Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  1. vesmírný týden 2013

1. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 2. ledna 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 2. ledna 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 30. 12. do 6. 1.

Měsíc po úplňku umožní nerušené večerní pozorování. Silvestr může přinést nečekané meteory, jistý je spíše roj Kvadrantid začátkem ledna. Skvělou viditelnost má Jupiter od večerních hodin, 3. ledna navíc opět s dvojpřechodem měsíců. Ráno je vidět Saturn a za svítání se loučíme s Venuší.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. ledna v 18:00 SEČ.

Měsíc, Spika a Saturn 5. až 7. ledna 2013. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Měsíc, Spika a Saturn 5. až 7. ledna 2013. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Obloha:

Měsíc bude v sobotu 5. ledna v poslední čtvrti. Vychází tedy stále později a koncem týdne až po půlnoci. O víkendu prochází Měsíc souhvězdím Panny nedaleko hvězdy Spiky a přiblíží se k Saturnu.

Jupiter 3. ledna 2013, data program Galileo Autor: Martin Gembec
Jupiter 3. ledna 2013, data program Galileo
Autor: Martin Gembec
Planety:
Jupiter (-2,7 mag) je ideálně viditelný v první polovině noci, zapadá po páté ráno. Předpovědi času přechodu Velké červené skvrny (GRS) a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce. 3. ledna máme opět dvojpřechod Ganymédu a Ió, tak snad vyjde počasí. Pro zobrazení aktuální situace je vhodný např. program Galiléo.

Přechody GRSÚkazy měsíců
1.1. 1:30 31.12. Europa přechod 19:09-21:32, stín 20:34-22:58
1.1. 21:20 2.1. Io přechod zač. 0:15, stín zač. 0:59
2.1. 17:15 2.1. Europa zatmění konec 17:10
3.1. 23:00 2.1. Io zákryt zač. 21:34, zatmění konec (0:30)
4.1. 18:50 3.1. Ganymed přechod 16:35-18:37, stín 19:38-21:50
6.1. 0:40 3.1. Io přechod 18:42-20:52, stín 19:28-21:39
6.1. 20:30 4.1. Io zákryt zač. 16:01, zatmění konec 18:59
Časy jsou v SEČ.

Ráno už je dobře vidět Saturn (0,6 mag) v souhvězdí Vah. Nad ránem už je nad jižním obzorem, ale nevystupuje ani 30° vysoko. Za dobrých podmínek však můžeme pozorovat rozevřený prstenec, několik měsíčků v čele s Titanem a možná také stín planety na prstenci.
Venuše (-3,9 mag) je ještě stále viditelná, ale jen nízko nad jihovýchodem za svítání. K vyhledání stačí hledat po sedmé hodině velmi nízko nad obzorem. Je jasná, takže by to neměl být problém.

Slunce je stále málo aktivní. Podobně nízká aktivita byla k vidění i v době minima před dvěma, třemi roky. Rozdíl je snad jen v počtu skvrn, viditelných na slunečním disku a také v tom, že situace se nyní přeci jenom může rapidně změnit. Pokud se nepodíváte přímo s pomocí filtrů a dalekohledu, odkazujeme jako obvykle aktuální snímek z SDO.

Meteorický roj Kvadrantid má očekávané maximum 3. ledna v odpoledních hodinách našeho času. To není ideální, protože u tohoto roje padá nejvíce meteorů v řádu hodin kolem maxima, narozdíl například od Geminid nebo Perseid. Vzhledem k tomu, že meteory vyletují z bývalého souhvězdí Zedního kvadrantu, který je mezi současným Pastýřem a ojem Velkého vozu, je ideální čas k pozorování až druhá polovina noci. To už ale svítí Měsíc a budeme dále od maxima. Pokusil bych se pozorovat alespoň kolem 23. hodiny.
Silvestrovská sprška φ Cassiopeiid - o té pojednává článek na webu kommet.cz On vlastně nikdo neví, co můžeme čekat. Faktem je, že pokud by se v roce 1969 uvolnily z komety 266P nějaké částice, potom Země by se s nimi měla setkat 31. 12. v 17:10 SEČ. Tehdy potkáme okraj hypotetického vypočteného oblaku. V optimistickém případě by tak mohl nastat neočekávaný meteorický roj. Problém je, že panuje mnoho nejistot. Bude-li hezky, koukněte se, byla by asi škoda sedět doma, i kdyby se nakonec nic nedělo. Případnou spršku, byť krajně nepravděpodobnou by bylo vidět. Později napsal Jakub Koukal další podrobnosti.

Kosmonautika:

  • Prototyp rakety soukromé společnosti SpaceX Grasshopper uskutečnil velmi zajímavý zkušební let. Raketu se podařilo zvednout do výšky asi 40 metrů, zde chvíli "visela" a poté opět klesla na startovací rampu, kde měkce přistála. Společnost SpaceX známe jako úspěšného dopravce lodí Dragon na ISS a nyní chystá první plně opakovaně použitelnou raketu Grasshopper. Zajímavé na celém pokusu je, že SpaceX si představuje poněkud jiný způsob návratu prvního i druhého stupně rakety a sice motorickým sestupem. To se zdá nepravděpodobné, ale necháme se tedy překvapit.
     

Výročí:

  • 3. ledna 1958 (55 let) zanikl v zemské atmosféře první satelit Sputnik 1. Na oběžné dráze pobýval od 4. října 1957, vydržel tedy 3 měsíce. I to stačilo, aby změnil svět.
     
  • 4. ledna 1643 (370 let) se narodil britský matematik, fyzik nebo také astronom Isaac Newton. Byl to prostě všeuměl. Jeho přínos pro fyziku a astronomii je nezměrný, především díky odvození gravitace mezi tělesy a pohybovým zákonům. Tím bylo možné fyzikálně popsat pohyb planet i komet a počítat například jejich dráhy do budoucnosti. Byl to právě Halley, kdo tlačil Newtona, aby své poznatky publikoval a kdo mu také pomohl vydat jeho zásadní dílo Principia. A tak se dnes také první kometa, u které Halley předpověděl návrat, jmenuje jeho jménem. A vděčit za to mohl i Newtonovi. Jméno Newton ale běžně používáme, když mluvíme o konstrukci zrcadlového dalekohledu. Významné objevy zaznamenal také v optice a v matematice zase položil základy diferenciálního a integrálního počtu.
     

Země je nejblíže ke Slunci. 2. ledna v 5:37 SEČ je v přísluní, o 2 % blíže než je průměrná vzdálenost, známá jako astronomická jednotka (1 AU = 149,6 miliónů km). Moc tepla nám to sice nepřinese, ale za to může sklon zemské osy. Nezbývá, než počkat na jaro.

Výhled na příští týden:

  • ranní Měsíc a Venuše
  • Výročí: Lunar Prospector
  • Výročí: Surveyor 7
  • Výročí: Luna 21

Mapa oblohy v lednu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Isaac Newton, Raketa Grasshopper, Meteorický roj, Jupiter, Vesmírný týden


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Slnko 1.12.2024

Další informace »