Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Výzkumy v ASU AV ČR (44): Rekurentní novy v galaxii M 31

Výzkumy v ASU AV ČR (44): Rekurentní novy v galaxii M 31

Zpracovaný snímek galaxie M 81 s označenými polohami nov objevených Kamilem Hornochem 5. května 2009. Dvojice úseček směřuje vždy k pozici novy.
Autor: Kamil Hornoch

Kamil Hornoch z ASU je ukázkovým případem, jak mohou amatérští astronomové konkurovat profesionálům (k nimž se Kamil dnes také řadí). V roce 2002 si našel „skulinku na trhu“ a začal se zabývat systematickým vyhledáváním nov v blízké galaxii M 31 v Andromedě a stal se v tomto oboru nesmírně úspěšným. Dnes se svými spolupracovníky hlídá i několik dalších blízkých galaxií, zejména pak M 81 ve Velké medvědici, a zde nemá konkurenta. V roce 2014 formou Astronomického telegramu oznámil objev 34 možných nov v galaxiích mimo naši, a jen za polovinu letošního roku má již 15 objevů. Za zmínku jistě stojí, že Kamil je k polovině roku 2015 objevitelem celkově přes 290 nov v cizích galaxiích. Některé z nich jsou velmi zajímavými exempláři, a to zejména ty rekurentní.

Novy jsou zvláštní kategorií tzv. kataklyzmických dvojhvězd, tedy dvojhvězdného systému s jednou kompaktní komponentou. V případě nov jde o bílého trpaslíka, na něhož z méně vyvinuté složky přetéká hmota přes librační bod. Jakmile přesáhne hmotnost akreované obálky mez stability, překotně se zapálí termonukleární reakce v atmosféře bílého trpaslíka a hvězda krátce výrazně zazáří – v maximu jasnosti je typicky desettisíckrát jasnější oproti klidovému stavu. Na pozemské obloze pozorujeme klasickou novu. Překročí-li hmotnost bílého trpaslíka a obálky Chandrasekharovu mez (přibližně 1,4 hmotnosti Slunce), trpaslík náhle gravitačně zkolabuje, exploze prostoupí celou hvězdu a pozorujeme supernovu typu Ia. Ta vede k destrukci trpaslíka.

Explozi novy však bílý trpaslík obvykle přežije. Jakmile se materiál v obálce vyčerpá, termojaderná reakce pohasne, jasnost hvězdy se vrátí k normálu a začíná opět pomalá fáze ukládání materiálu přitékajícího z dárcovské hvězdy. Již takto z náhledu věci je zřejmé, že k výbuchu novy by mělo docházet v daném systému opakovaně a to tak dlouho, dokud je k dispozici materiál přicházející ze sekundární složky vyplňující svůj Rocheův lalok nebo dokud není trpaslík zničen. Problémem je, že odhadnuté časy nutné pro znovudosažení potřebného limitu jsou v řádu tisíců až milionů let, tedy déle než sahá pozorovatelská zkušenost lidstva. Jsou ovšem i exempláře, u nichž tento jev probíhá opakovaně v kratších časových škálách, v desítkách až stovkách let. Pokud se opakují po méně než 100 letech, označíme takové za rekurentní novy. Aby bylo možné rychlé opakování překotné termojaderné fúze, je po teoretické stránce nutné, aby bílý trpaslík měl hmotnost blízkou Chandrasekharovu limitu a navíc rapidní přítok hmoty ze sousední hvězdy, v řádu 10-7 až 10-8 hmotností Slunce za rok.

Zatímco v naší Galaxii máme z moderní éry informace o stovkách klasických nov, těch rekurentních je známo pouze deset. Pozorování nov v naší vlastní Galaxii jsou však ztížena tím, že se do Galaxie díváme „z boku“, takže mezihvězdný prach nám neumožní dohlédnout příliš daleko a nemáme tak dokonalý přehled o dění v celé Galaxii. Naproti tomu blízká galaxie M 31 leží téměř v ideální orientaci (vidíme celý disk) dostatečně blízko na to, abychom v ní mohli rozlišit jednotlivé hvězdy – a tedy i jednotlivé novy. V současnosti je v M 31 katalogizováno více než 900 nov a v tomto počtu je tak tato galaxie lepším kandidátem pro vyhledávání rekurentních nov než náš vlastní hvězdný ostrov.

Vzhledem k již zmíněné specializaci K. Hornocha z ASU na novy v M 31 (dlužno podotknout, že Kamil je jinak universálním pozorovatelem operujícím jak 0,65m dalekohled v Ondřejově tak 1,54m Dánský dalekohled v Chile především s cílem časově rozlišené fotometrie planetek) není tedy až tak velkým překvapením, že se vyjma autorství již zmíněných Astronomických telegramů objevil v posledním roce v seznamu autorů i tří prací vydaných v prestižních astronomických odborných časopisech, které se zabývají rekurentními novami v M 31.

Dva z těchto článků zevrubně analyzovaly jeden zajímavý exemplář s katalogovým označením M31N 2008-12a. Její výjimečnost je zejména v tom, že k zažehnutí novy dochází s periodou velmi blízkou pouhému jednomu roku! Tedy každý rok (v těchto letech na podzim) v tomto systému dojde k překročení potřebné meze a překotné termojaderné reakci. Ta je velmi rychlá, nova se do původního stavu dostává za pouhé tři týdny (zářivý výkon poklesne na šestinu za pouhé dva dny). Podle provedených analýz a dohledání předchůdce na snímcích z Hubbleova dalekohledu se zdá, že jde nejspíše o bílého trpaslíka s hmotností 1,38 hmotnosti Slunce a přítokem hmoty ze sekundáru rychlostí 3,6×10-7 hmotnosti Slunce za rok. Průvodcem je nejspíš vyvinutá hvězda ve stádiu červeného obra, nedá se ale vyloučit ani scénář s přítomnosti podobří složky. Vzhledem k opakování jevu s železnou pravidelností se podařilo očekávaný výbuch v říjnu 2014 pozorovat se zpožděním pouhého necelého dne. Po každém výbuchu se od epicentra šíří vlna materiálu rychlostí kolem 2600 km/s, což je mnohem méně, než se v podobných situacích očekává. Navíc postupující obálka znatelně zpomaluje o cca 280 km/s každý den, což je zřejmě způsobeno přítomností cirkumstelárního materiálu, jehož původ je nejspíš ve hvězdném větru sekundární složky. Přítomnost „mlhavosti“ na snímcích pořízených ve vodíkové čáře Hα tomuto scénáři přisvědčuje.

O systému  M31N 2008-12a tedy máme až překvapivě mnoho informací s ohledem na to, že se jedná o systém v jiné galaxii. A další informace se čekají. To až ke konci tohoto roku dojde k dalšímu vzplanutí, na které bude čekat celá armáda pozemních dalekohledů (ondřejovské nevyjímaje), tak i těch na oběžné dráze včetně HST (avšak viz poznámka dole).

M31N 2008-12a však není jedinou rekurentní novou známou v M 31, o čemž pojednává třetí článek, jehož je K. Hornoch spoluautorem. Z provedené studie vyplývá, že z 964 nov známých ke konci roku 2013 jich dvanáct je nejspíše rekurentních a další čtyři systémy jsou z rekurence silně podezřelé. Statisticky tedy vychází, že kolem 4 % nov pozorovaných v posledním století v M 31 jsou novy rekurentní. Autoři provedli dodatečnou Monte Carlo simulaci a odhadli efektivitu použitého vyhledávacího algoritmu, která vychází velmi malá, kolem pouhých 10 % (tedy devět z deseti rekurentních nov by při použitém přístupu nebylo odhaleno).

Pokud tato dvě čísla extrapolujeme zjistíme, že v M 31 je přinejlepším každá třetí nova rekurentní s časem opakování menším než 100 let. Pro myslitelné parametry dvojhvězdných systémů to znamená, že rekurentní novy nejspíše nepřispívají příliš ke vzniku supernov typu Ia (odhadem z tohoto scénáře pochází asi 2 % supernov Ia v galaxii jako je M 31), favorizovaným scénářem vzniku supernov typu Ia se tedy podle této práce stává srážka dvou bílých trpaslíků.

Takový závěr má větší dopad než se zdá. Kdyby totiž supernovy Ia vznikaly z rekurentních nov, došlo by k jejich zážehu při stejné hmotnosti materiálu a tedy i celková svítivost takových supernov by měla být pro všechny jevy srovnatelná. To je základní předpoklad tzv. standardní svíčky, metody používané v kosmologii pro určování vzdáleností. Právě s využitím supernov typu Ia jako standardních svíček bylo mimo jiné odhaleno zrychlené rozpínání vesmíru. Při srážkách dvou bílých trpaslíků ale může být hmotnost v okamžiku zážehu různá, z čehož vyplývá i různá svítivost. Takové objekty by však jako standardní svíčky byly jen obtížně použitelnými, resp. určené vzdálenosti by byly zatíženy značnou nejistotou a stejně nejistými by se staly i závěry s jejich pomocí učiněné.

A tak se zdá, že činnost, s kterou začínal K. Hornoch jako amatér, může pomoci získat odpovědi na základní otázky dotýkající se struktury a vývoje celého vesmíru.

Poznámka: Těsně před vydáním této zprávy se astronomové dočkali. Rekurentní nova M31N 2008-12a opět zjasnila, jako první oznámili objev astronomové z Havaje 28. srpna 2015. Jedná se tedy již o celkově osmou pozorovanou erupci tohoto systému. Na jejím sledování se samozřejmě podíli i Kamil Hornoch a jeho kolegové, o čemž svědčí např. Astronomický telegram č. 7969. Erupci vůbec poprvé pozoruje i Hubblův kosmický dalekohled.

Reference:
Darnley, M. J. a kol., A remarkable recurrent nova in M31: Discovery and optical/UV observations of the predicted 2014 eruption, Astronomy & Astrophysics (2015) přijato, arXiv:1506.04202
Darnley, M. J. a kol., A remarkable recurrent nova in M 31: The optical observations, Astronomy & Astrophysics 563 (2014) id.L9, arXiv:1401.2905
Shafter, A. W. a kol., Recurrent Novae in M31, Astrophysical Journal Supplement 216 (2015) article id. 34, arXiv:1412.8510


Kontakt:
Kamil Hornoch, kamil.hornoch@asu.cas.cz



Převzato: Astronomický ústav AV ČR



Seriál

  1. Na čem se pracuje v Ondřejově (1): Objev prvních B[e] nadobrů v Galaxii v Andromedě
  2. Na čem se pracuje v Ondřejově (2): Meteority Příbram a Neuschwanstein nedoprovázejí malá tělesa
  3. Na čem se pracuje v Ondřejově (3): Cesta k seismologii slunečních protuberancí
  4. Na čem se pracuje v Ondřejově (4): Předpověď slupky v galaxii NGC3923: cesta k ověření alternativní teorie gravitace?
  5. Na čem se pracuje v Ondřejově (5): Zašpinění bílí trpaslíci s magnetickým polem
  6. Na čem se pracuje v Ondřejově (6): Proudění plazmatu kolem slunečních skvrn
  7. Výzkumy na AsÚ AV ČR (7): SPLAT - mocný nástroj pro zobrazení a jednoduchou analýzu spekter
  8. Výzkumy na AsÚ AV ČR (8): Druhotná tvorba hvězd ve vznikajících galaxiích a hmotných hvězdokupách
  9. Výzkumy na AsÚ AV ČR (9): Hvězda v prachové obálce v okolí černé veledíry
  10. Výzkumy na AsÚ AV ČR (10): Střižné proudění ve sluneční atmosféře jako generátor elektrického pole
  11. Výzkumy na AsÚ AV ČR (11): Komplikovaná rotace planetky Apophis ovlivňuje její let Sluneční soustavou
  12. Výzkumy na AsÚ AV ČR (12): Protony slunečního větru ve vzdálenosti jedné astronomické jednotky od Slunce
  13. Výzkumy na AsÚ AV ČR (13): Chladný plyn v mezigalaktickém prostoru vytržen z galaxie ESO 137-001
  14. Výzkumy v AsÚ AV ČR (14): Bílá erupce pozorovaná spektrografem IRIS
  15. Výzkumy v AsÚ AV ČR (15): Be hvězda v těsné dvojhvězdě s horkým podtrpaslíkem
  16. Výzkumy v AsÚ AV ČR (16): Vliv rotačního směšování a metalicity na ztrátu hmoty hvězdným větrem
  17. Výzkumy v AsÚ AV ČR (17): Osiřelé penumbry jako testovací materiál pro teorii slunečních skvrn
  18. Výzkumy v AsÚ AV ČR (18): Detailní modely gravitačního pole Země
  19. Výzkumy v AsÚ AV ČR (19): Nejpřesněji určené parametry binární planetky
  20. Výzkumy v AsÚ AV ČR (20): Jasná Perseida s neobvykle vysokou počáteční výškou
  21. Výzkumy v AsÚ AV ČR (21): Prostorové mapování galaktického centra pomocí rentgenové polarimetrie
  22. Výzkumy v AsÚ AV ČR (22): Vliv atmosféry a oceánů na polohu rotační osy Země
  23. Výzkumy v AsÚ AV ČR (23): Analytický model Birkelandových proudů
  24. Výzkumy v AsÚ AV ČR (24): Ověřování zákrytového modelu proměnných aktivních galaktických jader
  25. Výzkumy v AsÚ AV ČR (25): Urychlování elektronových svazků ve slunečních erupcích
  26. Výzkumy v AsÚ AV ČR (26): Jak rotují kometární meteoroidy?
  27. Výzkumy v AsÚ AV ČR (27): Odhalovaná tajemství hvězdy se závojem
  28. Výzkumy v AsÚ AV ČR (28): Hvězdný vítr v dvojhvězdě s kompaktní složkou
  29. Výzkumy v AsÚ AV ČR (29): Rozšiřování magnetických trubic nad slunečními aktivními oblastmi
  30. Výzkumy v AsÚ AV ČR (30): Jak souvisejí astrosféry a astroohony s urychlováním částic kosmického záření?
  31. Výzkumy v AsÚ AV ČR (31): Dlouhodobé změny aktivity kataklyzmické proměnné V1223 Sgr
  32. Výzkumy v AsÚ AV ČR (32): Upřesnění základních parametrů planetky Apophis
  33. Výzkumy v AsÚ AV ČR (33): Možnosti měření magnetických polí ve sluneční chromosféře, přechodové oblasti a koróně
  34. Výzkumy v AsÚ AV ČR (34): Oblak G2 přežil průlet kolem centra Galaxie a je zřejmě mladou hvězdou
  35. Výzkumy v AsÚ AV ČR (35): Mateřské těleso meteoritu Čeljabinsk opět neznámé
  36. Výzkumy v AsÚ AV ČR (36): Nové dvojhvězdy s horkou podtrpasličí hvězdou a vlastnosti této populace hvězd
  37. Výzkumy v AsÚ AV ČR (37): Rekonstrukce vzhledu aktivního galaktického jádra
  38. Výzkumy v AsÚ AV ČR (38): Simulace chování astrofyzikálního plazmatu v extrémních podmínkách
  39. Výzkumy v AsÚ AV ČR (39): Drakonidy 2011 z letadla
  40. Výzkumy v AsÚ AV ČR (40): Kapitoly v učebnici Asteroids IV i od pracovníků AsÚ
  41. Výzkumy v AsÚ AV ČR (41): Balíček programů pro analýzu nemaxwellovských rozdělovacích funkcí částic ve sluneční atmosféře
  42. Výzkumy v AsÚ AV ČR (42): Tajemná povaha rentgenového zdroje Her X-1
  43. Výzkumy v ASU AV ČR (43): Vznik penumbry sluneční skvrny v přímém přenosu
  44. Výzkumy v ASU AV ČR (44): Rekurentní novy v galaxii M 31
  45. Výzkumy v ASU AV ČR (45): Možná naleziště ropy v Perském zálivu z gravitačních modelů
  46. Výzkumy v ASU AV ČR (46): Mohou být hvězdné pulsace zdrojem proměnnosti hvězdného větru?
  47. Výzkumy v ASU AV ČR (47): O původu meteorického roje Kvadrantid
  48. Výzkumy v ASU AV ČR (48): ALMA bude pozorovat i Slunce
  49. Výzkumy v ASU AV ČR (49): Vliv rentgenového záření na charakter hvězdných větrů v dvojhvězdách s hmotnou komponentou
  50. Výzkumy v ASU AV ČR (50): Turbulence plazmatu a kinetické nestability v expandujícím slunečním větru
  51. Výzkumy v ASU AV ČR (51): Vzhled rázové vlny hvězdy při průletu kolem centra Galaxie
  52. Výzkumy v ASU AV ČR (52): Mění srážky tvar planetek?
  53. Výzkumy v ASU AV ČR (53): Udržely póry sluneční cyklus v době Maunderova minima?
  54. Výzkumy v ASU AV ČR (54): Supererupce na hvězdě DG CVn
  55. Výzkumy v ASU AV ČR (55): Souvislost oblaků CO s obálkami HI v Mléčné dráze
  56. Výzkumy v ASU AV ČR (56): Nárůst kontinua ve slunečních erupcích – nové možnosti jejich předpovědí?
  57. Výzkumy v ASU AV ČR (57): Katalog videí dokumentujících pád bolidu Čeljabinsk
  58. Výzkumy v ASU AV ČR (58): Tisícileté cykly střední výšky světového oceánu
  59. Výzkumy v ASU AV ČR (59): Model expanze oblaků ve slunečním větru
  60. Výzkumy v ASU AV ČR (60): Detekce dopadů zemských miniměsíců
  61. Výzkumy v ASU AV ČR (61): Lze ze spektra aktivního galaktického jádra usoudit na povahu jeho zdroje?
  62. Výzkumy v ASU AV ČR (62): Lze pozorovat ohřev koróny nanoerupcemi?
  63. Výzkumy v ASU AV ČR (63): Neobvyklá rotace trpasličí galaxie je důsledkem nedávné srážky
  64. Výzkumy v ASU AV ČR (64): Přímé pozorování klouzavé rekonexe dalekohledem GREGOR
  65. Výzkumy v ASU AV ČR (65): Složky těsné vizuální dvojhvězdy 1 Del rozlišeny spektroskopicky
  66. Výzkumy v ASU AV ČR (66): Příčky v galaxiích jako důsledek vzájemného slapového působení
  67. Výzkumy v ASU AV ČR (67): Neobvyklé chemické složení zašpiněného bílého trpaslíka
  68. Výzkumy v ASU AV ČR (68): Hustota průmětů drah umělých družic Země na zemském povrchu a přesnost parametrů gravitačního pole Země
  69. Výzkumy v ASU AV ČR (69): Vlastnosti plazmatu ve slunečních protuberancích
  70. Výzkumy v ASU AV ČR (70): Útok létajících hadů - mohou vodíkové proudy fragmentovat na izolované oblaky vodíku?
  71. Výzkumy v ASU AV ČR (71): Vlastnosti satelitů planetek
  72. Výzkumy v ASU AV ČR (72): Rentgenová aktivita polaru AM Herculis
  73. Výzkumy v ASU AV ČR (73): Analýza spektra bolidu Benešov
  74. Výzkumy v ASU AV ČR (74): Když gravitační síla soupeří s elektromagnetickou – Elektricky nabitá látka v okolí zmagnetizované černé díry
  75. Výzkumy v ASU AV ČR (75): Co nám říkají erupce A hvězd o korónách G hvězd?
  76. Výzkumy v ASU AV ČR (76): Deset let optických dosvitů gama záblesků dalekohledy BOOTES
  77. Výzkumy v ASU AV ČR (77): Zdroje záření Lyman-α: Klíč k pochopení minulosti vesmíru?
  78. Výzkumy v ASU AV ČR (78): Hvězdné větry neobvyklých horkých hvězd
