Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Výzkumy v ASU AV ČR (206): Očekávané amplitudy geomagneticky indukovaných proudů v české rozvodné síti

Výzkumy v ASU AV ČR (206): Očekávané amplitudy geomagneticky indukovaných proudů v české rozvodné síti

Maxima geomagneticky indukovaných proudů modelovaných v klíčových rozvodnách ČEPS pro období Halloweenských bouří. Záporný proud značí tok z podloží do rozvodny, kladný z rozvodné sítě do země.
Autor: Michal Švanda

Bouřlivé projevy sluneční aktivity mohou mít vliv na pozemní technologie, zejména na infrastrukturní sítě. Možný vliv na rozvodné sítě v prostředí střední Evropy byl až donedávna prakticky vylučován. Nedávné práce ale ukázaly možnou souvislost mezi zvýšenou závadovostí zařízení rozvodné sítě a zvýšenou geomagnetickou aktivitou. Autoři na tuto práci navázali a představili model, jaké indukované proudy je možné očekávat v klíčových rozvodnách páteřní elektrizační sítě v České republice. 

Poruchy v šíření slunečního větru vyvolávají změny v ochranném magnetickém obalu naší Země. Plazmové oblaky šířící se od Slunce zejména v souvislosti s proběhlými erupcemi nebo potkávání pomalého a rychlého slunečního větru patří mezi ty nejvýznamnější zdroje poruch zemského magnetického pole. Příchozí rázová vlna ovlivňuje tvar zemského magnetického pole a vyvolává změny v proudění částic ve vyšších vrstvách ionosféry. Nastává tzv. geomagnetická bouře. Ručičky magnetometrů kmitají, intenzita horizontálních složek zemského magnetického pole se chaoticky mění o stovky nanotesla. Systém ionosférických elektrických proudů může být významně narušen, v důsledku čehož vznikají elektrická pole, která postupují směrem k zemskému povrchu a pod něj. 

Tato elektrická pole na vodivých strukturách indukují elektrické proudy, tzv. geomagneticky indukované proudy, GIC. Ty vznikají v půdě, v oceánech, ale také ve vodivých infrastrukturních prvcích. Například v rozvodech elektrické energie, v produktovodech, v metalických signálních sítích. Časová proměnnost GIC je značně odlišná od nosných elektrických proudů v rozvodech. Střídavý elektrický proud v Evropě osciluje s frekvencí 50 Hz, padesátkrát za sekundu se tedy vymění plus a minus. GIC mají charakteristickou délku změny řádově v minutách, jejich změny jsou tedy oproti střídavým proudům několikatisíckrát pomalejší. Z pohledu designu zařízení rozvodné sítě představují GIC v podstatě proudy stejnosměrné. A zde nastává problém. Stejnosměrné proudy ovlivňují např. magnetizační křivku jader elektrických transformátorů. Jádro se může saturovat jednou polaritou, objevují se místa s výraznými tepelnými ztrátami, dochází k poruchám izolace, plynování olejové lázně a v extrémních případech dokonce i tavení desek v jádře. Přídatné kvazi-stejnosměrné proudy deformují tvar vlny nosného proudu, ovlivňují efektivní frekvenci i efektivní napětí v síti. Citlivé kontrolní prvky mohou porušenou vlnu vyhodnotit jako fatální poruchu a vedení odpojit. 

Z historie víme, že problémy na rozvodných sítích jsou vlastní spíše lokacím nacházejícím se dále od rovníku a blíže geomagnetickým pólům. Opět z historických událostí vyplývá, že na katastrofální selhání zařízení je zapotřebí průnik GIC s amplitudou v řádu 100 A. Jiné práce ovšem ukazují, že již GIC s amplitudou 1 až 10 A při době působení delší než minutu mohou vést k významné saturaci jádra transformátoru a způsobit nucený přechod jeho provozu v parametrech mimo technické specifikace. 

V zemích, kde jsou události související s geomagnetickými bouřemi běžnější, jsou GIC monitorovány a přímo měřeny. V České republice žádné takové dlouhodobé měření k dispozici není, rozhodně ne takové, které by probíhalo v období zvýšené geomagnetické aktivity. Pro posouzení možných amplitud GIC je nutné jít cestou matematického modelu. 

Diplomová práce Anny Smičkové z Fakulty elektrotechnické ČVUT vypracovaná pod vedením Michala Švandy, pracovníka Slunečního oddělení ASU a MFF UK, řešila přesně toto téma. Pílí studentky se podařilo zajistit technické údaje reprezentující páteřní 400kV síť provozovanou státní společností ČEPS, a.s. S pomocí zjednodušeného modelu, který nahrazuje komplikovanou strukturu sítě značně zjednodušeným elektrickým obvodem, a modelu geoelektrického pole, vypočteného na základě měření zemského magnetického pole na observatoři u Budkova na Šumavě, bylo možné vypočítat očekávané amplitudy GIC v rozvodnách páteře ČEPS. Použitý model je standardní, jeho solidnost byla v minulosti několikrát ověřena i proti přímým měřením prováděným v jiných zemích. Z práce vznikl ve spolupráci s další studentkou Tatianou Výbošťokovou z MFF UK odborný článek, který byl přijat k publikaci v časopise Earth, Planets and Space. 

Autoři si pro studium vybrali dvě situace. Jednak reálnou situaci delší geomagnetické bouře na přelomu října a listopadu roku 2003, která je v literatuře známa pod označením Halloweenské bouře. A pak extrémní situaci elektrického pole s intenzitou 1 V/km, které je považováno za myslitelné maximum pro země v podobné pozici, jako je Česká republika. Maxima během Halloweenských bouří byla kolem 0,6 V/km. 

Z modelu vyplývá, že v uzlech páteřních rozvoden obsluhovaných ČEPS nelze očekávat větší GIC než 40 A. To je zjevně málo na katastrofické selhání. Ovšem, jak ukazují jiné, technické studie za zahraničí, dlouhodobé vystavení zařízení proudům menším může mít kumulativní efekt a vést k postupné skryté degradaci zařízení a tím vyšší citlivosti i na menší výkyvy. To by vysvětlilo dříve pozorovanou statisticky zvýšenou závadovost po náhlém nástupu geomagnetické aktivity. 

V současné době není možné předpovědi tohoto modelu přímo ověřit. Jeho výsledky jsou v zásadě srovnatelné s podobnými studiemi prováděnými například v Rakousku. Lze tedy očekávat, že výsledné hodnoty GIC pro českou rozvodnou síť jsou reprezentativní a nastavují údaje potřebné pro reálné posouzení možného rizika v našich podmínkách. 

REFERENCE

M. Švanda, A. Smičková, T. Výbošťoková, Modelling of Geomagnetically Induced Currents in the Czech Transmission Grid, Earth, Planets and Space v tisku, preprint arXiv:2112.02438

KONTAKT

doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D. 
svanda@asu.cas.cz
Sluneční oddělení Astronomického ústavu AV ČR

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sluneční oddělení ASU AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.



O autorovi

Michal Švanda

Michal Švanda

Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph. D., (*1980) pochází z městečka Ždírec nad Doubravou na Českomoravské vrchovině, avšak od studií přesídlil do Prahy a jejího okolí. Vystudoval astronomii a astrofyziku na MFF UK, kde poté dokončil též doktorské studium ve stejném oboru. Zabývá se sluneční fyzikou, zejména dynamickým děním ve sluneční atmosféře, podpovrchových vrstvách a helioseismologií a aktivitou jiných hvězd. Pracuje v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově a v Astronomickém ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde se v roce 2016 habilitoval. V letech 2009-2011 působil v Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung v Katlenburg-Lindau v Německu. Astronomií, zprvu pozorovatelskou, posléze spíše „barovou“, za zabývá od svých deseti let. Slovem i písmem se pokouší o popularizaci oboru, je držitelem ceny Littera Astronomica. Před začátkem pracovní kariéry působil v organizačním týmu Letní astronomické expedice na hvězdárně v Úpici, z toho dva roky na pozici hlavního vedoucího. Kromě astronomie se zajímá o letadla, zejména ta s více než jedním motorem a řadou okýnek na každé straně. 

Štítky: Geomagneticky indukované proudy, Geomagnetická bouře, Astronomický ústav AV ČR


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »