Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Výzkumy v AsÚ AV ČR (153): Záhada původu oblaků vodíku v kupě galaxií v Panně

Výzkumy v AsÚ AV ČR (153): Záhada původu oblaků vodíku v kupě galaxií v Panně

Širší pohled na zkoumanou oblast. Izofoty zobrazují struktury rádiové emise v určitých rychlostních kanálech, komplex oblaků neutrálního vodíku je zobrazen červenou konturou přibližně uprostřed obrázku. Dále jsou zobrazeny detekované polohy blízkých galaxií, pokud tyto galaxie nebyly zaznamenány rádiově, jsou označeny pouze elipsou. Na pozadí je přeložen optický snímek v negativních barvách.
Autor: Rhys Taylor

Oblaka neutrálního vodíku jsou důležitými svědky dynamického dění ve vesmíru. Jednak se stávají oblastmi tvorby nových hvězd, jednak mohou dokumentovat historii dynamického působení mezigalaktického okolí na hvězdné ostrovy. Rhys Taylor z ASU byl členem mezinárodního týmu, který vyšetřoval sedmici oblaků neutrálního vodíku pozorovanou radioteleskopem Arecibo v kupě galaxií v Panně.

Práce vlastně prezentuje první výsledky započaté přehlídky struktur neutrálního vodíku v souhvězdí Panny. Souhvězdí Panny a zejména sem se promítající obří kupa galaxií je na obloze jedinečným místem pro hledání struktur neutrálního vodíku, které nejsou spojeny s protějšky viditelnými v optické oblasti spektra. Nová prohlídka WAVES (Widefield Arecibo Virgo Extragalactic Survey) navazuje na podobné prohlídky realizované v minulosti. V nich bylo v této oblasti zaznamenáno několik vodíkových oblaků s ne zcela jasným původem.

Sada pozorování použitá pro analýzu v představovaném článku byla radioteleskopem Arecibo, pevnou anténou s průměrem 300 metrů, pořizována od ledna 2017 do března 2018. Bohužel tato řada pozorování byla v září 2017 přerušena řáděním hurikánu Maria, které se projevilo změnou zisku anténní soustavy. To vyžadovalo opatrnější postupy při tvorbě finálního datového produktu. Škála radiových toků byla ověřována proti předchozím pozorováním stejné oblasti s využitím patnácti jasně identifikovatelných rádiových zdrojů v zorném poli projektu. Získané rádiové mapy bylo také zapotřebí korigovat na tvar rádiového paprsku a výskyt vedlejších citlivostních laloků. Tyto korekce a kalibrace směřující ke vzniku rádiové mapy v absolutních jednotkách jsou důležité, pokud mají být z radiových map odvozeny parametry mezihvězdného prostředí. Interaktivní prohlídku získaných rádiových dat lze absolvovat zde.

Z toho například vyplývá, že celkové množství neutrálního vodíku zaznamenané přehlídkou WAVES odpovídá 1,3 miliardám hmotností Slunce, což je více než dvojnásobná hodnota než byla zjištěna v předchozích pracích. Nekonzistence ale zřejmě vyplývá z toho, že předchozí autoři jednoduše sečetli odvozené hmotnosti jednotlivých výrazných struktur, zatímco Rhys Taylor a jeho spolupracovníci vzali v úvahu i rádiovou emisi menších a rozptýlených zdrojů. Měření individuálních oblaků jsou s předchozími pracemi konzistentní.

Rádiová data jsou prezentována ve formě trojrozměrných datových kostek, dvě dimenze odpovídají pozici, třetí pak radiální rychlosti. To umožňuje vyšetřovat podrobněji genetické souvislosti mezi jednotlivými oblaky a také rozpoznávat podrobnosti, které předchozím prohlídkám unikaly.

Autoři se také věnovali otázce původu zaznamenaných vodíkových mračen. K otestování jsou k dispozici hned dvě hypotézy. Jednak by původcem mohlo být slapové působení jednotlivých galaxií, nebo by mohlo jít o oblaky odtrhané náporovým tlakem při pohybu galaxií mezigalaktickým plynem.

První hypotézu lze na základě dostupných pozorování prakticky vyloučit. Množství plynu, které je v oblasti zaznamenáno, by muselo znamenat interakci s obří galaxií s hmotností několika desítek miliard hmotností Slunce. Taková galaxie ale není v kupě k dispozici. Alternativně by mohlo jít o blízkou interakci dvou menších galaxií, ale při takové by musel být slapově vytrháván nejen plyn, ale i hvězdy, a o tom nejsou pozorovací důkazy.

Plyn má tedy zřejmě svůj původ v dynamické interakci některé z galaxií v kupě s mezigalaktickým plynem. Podezřelými mohou být galaxie NGC 4445, NGC 4424 a NGC 4522. Z analýzy vzájemných pohybů struktur plynu a této podezřelé trojice vyplývá, že je vysoce nepravděpodobné, že by původcem mohla být NGC 4522. Ze zbývající dvojice je nadějnější NGC 4445, která tlakem okolní látky přišla o téměř veškerou plynnou složku, i když i tento závěr je s velkým otazníkem. Hmotnostní poměry jsou totiž takové, že téměř veškerý plyn náporem odtrhaný z NGC 4445 by se musel stát základem pro pozorované plynné oblaky. To je značně neobvyklé, v podobných situacích se totiž takto konvertuje jen asi 20 % ztracené látky. Pokud je NGC 4445 skutečně původním vlastníkem pozorovaného neutrálního vodíku v kupě, je buď efektivita fázové přeměny v tomto případě výjimečně vysoká, nebo tato galaxie původně obsahovala nezvykle vysoké procento plynné složky. Další pozorování a analýzy by snad mohly tuto záhadu více objasnit.

REFERENCE

Robert F. Minchin, Rhys Taylor a kol., The Widefield Arecibo Virgo Extragalactic Survey. I. New Structures in the ALFALFA Virgo 7 Cloud Complex and an Extended Tail on NGC 4522, Astronomical Journal 158 (2019) article id. 121, preprint arXiv:1907.07217.

KONTAKT

Dr. Rhys W. Taylor, PhD
rhysyt@gmail.com
Oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU

Převzato: Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.



O autorovi

Michal Švanda

Michal Švanda

Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph. D., (*1980) pochází z městečka Ždírec nad Doubravou na Českomoravské vrchovině, avšak od studií přesídlil do Prahy a jejího okolí. Vystudoval astronomii a astrofyziku na MFF UK, kde poté dokončil též doktorské studium ve stejném oboru. Zabývá se sluneční fyzikou, zejména dynamickým děním ve sluneční atmosféře, podpovrchových vrstvách a helioseismologií a aktivitou jiných hvězd. Pracuje v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově a v Astronomickém ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde se v roce 2016 habilitoval. V letech 2009-2011 působil v Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung v Katlenburg-Lindau v Německu. Astronomií, zprvu pozorovatelskou, posléze spíše „barovou“, za zabývá od svých deseti let. Slovem i písmem se pokouší o popularizaci oboru, je držitelem ceny Littera Astronomica. Před začátkem pracovní kariéry působil v organizačním týmu Letní astronomické expedice na hvězdárně v Úpici, z toho dva roky na pozici hlavního vedoucího. Kromě astronomie se zajímá o letadla, zejména ta s více než jedním motorem a řadou okýnek na každé straně. 

Štítky: Arecibo, Kupa v Panně, Astronomický ústav AV ČR


4. vesmírný týden 2023

4. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 1. do 29. 1. 2023. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše se již potkala se Saturnem a je nejjasnějším objektem soumrakové oblohy spolu s Jupiterem. Nejvýše na obloze najdeme Mars. Kometa C/2022 E3 (ZTF) se blíží k Zemi a stává se objektem viditelným i pro neozbrojené oko. Slunce je stále aktivní a na povrchu je hodně pěkných skvrn. V týdnu očekáváme start Falconu 9, rakety Electron a HII-A. Slavíme několik výročí československých astronomů Františka Hřebíka, Antonína Mrkose a Juraje Zverka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tromsø lights

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2022 získal snímek „Tromsø lights“, jehož autorem je Jan Klíma     Kdo by neznal slavnou polární záři. Ať již ze snímků oblohy z dalekého severu či z ještě, alespoň pro nás ještě vzdálenějšího jihu, nebo třeba z divadelní hry

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Cassiopeia&Perseus Region

Ve spodní části snímku se nachází také C/2020 V2 (ZTF) Canon 77D Canon 50mm f/1.8 f/2.8 ISO 3200 3,2s x 231 DeepSkyStacker Siril Photoshop

Další informace »