Perseidy a jejich výzkum v roce 2015 ve spolupráci s Hvězdárnou Valašské Meziříčí

Autor: kamienskie.info
Již v noci ze středy na čtvrtek se můžeme těšit na maximum jednoho z největších meteorických rojů – Perseidy. I přesto, že se jedná o nejslavnější roj severní polokoule, stále je na něm co zkoumat. Hvězdárna Valašské Meziříčí se proto podílí na společném projektu vypuštění stratosférického balónu v noci maxima Perseid. V gondole balonu bude kromě jiných experimentů umístěna kamera určená k záznamu meteorů ze stratosféry.
Základní informace o roji
Letos budou podmínky pro pozorování Perseid ideální. Pozorování totiž nebude rušit Měsíc, který se bude nacházet těsně před novem. Letošní maximum nastane v noci ze středy 12. 8. na čtvrtek 13.8. Nejlepší podmínky pro pozorování budou po půlnoci, vidět můžeme až 70 meteorů za hodinu.
V době Perseid můžete pozorovat i jiné meteorické roje, Perseidu si však nemůžete s žádným jiným meteorem splést díky jejich rychlosti. Perseidy patří totiž mezi nejrychleji se pohybující meteory. Název roje je odvozen od souhvězdí Persea, ze kterého meteory jakoby zdánlivě vylétají.
Mateřským tělesem roje je krátkoperiodická kometa 109P/Swift-Tutlle, kterou v roce 1862 nezávisle na sobě objevili Lewis Swift a Horace Parnell Tuttle.
Společný projekt SOSY, Hvězdárny Valašské Meziříčí, SMPH a Laboratoře metalomiky a nanotechnologií v Brně
Hvězdárna Valašské Meziříčí se společně s dalšími institucemi podílí na projektu vypuštění stratosférického balonu v době maxima meteorického roje Perseid. Start balonu s kódovým označením Astro-Cam1 proběhne 13. srpna z hvězdárny v Partizánskom, startovací okno je plánováno mezi 1 a 3 SELČ. Na experimentu se podílí kromě Hvězdárny Valašské Meziříčí také SOSA (Slovak Organisation for Space Activities), SMPH (Společnost pro MeziPlanetární Hmotu) a Laboratoř metalomiky a nanotechnologií (Mendelova univerzita v Brně).
Do gondoly stratosférického balónu bude umístěna CCTV kamera s objektivem s pevným ohniskem se zorným polem 60 stupňů pro optické snímání meteorů ze stratosférických výšek. Tento experiment má označení Meteorcam-03 (MTC-03).
Kromě snímání jednostaničních meteorů je hlavním cílem experimentu nalezení společných meteorů s pozemními stanicemi, propočet drah a ověření funkčnosti celého systému.
Vzhledem k náklonu kamery proti horizontální rovině (30 stupňů) bude tato CCTV kamera také využita pro snímání světelného znečištění v průběhu letu. Tento experiment má označení Light Pollution Imager-03 (LPI-03).
O výsledku experimentu bude podána zpráva ve formě článku ve zpravodaji Společnosti pro meziplanetární hmotu a na webových stránkách České Astronomické Společnosti (www.astro.cz).
Videopozorování meteorů a databáze EDMOND
Pravidelné zpřesnění informací o rojích nám poskytuje také mezinárodní síť a databáze Edmond, do nichž spadají také kamery usmístěné na hvězdárně ve Valašském Meziříčí.
Celkový počet jednotlivých záznamů meteorů v databázi Edmond dosáhl (k 31.12.2014) již 3 060 250, po redukci pomocí kvalitativních kritérií zůstává v databázi 210 887 drah. Vzhledem k tomuto vysokému počtu drah je možné přistoupit k analýze jednotlivých meteorických rojů odlišným způsobem než tomu bylo v minulých letech.
Pomocí jednotlivých kritérií podobností drah (Southworth-Hawkinsovo, Jopekovo, Drummondovo kritérium) bylo vytvořeno kritérium s váhovanými parametry, díky němuž bylo možné provést nezávislou identifikaci jednotlivých meteorických rojů, tzv. „independent clustering“ (Rudawska et. al, 2014). Dráhy jednotlivých meteoroidů tak nejsou přiřazovány ke známé dráze proudu meteorického roje z některého z katalogů, ale po přiřazení jednotlivých drah do nezávisle zjištěné skupiny (clusteru) je tato skupina následně přiřazena (pokud je to možné) k některému ze známých meteorických rojů. Tímto postupem odpadá ovlivnění výsledné střední dráhy proudu kvalitou použitého katalogu a je takto možné stanovit nezávisle střední dráhy meteorických rojů.
Výsledná nezávislá střední dráha proudu Perseid stanovená touto metodou vychází z celkem 17265 drah meteoroidů, který byly tomuto proudu přiřazeny metodou nezávislého clusteringu. Geocentrická rychlost vg=58,27 km/s (původní metodikou s využitím IAU MDC katalogu středních drah vg=58,7 km/s), velká poloosa a=9,3 AU (původně 10,6 AU), perihelium q=0,947 AU (původně 0,9 AU), excentricita e=0,886 (původně 0,9) a sklon střední dráhy i=112,5 stupně (původně 112,9 stupně). Maximum aktivity nastává v délce slunce sol=139,5+-2,2 (12.8.) a radiant má polohu RA=46,8 stupně (původně 47,3) a DEC 57,6 stupně (původně 57,8).
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí