Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Výzkumy v AsÚ AV ČR (145): Rotační štěpení planetek vytváří asteroidální páry a shluky

Výzkumy v AsÚ AV ČR (145): Rotační štěpení planetek vytváří asteroidální páry a shluky

Schéma vzniku orbitálního páru planetek.
Autor: Petr Pravec

Mezi planetkami najdeme páry nebo celé skupiny, jejichž orbitální parametry si jsou natolik blízké, že s vysokou pravděpodobností pocházejí z jednoho původního tělesa. Petr Pravec z ASU vedl početný mezinárodní tým ve studii, která vyústila ve dva rozsáhlé impaktované články zabývající se problematikou rotačního štěpení planetek. Autoři se zabývali vlastnostmi jednak asteroidálních párů, ale také celých shluků těles s podobnými drahami.

Dnes se obecně soudí, že až na výjimky nejsou planetky příliš soudržnými tělesy, ale že spíše připomínají gravitačně vázané hromady suti (anglicky „rubble pile“). Pokud tedy rotační rychlost planetky překročí kritickou hodnotu, při které se odstředivá síla vyrovná síle gravitační, mohou z tělesa odletět jeho fragmenty nebo části. Tento mechanismus je hlavním podezřelým v otázce vzniku dvojplanetek (taky zvaných binární planetky). Vzniklá dvojplanetka se pak může dále rozpadnout, zejména z důvodu výměny rotační a orbitální energie mezi jejími složkami. Tím vznikne orbitální pár planetek, tedy dvojice planetek na již samostatných, ale velmi podobných drahách kolem Slunce. Za určitých okolností se ovšem může původní těleso rozštěpit i do více než jen dvou částí a při jejich násleném uvolnění pak vzniká nikoli orbitální pár, ale orbitální shluk planetek.

Jakým způsobem ovšem může být planetka roztočena na kritickou rychlost? Nejpravděpodobnějším mechanismem urychlování rotace planetek je působení negravitačních sil, zejména díky ohřevu povrchu planetky slunečním zářením a následným zpožděným vyzářením infračervených fotonů, což je tzv. YORP efekt. Výsledný silový moment je sice malý, ale při dlouhodobém působení změní rotační stav tělesa včetně jeho roztočení až nad kritickou mez.

Samo hledání asteroidálních orbitálních párů nebo shluků je poměrně komplikovanou záležitostí. Je zapotřebí strojově projít elementy oběžných drah známých planetek a stanovit určité kritérium, zhodnocující „blízkost“ nebo „podobnost“ jejich drah. Působením rušivých vlivů mohou být oběžné dráhy těles nyní již výrazně jiné, než před mnoha tisíci lety, kdy k rozpadu původního tělesa došlo. Kritérium podobnosti drah umožňuje označit tělesa, která jsou ze společného původu podezřelá. K prokázání jejich genetické souvislosti je zapotřebí provést zpětnou integraci drah těchto těles daleko do minulosti, a to se započtením jednak gravitačního vlivu Slunce a planet Sluneční soustavy, ale také vlivu větších planetek a přirozeně také negravitačního, tzv. Jarkovského efektu. Zpětné integrace se provádějí pro sadu dráhových „klonů“ testovaných těles, přičemž orbitální parametry „klonů“ zohledňují nejistoty určení současných drah těchto těles. Kromě potvrzení jejich genetické souvislosti tyto zpětné integrace rovněž umožňují odhadnout stáří daného asteroidálního páru nebo shluku, tedy čas, který uplynul od rozštěpení mateřského tělesa.

Studium asteroidálních párů a shluků je dosti mladý obor, jejich existence byla poprvé zjištěna teprve v letech 2006–2008. Dosavadní literatura o nich navíc z valné části pochází z rukou astronomů nesoucích česká jména. Je tedy přirozené, že čeští odborníci, a to nejen ti z ASU, v započatém trendu pokračovali a stali se tak předními autory dvou velmi rozsáhlých prací, publikovaných v loňském a letošním roce v časopise Icarus. V nich autoři studovali vlastnosti 93 asteroidálních párů a 13 shluků.

Petr Pravec již v dřívější práci vypracoval analytický model pro rozpad asteroidu s nulovou nebo zanedbatelnou materiálovou kohezí na asteroidální pár. Tento model dává předpověď vlastností daného asteroidálního páru po rozpadu, a to zejména na poměr hmotností fragmentu a primárního tělesa a také na periodu jeho zbytkové rotace. Tento model byl nyní otestován vůči nejnovějším pozorováním asteroidálních párů, ale byl také zobecněn na situaci asteroidálních shluků a na jejich datech jej autoři rovněž otestovali. Model je založen na principu a teorii rotačního štěpení, nevyžaduje tedy působení jiných mechanismů, např. srážek mezi planetkami. Klíčovým faktorem je, že předpověď rotačního stavu členů asteroidálních párů je testovatelná. V současné době jsou totiž k dispozici metodiky, které pomocí měření její světelné křivky umožňují určit tvar planetky a její rotační stav, tedy periodu rotace, její charakter (tedy jde-li o rotaci kolem hlavní osy tělesa nebo o excitovaný rotační stav) a také směr rotační osy v prostoru.

V obou pracích autoři ukazují, že pro převážnou většinu studovaných asteroidálních párů a shluků jsou jejich vlastnosti ve velmi dobré shodě s teorií rotačního štěpení. Výpočty provedené separátně pro jednotlivá tělesa shluku v některých případech, např. v případě shluku planetky (16598) Brugmansia, indikují, že se všechny fragmenty od mateřského tělesa oddělily přibližně ve stejné době. V některých případech ale výsledky ukazují na dvě možná stěpení a v případě planetky (14627) Emilkowalski dokonce na opakovaný, možná kaskádní rozpad. Ani tento scénář není v rozporu s teorií Petra Pravce. Z třinácti studovaných shluků jich jedenáct velmi dobře odpovídalo předpovědím daného modelu. Výjimkou jsou dva shluky s vysokým poměrem hmot fragmentů a primárního tělesa; k jejich vzniku muselo přispět ještě něco jiného, než pouze kritická rotace. Naproti tomu z 93 studovaných asteroidálních párů jich hned 86 odpovídá předpovědi teorie P. Pravce. Ze zbývajících sedmi párů se tři zdají být jen v nevýznamné neshodě s daným modelem, zřejmě pouze z důvodu observační nedostatečnosti, ale čtyři páry se předpovědi vymykají. Autoři otestovali hypotézu, podle níž tyto zvláštní anomální páry vznikly rotačním štěpením extrémně zploštělých planetek s následnou změnou tvaru fragmentů, ale zatím ji nedokázali potvrdit. Vysvětlení původu těchto čtyř anomálních párů tedy čeká na další práci v budoucnu.

Aby to bylo ještě zajímavější, tak autoři zjistili, že u třinácti asteroidálních párů je primární (tedy ta hmotnější) komponenta ve skutečnosti dvojplanetkou. Jde tedy o systémy, v nichž vznikly dva fragmenty, ovšem jen jeden z nich byl ze systému vyvržen a nyní se nachází na samostatné dráze kolem Slunce, ale druhý zůstal k primáru vázaný, tedy kolem něj stále ještě obíhá. Je otázkou, zda takové systémy vznikly jako „selhavší shluky“, nebo jako důsledek kaskádního štěpení. První situace by odpovídala případu, kdy se těleso rotačně rozštěpí na více fragmentů, ale některý z nich nepřekoná gravitaci primáru a zůstane k němu připoután. Druhá situace by pak byla podobná výše zmíněnému případu orbitálního shluku planetky (14627) Emilkowalski.

Přímý vývojový scénář propojující asteroidální páry a shluky zůstává ještě otázkou dalšího výzkumu. Obě studie především ukazují, že rozpady malých těles ve Sluneční soustavě nejsou pouze výsledkem jejich vzájemných srážek, byť ty přirozeně také nastávají a hrají rovněž důležitou roli. Svoji úlohu však plní i pomalé ale dlouhodobé působení negravitačních sil, o jejichž významu pro formování a vývoj asteroidů se před pouhými pár desítkami let ještě ani nevědělo.

REFERENCE

Pravec P. a kol., Asteroid clusters similar to asteroid pairs, Icarus 304 (2018) 110-126
Pravec P. a kol, Asteroid pairs: A complex picture, Icarus 333 (2019) 429-463

KONTAKT

Mgr. Petr Pravec, Dr.
petr.pravec@asu.cas.cz
Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Oddělení meziplanetární hmoty ASU AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.



Seriál

  1. Na čem se pracuje v Ondřejově (1): Objev prvních B[e] nadobrů v Galaxii v Andromedě
  2. Na čem se pracuje v Ondřejově (2): Meteority Příbram a Neuschwanstein nedoprovázejí malá tělesa
  3. Na čem se pracuje v Ondřejově (3): Cesta k seismologii slunečních protuberancí
  4. Na čem se pracuje v Ondřejově (4): Předpověď slupky v galaxii NGC3923: cesta k ověření alternativní teorie gravitace?
  5. Na čem se pracuje v Ondřejově (5): Zašpinění bílí trpaslíci s magnetickým polem
  6. Na čem se pracuje v Ondřejově (6): Proudění plazmatu kolem slunečních skvrn
  7. Výzkumy na AsÚ AV ČR (7): SPLAT - mocný nástroj pro zobrazení a jednoduchou analýzu spekter
  8. Výzkumy na AsÚ AV ČR (8): Druhotná tvorba hvězd ve vznikajících galaxiích a hmotných hvězdokupách
  9. Výzkumy na AsÚ AV ČR (9): Hvězda v prachové obálce v okolí černé veledíry
  10. Výzkumy na AsÚ AV ČR (10): Střižné proudění ve sluneční atmosféře jako generátor elektrického pole
  11. Výzkumy na AsÚ AV ČR (11): Komplikovaná rotace planetky Apophis ovlivňuje její let Sluneční soustavou
  12. Výzkumy na AsÚ AV ČR (12): Protony slunečního větru ve vzdálenosti jedné astronomické jednotky od Slunce
  13. Výzkumy na AsÚ AV ČR (13): Chladný plyn v mezigalaktickém prostoru vytržen z galaxie ESO 137-001
  14. Výzkumy v AsÚ AV ČR (14): Bílá erupce pozorovaná spektrografem IRIS
  15. Výzkumy v AsÚ AV ČR (15): Be hvězda v těsné dvojhvězdě s horkým podtrpaslíkem
  16. Výzkumy v AsÚ AV ČR (16): Vliv rotačního směšování a metalicity na ztrátu hmoty hvězdným větrem
  17. Výzkumy v AsÚ AV ČR (17): Osiřelé penumbry jako testovací materiál pro teorii slunečních skvrn
  18. Výzkumy v AsÚ AV ČR (18): Detailní modely gravitačního pole Země
  19. Výzkumy v AsÚ AV ČR (19): Nejpřesněji určené parametry binární planetky
  20. Výzkumy v AsÚ AV ČR (20): Jasná Perseida s neobvykle vysokou počáteční výškou
  21. Výzkumy v AsÚ AV ČR (21): Prostorové mapování galaktického centra pomocí rentgenové polarimetrie
  22. Výzkumy v AsÚ AV ČR (22): Vliv atmosféry a oceánů na polohu rotační osy Země
  23. Výzkumy v AsÚ AV ČR (23): Analytický model Birkelandových proudů
  24. Výzkumy v AsÚ AV ČR (24): Ověřování zákrytového modelu proměnných aktivních galaktických jader
  25. Výzkumy v AsÚ AV ČR (25): Urychlování elektronových svazků ve slunečních erupcích
  26. Výzkumy v AsÚ AV ČR (26): Jak rotují kometární meteoroidy?
  27. Výzkumy v AsÚ AV ČR (27): Odhalovaná tajemství hvězdy se závojem
  28. Výzkumy v AsÚ AV ČR (28): Hvězdný vítr v dvojhvězdě s kompaktní složkou
  29. Výzkumy v AsÚ AV ČR (29): Rozšiřování magnetických trubic nad slunečními aktivními oblastmi
  30. Výzkumy v AsÚ AV ČR (30): Jak souvisejí astrosféry a astroohony s urychlováním částic kosmického záření?
  31. Výzkumy v AsÚ AV ČR (31): Dlouhodobé změny aktivity kataklyzmické proměnné V1223 Sgr
  32. Výzkumy v AsÚ AV ČR (32): Upřesnění základních parametrů planetky Apophis
  33. Výzkumy v AsÚ AV ČR (33): Možnosti měření magnetických polí ve sluneční chromosféře, přechodové oblasti a koróně
  34. Výzkumy v AsÚ AV ČR (34): Oblak G2 přežil průlet kolem centra Galaxie a je zřejmě mladou hvězdou
  35. Výzkumy v AsÚ AV ČR (35): Mateřské těleso meteoritu Čeljabinsk opět neznámé
  36. Výzkumy v AsÚ AV ČR (36): Nové dvojhvězdy s horkou podtrpasličí hvězdou a vlastnosti této populace hvězd
  37. Výzkumy v AsÚ AV ČR (37): Rekonstrukce vzhledu aktivního galaktického jádra
  38. Výzkumy v AsÚ AV ČR (38): Simulace chování astrofyzikálního plazmatu v extrémních podmínkách
  39. Výzkumy v AsÚ AV ČR (39): Drakonidy 2011 z letadla
  40. Výzkumy v AsÚ AV ČR (40): Kapitoly v učebnici Asteroids IV i od pracovníků AsÚ
  41. Výzkumy v AsÚ AV ČR (41): Balíček programů pro analýzu nemaxwellovských rozdělovacích funkcí částic ve sluneční atmosféře
  42. Výzkumy v AsÚ AV ČR (42): Tajemná povaha rentgenového zdroje Her X-1
  43. Výzkumy v ASU AV ČR (43): Vznik penumbry sluneční skvrny v přímém přenosu
  44. Výzkumy v ASU AV ČR (44): Rekurentní novy v galaxii M 31
  45. Výzkumy v ASU AV ČR (45): Možná naleziště ropy v Perském zálivu z gravitačních modelů
  46. Výzkumy v ASU AV ČR (46): Mohou být hvězdné pulsace zdrojem proměnnosti hvězdného větru?
  47. Výzkumy v ASU AV ČR (47): O původu meteorického roje Kvadrantid
  48. Výzkumy v ASU AV ČR (48): ALMA bude pozorovat i Slunce
  49. Výzkumy v ASU AV ČR (49): Vliv rentgenového záření na charakter hvězdných větrů v dvojhvězdách s hmotnou komponentou
  50. Výzkumy v ASU AV ČR (50): Turbulence plazmatu a kinetické nestability v expandujícím slunečním větru
  51. Výzkumy v ASU AV ČR (51): Vzhled rázové vlny hvězdy při průletu kolem centra Galaxie
  52. Výzkumy v ASU AV ČR (52): Mění srážky tvar planetek?
  53. Výzkumy v ASU AV ČR (53): Udržely póry sluneční cyklus v době Maunderova minima?
  54. Výzkumy v ASU AV ČR (54): Supererupce na hvězdě DG CVn
  55. Výzkumy v ASU AV ČR (55): Souvislost oblaků CO s obálkami HI v Mléčné dráze
  56. Výzkumy v ASU AV ČR (56): Nárůst kontinua ve slunečních erupcích – nové možnosti jejich předpovědí?
  57. Výzkumy v ASU AV ČR (57): Katalog videí dokumentujících pád bolidu Čeljabinsk
  58. Výzkumy v ASU AV ČR (58): Tisícileté cykly střední výšky světového oceánu
  59. Výzkumy v ASU AV ČR (59): Model expanze oblaků ve slunečním větru
  60. Výzkumy v ASU AV ČR (60): Detekce dopadů zemských miniměsíců
  61. Výzkumy v ASU AV ČR (61): Lze ze spektra aktivního galaktického jádra usoudit na povahu jeho zdroje?
  62. Výzkumy v ASU AV ČR (62): Lze pozorovat ohřev koróny nanoerupcemi?
  63. Výzkumy v ASU AV ČR (63): Neobvyklá rotace trpasličí galaxie je důsledkem nedávné srážky
  64. Výzkumy v ASU AV ČR (64): Přímé pozorování klouzavé rekonexe dalekohledem GREGOR
  65. Výzkumy v ASU AV ČR (65): Složky těsné vizuální dvojhvězdy 1 Del rozlišeny spektroskopicky
  66. Výzkumy v ASU AV ČR (66): Příčky v galaxiích jako důsledek vzájemného slapového působení
  67. Výzkumy v ASU AV ČR (67): Neobvyklé chemické složení zašpiněného bílého trpaslíka
  68. Výzkumy v ASU AV ČR (68): Hustota průmětů drah umělých družic Země na zemském povrchu a přesnost parametrů gravitačního pole Země
  69. Výzkumy v ASU AV ČR (69): Vlastnosti plazmatu ve slunečních protuberancích
  70. Výzkumy v ASU AV ČR (70): Útok létajících hadů - mohou vodíkové proudy fragmentovat na izolované oblaky vodíku?
  71. Výzkumy v ASU AV ČR (71): Vlastnosti satelitů planetek
  72. Výzkumy v ASU AV ČR (72): Rentgenová aktivita polaru AM Herculis
  73. Výzkumy v ASU AV ČR (73): Analýza spektra bolidu Benešov
  74. Výzkumy v ASU AV ČR (74): Když gravitační síla soupeří s elektromagnetickou – Elektricky nabitá látka v okolí zmagnetizované černé díry
  75. Výzkumy v ASU AV ČR (75): Co nám říkají erupce A hvězd o korónách G hvězd?
  76. Výzkumy v ASU AV ČR (76): Deset let optických dosvitů gama záblesků dalekohledy BOOTES
  77. Výzkumy v ASU AV ČR (77): Zdroje záření Lyman-α: Klíč k pochopení minulosti vesmíru?
  78. Výzkumy v ASU AV ČR (78): Hvězdné větry neobvyklých horkých hvězd
  79. Výzkumy v ASU AV ČR (79): Binární bílý trpaslík s magnetickou složkou
  80. Výzkumy v ASU AV ČR (80): Vznik druhé generace hvězd v hustých hvězdokupách
  81. Výzkumy v ASU AV ČR (81): Detekce sopek pod ledovým příkrovem Antarktidy
  82. Výzkumy v ASU AV ČR (82): Pozoruhodný vývoj sluneční póry
  83. Výzkumy v ASU AV ČR (83): Problémy zobrazování vícerozměrných astrofyzikálních dat
  84. Výzkumy v ASU AV ČR (84): Rumunský superbolid byl z neobvyklého materiálu
  85. Výzkumy v ASU AV ČR (85): Fragmentace plynných obálek a vznik dalších generací hvězd
  86. Výzkumy v ASU AV ČR (86): Vzplanutí typu zebra jako diagnostika vlastností plazmatu
  87. Výzkumy v ASU AV ČR (87): Zrcadlová nestabilita v turbulentním slunečním větru
  88. Výzkumy v ASU AV ČR (88): Molekulární plyn v „kometárním“ ohonu galaxie
  89. Výzkumy v ASU AV ČR (89): Jsou aktivní galaktická jádra podobná rentgentovým dvojhvězdám?
  90. Výzkumy v ASU AV ČR (90): Nové určení periody pohybu zemského pólu
  91. Výzkumy v AsÚ AV ČR (91): Prášící supernovy a přebytek infračerveného záření u mladých hvězdokup
  92. Výzkumy v ASU AV ČR (92): Mohou neutronové hvězdy za magnetismus černých veleděr?
  93. Výzkumy v ASU AV ČR (93): Videometeory jako nástroj určení orbit meteoroidů
  94. Výzkumy v ASU AV ČR (94): Kouřové kroužky ve slunečních erupcích
  95. Výzkumy v ASU AV ČR (95): Nalezneme kolem B[e] nadobra pastýřské planety?
  96. Výzkumy v ASU AV ČR (96): Prostorová rekonstrukce protuberance typu tornádo
  97. Výzkumy v ASU AV ČR (97): Globální modely hvězdného větru odhalují menší hmotnostní ztráty horkých hvězd
  98. Výzkumy v ASU AV ČR (98): Je rychlý trpaslík pozůstatkem nepovedeného výbuchu supernovy?
  99. Výzkumy v ASU AV ČR (99): Polarizace rentgenového záření umožní na dálku změřit černou veledíru
  100. Výzkumy v ASU AV ČR (100): Na čem jsme prozatím pracovali…
  101. Výzkumy v ASU AV ČR (101): Hvězdná erupce během planetárního tranzitu
  102. Výzkumy v AsÚ AV ČR (102): Jak zvážit černou veledíru pomocí rentgenových záblesků
  103. Výzkumy v ASU AV ČR (103): O vzniku kulových hvězdokup
  104. Výzkumy v ASU AV ČR (104): Bílé erupce pozorované nad okrajem slunečního disku
  105. Výzkumy v ASU AV ČR (105): Polární výtrysky v okolí černých děr
  106. Výzkumy v ASU AV ČR (106): Pohled na hvězdu se závojem po dvou letech
  107. Výzkumy v ASU AV ČR (107): Co rozlišuje umbru od penumbry sluneční skvrny?
  108. Výzkumy v ASU AV ČR (108): `Oumuamua má excitovanou rotaci
  109. Výzkumy v ASU AV ČR (109): Dlouhodobá aktivita kataklyzmické proměnné QU Carinae
  110. Výzkumy v ASU AV ČR (110): Model přechodové vrstvy ve sluneční atmosféře
  111. Výzkumy v ASU AV ČR (111): Vznik malých železných meteorů
  112. Výzkumy v ASU AV ČR (112): Proudění plazmatu v okolí slunečních filamentů
  113. Výzkumy v ASU AV ČR (113): Studium horkých podtrpaslíků
  114. Výzkumy v ASU AV ČR (114): Efekty obecné relativity v rentgenovém záření aktivních galaktických jader
  115. Výzkumy v ASU AV ČR (115): Původ viditelného záření ve hvězdných supererupcích
  116. Výzkumy v ASU AV ČR (116): Opticky tmavé oblaky neutrálního vodíku
  117. Výzkumy v ASU AV ČR (117): MOND vysvětluje některé neobvyklé vlastnosti místní skupiny galaxií
  118. Výzkumy v ASU AV ČR (118): Nová metoda určení parametrů volné nutace zemského jádra
  119. Výzkumy v ASU AV ČR (119): Pád plazmového oblaku ve sluneční atmosféře jako zdroj rádiového záření
  120. Výzkumy v ASU AV ČR (120): Dlouhodobá aktivita hvězdy X Serpentis po výbuchu novy
  121. Výzkumy v ASU AV ČR (121): Analytický model ztráty plynu v galaxiích vnějším dynamickým tlakem
  122. Výzkumy v ASU AV ČR (122): Velmi hmotné hvězdy v přechodových stádiích v galaxii M33
  123. Výzkumy v ASU AV ČR (123): Prašný vulkanismus supernov
  124. Výzkumy v AsÚ AV ČR (124): Velmi husté poerupční smyčky pozorované sondou SDO
  125. Výzkumy v AsÚ AV ČR (125): Překvapivě nepoškozená galaktická velebublina
  126. Výzkumy v AsÚ AV ČR (126): Ohřev fotosféry Slunce v průběhu silné erupce
  127. Výzkumy v AsÚ AV ČR (127): Disky okolo emisních horkých hvězd
  128. Výzkumy v AsÚ AV ČR (128): Nadobří hvězdy v kulových hvězdokupách
  129. Výzkumy v AsÚ AV ČR (129): Akrece na černou díru jako předchůdce dlouhých záblesků gama?
  130. Výzkumy v AsÚ AV ČR (130): Spektra hmotných hvězd s velmi nízkou metalicitou
  131. Výzkumy v AsÚ AV ČR (131): Nedávný výron hmoty u hvězdy ρ Cas naznačuje blížící se přechod žluté mezery
  132. Výzkumy v AsÚ AV ČR (132): Shluky v hvězdném větru ovlivňují svítivost rentgenových dvojhvězd
  133. Výzkumy v AsÚ AV ČR (133): Meteory vypovídají o vlastnostech meziplanetární hmoty
  134. Výzkumy v AsÚ AV ČR (134): Případ Maribo - křehký materiál přežil vstup do atmosféry vysokou rychlostí
  135. Výzkumy v AsÚ AV ČR (135): Možné konfigurace planetární soustavy Kepler-410
  136. Výzkumy v AsÚ AV ČR (136): Testování teorií gravitace v raných galaxiích
  137. Výzkumy v AsÚ AV ČR (137): Oscilace ve slunečních erupcích
  138. Výzkumy v AsÚ AV ČR (138): Atmosféry exoplanet dvoumetrovými dalekohledy
  139. Výzkumy v ASU AV ČR (139): Hledání vysokofrekvenčních koronálních vln během úplného zatmění Slunce
  140. Výzkumy v AsÚ AV ČR (140): Češi objevili první chemicky pekuliární A hvězdu s pulzacemi v těsné dvojhvězdě
  141. Výzkumy v AsÚ AV ČR (141): Záření korón aktivních galaktických jader
  142. Výzkumy v AsÚ AV ČR (142): Zelení hrášci v rentgenovém záření
  143. Výzkumy v AsÚ AV ČR (143): 3D efekty v hvězdných atmosférách
  144. Výzkumy v AsÚ AV ČR (144): Poruchovost v české rozvodné síti v závislosti na úrovni sluneční aktivity
  145. Výzkumy v AsÚ AV ČR (145): Rotační štěpení planetek vytváří asteroidální páry a shluky
  146. Výzkumy v AsÚ AV ČR (146): Potvrzen sodík v atmosférách dvou exoplanet
  147. Výzkumy v AsÚ AV ČR (147): Dynamika slunečního větru v numerické simulaci


O autorovi

Michal Švanda

Michal Švanda

Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph. D., (*1980) pochází z městečka Ždírec nad Doubravou na Českomoravské vrchovině, avšak od studií přesídlil do Prahy a jejího okolí. Vystudoval astronomii a astrofyziku na MFF UK, kde poté dokončil též doktorské studium ve stejném oboru. Zabývá se sluneční fyzikou, zejména dynamickým děním ve sluneční atmosféře, podpovrchových vrstvách a helioseismologií a aktivitou jiných hvězd. Pracuje v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově a v Astronomickém ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde se v roce 2016 habilitoval. V letech 2009-2011 působil v Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung v Katlenburg-Lindau v Německu. Astronomií, zprvu pozorovatelskou, posléze spíše „barovou“, za zabývá od svých deseti let. Před začátkem pracovní kariéry působil v organizačním týmu Letní astronomické expedice na hvězdárně v Úpici, z toho dva roky na pozici hlavního vedoucího. Kromě astronomie se zajímá o letadla, zejména ta s více než jedním motorem a řadou okýnek na každé straně. Více o autorovi na jeho webových stránkách svanda.astronomie.cz.

Štítky: Shluk planetek, Dvojplanetka, Astronomický ústav AV ČR


46. vesmírný týden 2019

46. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 11. 11. do 17. 11. 2019. Měsíc bude v úplňku. Merkur projde v pondělí před kotoučem Slunce. Večer za soumraku je vidět Jupiter a Saturn, ale velmi nízko na jihozápadě už se objevuje i jasná Venuše jako Večernice. Ráno je vidět Mars. Povedl se pěkný zákryt planetkou Sylvia a máme před sebou další zajímavé zákryt hvězd planetkou i Měsícem. Boeing provedl úspěšný test úniku Starlineru z rampy, ačkoli jeden z padáků selhal. SpaceX vyšle po delší odmlce další Falcon 9 s družicemi Starlink, a to s několika prvenstvími. Na ISS mají vystoupit do kosmu Andrew Morgan a Luca Parmitano. Před 50 lety odstartovala k Měsíci posádka v kosmické lodi Apollo 12.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6888 a PN G75.5+1.7

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2019 obdržel snímek „NGC6888 a PN G75.5+1.7“, jehož autorem je Vladimír Nádvorník   Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko s Merkúrom a stopou po lietadle 11. 11. 2019

Fotené v primárnom ohnisku refraktora Celestron Astromaster 90/1000 EQ so Sony Alpha 3000. Použitý filter Astrosolar (vizuálna verzia). Mierne upravený jas a kontrast v programe GIMP. Čas 14:44, ISO 400, exp. 1/205 sek.,

Další informace »