Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Lyridy nás letos bohužel kvůli Měsíci příliš neohromí

Lyridy nás letos bohužel kvůli Měsíci příliš neohromí

Maximum meteorického roje.
Autor: Dark Sky Diary.

Jistě jste si všimli, že již dlouho nebyla řeč o žádném meteorickém roji. Je to z důvodu tzv. jarní díry (období od ledna do dubna), kdy není v činnosti žádný výraznější meteorický roj. Teď jsme se konečně dočkali a čeká nás jeden nejznámějších rojů, a to jsou Lyridy. Bohužel letos si příliš neužijeme ani tento roj, jeho pozorování bude silně rušit Měsíc, který se nachází na obloze těsně po úplňku.

Tento roj můžeme pozorovat přibližně od 16. do 26. dubna. Maximum letos nastává z 22. na 23. dubna, tedy v noci z pátka na sobotu, a trvá pouze několik hodin. Maximum roje je v 6 hodin UT, tedy v 8 hodin ráno našeho času (SELČ).

Mateřskou kometou roje je periodická kometa C/1861 G1 (Thatcher), kterou objevil v dubnu roku 1861 americký profesor a astronom Albert E. Thatcher. Její oběžná doba je 415 let. Znovu se ji tedy dočkáme až v roce 2276.

Radiant (místo, ze kterého meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají) se nachází v souhvězdí Lyry. Díky poloze svého radiantu, který je v čase maxima v ranních hodinách téměř v nadhlavníku, patří Lyridy mezi ty nejlépe pozorovatelné roje od nás.

Důvodů, proč patří Lyridy mezi 10 nejznámějších rojů, je více:

1) Lyridy jsou prvním výraznějším rojem po zimní přestávce. Obvyklá zenitová frekvence se pohybuje kolem 12 meteorů. Meteory patří k těm pomalejším. Průměrná jasnost meteorů roje je ale kolem +2 mag, což je jasnost hvězd ve Velkém voze.

2) Pozorování tohoto roje bylo zaznamenáno již před 2600 lety, což je mnohem dříve než u jakéhokoliv jiného roje.

3) Roj zažil během své historie meteorické deště, kdy se jeho činnost mnohokrát zvýšila, a to až na 600 meteorů za hodinu. Příčina tohoto dění se i nadále zkoumá. Jako nejpravděpodobnější vysvětlení však stále zůstává, že roj je pod vlivem gravitačních poruch planety Saturn.

Meteory tohoto roje je nejlepší pozorovat několik nocí kolem maxima ve druhé polovině noci a ráno před svítáním, kdy je radiant nejvýše nad obzorem. Nutností je také vhodný výběr místa pozorování mimo město s dobrým výhledem na celou oblohu. Nejlepší způsob pro samotné pozorování je si lehnout do spacáku či lehátka. Meteory sice vylétají od souhvězdí Lyry, vidět je však můžete po celé obloze.

 

Lyridy v roce 2015 na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Lyrida zachycená východní  kamerou na Hvězdárně Valašské Meziříčí 21.4.2015. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Lyrida zachycená východní kamerou na Hvězdárně Valašské Meziříčí 21.4.2015.
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Lyrida zachycená západní kamerou na Hvězdárně Valašské Meziříčí 23.4.2015. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Lyrida zachycená západní kamerou na Hvězdárně Valašské Meziříčí 23.4.2015.
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Souhrnný snímek všech zachycených Lyrid z východní kamery v roce 2015. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Souhrnný snímek všech zachycených Lyrid z východní kamery v roce 2015.
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Meteory a meteorické roje na Astro.cz
[2] IMO.net

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.

Štítky: Meteorický roj, Lyridy


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »