Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Výzkumy v ASU AV ČR (176): IRAS 13224-3809 – aktivní galaktické jádro v průběhu času

Výzkumy v ASU AV ČR (176): IRAS 13224-3809 – aktivní galaktické jádro v průběhu času

Malířova představa časových změn koróny objektu IRAS 13224-3809. Její rozsah se v průběhu času výrazně mění.
Autor: (c) ESA

Aktivní galaktická jádra patří mezi exotické kosmické objekty, neboť se v jejich středu nachází černá veledíra. Současně jsou tyto objekty ideální laboratoří procesů v akrečních discích a také vhodnými cíli pro studia jevů obecné teorie relativity. A tak pokud je k dispozici unikátní sada pozorování umožňují dozvědět se o těchto objektech téměř všechny podstatné informace, byla by škoda je nevyužít, zejména pokud je v týmu k dispozici programový balík pro tyto účely velmi vhodný. 

Přesně v této pozici byl tým ze Skupiny relativistické fyziky Oddělení galaxií a planetárních systému ASU ve studii, kterou vedla Maria Caballero-García. Tým studoval unikátní pozorování objektu IRAS 13224-3809 pořízená po tři roky přístroji na rentgenové družici XMM-Newton. Jejich článek je dokonce první, který analyzoval časová zpoždění světelných křivek a spektra najednou, což umožnilo stanovit parametry tohoto velmi dynamického systému. 

IRAS 13224-3809 patří mezi tzv. aktivní galaktická jádra, tedy černé veledíry obklopené masivním akrečním diskem. Akreční procesy se projevují v celém elektromagnetickém spektru, nejlépe jsou ale pozorovatelné v rentgenových vlnových délkách. Zdrojů detekovaného rentgenového záření je v systému hned několik. Vědci se domnívají, že ten hlavní rentgenový zdroj se nachází na rotační ose černé veledíry, v určité výšce nad rovinou akrečního disku. Tento zdroj se označuje též termínem koróna. Jeho geometrické rozměry jsou zřejmě malé ve srovnání s velikostí disku. Astrofyzikové v tomto případě mluví o tzv. modelu kandelábru (lamp-post model), a to pro zjevnou analogii s pouličním osvětlením. Rentgenový zdroj je poháněn akrecí. Analogie s pouličními lampami jde i dále. Vzdálený pozorovatel zaznamenává nejen vlastní záření rentgenového zdroje, ale také záření odražené a přepracované akrečním diskem. Dopadající záření disk částečně ohřívá a částečně ho odráží do okolního prostoru, přičemž interakce s látkou mění jeho spektrální vlastnosti. Výsledné rentgenové záření je tedy kombinací mnoha komponent. Aby toho nebylo málo, jednotlivé rentgenové paprsky se v okolí silně gravitující černé veledíry pohybují podél trajektorií předepsaných obecnou teorií relativity. Analyzovat tedy výsledné záření není zcela přímočaré. 

Naštěstí je ve Skupině relativistické fyziky k dispozici komplexní počítačový program tyto situace modelující a autoři jednotlivých komponent tohoto kódu, kteří byli též spoluautory představovaného článku, mají s touto aplikací velké zkušenosti. Stejně tak Maria Caballero-García není v oboru žádným nováčkem. Ostatně její nedávná práce, kdy studovala spektra hned tří různých aktivních galaktických jader, ukázala, že rezidua mezi pozorováními a jejich modelovými předpověďmi mají vlnkovatý charakter, což naznačuje časový vývoj v modelu kandelábru, nejspíše jeho proměnnou výšku nad rovinou akrečního disku. 

Objekt  IRAS 13224-3809 je klasifikován jako rádiově tichá rentgenově jasná Seyfertova galaxie typu I, která se nachází ve vzdálenosti asi 310 Mpc. Patří mezi vůbec nejvíce proměnné Seyfertovy galaxie v rentgenové oblasti. Družice XMM-Newton se na tento objekt podívala hned třikrát, v letech 2002, 2011 a 2016. Tato pozorování autoři zpracovali s využitím redukčního řetězce poskytnutého konsorciem přístroje. Výsledkem úsilí byly světelné křivky a typická spektra získaná pro tři charakteristické režimy proměnnosti – v režimu nízké jasnosti, střední jasnosti a vysoké jasnosti, to vše v rentgenovém pásu 1-4 keV. Dále pak bylo odděleno spektrum rentgenového zdroje v pásu 0,3-1 keV a pozaďové spektrum. 
Světelné křivky v měkčím a tvrdším pásu jsou vůči sobě časově posunuty. To je důsledkem konečné rychlosti světla, které musí překonat vzdálenost mezi rentgenovým zdrojem (tvrdší pás) a akrečním diskem, na němž se reprocesuje (měkčí pás). Časové zpoždění pak obsahuje informaci o vzdálenosti mezi diskem a zdrojem a potažmo tedy o výšce zdroje nad rovinou disku. 

Autoři práce modelovali systém s pomocí komplikovaného programového kódu, který ze známých parametrů systému vypočte očekávané modelové spektrum. Úlohu bylo přirozeně zapotřebí obrátit, tedy z porovnání modelového a skutečného spektra odvodit hodnoty volných parametrů modelu, čímž se tyto volné parametry fitovaly v procesu iterativní minimalizace. Nebylo jich málo. Výsledné spektrum závisí na zastoupení železa (ve spektru disku je dobře patrná dominantní železná čára), hustota v disku, výška rentgenového zdroje nad rovinou disku, primární záření rentgenového zdroje a spektrální sklon. Dalším volným parametrem, který je nutné vzít v úvahu, je rychlost rotace černé veledíry. Jeho započtení je však komplikovanější a tak se autoři omezili jen na studium dvou hraničních hodnot – nerotující a kriticky rotující černou veledíru. 

Z výsledků vyplývá, že modely s nerotující černou veledírou nefitují pozorování tak dobře jako modely s maximální rotací. První možnost sice nelze vyloučit, ale statisticky je pravděpodobnost její realizace mnohem menší. V systému  IRAS 13224-3809 tedy černá veledíra zřejmě rotuje velmi rychle. Simultánní fity dále ukazují, že odvozená výška rentgenového zdroje nad rovinou disku narůstá s růstem jasnosti. Ve fázích s nízkou jasností je zdroj ve výšce asi 4 gravitačních poloměrů, zatímco v období s vysokou jasností se „vyšplhá“ až na 10 gravitačních poloměrů. Rezidua pro epizody s vysokou jasností obsahují náznak vlnitého charakteru, což může poukazovat na společnou akci hned dvou souosých zdrojů, jeden níže a jeden výše, přičemž ten nižší je výrazně potlačen. 

Práce jednoznačně ukazuje, že pečlivou analýzou kvalitních dat se lze dopátrat až překvapivého množství informací o objektu, jehož skutečný obraz nikdy nespatříme. Všechny naše údaje jsou odvozeny ze záření bodového zdroje. I přesto, s pomocí sofistikovaných metod využívajících platné fyzikální zákony, lze i takové objekty dobře poznat. 

REFERENCE

M. D. Caballero-García a kol., A combined timing/spectral study of IRAS 13224-3809 using XMM-Newton data, Monthly Notices of Royal Astronomical Society 498 (2020) 3184-3192, preprint arXiv:2007.00597.

KONTAKTY

Dr Maria D. Caballero-Garcia, PhD
garcia@asu.cas.cz
Oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU

Převzato: Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.



O autorovi

Michal Švanda

Michal Švanda

Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph. D., (*1980) pochází z městečka Ždírec nad Doubravou na Českomoravské vrchovině, avšak od studií přesídlil do Prahy a jejího okolí. Vystudoval astronomii a astrofyziku na MFF UK, kde poté dokončil též doktorské studium ve stejném oboru. Zabývá se sluneční fyzikou, zejména dynamickým děním ve sluneční atmosféře, podpovrchových vrstvách a helioseismologií a aktivitou jiných hvězd. Pracuje v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově a v Astronomickém ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde se v roce 2016 habilitoval. V letech 2009-2011 působil v Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung v Katlenburg-Lindau v Německu. Astronomií, zprvu pozorovatelskou, posléze spíše „barovou“, za zabývá od svých deseti let. Před začátkem pracovní kariéry působil v organizačním týmu Letní astronomické expedice na hvězdárně v Úpici, z toho dva roky na pozici hlavního vedoucího. Kromě astronomie se zajímá o letadla, zejména ta s více než jedním motorem a řadou okýnek na každé straně. Více o autorovi na jeho webových stránkách svanda.astronomie.cz.

Štítky: Aktivní galaktické jádro, IRAS 13224-3809, Astronomický ústav AV ČR


49. vesmírný týden 2020

49. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 11. do 6. 12. 2020. Měsíc bude ubývat z úplňku k poslední čtvrti. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn a vysoko nad jihem Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najedeme skvrny. Čínská sonda Chang’e 5 míří k odběru vzorků z povrchu Měsíce. Raketa Falcon 9 má na kontě už 100 startů a jeden první stupeň letěl a přistál už sedmkrát. Před 495 lety se narodil Tadeáš Hájek z Hájku a před 25 lety startovala sluneční observatoř SOHO.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slunce AR2786, AR2785

Snímek aktivních oblastí Slunce v H-Alfa

Další informace »