Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Výzkumy v ASU AV ČR (169): Poruchovost české rozvodné sítě při zvýšené sluneční aktivitě opět na scéně

Výzkumy v ASU AV ČR (169): Poruchovost české rozvodné sítě při zvýšené sluneční aktivitě opět na scéně

Komplikovaný vztah Slunce a Země zachycen na ilustračním obrázku.
Autor: © SOHO (ESA&NASA)

Před rokem jsme psali o práci prokazující vliv zvýšené sluneční aktivity na zařízení v české rozvodné síti. Článek vzbudil zájem Dr. Didiera Mourenase, pracujícího pro francouzské Ředitelství vojenských aplikací Komise pro jadernou energetiku, a společně s Michalem Švandou, pracujícím i pro ASU, znovu analyzovali poskytnuté poruchové deníky jinou metodikou. Ukazují, že v některých případech lze vysledovat statisticky zvýšenou poruchovost zařízení rozvodné sítě záhy po prudkém zvýšení geomagnetické aktivity. 

Výkyvy sluneční aktivity, zejména pak bouřlivé erupční události, jsou spojovány s rychlými změnami zemského magnetického pole, tzv. geomagnetickou aktivitou. Geomagnetická aktivita je přímým důsledkem úzké vazby mezi Sluncem a Zemí, o níž mezi prvními spekuloval v druhé polovině 19. století Richard Carrington, očitý svědek první zaznamenané sluneční erupce. Známá Carringtonova událost ze září 1859 dodnes platí za nejsilnější zaznamenanou geomagnetickou bouři v moderní historii s výrazným vlivem na tehdejší technologické prvky. 

V dnešní přetechnizované době jsou ohroženými zejména technologické prvky rozvodných sítí elektrické energie. Omezení dodávek elektřiny vede k ztrátám a velkoplošný výpadek by znamenal velký logistický i společenský problém. Z historie je známo několik významných výkyvů aktivity, které k lokálním výpadkům rozvodných sítí vedly. Současně se před několika lety objevily první studie pojímající problém statisticky. Z nich vyplývá, že např. v severoamerické rozvodné síti lze celá čtyři procenta závad připsat na vrub působení sluneční aktivity. 

Michal Švanda, pracovník Slunečního oddělení ASU a MFF UK, se před lety začal zaobírat tímto tématem i v podmínkách České republiky. Podařilo se mu získat od českých rozvodných společností závadové deníky a společně se studenty je analyzovat. Tato práce potvrdila zvýšenou závadovost české rozvodné sítě v období zvýšené geomagnetické aktivity. Nyní se k těmto datům výzkumný tým vrátil, neboť o spolupráci projevil zájem Dr. Didier Mourenas, francouzský vědec zabývající se jevy v zemské magnetosféře pracující pro francouzskou vládní organizaci. Dr. Mourenas navrhl porovnávat četnost závad v rozvodné síti nikoli s indexy geomagnetické aktivity, ale s jejich průběhy vysčítanými v čase. Výhodou takto modifikovaných indexů je to, že zohledňují nejen výrazné výkyvy aktivity, ale i dlouhodobé působení opakujících se slabších událostí. 

Bylo jasné, že pokud dochází ke zvýšení závadovosti bezprostředně po ataku geomagnetické aktivity, bude toto zvýšení malé, utápějící se v realizaci závad z jiných důvodů. Autoři tedy použili techniky superponované analýzy epoch. Tato metodologie “na sebe” sesazuje časové průběhy datových řad tak, že významné časové okamžiky (epochy) spolu koincidují a takto složené datové řady se sečtou. Události vyskytující se v blízkosti zvolených epoch se sečtou a zvýrazní, zatímco ostatní události nesouvisející s epochou se naopak potlačí, neboť se předpokládá, že se v řade vyskytují náhodně. V případě představované práce byly epochami nástupy událostí registrované v časově integrovaných indexech geomagnetické aktivity, tedy nástupy rychlých silných nebo dlouhých středních geomagnetických bouří. Za zmíňku stojí, že vypracováním této části programového řetězce byla v rámci své Středoškolské odborné činnosti pověřena studentka kutnohorského gymnázia Karla Žertová. A odvedla bezvadnou práci, takže se i ve svém mladém věku přirozeně stala spoluautorkou impaktované publikace. 