  79. Výzkumy v ASU AV ČR (79): Binární bílý trpaslík s magnetickou složkou
  80. Výzkumy v ASU AV ČR (80): Vznik druhé generace hvězd v hustých hvězdokupách
  81. Výzkumy v ASU AV ČR (81): Detekce sopek pod ledovým příkrovem Antarktidy
  82. Výzkumy v ASU AV ČR (82): Pozoruhodný vývoj sluneční póry
  83. Výzkumy v ASU AV ČR (83): Problémy zobrazování vícerozměrných astrofyzikálních dat
  84. Výzkumy v ASU AV ČR (84): Rumunský superbolid byl z neobvyklého materiálu
  85. Výzkumy v ASU AV ČR (85): Fragmentace plynných obálek a vznik dalších generací hvězd
  86. Výzkumy v ASU AV ČR (86): Vzplanutí typu zebra jako diagnostika vlastností plazmatu
  87. Výzkumy v ASU AV ČR (87): Zrcadlová nestabilita v turbulentním slunečním větru
  88. Výzkumy v ASU AV ČR (88): Molekulární plyn v „kometárním“ ohonu galaxie
  89. Výzkumy v ASU AV ČR (89): Jsou aktivní galaktická jádra podobná rentgentovým dvojhvězdám?
  90. Výzkumy v ASU AV ČR (90): Nové určení periody pohybu zemského pólu
  91. Výzkumy v AsÚ AV ČR (91): Prášící supernovy a přebytek infračerveného záření u mladých hvězdokup
  92. Výzkumy v ASU AV ČR (92): Mohou neutronové hvězdy za magnetismus černých veleděr?
  93. Výzkumy v ASU AV ČR (93): Videometeory jako nástroj určení orbit meteoroidů
  94. Výzkumy v ASU AV ČR (94): Kouřové kroužky ve slunečních erupcích
  95. Výzkumy v ASU AV ČR (95): Nalezneme kolem B[e] nadobra pastýřské planety?
  96. Výzkumy v ASU AV ČR (96): Prostorová rekonstrukce protuberance typu tornádo
  97. Výzkumy v ASU AV ČR (97): Globální modely hvězdného větru odhalují menší hmotnostní ztráty horkých hvězd
  98. Výzkumy v ASU AV ČR (98): Je rychlý trpaslík pozůstatkem nepovedeného výbuchu supernovy?
  99. Výzkumy v ASU AV ČR (99): Polarizace rentgenového záření umožní na dálku změřit černou veledíru
  100. Výzkumy v ASU AV ČR (100): Na čem jsme prozatím pracovali…
  101. Výzkumy v ASU AV ČR (101): Hvězdná erupce během planetárního tranzitu
  102. Výzkumy v AsÚ AV ČR (102): Jak zvážit černou veledíru pomocí rentgenových záblesků
  103. Výzkumy v ASU AV ČR (103): O vzniku kulových hvězdokup
  104. Výzkumy v ASU AV ČR (104): Bílé erupce pozorované nad okrajem slunečního disku
  105. Výzkumy v ASU AV ČR (105): Polární výtrysky v okolí černých děr
  106. Výzkumy v ASU AV ČR (106): Pohled na hvězdu se závojem po dvou letech
  107. Výzkumy v ASU AV ČR (107): Co rozlišuje umbru od penumbry sluneční skvrny?
  108. Výzkumy v ASU AV ČR (108): `Oumuamua má excitovanou rotaci
  109. Výzkumy v ASU AV ČR (109): Dlouhodobá aktivita kataklyzmické proměnné QU Carinae
  110. Výzkumy v ASU AV ČR (110): Model přechodové vrstvy ve sluneční atmosféře
  111. Výzkumy v ASU AV ČR (111): Vznik malých železných meteorů
  112. Výzkumy v ASU AV ČR (112): Proudění plazmatu v okolí slunečních filamentů
  113. Výzkumy v ASU AV ČR (113): Studium horkých podtrpaslíků
  114. Výzkumy v ASU AV ČR (114): Efekty obecné relativity v rentgenovém záření aktivních galaktických jader
  115. Výzkumy v ASU AV ČR (115): Původ viditelného záření ve hvězdných supererupcích
  116. Výzkumy v ASU AV ČR (116): Opticky tmavé oblaky neutrálního vodíku
  117. Výzkumy v ASU AV ČR (117): MOND vysvětluje některé neobvyklé vlastnosti místní skupiny galaxií
  118. Výzkumy v ASU AV ČR (118): Nová metoda určení parametrů volné nutace zemského jádra
  119. Výzkumy v ASU AV ČR (119): Pád plazmového oblaku ve sluneční atmosféře jako zdroj rádiového záření
  120. Výzkumy v ASU AV ČR (120): Dlouhodobá aktivita hvězdy X Serpentis po výbuchu novy
  121. Výzkumy v ASU AV ČR (121): Analytický model ztráty plynu v galaxiích vnějším dynamickým tlakem
  122. Výzkumy v ASU AV ČR (122): Velmi hmotné hvězdy v přechodových stádiích v galaxii M33
  123. Výzkumy v ASU AV ČR (123): Prašný vulkanismus supernov
  124. Výzkumy v AsÚ AV ČR (124): Velmi husté poerupční smyčky pozorované sondou SDO
  125. Výzkumy v AsÚ AV ČR (125): Překvapivě nepoškozená galaktická velebublina
  126. Výzkumy v AsÚ AV ČR (126): Ohřev fotosféry Slunce v průběhu silné erupce
  127. Výzkumy v AsÚ AV ČR (127): Disky okolo emisních horkých hvězd
  128. Výzkumy v AsÚ AV ČR (128): Nadobří hvězdy v kulových hvězdokupách
  129. Výzkumy v AsÚ AV ČR (129): Akrece na černou díru jako předchůdce dlouhých záblesků gama?
  130. Výzkumy v AsÚ AV ČR (130): Spektra hmotných hvězd s velmi nízkou metalicitou
  131. Výzkumy v AsÚ AV ČR (131): Nedávný výron hmoty u hvězdy ρ Cas naznačuje blížící se přechod žluté mezery
  132. Výzkumy v AsÚ AV ČR (132): Shluky v hvězdném větru ovlivňují svítivost rentgenových dvojhvězd
  133. Výzkumy v AsÚ AV ČR (133): Meteory vypovídají o vlastnostech meziplanetární hmoty
  134. Výzkumy v AsÚ AV ČR (134): Případ Maribo - křehký materiál přežil vstup do atmosféry vysokou rychlostí
  135. Výzkumy v AsÚ AV ČR (135): Možné konfigurace planetární soustavy Kepler-410
  136. Výzkumy v AsÚ AV ČR (136): Testování teorií gravitace v raných galaxiích
  137. Výzkumy v AsÚ AV ČR (137): Oscilace ve slunečních erupcích
  138. Výzkumy v AsÚ AV ČR (138): Atmosféry exoplanet dvoumetrovými dalekohledy
  139. Výzkumy v ASU AV ČR (139): Hledání vysokofrekvenčních koronálních vln během úplného zatmění Slunce
  140. Výzkumy v AsÚ AV ČR (140): Češi objevili první chemicky pekuliární A hvězdu s pulzacemi v těsné dvojhvězdě
  141. Výzkumy v AsÚ AV ČR (141): Záření korón aktivních galaktických jader
  142. Výzkumy v AsÚ AV ČR (142): Zelení hrášci v rentgenovém záření
  143. Výzkumy v AsÚ AV ČR (143): 3D efekty v hvězdných atmosférách
  144. Výzkumy v AsÚ AV ČR (144): Poruchovost v české rozvodné síti v závislosti na úrovni sluneční aktivity
  145. Výzkumy v AsÚ AV ČR (145): Rotační štěpení planetek vytváří asteroidální páry a shluky
  146. Výzkumy v AsÚ AV ČR (146): Potvrzen sodík v atmosférách dvou exoplanet
  147. Výzkumy v AsÚ AV ČR (147): Dynamika slunečního větru v numerické simulaci


O autorovi

Michal Švanda

Michal Švanda

Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph. D., (*1980) pochází z městečka Ždírec nad Doubravou na Českomoravské vrchovině, avšak od studií přesídlil do Prahy a jejího okolí. Vystudoval astronomii a astrofyziku na MFF UK, kde poté dokončil též doktorské studium ve stejném oboru. Zabývá se sluneční fyzikou, zejména dynamickým děním ve sluneční atmosféře, podpovrchových vrstvách a helioseismologií a aktivitou jiných hvězd. Pracuje v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově a v Astronomickém ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde se v roce 2016 habilitoval. V letech 2009-2011 působil v Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung v Katlenburg-Lindau v Německu. Astronomií, zprvu pozorovatelskou, posléze spíše „barovou“, za zabývá od svých deseti let. Slovem i písmem se pokouší o popularizaci oboru, je držitelem ceny Littera Astronomica. Před začátkem pracovní kariéry působil v organizačním týmu Letní astronomické expedice na hvězdárně v Úpici, z toho dva roky na pozici hlavního vedoucího. Kromě astronomie se zajímá o letadla, zejména ta s více než jedním motorem a řadou okýnek na každé straně. 

Štítky: M31, Nova


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »