otevřenými objektivy. Významnou roli v této disciplíně hrají odborníci z Oddělení meziplanetární hmoty ASU. Evropská bolidová síť je dnes vybavena na osmnácti stanicích plně Digitálními autonomními bolidovými stanicemi, což jsou plně automatické přístroje sestávající se především z celooblohových kamer a vysokokadenčních radiometrů. V posledních letech bylo hned devět stanic Evropské bolidové sítě vybaveno dalším přístrojem, který umožňuje záznam spekter meteorů. 

Ideální scénář výzkumu meziplanetárních těles zahrnuje kompletní znalost o tělese i jeho původu. V takovém případě je dobře zdokumentován nejen pád tělesa několika pokročilými bolidovými stanicemi současně, což umožňuje určit atmosférickou i kosmickou dráhu tělesa, ale na zemi je nalezen i zbytek po bolidu, který umožňuje mineralogický průzkum laboratorními metodami. Takových „meteoritů s rodokmenem“ je známo jen pár desítek, což je na solidní průzkum docela málo. Naproti tomu kvalitně zaznamenaných průletů jasných bolidů je k dispozici několik stovek ročně a to jen z Evropské bolidové sítě. 

Naštěstí informace ze spektra může do jisté míry nahradit laboratorní průzkum samotného tělesa. Přinejmenším je možné na základě spektra identifikovat materiál, z něhož je těleso složeno. Velmi snadno jsou identifikovatelnými zejména železné meteoroidy, které byly cílem výzkumu v představované práci. 

Odborníci jsou přesvědčeni, že tzv. železné meteoroidy jsou tvořeny pevným meteorickým materiálem s velkou hustotou. Pozorovačně jsou pro jimi vyvolané meteory typické menší rychlosti a nízké počáteční výšky. Z předchozích studií se zdá, že zastoupení železných meteorů je obecně vyšší mezi slabšími meteory než mezi těmi jasnějšími. Je tedy otázkou, jak početně mohou být železné meteory zastoupeny mezi jasnými bolidy. 

Vlastimil Vojáček spolu s kolegy z Oddělení meziplanetární hmoty ASU studoval záchyty spektrálních kamer mezi listopadem 2015 a říjnem 2019. V tomto období bylo zaznamenáno 265 bolidů, z nichž u 220 bylo možné provést spektrální identifikaci. Pouhých osm z tohoto vzorku pak mělo typické spektrum železného meteoroidu, což potvrzuje domněnku předchozích prací, že zastoupení železných meteorů klesá u jasnějších meteorů. Těchto osm exemplářů pak bylo cílem podrobnějšího výzkumu. Pro každý exemplář byla z vícestaničního pozorování vypočtena atmosférická i meziplanetární dráha.  Podle prvotní pevnostní klasifikace, založené na koncových výškách meteorů v atmosféře, spadaly tyto zjevně železné meteoroidy do kategorie „křehký kometární materiál“. To je v rozporu s intuitivní představou o železných meteoroidech jako nejpevnějším materiálu mezi meteoroidy s vysokou hustotou a minimem prasklin. Všech osm exemplářů mělo před vstupem do atmosféry typické asteroidální orbity, přičemž jeden lze klasifikovat i jako přibližující se Slunci (s perihelem ve vzdálenosti méně než 0,2 astronomické jednotky) a dva meteoroidy měly dráhy s poměrně vysokým sklonem. Studovaná tělesa měla odvozené hmotnosti mezi přibližně deseti a dvěma sty padesáti gramy, což odpovídá velikostem od 1,3 do 4 cm. 

Světelné křivky centimetrových železných meteorů jsou relativně krátké s prudkým nárůstem jasnosti na začátku a velmi rychlým poklesem na konci. Křivky železných meteorů jsou spíše hladší ve srovnání s křivkami chondritů, v radiometrických měřeních jsou ale fluktuace jasnosti též patrné. K vysvětlení pozorovaných světelných křivek použili autoři dva fragmentační modely. Jednak fyzikálně propracovaný ablační model vyvinutý pro milimetrové železné meteoroidy, a pak empirický fragmentační model, běžně používaný pro studium neželezných meteorů. Fyzikální ablační model vychází z představy postupného odtavování železných kapek a jejich rozprášení v bezprostředním okolí meteoroidu. Tento model vyžaduje nastavení jen tří volných parametrů: hmotnosti meteoroidu, střední hmotnost kapek taveniny a světelnou účinnost. Naproti tomu semiempirický fragmentační model je postaven na velkém množství volných parametrů, které jsou do modelu přidávány, aby byla  reprezentace skutečné světelné křivky odpovídající. 

Použití obou modelů současně ukazuje, že proces ablace a fragmentace větších železných meteoroidů může být velmi komplexní. Numerický ablační model, úspěšný v popisu milimetrových železných meteorů, centimetrová tělesa nevysvětloval uspokojivě. Problematickou partí byl zejména pozorovaný rychlý pokles jasnosti na konci meteoru. V mnoha případech byl také pozorován krátký pokles jasnosti v maximu křivky, který se numerickým modelem též nepodařilo vysvětlit. Zdá se, že v případě centimetrových těles již přicházejí ke slovu efekty, které model pro tělesa milimetrová nebere v úvahu. Model například předpokládá, že kapky taveniny jsou okamžitě odstraněny z povrchu meteoroidu. U větších těles je ale možné, že se na povrchu tělesa nejprve vytvoří vrstvička taveniny a ta teprve postupně odkapává do okolí. Vznik vrstvičky taveniny možná souvisí i s obecně pomalejší rotací větších těles a jejich tvar se zřejmě může výrazně vzdalovat od modelem předpokládané koule. 

Fenomenologický fragmentační model byl v popisu obecně úspěšnější, důležitou komponentou se stala eroze jednoho nebo více předpokládaných fragmentů. V případě železného meteoroidu odpovídá eroze zřejmě odkapávání taveniny. Rychlý pokles jasnosti na konci meteoru pak může být vysvětlen rozpadem velkého množství malých kapek taveniny, do nichž se zbytek tělesa přeměnil. Tento jev vysvětluje paradoxní prvotní klasifikaci železných meteorů jako křehký kometární materiál. Z pevného železného materiálu se při průletu stane tavenina, která se posléze prudce rozptýlí a meteoroid o centimetrových velikostech zaniká ve formě velkého množství malých železných kapek. Další pozorovaný jev, pokles jasnosti v maximum, lze vysvětlit rychlou erozí jednoho z fragmentů. 

Ze studovaného vzorku žádné z těles nedopadlo až na zemi, na to by bylo zapotřebí mnohem větších původních těles. 

REFERENCE

V. Vojáček, J. Borovička, P. Spurný, D. Čapek, The properties of cm-sized iron meteoroids, Planetary and Space Science 184 (2020) 104883

KONTAKTY

Mgr. Vlastimil Vojáček, Ph. D.
vlastimil.vojacek@asu.cas.cz
Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Oddělení meziplanetární hmoty ASU

Převzato: Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.



Seriál

  1. Na čem se pracuje v Ondřejově (1): Objev prvních B[e] nadobrů v Galaxii v Andromedě
  2. Na čem se pracuje v Ondřejově (2): Meteority Příbram a Neuschwanstein nedoprovázejí malá tělesa
  3. Na čem se pracuje v Ondřejově (3): Cesta k seismologii slunečních protuberancí
  4. Na čem se pracuje v Ondřejově (4): Předpověď slupky v galaxii NGC3923: cesta k ověření alternativní teorie gravitace?
  5. Na čem se pracuje v Ondřejově (5): Zašpinění bílí trpaslíci s magnetickým polem
  6. Na čem se pracuje v Ondřejově (6): Proudění plazmatu kolem slunečních skvrn
  7. Výzkumy na AsÚ AV ČR (7): SPLAT - mocný nástroj pro zobrazení a jednoduchou analýzu spekter
  8. Výzkumy na AsÚ AV ČR (8): Druhotná tvorba hvězd ve vznikajících galaxiích a hmotných hvězdokupách
  9. Výzkumy na AsÚ AV ČR (9): Hvězda v prachové obálce v okolí černé veledíry
  10. Výzkumy na AsÚ AV ČR (10): Střižné proudění ve sluneční atmosféře jako generátor elektrického pole
  11. Výzkumy na AsÚ AV ČR (11): Komplikovaná rotace planetky Apophis ovlivňuje její let Sluneční soustavou
  12. Výzkumy na AsÚ AV ČR (12): Protony slunečního větru ve vzdálenosti jedné astronomické jednotky od Slunce
  13. Výzkumy na AsÚ AV ČR (13): Chladný plyn v mezigalaktickém prostoru vytržen z galaxie ESO 137-001
  14. Výzkumy v AsÚ AV ČR (14): Bílá erupce pozorovaná spektrografem IRIS
  15. Výzkumy v AsÚ AV ČR (15): Be hvězda v těsné dvojhvězdě s horkým podtrpaslíkem
  16. Výzkumy v AsÚ AV ČR (16): Vliv rotačního směšování a metalicity na ztrátu hmoty hvězdným větrem
  17. Výzkumy v AsÚ AV ČR (17): Osiřelé penumbry jako testovací materiál pro teorii slunečních skvrn
  18. Výzkumy v AsÚ AV ČR (18): Detailní modely gravitačního pole Země
  19. Výzkumy v AsÚ AV ČR (19): Nejpřesněji určené parametry binární planetky
  20. Výzkumy v AsÚ AV ČR (20): Jasná Perseida s neobvykle vysokou počáteční výškou
  21. Výzkumy v AsÚ AV ČR (21): Prostorové mapování galaktického centra pomocí rentgenové polarimetrie
  22. Výzkumy v AsÚ AV ČR (22): Vliv atmosféry a oceánů na polohu rotační osy Země
  23. Výzkumy v AsÚ AV ČR (23): Analytický model Birkelandových proudů
  24. Výzkumy v AsÚ AV ČR (24): Ověřování zákrytového modelu proměnných aktivních galaktických jader
  25. Výzkumy v AsÚ AV ČR (25): Urychlování elektronových svazků ve slunečních erupcích
  26. Výzkumy v AsÚ AV ČR (26): Jak rotují kometární meteoroidy?
  27. Výzkumy v AsÚ AV ČR (27): Odhalovaná tajemství hvězdy se závojem
  28. Výzkumy v AsÚ AV ČR (28): Hvězdný vítr v dvojhvězdě s kompaktní složkou
  29. Výzkumy v AsÚ AV ČR (29): Rozšiřování magnetických trubic nad slunečními aktivními oblastmi
  30. Výzkumy v AsÚ AV ČR (30): Jak souvisejí astrosféry a astroohony s urychlováním částic kosmického záření?
  31. Výzkumy v AsÚ AV ČR (31): Dlouhodobé změny aktivity kataklyzmické proměnné V1223 Sgr
  32. Výzkumy v AsÚ AV ČR (32): Upřesnění základních parametrů planetky Apophis
  33. Výzkumy v AsÚ AV ČR (33): Možnosti měření magnetických polí ve sluneční chromosféře, přechodové oblasti a koróně
  34. Výzkumy v AsÚ AV ČR (34): Oblak G2 přežil průlet kolem centra Galaxie a je zřejmě mladou hvězdou
  35. Výzkumy v AsÚ AV ČR (35): Mateřské těleso meteoritu Čeljabinsk opět neznámé
  36. Výzkumy v AsÚ AV ČR (36): Nové dvojhvězdy s horkou podtrpasličí hvězdou a vlastnosti této populace hvězd
  37. Výzkumy v AsÚ AV ČR (37): Rekonstrukce vzhledu aktivního galaktického jádra
  38. Výzkumy v AsÚ AV ČR (38): Simulace chování astrofyzikálního plazmatu v extrémních podmínkách
  39. Výzkumy v AsÚ AV ČR (39): Drakonidy 2011 z letadla
  40. Výzkumy v AsÚ AV ČR (40): Kapitoly v učebnici Asteroids IV i od pracovníků AsÚ
  41. Výzkumy v AsÚ AV ČR (41): Balíček programů pro analýzu nemaxwellovských rozdělovacích funkcí částic ve sluneční atmosféře
  42. Výzkumy v AsÚ AV ČR (42): Tajemná povaha rentgenového zdroje Her X-1
  43. Výzkumy v ASU AV ČR (43): Vznik penumbry sluneční skvrny v přímém přenosu
  44. Výzkumy v ASU AV ČR (44): Rekurentní novy v galaxii M 31
  45. Výzkumy v ASU AV ČR (45): Možná naleziště ropy v Perském zálivu z gravitačních modelů
  46. Výzkumy v ASU AV ČR (46): Mohou být hvězdné pulsace zdrojem proměnnosti hvězdného větru?
  47. Výzkumy v ASU AV ČR (47): O původu meteorického roje Kvadrantid
  48. Výzkumy v ASU AV ČR (48): ALMA bude pozorovat i Slunce
  49. Výzkumy v ASU AV ČR (49): Vliv rentgenového záření na charakter hvězdných větrů v dvojhvězdách s hmotnou komponentou
  50. Výzkumy v ASU AV ČR (50): Turbulence plazmatu a kinetické nestability v expandujícím slunečním větru
  51. Výzkumy v ASU AV ČR (51): Vzhled rázové vlny hvězdy při průletu kolem centra Galaxie
  52. Výzkumy v ASU AV ČR (52): Mění srážky tvar planetek?
  53. Výzkumy v ASU AV ČR (53): Udržely póry sluneční cyklus v době Maunderova minima?
  54. Výzkumy v ASU AV ČR (54): Supererupce na hvězdě DG CVn
  55. Výzkumy v ASU AV ČR (55): Souvislost oblaků CO s obálkami HI v Mléčné dráze
  56. Výzkumy v ASU AV ČR (56): Nárůst kontinua ve slunečních erupcích – nové možnosti jejich předpovědí?
  57. Výzkumy v ASU AV ČR (57): Katalog videí dokumentujících pád bolidu Čeljabinsk
  58. Výzkumy v ASU AV ČR (58): Tisícileté cykly střední výšky světového oceánu
  59. Výzkumy v ASU AV ČR (59): Model expanze oblaků ve slunečním větru
  60. Výzkumy v ASU AV ČR (60): Detekce dopadů zemských miniměsíců
  61. Výzkumy v ASU AV ČR (61): Lze ze spektra aktivního galaktického jádra usoudit na povahu jeho zdroje?
  62. Výzkumy v ASU AV ČR (62): Lze pozorovat ohřev koróny nanoerupcemi?
  63. Výzkumy v ASU AV ČR (63): Neobvyklá rotace trpasličí galaxie je důsledkem nedávné srážky
  64. Výzkumy v ASU AV ČR (64): Přímé pozorování klouzavé rekonexe dalekohledem GREGOR
  65. Výzkumy v ASU AV ČR (65): Složky těsné vizuální dvojhvězdy 1 Del rozlišeny spektroskopicky
  66. Výzkumy v ASU AV ČR (66): Příčky v galaxiích jako důsledek vzájemného slapového působení
  67. Výzkumy v ASU AV ČR (67): Neobvyklé chemické složení zašpiněného bílého trpaslíka
  68. Výzkumy v ASU AV ČR (68): Hustota průmětů drah umělých družic Země na zemském povrchu a přesnost parametrů gravitačního pole Země
  69. Výzkumy v ASU AV ČR (69): Vlastnosti plazmatu ve slunečních protuberancích
  70. Výzkumy v ASU AV ČR (70): Útok létajících hadů - mohou vodíkové proudy fragmentovat na izolované oblaky vodíku?
  71. Výzkumy v ASU AV ČR (71): Vlastnosti satelitů planetek
  72. Výzkumy v ASU AV ČR (72): Rentgenová aktivita polaru AM Herculis
  73. Výzkumy v ASU AV ČR (73): Analýza spektra bolidu Benešov
  74. Výzkumy v ASU AV ČR (74): Když gravitační síla soupeří s elektromagnetickou – Elektricky nabitá látka v okolí zmagnetizované černé díry
  75. Výzkumy v ASU AV ČR (75): Co nám říkají erupce A hvězd o korónách G hvězd?
  76. Výzkumy v ASU AV ČR (76): Deset let optických dosvitů gama záblesků dalekohledy BOOTES
  77. Výzkumy v ASU AV ČR (77): Zdroje záření Lyman-α: Klíč k pochopení minulosti vesmíru?
  78. Výzkumy v ASU AV ČR (78): Hvězdné větry neobvyklých horkých hvězd
  79. Výzkumy v ASU AV ČR (79): Binární bílý trpaslík s magnetickou složkou
  80. Výzkumy v ASU AV ČR (80): Vznik druhé generace hvězd v hustých hvězdokupách
  81. Výzkumy v ASU AV ČR (81): Detekce sopek pod ledovým příkrovem Antarktidy
  82. Výzkumy v ASU AV ČR (82): Pozoruhodný vývoj sluneční póry
  83. Výzkumy v ASU AV ČR (83): Problémy zobrazování vícerozměrných astrofyzikálních dat
  84. Výzkumy v ASU AV ČR (84): Rumunský superbolid byl z neobvyklého materiálu
  85. Výzkumy v ASU AV ČR (85): Fragmentace plynných obálek a vznik dalších generací hvězd
  86. Výzkumy v ASU AV ČR (86): Vzplanutí typu zebra jako diagnostika vlastností plazmatu
  87. Výzkumy v ASU AV ČR (87): Zrcadlová nestabilita v turbulentním slunečním větru
  88. Výzkumy v ASU AV ČR (88): Molekulární plyn v „kometárním“ ohonu galaxie
  89. Výzkumy v ASU AV ČR (89): Jsou aktivní galaktická jádra podobná rentgentovým dvojhvězdám?
  90. Výzkumy v ASU AV ČR (90): Nové určení periody pohybu zemského pólu
  91. Výzkumy v AsÚ AV ČR (91): Prášící supernovy a přebytek infračerveného záření u mladých hvězdokup
  92. Výzkumy v ASU AV ČR (92): Mohou neutronové hvězdy za magnetismus černých veleděr?
  93. Výzkumy v ASU AV ČR (93): Videometeory jako nástroj určení orbit meteoroidů
  94. Výzkumy v ASU AV ČR (94): Kouřové kroužky ve slunečních erupcích
  95. Výzkumy v ASU AV ČR (95): Nalezneme kolem B[e] nadobra pastýřské planety?
  96. Výzkumy v ASU AV ČR (96): Prostorová rekonstrukce protuberance typu tornádo
  97. Výzkumy v ASU AV ČR (97): Globální modely hvězdného větru odhalují menší hmotnostní ztráty horkých hvězd
  98. Výzkumy v ASU AV ČR (98): Je rychlý trpaslík pozůstatkem nepovedeného výbuchu supernovy?
  99. Výzkumy v ASU AV ČR (99): Polarizace rentgenového záření umožní na dálku změřit černou veledíru
  100. Výzkumy v ASU AV ČR (100): Na čem jsme prozatím pracovali…
  101. Výzkumy v ASU AV ČR (101): Hvězdná erupce během planetárního tranzitu
  102. Výzkumy v AsÚ AV ČR (102): Jak zvážit černou veledíru pomocí rentgenových záblesků
  103. Výzkumy v ASU AV ČR (103): O vzniku kulových hvězdokup
  104. Výzkumy v ASU AV ČR (104): Bílé erupce pozorované nad okrajem slunečního disku
  105. Výzkumy v ASU AV ČR (105): Polární výtrysky v okolí černých děr
  106. Výzkumy v ASU AV ČR (106): Pohled na hvězdu se závojem po dvou letech
  107. Výzkumy v ASU AV ČR (107): Co rozlišuje umbru od penumbry sluneční skvrny?
  108. Výzkumy v ASU AV ČR (108): `Oumuamua má excitovanou rotaci
  109. Výzkumy v ASU AV ČR (109): Dlouhodobá aktivita kataklyzmické proměnné QU Carinae
  110. Výzkumy v ASU AV ČR (110): Model přechodové vrstvy ve sluneční atmosféře
  111. Výzkumy v ASU AV ČR (111): Vznik malých železných meteorů
  112. Výzkumy v ASU AV ČR (112): Proudění plazmatu v okolí slunečních filamentů
  113. Výzkumy v ASU AV ČR (113): Studium horkých podtrpaslíků
  114. Výzkumy v ASU AV ČR (114): Efekty obecné relativity v rentgenovém záření aktivních galaktických jader
  115. Výzkumy v ASU AV ČR (115): Původ viditelného záření ve hvězdných supererupcích
  116. Výzkumy v ASU AV ČR (116): Opticky tmavé oblaky neutrálního vodíku
  117. Výzkumy v ASU AV ČR (117): MOND vysvětluje některé neobvyklé vlastnosti místní skupiny galaxií
  118. Výzkumy v ASU AV ČR (118): Nová metoda určení parametrů volné nutace zemského jádra
  119. Výzkumy v ASU AV ČR (119): Pád plazmového oblaku ve sluneční atmosféře jako zdroj rádiového záření
  120. Výzkumy v ASU AV ČR (120): Dlouhodobá aktivita hvězdy X Serpentis po výbuchu novy
  121. Výzkumy v ASU AV ČR (121): Analytický model ztráty plynu v galaxiích vnějším dynamickým tlakem
  122. Výzkumy v ASU AV ČR (122): Velmi hmotné hvězdy v přechodových stádiích v galaxii M33
  123. Výzkumy v ASU AV ČR (123): Prašný vulkanismus supernov
  124. Výzkumy v AsÚ AV ČR (124): Velmi husté poerupční smyčky pozorované sondou SDO
  125. Výzkumy v AsÚ AV ČR (125): Překvapivě nepoškozená galaktická velebublina
  126. Výzkumy v AsÚ AV ČR (126): Ohřev fotosféry Slunce v průběhu silné erupce
  127. Výzkumy v AsÚ AV ČR (127): Disky okolo emisních horkých hvězd
  128. Výzkumy v AsÚ AV ČR (128): Nadobří hvězdy v kulových hvězdokupách
  129. Výzkumy v AsÚ AV ČR (129): Akrece na černou díru jako předchůdce dlouhých záblesků gama?
  130. Výzkumy v AsÚ AV ČR (130): Spektra hmotných hvězd s velmi nízkou metalicitou
  131. Výzkumy v AsÚ AV ČR (131): Nedávný výron hmoty u hvězdy ρ Cas naznačuje blížící se přechod žluté mezery
  132. Výzkumy v AsÚ AV ČR (132): Shluky v hvězdném větru ovlivňují svítivost rentgenových dvojhvězd
  133. Výzkumy v AsÚ AV ČR (133): Meteory vypovídají o vlastnostech meziplanetární hmoty
  134. Výzkumy v AsÚ AV ČR (134): Případ Maribo - křehký materiál přežil vstup do atmosféry vysokou rychlostí
  135. Výzkumy v AsÚ AV ČR (135): Možné konfigurace planetární soustavy Kepler-410
  136. Výzkumy v AsÚ AV ČR (136): Testování teorií gravitace v raných galaxiích
  137. Výzkumy v AsÚ AV ČR (137): Oscilace ve slunečních erupcích
  138. Výzkumy v AsÚ AV ČR (138): Atmosféry exoplanet dvoumetrovými dalekohledy
  139. Výzkumy v ASU AV ČR (139): Hledání vysokofrekvenčních koronálních vln během úplného zatmění Slunce
  140. Výzkumy v AsÚ AV ČR (140): Češi objevili první chemicky pekuliární A hvězdu s pulzacemi v těsné dvojhvězdě
  141. Výzkumy v AsÚ AV ČR (141): Záření korón aktivních galaktických jader
  142. Výzkumy v AsÚ AV ČR (142): Zelení hrášci v rentgenovém záření
  143. Výzkumy v AsÚ AV ČR (143): 3D efekty v hvězdných atmosférách
  144. Výzkumy v AsÚ AV ČR (144): Poruchovost v české rozvodné síti v závislosti na úrovni sluneční aktivity
  145. Výzkumy v AsÚ AV ČR (145): Rotační štěpení planetek vytváří asteroidální páry a shluky
  146. Výzkumy v AsÚ AV ČR (146): Potvrzen sodík v atmosférách dvou exoplanet
  147. Výzkumy v AsÚ AV ČR (147): Dynamika slunečního větru v numerické simulaci
  148. Výzkumy v AsÚ AV ČR (148): Rychlé rádiové záblesky malými dalekohledy
  149. Výzkumy v AsÚ AV ČR (149): Podrobná analýza erupce slunečního filamentu
  150. Výzkumy v AsÚ AV ČR (150): ALMA odhaluje molekulární plyn v odtrženém ohonu medúzovité galaxie
  151. Výzkumy v AsÚ AV ČR (151): Jak zvážit černou díru na základě jasnosti záblesků a průběhu jejich zjasnění?
  152. Výzkumy v AsÚ AV ČR (152): Epsilon Perseidy jsou způsobeny dlouhoperiodickou retrográdní kometou
  153. Výzkumy v AsÚ AV ČR (153): Záhada původu oblaků vodíku v kupě galaxií v Panně
  154. Výzkumy v ASU AV ČR (154): Nedostatek horkých Jupiterů u hvězd typu A
  155. Výzkumy v ASU AV ČR (155): Prášící supernovy v rozpínajících se hvězdných obálkách
  156. Výzkumy v ASU AV ČR (156): Galaxie se zdrojem gravitačních vln je výsledkem nedávné srážky
  157. Výzkumy v ASU AV ČR (157): Vznik shluků asteroidů vícenásobným rotačním štěpením
  158. Výzkumy v ASU AV ČR (158): Žďár nad Sázavou – nejlépe zdokumentovaný pád meteoritu v historii
  159. Výzkumy v ASU AV ČR (159): Osud svléknutého neutrálního vodíku v kupě galaxií v Panně
  160. Výzkumy v ASU AV ČR (160): Přerozdělování energie ve dvojsmyčkové erupci
  161. Výzkumy v ASU AV ČR (161): Tauridy jsou křehká tělesa kometárního původu
  162. Výzkumy v ASU AV ČR (162): MWC 349A – mladá nebo vyžilá hvězda?
  163. Výzkumy v ASU AV ČR (163): Hranice umbry a penumbry ve slunečních skvrnách – případ pro numerické simulace
  164. Výzkumy v ASU AV ČR (164): Modulace světelných křivek u 3000 hvězd typu RR Lyrae
  165. Výzkumy v ASU AV ČR (165): Romanova hvězda je obklopena asymetrickou mlhovinou
  166. Výzkumy v ASU AV ČR (166): Náhlý rozpad filamentu v oblasti klidného Slunce)
  167. Výzkumy v ASU AV ČR (167): Nová metoda výpočtu gravitačního pole toroidů
  168. Výzkumy v ASU AV ČR (168): Hustota plazmatu, velikost magnetického pole a turbulence ve sluneční erupci
  169. Výzkumy v ASU AV ČR (169): Poruchovost české rozvodné sítě při zvýšené sluneční aktivitě opět na scéně
  170. Výzkumy v ASU AV ČR (170): Určení pevnosti obyčejných chondritů z pozorování bolidové sítě
  171. Výzkumy v ASU AV ČR (171): Historické zjasnění rentgenové dvojhvězdy s černou dírou KV UMa
  172. Výzkumy v ASU AV ČR (172): Hvězdný vítr v planetárních mlhovinách
  173. Výzkumy v ASU AV ČR (173): Směřujeme ke kompletnímu popisu spektra a polarizace akrečního disku kolem černých děr
  174. Výzkumy v ASU AV ČR (174): Jaké jsou centimetrové železné meteoroidy?
  175. Výzkumy v ASU AV ČR (175): Může Solar Orbiter měřit magnetické pole v eruptivních protuberancích?


O autorovi

Michal Švanda

Michal Švanda

Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph. D., (*1980) pochází z městečka Ždírec nad Doubravou na Českomoravské vrchovině, avšak od studií přesídlil do Prahy a jejího okolí. Vystudoval astronomii a astrofyziku na MFF UK, kde poté dokončil též doktorské studium ve stejném oboru. Zabývá se sluneční fyzikou, zejména dynamickým děním ve sluneční atmosféře, podpovrchových vrstvách a helioseismologií a aktivitou jiných hvězd. Pracuje v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově a v Astronomickém ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde se v roce 2016 habilitoval. V letech 2009-2011 působil v Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung v Katlenburg-Lindau v Německu. Astronomií, zprvu pozorovatelskou, posléze spíše „barovou“, za zabývá od svých deseti let. Slovem i písmem se pokouší o popularizaci oboru, je držitelem ceny Littera Astronomica. Před začátkem pracovní kariéry působil v organizačním týmu Letní astronomické expedice na hvězdárně v Úpici, z toho dva roky na pozici hlavního vedoucího. Kromě astronomie se zajímá o letadla, zejména ta s více než jedním motorem a řadou okýnek na každé straně. 

Štítky: Astronomický ústav AV ČR, Spektrum meteoru, Bolid


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře nad Pálavou

Polární záře nad Pálavou

Další informace »