Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Perseidy a jejich výzkum v roce 2015 ve spolupráci s Hvězdárnou Valašské Meziříčí

Perseidy a jejich výzkum v roce 2015 ve spolupráci s Hvězdárnou Valašské Meziříčí

Perseida v Mléčné dráze.
Autor: kamienskie.info

Již v noci ze středy na čtvrtek se můžeme těšit na maximum jednoho z největších meteorických rojů – Perseidy. I přesto, že se jedná o nejslavnější roj severní polokoule, stále je na něm co zkoumat. Hvězdárna Valašské Meziříčí se proto podílí na společném projektu vypuštění stratosférického balónu v noci maxima Perseid. V gondole balonu bude kromě jiných experimentů umístěna kamera určená k záznamu meteorů ze stratosféry.

Základní informace o roji

Letos budou podmínky pro pozorování Perseid ideální. Pozorování totiž nebude rušit Měsíc, který se bude nacházet těsně před novem. Letošní maximum nastane v noci ze středy 12. 8. na čtvrtek 13.8. Nejlepší podmínky pro pozorování budou po půlnoci, vidět můžeme až 70 meteorů za hodinu. 

V době Perseid můžete pozorovat i jiné meteorické roje, Perseidu si však nemůžete s žádným jiným meteorem splést díky jejich rychlosti. Perseidy patří totiž mezi nejrychleji se pohybující meteory. Název roje je odvozen od souhvězdí Persea, ze kterého meteory jakoby zdánlivě vylétají.

Mateřským tělesem roje je krátkoperiodická kometa 109P/Swift-Tutlle, kterou v roce 1862 nezávisle na sobě objevili Lewis Swift a Horace Parnell Tuttle.

Společný projekt SOSY, Hvězdárny Valašské Meziříčí, SMPH a Laboratoře metalomiky a nanotechnologií v Brně 

Hvězdárna Valašské Meziříčí se společně s dalšími institucemi podílí na projektu vypuštění stratosférického balonu v době maxima meteorického roje Perseid. Start balonu s kódovým označením Astro-Cam1 proběhne 13. srpna z hvězdárny v Partizánskom, startovací okno je plánováno mezi 1 a 3 SELČ. Na experimentu se podílí kromě Hvězdárny Valašské Meziříčí také SOSA (Slovak Organisation for Space Activities), SMPH (Společnost pro MeziPlanetární Hmotu) a Laboratoř metalomiky a nanotechnologií (Mendelova univerzita v Brně).

Do gondoly stratosférického balónu bude umístěna CCTV kamera s objektivem s pevným ohniskem se zorným polem 60 stupňů pro optické snímání meteorů ze stratosférických výšek. Tento experiment má označení Meteorcam-03 (MTC-03).

Kromě snímání jednostaničních meteorů je hlavním cílem experimentu nalezení společných meteorů s pozemními stanicemi, propočet drah a ověření funkčnosti celého systému. 

Vzhledem k náklonu kamery proti horizontální rovině (30 stupňů) bude tato CCTV kamera také využita pro snímání světelného znečištění v průběhu letu. Tento experiment má označení Light Pollution Imager-03 (LPI-03).

Světelné znečištění, jak ho zaznamenala kamera umístěná v gondole stratosférického balónu (maximum Lyrid, 22.4. 2014).  Výsledný snímek seskládal Roman Piffl.  

O výsledku experimentu bude podána zpráva ve formě článku ve zpravodaji Společnosti pro meziplanetární hmotu a na webových stránkách České Astronomické Společnosti (www.astro.cz). 

Videopozorování meteorů a databáze EDMOND

Pravidelné zpřesnění informací o rojích nám poskytuje také mezinárodní síť a databáze Edmond, do nichž spadají také kamery usmístěné na hvězdárně ve Valašském Meziříčí. 

Celkový počet jednotlivých záznamů meteorů v databázi Edmond dosáhl (k 31.12.2014) již 3 060 250, po redukci pomocí kvalitativních kritérií zůstává v databázi 210 887 drah. Vzhledem k tomuto vysokému počtu drah je možné přistoupit k analýze jednotlivých meteorických rojů odlišným způsobem než tomu bylo v minulých letech. 


Pomocí jednotlivých kritérií podobností drah (Southworth-Hawkinsovo, Jopekovo, Drummondovo kritérium) bylo vytvořeno kritérium s váhovanými parametry, díky němuž bylo možné provést nezávislou identifikaci jednotlivých meteorických rojů, tzv. „independent clustering“ (Rudawska et. al, 2014). Dráhy jednotlivých meteoroidů tak nejsou přiřazovány ke známé dráze proudu meteorického roje z některého z katalogů, ale po přiřazení jednotlivých drah do nezávisle zjištěné skupiny (clusteru) je tato skupina následně přiřazena (pokud je to možné) k některému ze známých meteorických rojů. Tímto postupem odpadá ovlivnění výsledné střední dráhy proudu kvalitou použitého katalogu a je takto možné stanovit nezávisle střední dráhy meteorických rojů. 

 

Nezávislý clustering meteorických rojů, radiant Perseid v levém horním rohu (žlutá barva). Autor: Jakub Koukal.


Výsledná nezávislá střední dráha proudu Perseid stanovená touto metodou vychází z celkem 17265 drah meteoroidů, který byly tomuto proudu přiřazeny metodou nezávislého clusteringu. Geocentrická rychlost vg=58,27 km/s (původní metodikou s využitím IAU MDC katalogu středních drah vg=58,7 km/s), velká poloosa a=9,3 AU (původně 10,6 AU), perihelium q=0,947 AU (původně 0,9 AU), excentricita e=0,886 (původně 0,9) a sklon střední dráhy i=112,5 stupně (původně 112,9 stupně). Maximum aktivity nastává v délce slunce sol=139,5+-2,2 (12.8.) a radiant má polohu RA=46,8 stupně (původně 47,3) a DEC 57,6 stupně (původně 57,8). 

Detail radiantu meteorického roje Perseid, barevná škála znázorňuje hustotu částic. Autor: Jakub Koukal.



Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.

Štítky: Perseidy 2015, Meteorický roj, Stratosférický balón


48. vesmírný týden 2021

48. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 11. do 5. 12. 2021. Měsíc bude v novu a je vidět na ranní obloze, obtížně i s planetou Mars. Před svítáním bude nejlépe pozorovatelná poměrně jasná kometa C/2021 A1 (Leonard), která 3. 12. projde kolem kulové hvězdokupy M3. Večerní obloha nabízí pětici planet, tři z nich viditelné pouhým okem – Venuši, Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce je nízká, ale mohli jsme pozorovat CME a Merkur. Na cestě k planetce je sonda DART. Země poskytla svou pohybovou energii sondě Solar Orbiter, která se kolem ní prosmýkla skrz nebezpečné zóny družic a trosek. Před 200 lety se narodil Wilhelm Tempel, jehož jméno nese řada komet.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

IFN v souhvězdí Andromedy (11h 20min)

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2021 obdržel snímek „IFN v souhvězdí Andromedy", jehož autorem je Martin Vyhlídal     Souhvězdí Andromedy je pravděpodobně jednou z nejčastěji fotografovaných oblastí naší noční oblohy. Díky tomu, že se v něm nachází nejjasnější ze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východní mlhovina Řasy

HaOIII paleta východní části mlhoviny Řasy 20x300s Ha (Baader 7nm) 28x300s OIII (Baader 6nm) Gain 1600, Offset 25, bin 1x1 QHY 294MM Pro, EQ6R, SW 200/800, ZWO EAF, Baader Ha, OIII

Další informace »