U některých hustých záznamů se skutečně prokázalo zvýšení závadovosti bezprostředně po nástupu geomagnetické bouře, tedy ještě téhož dne. Toto zvýšení je zejména patrné na četnosti závad vysokonapěťových rozvodů a nárůst v prvním až pátém dni po nástupu bouře činí 5 až 10 procent obvyklé četnosti. Nárůst byl zaznamenán i v případě datové řady vysokonapěťových transformátorů, zde se však nárůst objevil asi s třídenním zpožděním. Toto zpoždění je zcela v souladu s očekáváním z důvodu kumulativního vlivu. Zvýšení bylo pozorováno i v případě elektrických stanic, a to jak bezprostředně tak se zpožděním. Elektrické stanice jsou komplikovanými zařízeními v uzlech elektrizační sítě a projevují se tedy jak okamžité tak kumulované efekty. 

Potvrzený vliv sluneční aktivity na zařízení v české rozvodné síti je statisticky významný, z hlediska celkového počtu závad z jiných důvodů však malý. Sluneční aktivita v běžné úrovni tedy neznamená pro českou rozvodou síť ohrožení. Na stranu druhou, studie ukazuje, že i elektrizační síť v České republice je sluneční aktivitou ovlivněna. Lze tedy očekávat, že v případě výraznějšího výkyvu aktivity, třeba srovnatelného s Carringtonovskou událostí, by byl dopad jistě větší. 

REFERENCE

M. Švanda, D. Mourenas, K. Žertová a T. Výbošťoková, Immediate and delayed responses of power lines and transformers in the Czech electric power grid to geomagnetic storms, Journal of Space Weather and Space Climate v tisku, preprint arXiv:2005.14448.

KONTAKTY

doc. Mgr. Michal Švanda, Ph. D. 
svanda@asu.cas.cz
Sluneční oddělení Astronomického ústavu AV ČR

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sluneční oddělení ASU AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.



O autorovi

Michal Švanda

Michal Švanda

Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph. D., (*1980) pochází z městečka Ždírec nad Doubravou na Českomoravské vrchovině, avšak od studií přesídlil do Prahy a jejího okolí. Vystudoval astronomii a astrofyziku na MFF UK, kde poté dokončil též doktorské studium ve stejném oboru. Zabývá se sluneční fyzikou, zejména dynamickým děním ve sluneční atmosféře, podpovrchových vrstvách a helioseismologií a aktivitou jiných hvězd. Pracuje v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově a v Astronomickém ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde se v roce 2016 habilitoval. V letech 2009-2011 působil v Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung v Katlenburg-Lindau v Německu. Astronomií, zprvu pozorovatelskou, posléze spíše „barovou“, za zabývá od svých deseti let. Slovem i písmem se pokouší o popularizaci oboru, je držitelem ceny Littera Astronomica. Před začátkem pracovní kariéry působil v organizačním týmu Letní astronomické expedice na hvězdárně v Úpici, z toho dva roky na pozici hlavního vedoucího. Kromě astronomie se zajímá o letadla, zejména ta s více než jedním motorem a řadou okýnek na každé straně. 

Štítky: Kosmické počasí, Geomagnetická bouře, Astronomický ústav AV ČR


50. vesmírný týden 2023

50. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 12. do 17. 12. 2023. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze září jasný Jupiter na jihovýchodě a Saturn na jihozápadě. Ráno je vidět Venuše nad jihovýchodním obzorem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. O pozornost se kromě periodické komety 12P hlásí i 62P a po čtyřech měsících zjasnila i 29P. Nastává maximum nejbohatšího meteorického roje roku, Geminid. Připravuje se start Falconu Heavy s americkým armádním miniraketoplánem X-37B. Před 160 lety se narodila Annie Jump Canon, která určila spektrální charakteristiky 350 000 hvězd a stála u zrodu Harvardského klasifikačního systému používaného dodnes.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »