Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Lyridy nás letos bohužel kvůli Měsíci příliš neohromí

Lyridy nás letos bohužel kvůli Měsíci příliš neohromí

Maximum meteorického roje.
Autor: Dark Sky Diary.

Jistě jste si všimli, že již dlouho nebyla řeč o žádném meteorickém roji. Je to z důvodu tzv. jarní díry (období od ledna do dubna), kdy není v činnosti žádný výraznější meteorický roj. Teď jsme se konečně dočkali a čeká nás jeden nejznámějších rojů, a to jsou Lyridy. Bohužel letos si příliš neužijeme ani tento roj, jeho pozorování bude silně rušit Měsíc, který se nachází na obloze těsně po úplňku.

Tento roj můžeme pozorovat přibližně od 16. do 26. dubna. Maximum letos nastává z 22. na 23. dubna, tedy v noci z pátka na sobotu, a trvá pouze několik hodin. Maximum roje je v 6 hodin UT, tedy v 8 hodin ráno našeho času (SELČ).

Mateřskou kometou roje je periodická kometa C/1861 G1 (Thatcher), kterou objevil v dubnu roku 1861 americký profesor a astronom Albert E. Thatcher. Její oběžná doba je 415 let. Znovu se ji tedy dočkáme až v roce 2276.

Radiant (místo, ze kterého meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají) se nachází v souhvězdí Lyry. Díky poloze svého radiantu, který je v čase maxima v ranních hodinách téměř v nadhlavníku, patří Lyridy mezi ty nejlépe pozorovatelné roje od nás.

Důvodů, proč patří Lyridy mezi 10 nejznámějších rojů, je více:

1) Lyridy jsou prvním výraznějším rojem po zimní přestávce. Obvyklá zenitová frekvence se pohybuje kolem 12 meteorů. Meteory patří k těm pomalejším. Průměrná jasnost meteorů roje je ale kolem +2 mag, což je jasnost hvězd ve Velkém voze.

2) Pozorování tohoto roje bylo zaznamenáno již před 2600 lety, což je mnohem dříve než u jakéhokoliv jiného roje.

3) Roj zažil během své historie meteorické deště, kdy se jeho činnost mnohokrát zvýšila, a to až na 600 meteorů za hodinu. Příčina tohoto dění se i nadále zkoumá. Jako nejpravděpodobnější vysvětlení však stále zůstává, že roj je pod vlivem gravitačních poruch planety Saturn.

Meteory tohoto roje je nejlepší pozorovat několik nocí kolem maxima ve druhé polovině noci a ráno před svítáním, kdy je radiant nejvýše nad obzorem. Nutností je také vhodný výběr místa pozorování mimo město s dobrým výhledem na celou oblohu. Nejlepší způsob pro samotné pozorování je si lehnout do spacáku či lehátka. Meteory sice vylétají od souhvězdí Lyry, vidět je však můžete po celé obloze.

 

Lyridy v roce 2015 na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Lyrida zachycená východní  kamerou na Hvězdárně Valašské Meziříčí 21.4.2015. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Lyrida zachycená východní kamerou na Hvězdárně Valašské Meziříčí 21.4.2015.
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Lyrida zachycená západní kamerou na Hvězdárně Valašské Meziříčí 23.4.2015. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Lyrida zachycená západní kamerou na Hvězdárně Valašské Meziříčí 23.4.2015.
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Souhrnný snímek všech zachycených Lyrid z východní kamery v roce 2015. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Souhrnný snímek všech zachycených Lyrid z východní kamery v roce 2015.
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Meteory a meteorické roje na Astro.cz
[2] IMO.net

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.

Štítky: Meteorický roj, Lyridy


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »