Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Výzkumy v ASU AV ČR (169): Poruchovost české rozvodné sítě při zvýšené sluneční aktivitě opět na scéně

Výzkumy v ASU AV ČR (169): Poruchovost české rozvodné sítě při zvýšené sluneční aktivitě opět na scéně

Komplikovaný vztah Slunce a Země zachycen na ilustračním obrázku.
Autor: © SOHO (ESA&NASA)

Před rokem jsme psali o práci prokazující vliv zvýšené sluneční aktivity na zařízení v české rozvodné síti. Článek vzbudil zájem Dr. Didiera Mourenase, pracujícího pro francouzské Ředitelství vojenských aplikací Komise pro jadernou energetiku, a společně s Michalem Švandou, pracujícím i pro ASU, znovu analyzovali poskytnuté poruchové deníky jinou metodikou. Ukazují, že v některých případech lze vysledovat statisticky zvýšenou poruchovost zařízení rozvodné sítě záhy po prudkém zvýšení geomagnetické aktivity. 

Výkyvy sluneční aktivity, zejména pak bouřlivé erupční události, jsou spojovány s rychlými změnami zemského magnetického pole, tzv. geomagnetickou aktivitou. Geomagnetická aktivita je přímým důsledkem úzké vazby mezi Sluncem a Zemí, o níž mezi prvními spekuloval v druhé polovině 19. století Richard Carrington, očitý svědek první zaznamenané sluneční erupce. Známá Carringtonova událost ze září 1859 dodnes platí za nejsilnější zaznamenanou geomagnetickou bouři v moderní historii s výrazným vlivem na tehdejší technologické prvky. 

V dnešní přetechnizované době jsou ohroženými zejména technologické prvky rozvodných sítí elektrické energie. Omezení dodávek elektřiny vede k ztrátám a velkoplošný výpadek by znamenal velký logistický i společenský problém. Z historie je známo několik významných výkyvů aktivity, které k lokálním výpadkům rozvodných sítí vedly. Současně se před několika lety objevily první studie pojímající problém statisticky. Z nich vyplývá, že např. v severoamerické rozvodné síti lze celá čtyři procenta závad připsat na vrub působení sluneční aktivity. 

Michal Švanda, pracovník Slunečního oddělení ASU a MFF UK, se před lety začal zaobírat tímto tématem i v podmínkách České republiky. Podařilo se mu získat od českých rozvodných společností závadové deníky a společně se studenty je analyzovat. Tato práce potvrdila zvýšenou závadovost české rozvodné sítě v období zvýšené geomagnetické aktivity. Nyní se k těmto datům výzkumný tým vrátil, neboť o spolupráci projevil zájem Dr. Didier Mourenas, francouzský vědec zabývající se jevy v zemské magnetosféře pracující pro francouzskou vládní organizaci. Dr. Mourenas navrhl porovnávat četnost závad v rozvodné síti nikoli s indexy geomagnetické aktivity, ale s jejich průběhy vysčítanými v čase. Výhodou takto modifikovaných indexů je to, že zohledňují nejen výrazné výkyvy aktivity, ale i dlouhodobé působení opakujících se slabších událostí. 

Bylo jasné, že pokud dochází ke zvýšení závadovosti bezprostředně po ataku geomagnetické aktivity, bude toto zvýšení malé, utápějící se v realizaci závad z jiných důvodů. Autoři tedy použili techniky superponované analýzy epoch. Tato metodologie “na sebe” sesazuje časové průběhy datových řad tak, že významné časové okamžiky (epochy) spolu koincidují a takto složené datové řady se sečtou. Události vyskytující se v blízkosti zvolených epoch se sečtou a zvýrazní, zatímco ostatní události nesouvisející s epochou se naopak potlačí, neboť se předpokládá, že se v řade vyskytují náhodně. V případě představované práce byly epochami nástupy událostí registrované v časově integrovaných indexech geomagnetické aktivity, tedy nástupy rychlých silných nebo dlouhých středních geomagnetických bouří. Za zmíňku stojí, že vypracováním této části programového řetězce byla v rámci své Středoškolské odborné činnosti pověřena studentka kutnohorského gymnázia Karla Žertová. A odvedla bezvadnou práci, takže se i ve svém mladém věku přirozeně stala spoluautorkou impaktované publikace. 

U některých hustých záznamů se skutečně prokázalo zvýšení závadovosti bezprostředně po nástupu geomagnetické bouře, tedy ještě téhož dne. Toto zvýšení je zejména patrné na četnosti závad vysokonapěťových rozvodů a nárůst v prvním až pátém dni po nástupu bouře činí 5 až 10 procent obvyklé četnosti. Nárůst byl zaznamenán i v případě datové řady vysokonapěťových transformátorů, zde se však nárůst objevil asi s třídenním zpožděním. Toto zpoždění je zcela v souladu s očekáváním z důvodu kumulativního vlivu. Zvýšení bylo pozorováno i v případě elektrických stanic, a to jak bezprostředně tak se zpožděním. Elektrické stanice jsou komplikovanými zařízeními v uzlech elektrizační sítě a projevují se tedy jak okamžité tak kumulované efekty. 

Potvrzený vliv sluneční aktivity na zařízení v české rozvodné síti je statisticky významný, z hlediska celkového počtu závad z jiných důvodů však malý. Sluneční aktivita v běžné úrovni tedy neznamená pro českou rozvodou síť ohrožení. Na stranu druhou, studie ukazuje, že i elektrizační síť v České republice je sluneční aktivitou ovlivněna. Lze tedy očekávat, že v případě výraznějšího výkyvu aktivity, třeba srovnatelného s Carringtonovskou událostí, by byl dopad jistě větší. 

REFERENCE

M. Švanda, D. Mourenas, K. Žertová a T. Výbošťoková, Immediate and delayed responses of power lines and transformers in the Czech electric power grid to geomagnetic storms, Journal of Space Weather and Space Climate v tisku, preprint arXiv:2005.14448.

KONTAKTY

doc. Mgr. Michal Švanda, Ph. D. 
svanda@asu.cas.cz
Sluneční oddělení Astronomického ústavu AV ČR

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sluneční oddělení ASU AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.



O autorovi

Michal Švanda

Michal Švanda

Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph. D., (*1980) pochází z městečka Ždírec nad Doubravou na Českomoravské vrchovině, avšak od studií přesídlil do Prahy a jejího okolí. Vystudoval astronomii a astrofyziku na MFF UK, kde poté dokončil též doktorské studium ve stejném oboru. Zabývá se sluneční fyzikou, zejména dynamickým děním ve sluneční atmosféře, podpovrchových vrstvách a helioseismologií a aktivitou jiných hvězd. Pracuje v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově a v Astronomickém ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde se v roce 2016 habilitoval. V letech 2009-2011 působil v Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung v Katlenburg-Lindau v Německu. Astronomií, zprvu pozorovatelskou, posléze spíše „barovou“, za zabývá od svých deseti let. Slovem i písmem se pokouší o popularizaci oboru, je držitelem ceny Littera Astronomica. Před začátkem pracovní kariéry působil v organizačním týmu Letní astronomické expedice na hvězdárně v Úpici, z toho dva roky na pozici hlavního vedoucího. Kromě astronomie se zajímá o letadla, zejména ta s více než jedním motorem a řadou okýnek na každé straně. 

Štítky: Kosmické počasí, Geomagnetická bouře, Astronomický ústav AV ČR


17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Růžový úplněk 24. 4. 2024 Praha, Pražského povstání

Růžový úplněk 24. 4. 2024 Praha, Pražského povstání foceno od stanice Metra

Další informace »